USNESENÍ

Městský soud v Praze rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Ing. Viery Horčicové a soudců JUDr. Jaromíra Klepše a JUDr. Vladimíra Gabriela Navrátila v právní věci

žalobce: B. B.

  bytem

  zastoupen Mgr. Jiřím Kokešem, advokátem

  sídlem Na Flusárně 168, Příbram 

proti

žalovanému: Ministerstvo vnitra

  sídlem Nad Štolou 936/3, Praha 7

v řízení o žalobě proti rozhodnutí ministra vnitra ze dne 2. 7. 2020, č. j. MV-56388-/SO-2020,

takto:

1. Žaloba se odmítá.
2. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

1. Žalobce se domáhá zrušení v záhlaví uvedeného rozhodnutí ministra vnitra, jímž byl zamítnut žalobcův rozklad proti rozhodnutí žalovaného ze dne 25. 2. 2020, č. j. VS-624/835.3/2-2004. Prvostupňovým rozhodnutím byla zamítnuta žalobcova žádost o udělení státního občanství České republiky podle § 22 odst. 3 zákona č. 186/2013 Sb., o státním občanství České republiky, (dále jen „zákon o státním občanství“).
2. Žaloba je nepřípustná.
3. Z prvostupňového rozhodnutí i z rozhodnutí ministra vnitra jednoznačně vyplývá, že důvodem zamítnutí žalobcovy žádosti bylo zjištění, že žalobce ohrožuje bezpečnost státu. Tento závěr žalovaný učinil na základě zprávy poskytnuté Policií České republiky, která obsahovala utajované informace.
4. Podle § 22 odst. 3 zákona o státním občanství se v takových situacích v odůvodnění rozhodnutí pouze uvede, že k zamítnutí žádosti došlo z důvodu ohrožení bezpečnosti státu. Podle § 26 zákona o státním občanství je v případech, kdy byla žádost zamítnuta podle § 22 odst. 3, vyloučeno přezkoumání soudem. Soulad obou těchto ustanovení s ústavním pořádkem potvrdil Ústavní soud v nálezech ze dne 11. 10. 2016, sp. zn. Pl. ÚS 5/16, a ze dne 2. 7. 2019, sp. zn. Pl. ÚS 39/17. Městský soud je tedy uvedenými ustanoveními zákona podle čl. 95 odst. 1 Ústavy vázán.
5. Podle § 46 odst. 1 písm. d) s. ř. s. soud odmítne návrh, který je nepřípustný. Podle § 68 písm. e) s. ř. s. je žaloba proti rozhodnutí správního orgánu nepřípustná, domáhá-li se žalobce přezkumu rozhodnutí, které je z přezkoumání podle zvláštního zákona vyloučeno. Jelikož § 26 zákona o státním občanství přezkum napadeného rozhodnutí vylučuje, soud žalobu odmítl.
6. Výrok o nákladech řízení se opírá o § 60 odst. 3 větu první s. ř. s., dle níž žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů právo, byla-li žaloba odmítnuta.

Poučení:

Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno, a to v tolika vyhotoveních (podává-li se v listinné podobě), aby jedno zůstalo soudu a každý účastník dostal jeden stejnopis. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud.

Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout.

Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s. ř. s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno.

V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.

Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách: www.nssoud.cz.