[OBRÁZEK]

ČESKÁ REPUBLIKA

ROZSUDEK

JMÉNEM REPUBLIKY

Krajský soud v Ostravě rozhodl samosoudcem JUDr. Petrem Indráčkem ve věci

žalobce:  M. G.

proti

žalovanému:   Ministerstvo práce a sociálních věcí České republiky

sídlem 128 01  Praha 2, Na Poříčním právu 376/1

o žalobě proti rozhodnutím žalovaného ze dne 17. 7. 2019 č. j. MPSV-2019/90785-421/1,            o vyřazení z evidence uchazečů o zaměstnání,

takto:

I.               Žaloba se zamítá.

II.               Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

1. Rozhodnutím ze dne 17. 7. 2019 č. j. MPSV-2019/90785-421/1 žalované Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR zamítlo odvolání žalobce a potvrdilo rozhodnutí Úřadu práce ČR,  krajská  pobočka  v Ostravě  ze  dne  29. 3. 2019 č. j. BRB-601/2019-K5, kterým byl žalobce vyřazen ode dne 20. 3. 2019 z evidence uchazečů o zaměstnání z důvodu maření součinnosti s úřadem práce. Této nesoučinnosti se měl žalobce dopustit tím, že se dne 20. 3. 2019 nedostavil na domluvený termín.

2. Žalobce proti uvedenému rozhodnutí podal včasnou žalobu, ve které namítal, že se žalovaný nevypořádal s jeho tvrzením, že po aplikaci kapek měl zhoršené vidění. Žalovaný se v napadeném rozhodnutí vyjádřil tak, že se mu zdá krajně nepravděpodobné, že by žalobce měl tak silnou reakci na předmětné kapky a že nevyhledal lékaře. Žalobce může doložit, že po aplikaci kapek mu bylo dne 19. 3. 2019 naměřeno o cca dvě dioptrie navíc, což lékař komentoval slovy, že je to divné a pozval ho na pátek dne 20. 3. 2019, na ruční korekci (doměření) dioptrií, což vypovídá o tom, že reakce po aplikaci kapek byla nestandardní. Žalovaný neustále omílá lež, že žalobce u zprostředkovatelky použil jen slovo „zapomněl“, přičemž jí žalobce také říkal, že byl u lékaře a ten mu aplikoval kapky, po kterých špatně viděl. Načež zprostředkovatelka řekla, „já vím, já to znám, ale na den 20. 3. 2019 nemáte potvrzení, takže to jako důvod nedostavení se na domluvenou schůzku nemůžu uznat“. Žalobce šel na vyšetření po několika letech z důvodu potřeby nových brýlí a neví, jaká je přesná délka zhoršeného vidění po aplikaci kapek a tudíž čekal, až se mu vrátí zcela ostré vidění. Délka trvání zhoršeného vidění v rozsahu přibližně jednoho dne se mu nezdá natolik dlouhá, aby začal panikařit a běžel hned někam něco oznamovat, když ani nezná přesné ordinační hodiny. Žalobce měl sjednán termín na pátek dne 23. 7. 2019, kde lékaře informoval. Z uvedených důvodů se žalobce domáhal, aby napadené rozhodnutí žalovaného bylo zrušeno. 

3. Žalovaný navrhoval zamítnutí žaloby jako nedůvodné.

4. Krajský soud provedl důkaz napadeným rozhodnutím žalovaného ze dne 17. 7. 2019 č. j. MPSV-2019/90785-421/1, připojeným správním spisem žalovaného téhož čísla jednacího, jakož i připojeným správním spisem Úřadu práce ČR - krajská pobočka v Ostravě sp. zn. VYŘ-1208/2009-BRB-4  a poté dospěl k závěru, že žaloba není důvodná. Při řízení o žalobě žalobce vycházel přitom krajský soud dle ust. § 65 a následujících soudního řádu správního (dále jen „s. ř. s.“) a ze skutkového a právního stavu, který tu byl dán v době rozhodování žalovaného, přičemž napadené rozhodnutí přezkoumal v mezích uplatněných žalobních bodů (ust. § 75 odst. 1, 2 s. ř. s.).

5. Z obsahu spisové dokumentace Úřadu práce ČR - krajské pobočky v Ostravě krajský soud zjistil následující skutečnosti:

- dne 25. 5. 2009 podal žalobce u Úřadu práce ČR v Bruntále, pobočky Krnov žádost o zprostředkování zaměstnání;

- dne 7. 9. 2017 převzal žalobce dodatek k základnímu poučení uchazeče o zaměstnání platný od 1. 10. 2017;

- podle záznamu o jednání s žalobcem, jakožto uchazečem o zaměstnání ze dne 7. 2. 2019 byl stanoven další termín jednání na den 20. 3. 2019 v 8:30 hod

- dle záznamu z jednání ze dne 21. 3. 2019 se žalobce nedostavil v termínu 20. 3. 2019 s tím, že zapomněl, jiný vážný důvod neuvedl. Tento záznam z jednání je žalobcem vlastnoručně podepsán;

- dne 21. 3. 2019 vydal Úřad práce ČR, krajská pobočka v Ostravě oznámení o zahájení správního řízení s žalobcem ve věci jeho vyřazení z evidence uchazečů o zaměstnání pro maření součinnosti s úřadem práce bez vážného důvodu. V oznámení se uvádí, že se žalobce dne 20. 3. 2019 nedostavil na stanovený termín na Úřad práce ČR – krajská pobočka Ostrava, kontaktní pracoviště Krnov;

- podle protokolu o ústním jednání ze dne 21. 3. 2019 žalobce uvedl, že dne 20. 3. 2019 se nedostavil na stanovený termín na úřad práce. Dne 19. 3. 2019 byl u lékaře, což doložil zdravotním záznamem z téhož dne vystavený očním oddělením SZZ Krnov. Žádné jiné lékařské potvrzení nedoložil a uvedl, že dne 20. 3. 2019 u lékaře nebyl. Dne 19. 3. 2019 mu oční lékař sdělil, že po aplikaci kapek do očí, které aplikovala sestra před vyšetřením, bude mít rozmlžené vidění, proto nebyl schopen přečíst na docházkové kartičce, že má dne 20. 3. 2019 termín na úřadu práce. Jiný důvod pro nedostavení se v tomto termínu neměl a doložit nemůže;  

- dne 28. 3. 2019 doručil žalobce správnímu orgánu I. stupně své vyjádření, v němž uvedl, že mu dne 19. 3. 2019 byly u očního lékaře aplikovány kapky do očí s tím, že bude mít po určitou dobu rozmlžené vidění. Toto rozmlžené vidění přetrvávalo i následující den 20. 3. 2019. V těchto dnech si kontroloval datum schůzky na úřadu práce na kartičce a zdálo se mu, že je tam napsáno pozdější datum schůzky. Je pravdou, že o této schůze věděl již od 7. 2. 2019, ale pokud by každý měl pamatovat svou návštěvu měsíc dopředu, aniž by si to připomínal pohledem na kartičku, nebylo by třeba, aby si to každý klient zapisoval na kartičku a stačilo by jen říct další datum návštěvy v den jeho návštěvy na úřadu práce. Jeho úmyslem nebylo mařit součinnost, s úřadem práce vždy spolupracoval a dokonce si sám zažádal o zařazení do pracovní rehabilitace;

-   dne 29. 3. 2019 vydal správní orgán I. stupně rozhodnutí, kterým žalobce podle ust. § 30 odst. 2 písm. f) a odst. 3 a § 31 písm. c) zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů vyřadil z evidence uchazečů o zaměstnání z důvodu maření součinnosti s úřadem práce.

6. Součástí správního spisu je odvolání žalobce proti rozhodnutí Úřadu práce ČR – krajské pobočky v Ostravě, o kterém, jak shora uvedeno, rozhodl žalovaný žalobou napadeným rozhodnutím.

7. Ze zdravotního záznamu oční ambulance MUDr. M.D. krajský soud zjistil, že žalobce byl na tomto oddělení vyšetřen dne 19. 3. 2019 a že byl mimo jiné poučen o rozmlžení visu po aplikaci kapek. Se souhlasem žalobce si krajský soud vyžádal sdělení uvedeného očního lékaře, který uvedl, že u žalobce byly použity kapky k rozkapání k vyšetření Unitropic 10 mg/ml. Účinná látka je tropicamid a využívá se v očním lékařství k dilataci zornice a cykloplegii (znehybnění) čočky. Délka trvání účinku těchto kapek: mydriáza maximum účinku 20 – 40 minut, odeznění účinku 6 hodin, cykloplegie: maximum účinku do 30 sekund a odeznění účinku do 6 hodin. Krajský soud dále zjistil podle záznamu uskutečněného do spisu správního orgánu I. stupně ze dne 29. 4. 2019, že uvedený lékař byl kontaktován telefonicky, přičemž uvedl, že po aplikaci kapek před očním vyšetřením má pacient rozmlžené vidění maximálně 5 hodin. Může nastat i výjimka, která se vztahuje na pacienty s diabetem a kteří mohou mít tuto dobu delší. V tomto případě se mají do ordinace dostavit ke kontrole následující den ráno.

8. Podle ust. § 30 odst. 2 písm. f) zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti  uchazeče o zaměstnání krajská pobočka úřadu práce z evidence uchazečů o zaměstnání rozhodnutím vyřadí, jestliže bez vážného důvodu maří součinnost s krajskou pobočkou úřadu práce.

9. Podle odst. 3 věty první vyřazení z evidence uchazečů o zaměstnání se provede dnem, kdy nastala některá ze skutečností uvedených v odst. 1 a 2.

10.  Podle ust. § 31 písm. c) zákona o zaměstnanosti uchazeč o zaměstnání maří součinnost s krajskou pobočkou úřadu práce, jestliže se nedostaví na krajskou pobočku úřadu práce nebo kontaktní místo veřejné správy ve stanoveném termínu bez vážných důvodů  [§ 5 písm. c)].

11.  V projednávané věci bylo tedy zásadní spornou otázkou mezi účastníky řízení, zda žalobce mařil součinnost s Úřadem práce ČR, krajská pobočka Ostrava tím, že se dne 20. 3. 2019 na tento úřad práce nedostavil bez vážného důvodu. Žalobce především namítal, že se žalovaný nevypořádal s jeho tvrzením o zhoršeném vidění, které měl po aplikaci očních kapek  při vyšetření na očním oddělení dne 19. 3. 2019. Zdravotní záznam ošetřujícího očního lékaře MUDr. M. D. dokládá, že žalobce skutečně dne 19. 3. 2019 byl vyšetřen a zároveň poučen o rozmlžení visu po aplikaci kapek. Dle sdělení tohoto očního lékaře je však maximum délky odeznění účinku těchto kapek do 6 hodin. Pakliže žalobce v žalobě tvrdil, že v jeho případě byla reakce po aplikaci těchto kapek nestandardní v důsledku toho, že mu bylo naměřeno o cca 2 dioptrie navíc a že měl rozmlžené vidění ještě následující den 20. 3. 2019, není přirozené, že v takové situaci nevyhledal pomoc očního lékaře. S přihlédnutím k tomu, že podle úředního záznamu sepsaného na Úřadu práce  ČR, krajské pobočky Ostrava dne 21. 3. 2019 žalobce sdělil, že se dne 20. 3. 2019 nedostavil na tento úřad, protože zapomněl a že jiný vážný důvod neuvedl, musí krajský soud přisvědčit názoru žalovaného, že žalobcovo tvrzení o rozmlženém vidění v tento den je účelové. Podle uvedeného záznamu o jednání žalobce při něm rovněž nesdělil, že si ho ošetřující oční lékař pozval na ruční korekci doměření dioptrii dne 22.3. 2019; tento údaj není ani obsažen v lékařské zprávě ze dne 19. 3. 2019, v níž se pouze jako doporučení uvádí kontrola k brýlové korekci. Krajský soud nemůže přisvědčit žalobnímu tvrzení, že žalovaný „neustále omílá lež, že u zprostředkovatelky použil jen slovo zapomněl“, neboť v záznamu o jednání ze dne 21. 3. 2019 je pouze uvedeno to, že se nedostavil v termínu dne 20. 3. 2019 a že jiný důvod neuvedl. Nelze pominout, že tento záznam vlastnoručně žalobce podepsal bez jakýchkoliv výhrad. Oba správní orgány proto nepochybily, když dospěly k závěru, že se žalobce k jednání na krajskou pobočku úřadu práce dne 20. 3. 2019 nedostavil bez vážných důvodů v důsledku čehož správní orgán I. stupně žalobce vyřadil z evidence uchazečů o zaměstnání pro maření součinnosti ve smyslu shora citovaných ustanovení zákona o zaměstnanosti.   

12. Ze shora uvedených důvodů krajský soud proto žalobu žalobce jako nedůvodnou zamítl podle ust. § 78 odst. 7 s. ř. s.

13.  Žádnému z účastníků nebylo přiznáno právo na náhradu nákladů řízení, neboť žalobce v tomto řízení úspěch neměl a žalovanému žádné prokazatelné náklady v souvislosti s tímto řízením nevznikly (ust. § 60 odst. 1 s. ř. s.).

Poučení:

Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost k Nejvyššímu správnímu  soudu  v  Brně ve lhůtě dvou týdnů od jeho doručení.

Podmínkou řízení o kasační stížnosti je povinné zastoupení stěžovatele advokátem, pokud stěžovatel sám nemá vysokoškolské právnické vzdělání.

Ostrava 6. srpna 2020

JUDr. Petr Indráček

samosoudce