č. j. 25A 173/2019 - 59

 

 

 

 

[OBRÁZEK]

 

ČESKÁ REPUBLIKA

 

ROZSUDEK

 

JMÉNEM REPUBLIKY

 

Krajský soud v Ostravě rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu Mgr. Jiřího Gottwalda a soudců JUDr. Daniela Spratka, Ph.D. a JUDr. Petra Hluštíka, Ph.D. ve věci

 

žalobce:  B. M.

zastoupen advokátem JUDr. Radimem Kubicou, MBA

sídlem O. Lysohorského 702, 738 01  Frýdek - Místek

 

proti

žalovanému:   Český báňský úřad

sídlem Kozí 748/4, 110 00  Praha 1 

 

za účasti

osoby zúčastněné  

na řízení: OKD, a. s.

sídlem Stonavská 2179, 735 06  Karviná-Doly

zastoupen advokátem JUDr. Vladimírem Jirouskem

sídlem Preslova 361/9, 702 00  Ostrava – Moravská Ostrava

 

o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 21. 6. 2019, č. j. SBS 19792/2019/ČBÚ-21/2

 

 

 

takto:

 

 

I. Žaloba se zamítá.

II.  Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

III. Osoba zúčastněná na řízení nemá právo na náhradu nákladů řízení.

 

Odůvodnění:

Vymezení věci

 

  1. Žalobce se žalobou doručenou zdejšímu soudu dne 2. 9. 2019 domáhá zrušení v záhlaví specifikovaného rozhodnutí žalovaného ze dne 21. 6. 2019, jímž bylo zamítnuto odvolání žalobce proti rozhodnutí Obvodního báňského úřadu pro území krajů Moravskoslezského a Olomouckého ze dne 1. 4. 2019. Prvostupňovým rozhodnutím byla výrokem I. společnosti OKD, a.s. povolena hornická činnost, a to dobývání výhradního ložiska poruby č. 11 3431, 113432 a 11 3433 ve 34. sloji v 11. kře dobývacího prostoru Karviná - Doly I na Důlním závodě 1, lokalita Karviná, za současného stanovení podmínek povolené hornické činnosti ve výroku II.; výrokem III. pak byly zamítnuty námitky žalobce pro nedůvodnost.
  2. Žalobce má za to, že napadené rozhodnutí vychází z nedostatečných podkladů, jež nemají oporu ve spise, jeho odůvodnění je stiženo komplexní nedostatečností a že rozhodnutí zasahuje do jeho veřejných subjektivních práv.
  3. V konkrétnostech brojí proti podkladovému geotechnickému znaleckému posudku zpracovanému za účelem posouzení dobývání dotčených porubů dne 22. 1. 2019 (dále pro zjednodušení též jen „znalecký posudek“ či „posudek“) a jeho doplnění ze dne 15. 2. 2019 (dále též jen „doplnění znaleckého posudku“ či „doplnění“). Posudek a jeho doplnění považuje za nedostatečně odůvodněné a vnitřně rozporné. Dle názoru žalobce se žalovaný nedostatečně vypořádal s námitkami žalobce směřujícími do závěrů znaleckého posudku, resp. jeho doplnění, a jejich tvrzené rozpornosti, přičemž doplnění znaleckého posudku též považuje za účelové ve prospěch osoby zúčastněné na řízení. Namítá, že doplnění znaleckého posudku vychází z „předběžných výsledků“ a že mezi znaleckým posudkem a jeho doplněním uplynula krátká doba.
  4. Dle žalobce měl žalovaný pochybit, pokud neakceptoval návrh žalobce na doplnění dokazování zpracováním nového znaleckého posudku za účelem posouzení ohrožení pozemků ve spoluvlastnictví žalobce povolovanou hornickou činností, jakož i za účelem výslechu znalce. Žalobce dále tvrdí, že se žalovaný náležitě nevypořádal s žalobcem vznesenou námitkou podjatosti znalce.
  5. Žalovaný navrhl zamítnutí žaloby. K námitce žalobce směřující do rozporů závěrů znaleckého posudku a jeho doplnění uvedl, že původní znalecký posudek omezoval možnost dotčení pozemků ve spoluvlastnictví žalobce svahovými pohyby pouze na případy extrémních projevů počasí, hodnotil tedy pravděpodobnost projevu povolované hornické činnosti svahovými pohyby jako velmi nízkou. Skutečnost, že znalec dospěl v doplnění znaleckého posudku k závěru, že posuzované územní nebude ohroženo svahovými pohyby, nelze vnímat jako popření závěrů původního posudku, ale jako jeho zpřesnění opírající se o nový podklad ve formě monitoringu sanačních opatření proti sesuvu dokončených počátkem roku 2019. Závěry znaleckého posudku a  jeho doplnění považuje za dostatečně odůvodněné. Časový odstup mezi znaleckým posudkem a jeho doplněním, tvrzený „chabý“ rozsah posudku a jeho doplnění a upřesnění znaleckého posudku na základě předběžných výsledků geotechnického monitoringu nemá žalobce za důvody pro zpochybnění závěrů posudků.
  6. Žalovaný dále upozornil na skutečnost, že ani v případě, že by závěry geotechnického znaleckého posudku připustily možnost ovlivnění předmětných pozemků svahovými pohyby, nebylo by povolení hornické činnosti samo o sobě vyloučeno. V závislosti na intenzitě možných projevů hornické činnosti na povrch svahovými pohyby by bylo možno změnit procesní postavení některých účastníků řízení ve smyslu § 33 odst. 1 a odst. 2 zákona č. 44/1988, o ochraně a využití nerostného bohatství, v platném znění, dále jen „horní zákon“).
  7. K námitce žalobce, že se žalovaný nedostatečně vypořádal s námitkou podjatosti znalce, žalovaný upřesnil, že ve správním řízení žalobce zpochybnil objektivitu znalce, jeho námitky směřovaly převážně do věcného obsahu doplnění znaleckého posudku, a nebylo tak patrné, že se jedná o námitku podjatosti ze zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, v platném znění, (dále jen „správní řád“). Žalobce neuvedl žádné konkrétní okolnosti osvědčující existenci nadstandardních vztahů mezi znalcem a zástupci osoby zúčastněné na řízení, popř. poukazující na zájem znalce na výsledku řízení. Důkaz výslechem znalce považoval žalovaný za nadbytečný.
  8. Osoba zúčastněná na řízení ve svých vyjádřeních ze dne 20. 12. 2019 a 24. 1. 2020 souhlasila s napadenými rozhodnutími správních orgánů, přičemž se ztotožnila s argumentací žalovaného. Dle jejího názoru žalobce přehlíží zjevnou a znalcem řádně vysvětlenou genezi znaleckých závěrů, jež jsou postaveny logicky kontinuálně a reflektují dokončení sanačních prací. Další dokazování navrhované opakovaně žalobcem považovala za irelevantní, účelové a navrhla žalobu zamítnout pro nedůvodnost.

Zjištění z obsahu správních spisů

  1. Z obsahu správních spisů soud zjistil, že osoba zúčastněná na řízení podala dne 11. 5. 2018 u Obvodního báňského úřadu pro území krajů Moravskoslezského a Olomouckého žádost o povolení hornické činnosti ve výše specifikované lokalitě.
  2. V probíhajícím správním řízení předložil žalobce při ústním jednání spojeném s místním šetřením stanovisko, v němž vznesl námitku podjatosti prvostupňového správního orgánu en bloc. Dále v obecné rovině namítal zásah případně povolené hornické činnosti OKD, a.s. do vlastnického práva občanů. Konkrétně brojil proti tomu, že pozemky parc. č. X a X v k. ú. X, jichž je spoluvlastníkem, jsou již ke dni sepisu stanoviska nepoužitelné z důvodu sesuvu půdy v lokalitě tzv. kopce Ulaja.
  3. Správní orgán prvého stupně po vypořádání se s námitkami podjatosti vznesenými žalobcem vyzval na základě vznesených námitek žalobce osobu zúčastněnou na řízení k doplnění žádosti o povolení hornické činnosti o znalecký posudek, v němž znalec zodpoví, zda dojde dobýváním předmětných porubů v dotčeném prostoru, včetně doznívajících a přídavných vlivů, k ohrožení pozemků v k. ú. X svahovými pohyby (otázka 1.), případně kterých (otázka 2.). Obvodní báňský úřad sdělením ze dne 24. 1. 2019 vyzval OKD, a.s. k doplnění znaleckého posudku o specifikaci konkrétních pozemků, tedy k odpovědi na druhou kladenou otázku. Osoba zúčastněná na řízení dne 25. 2. 2019 dodala doplnění geotechnického znaleckého posudku na základě předběžných výsledků Závěrečné zprávy geotechnického monitoringu sanace sesuvu k datu 15. 2. 2019.
  4. Znalec ve znaleckém posudku z 22. 1. 2019 na kladené otázky odpověděl tak, že „stávající svah byl ve spodní části zajištěn patní lavicí včetně odvodňovacích žeber ke snížení hladiny podzemní vody. Realizací tohoto opatření dojde ke zvýšení stupně stability. Z důvodu zvýšení svahové stability jsou navrhovaná a realizovaná opatření vůči vlivu dobývání dostatečná. Z tohoto vyplývá, že hornickou činností pozemky nebudou ovlivněny“. Dále znalec uvedl, že „pokud nedojde ke zvýšení saturace svahu vlivem extrémních atmosférických podmínek, tak pozemky nebudou ovlivněny hornickou činností ve smyslu ohrožení svahovými pohyby“. V doplnění ze dne 25. 2. 2019, jak bylo vyžádáno správním orgánem po žadateli pro absenci konkretizace pozemků, znalec na základě doplnění o předběžné výsledky Závěrečné zprávy geotechnického monitoringu sanace sesuvu k datu 15. 2. 2019, dospěl k závěru, že vlivem dobývání předmětných porubů v dotčeném prostoru nedojde k ohrožení žádných pozemků v k. ú. X svahovými pohyby.
  5. Ve vyjádření ze dne 8. 3. 2019 žalobce spatřoval ostrý kontrast mezi závěry znaleckého posudku a jeho doplněním. Namítal, že znalec vytvářel pro OKD, a.s. projekt, na jehož základě jsou prováděny sanace dotčeného území. Navrhl znovu přezkoumat ovlivnění pozemků ve spoluvlastnictví žalobce nezávislým znalcem, přičemž v obecné rovině poukázal, že standardní těžba vždy způsobuje poklesy území, tedy je ovlivní. Dále žalobce tvrdil účelové zpracování znaleckého posudku ve prospěch osoby zúčastněné na řízení, skutečnost, že znalecký posudek, resp. jeho doplnění, neposkytují dostatečný podklad pro posouzení žádané hornické činnosti. Za účelem odstranění pochybností o věcné správnosti znaleckého posudku žalobce navrhl výslech znalce dle § 56 správního řádu. Žalobce též vyjádřil pochybnosti nad objektivitou znalce, neboť nelze akceptovat, aby v jednom znaleckém posudku došel k určitému závěru, který v následně vypracovaném doplnění popře.
  6. Dne 1. 4. 2019 vydal Obvodní báňský úřad pro území krajů Moravskoslezského a Olomouckého rozhodnutí, kterým předmětnou hornickou činnost povolil, stanovil podrobné podmínky povolení činnosti a zamítl námitky žalobce. V odůvodnění správní orgán s odkazem na žadatelem předložené znalecké posudky dospěl k závěru, že o správnosti závěrů posudku a jeho doplnění nejsou pochyby, neboť poskytují dostatečný podklad pro vydání meritorního rozhodnutí. Nejedná se o dva posudky s protichůdnými závěry, ale o znalecký posudek a jeho doplnění zpracované na základě aktuálních výsledků geotechnického monitoringu, jež nebyly známy v době zpracování posudku v lednu 2019. Proto správní orgán prvého stupně nepovažoval za nutné ustanovit ve věci nového znalce či ve věci vyslechnout zpracovatele sporovaného znaleckého posudku. Takový postup by dle správního orgánu prvého stupně vedl k průtahům řízení. Dále upozornil na to, že tvrzené předchozí důlní škody vzniklé hornickou činností nejsou předmětem tohoto řízení.
  7. K odvolání, v němž žalobce opětovně namítal protichůdnost závěrů znaleckého posudku a jeho doplnění, trval na realizaci nového znaleckého posudku a argumentoval tím, že se správní orgán prvého stupně nevyrovnal s absencí objektivity znalce, žalovaný jakožto odvolací správní orgán napadeným rozhodnutím odvolání žalobce v plném rozsahu zamítl. Závěry doplnění znaleckého posudku nevyhodnotil žalovaný jako popření původního znaleckého posudku, ale toliko jako zpřesnění ve světle geotechnického monitoringu sanace sesuvu. Neměl pochybnosti o věcné správnosti doplnění znaleckého posudku, neboť vycházelo z nového podkladu, a proto shodně se závěry správního orgánu prvého stupně nepovažoval za nutné ve věci zpracovat nový znalecký posudek či vyslýchat znalce. Dále žalovaný sdělil, že případné dotčení pozemků povolovanou hornickou činností automaticky neznamená jejich ohrožení ve smyslu § 33 odst. 1 horního zákona. K námitce nevypořádání se s pochybnostmi žalobce o objektivitě znalce pak žalovaný uvedl, že objektivita je obecným pojmem, nelze ji ztotožňovat s pojmem podjatost, resp. nepodjatost. Dle žalovaného žalobce v námitkách zpochybňoval toliko materiální závěry znaleckého posudku a nepředložil žádné relevantní skutečnosti směřující k možné podjatosti znalce. Takto zpochybnění objektivity dle žalovaného správní orgán prvého stupně správně jako námitku podjatosti nevyhodnotil.

Posouzení věci krajským soudem

  1. Ve věci proběhlo u podepsaného soudu dne 5. 8. 2020 ústní jednání, u kterého účastníci setrvali na svých stanoviscích. 
  2. Krajský soud přezkoumal napadené rozhodnutí v mezích žalobních bodů v souladu s § 75 odst. 2 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, v platném znění (dále jen „s. ř. s.“), přičemž vycházel ze skutkového a právního stavu, který tu byl v době rozhodování žalovaného (§ 75 odst. 1 s. ř. s.).
  3. Dospěl k závěru, že žaloba není důvodná.
  4. Předně, co se týče žalobních námitek směřujících do znaleckého posudku a jeho doplnění, tedy nedostatečnosti a nesprávnosti podkladů pro rozhodnutí  a tvrzené potřeby doplnění dokazování ve smyslu § 56 správního řádu o výslech znalce a důkaz znaleckým posudkem znalce určeného správním orgánem, konstatuje krajský soud následující.
  5. V právě souzené věci správní orgán prvého stupně přistoupil k vyžádání si geotechnického posudku po žadateli, tedy osobě zúčastněné na řízení, k námitkám žalobce ohledně dotčení povolovanou hornickou činností pozemků, jichž je spoluvlastníkem.
  6. Osoba zúčastněná na řízení předložila znalecký posudek znalce Ing. I. S. Znalec ve znaleckém posudku z 22. 1. 2019 na kladené otázky odpověděl tak, že „stávající svah byl ve spodní části zajištěn patní lavicí včetně odvodňovacích žeber ke snížení hladiny podzemní vody. Realizací tohoto opatření dojde ke zvýšení stupně stability. Z důvodu zvýšení svahové stability jsou navrhovaná a realizovaná opatření vůči vlivu dobývání dostatečná. Z tohoto vyplývá, že hornickou činností pozemky nebudou ovlivněny“. Dále znalec uvedl, že „pokud nedojde ke zvýšení saturace svahu vlivem extrémních atmosférických podmínek, tak pozemky nebudou ovlivněny hornickou činností ve smyslu ohrožení svahovými pohyby“. V doplnění ze dne 25. 2. 2019, jak bylo vyžádáno správním orgánem po žadateli pro absenci konkretizace pozemků, znalec na základě doplnění o předběžné výsledky Závěrečné zprávy geotechnického monitoringu sanace sesuvu k datu 15. 2. 2019 dospívá k závěru, že vlivem dobývání předmětných porubů v dotčeném prostoru nedojde k ohrožení žádných pozemků v k. ú. X svahovými pohyby.
  7. Ze shora naznačených závěrů znaleckého posudku a jeho doplnění neusuzuje krajský soud na rozdíl od žalobce na rozpornost znaleckých závěrů. Jak ze znaleckého posudku z ledna 2019, tak z jeho doplnění z února 2019 totiž zcela jednoznačně a bez dalších pochybností z odpovědí na otázku č. 1 (tedy, zda dojde dobýváním předmětných porubů v dotčeném prostoru, včetně doznívajících a přídavných vlivů, k ohrožení pozemků v k. ú. X svahovými pohyby) vyplývá, že předmětné pozemky hornickou činností ovlivněny nebudou. Skutečnost, že znalec připustil v posudku z ledna 2019 potenciální ovlivnění pozemků hornickou činností ve smyslu svahových pohybů, ovšem za předpokladu zvýšení saturace svahu vlivem extrémních atmosférických podmínek, nemá podle krajského soudu na uvedený závěr vliv. Nadto, doplnění znaleckého posudku, provedené v návaznosti na výsledek realizovaných sanačních opatření,  vyznívá zcela jednoznačně tak, že povolovanou hornickou činností nedojde k ohrožení žádných pozemků v k. ú. X svahovými pohyby, resp., za žádných okolností (bez dalších podmínek). K těmto závěrům pak znalecký posudek obsahuje konkrétní hodnoty a výpočty požadovaného stupně stability předmětného svahu.
  8. Žalobcem předestíraný vzájemný rozpor znaleckých závěrů krajský soud vyhodnocuje toliko jako aktualizaci vycházející z nově vzešlého podkladu zpracovaného k 15. 2. 2019, která pouze potvrdila závěry znaleckého posudku z ledna 2019. Na uvedeném závěru nemůže ničeho změnit ani skutečnost, že podkladem pro doplnění znaleckého posudku byly „předběžné výsledky“ Závěrečné zprávy geotechnického monitoringu sanace sesuvu, neboť je konstatováno a zdůvodněno, že provedená stabilizace odvodněním a zhotovením patního zemního tělesa, odvodňovacích žeber, skrývky a hutněného násypu povede k další konsolidaci násypu patní lavice a opření se sesouvaných zemin o tuto lavici a dalšímu zvýšení stupně stability předmětného svahu.
  9. Krajský soud v posuzovaném případě neshledal pochybnosti o věcné správnosti posudku a jeho doplnění, a proto lze přisvědčit postupu správních orgánů spočívajícímu v nevyhovění důkaznímu návrhu žalobce na zpracování nového znaleckého posudku. Žalovaný se totiž dostatečným a  srozumitelným způsobem vypořádal s námitkami žalobce směřujícími do znaleckého posudku, resp. jeho doplnění. Žalobce nikterak svými tvrzeními o obecném dotčení pozemků v předmětné lokalitě hornickou činností nevyvrátil ani nezpochybnil závěry znaleckého posudku. Žalovaný také náležitě odůvodnil v napadeném rozhodnutí, proč mezi znaleckým posudkem a jeho doplněním neuplynula delší doba, když vysvětlil, že v mezidobí od zpracování geotechnického posudku a jeho doplnění vzešly ve známost výsledky probíhajících sanačních prací.
  10. Krajský soud poukazuje na fakt, že správní orgán není vždy automaticky povinen vyhovět všem důkazním návrhům účastníků řízení, musí však přezkoumatelným způsobem vysvětlit, proč takovéto důkazy nebudou provedeny (srov. také závěry rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 13. 11. 2009, č. j. 5 As 29/2019-48). V posuzovaném případě bylo ve správním řízení odmítnuto provedení důkazu novým znaleckým posudkem a výslechem znalce s tím, že uvedené není potřebné ke zjištění stavu věci. Zcela dostačujícím shledaly správní orgány znalecký posudek vypracovaný znalcem Ing. I. S., resp. jeho doplnění. Žalovaný ve správním řízení správně vyhodnotil, že takový posudek není potřebný a neprovedení navrhovaného důkazu řádně odůvodnil, tj. dostatečně určitě vymezil, proč je posudek vypracovaný znalcem ke zjištění stavu věci dostačující. Příslušnému správnímu orgánu samozřejmě nic nebránilo, aby zadal žadateli zpracování případných dalších posudků, to ovšem v případě, že by měl relevantní pochybnosti o závěrech žadatelem předložené dokumentace. Správní orgány obou stupňů však v předmětném řízení žádné relevantní pochybnosti neměly a žalobce tyto pochybnosti u správních orgánů svými námitkami nevyvolal. Námitky stran rozpornosti posudku přitom byly náležitě vypořádány jako nedůvodné. Žalobce nevznesl konkrétní relevantní argumenty týkající se postupů či metod zpracování posudku. Za této situace dospěl krajský soud k závěru, že správní orgány obou stupňů postupovaly správně a pro potřeby svých rozhodnutí zjistily v souladu s § 3 správního řádu stav věci, o němž nejsou důvodné pochybnosti. Krajský soud proto ze všech uvedených důvodů nepřistoupil k dalšímu přezkumu závěrů posudků, tedy ani k zadání posudku soudem.
  11. Krajský soud k této žalobní námitce uzavírá, že o závěrech znaleckého posudku a jeho doplnění nejsou pochybnosti a námitky rozpornosti nebyly shledány relevantními.
  12. Je-li dále žalobcem namítáno nevypořádání se s, dle jeho tvrzení vznesenou, námitkou podjatosti znalce, je nutno primárně uvést, že krajský soud (shodně se žalovaným) dospívá k závěru, že tato námitka ve správním řízení žalobcem řádně vznesena nebyla. Veškeré uváděné námitky žalobce, jež sám označuje jako námitky proti „objektivitě“ znalce, lze vyhodnotit jako námitky materiálního charakteru směřující do obsahu znaleckého posudku a nedostatečnosti jeho závěrů.
  13. Krajský soud dále nad rámec výše uvedeného konstatuje, že možné důvody podjatosti znalce nelze zjistit následným výslechem znalce a za tímto účelem jeho výslech navrhovat k důkazu. Žalobce buď důvody pro pochyby o nepodjatosti znalce měl, a pak je měl zřetelně vymezit, anebo neměl.
  14. Správním orgánům tedy nebyl dán prostor pro posuzování otázky, zda znalec je ve smyslu § 14 odst. 1, 3 ve spojení s odst. 8 správního řádu vyloučen. Pokud by totiž žalobce svou námitkou nepodjatost znalce v průběhu řízení zpochybnil, bylo by povinností správních orgánů se s takovou námitkou vypořádat. Žalobce však v průběhu správního řízení a ani v žalobě neuvedl žádné konkrétní okolnosti, které by mohly vzbudit o nepodjatosti znalce pochybnosti. Obecné úvahy o domnělých dlouhodobých vztazích osoby zúčastněné na řízení a vysoké školy sídlící v regionu a o skutečnosti, že znalec se podílel na zpracování geotechnického monitoringu sanace sesuvu v průběhu správního řízení, takovými konkrétními okolnostmi zjevně nejsou.
  15. K náležitostem vznesené námitky podjatosti krajský soud dále uvádí, že tato má být alespoň rámcově odůvodněná a její důvody nesmí být zjevně nesrozumitelné či nesmyslné (srovnej např. rozhodnutí Nejvyššího správního soudu ze dne 10. 10. 2018, čj. 6 As 75/2018-83). Uvedené je oprávněn posoudit i soud v rámci přezkumu konečného správního rozhodnutí, a to bez ohledu na to, jak o ní uvažoval správní orgán (srov. rozhodnutí Nejvyššího správního soudu v rozsudku ze dne 10. 10. 2018, č.j. 6 As 75/2018-83, či ze dne 5. 12. 2019, č.j. 4 As 268/2019-54). Na základě výše provedených úvah soud v projednávané věci uzavírá, že se o takovouto námitku nejednalo, a to pro zjevnou absenci srozumitelnosti důvodů, na nichž má podjatost znalce vlastně spočívat. Takovéto řádné vymezení námitky podjatosti absentuje i v žalobě, a proto prostor pro její přezkum není otevřen ani krajskému soudu.
  16. Závěrem považuje krajský soud za potřebné upozornit na skutečnost, že případné samotné dotčení pozemků ve spoluvlastnictví žalobce povolovanou hornickou činností automaticky neznačí ohrožení těchto pozemků využitím výhradního ložiska. Teprve v případě úsudku o hrozbě újmy žalobců, která by dosahovala potřebné intenzity, tedy takové, která by byla srovnatelná se zničením, poškozením či podstatným snížením některého z užitných parametrů daného objektu, by byl namístě postup dle § 33 odst. 1, 2 horního zákona, tedy povinnost vyřešení střetu zájmů a návrh postupu, který umožní využití výhradního ložiska při zabezpečení nezbytné ochrany uvedených objektů a zájmů (zde srovnej např. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 25. 1. 2018, č. j. 2 As 196/2016-33). Takováto hrozba v posuzovaném případě ve vztahu k pozemkům ve spoluvlastnictví žalobce ovšem dovozena nebyla. Z uvedeného vyplývá závěr, že správní orgány nikterak nepochybily, pokud ve vztahu k nemovitostem ve vlastnictví žalobců nevyžadovaly po žadateli, tedy osobě zúčastněné na řízení, doložení vyřešení střetu zájmů dle § 33 horního zákona.
  17. K tomu je zároveň zapotřebí uvést, že tím není dotčeno případné právo žalobce na náhradu škody, která by mu v důsledku povolené hornické činnosti vznikla (viz § 36 a 37 horního zákona).

Závěr a náklady řízení

  1. Krajský soud uzavírá, že neshledal žalobní námitky žalobce důvodné, a proto žalobu podle § 78 odst. 7 s. ř. s. zamítl.
  2. O náhradě nákladů řízení mezi účastníky bylo rozhodnuto podle § 60 odst. 1 s. ř. s., přičemž procesně úspěšnému žalovanému nebyla přiznána náhrada nákladů řízení proti žalobci, neboť jeho náklady nepřesáhly běžnou úřední činnost.
  3. Ve vztahu k osobě zúčastněné na řízení soud o nákladech řízení rozhodl dle § 60 odst. 5. s. ř. s.

 

Poučení:

 

Proti tomuto rozsudku lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů od doručení tohoto rozhodnutí k Nejvyššímu správnímu soudu.

  

 

Ostrava 5. srpna 2020

 

 

Mgr. Jiří Gottwald

předseda senátu

 

 

 

Shodu s prvopisem potvrzuje