[OBRÁZEK]

ČESKÁ REPUBLIKA

ROZSUDEK

JMÉNEM REPUBLIKY

Krajský soud v Ostravě rozhodl samosoudkyní JUDr. Zorou Šmolkovou ve věci

žalobce:  L.V.

proti

žalované:   Česká správa sociálního zabezpečení

sídlem Křížová 1292/25, 150 00  Praha 5

o žalobě proti rozhodnutí žalované ze dne 4. 2. 2020,  ve věci invalidního důchodu

takto:

I. Žaloba se zamítá.

II.  Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

1. Žalobou došlou zdejšímu soudu dne 17. 2. 2020 a k výzvám soudu následně doplněnou se žalobce domáhal zrušení rozhodnutí žalované ze dne 4. 2. 2020, č. j. X (dále jen „napadené rozhodnutí“), kterým žalovaná zamítla žalobcovy námitky proti svému prvostupňovému rozhodnutí ze dne 11. 12. 2019, č. j. X a řečené prvostupňové rozhodnutí, kterým byla zamítnuta žalobcova žádost o invalidní důchod, potvrdila.
2. Žalobce k žalobě doložil svou Pracovní rekomandaci, vydanou OSSZ Bruntál dne 6. 2. 2009, dle které byl uznán částečně invalidním, neschopným těžší fyzické práce, práce se zvedáním a nošením břemen, ve vynucených polohách, v noci, na nebezpečných místech, ve stresujícím prostředí, s hmotnou odpovědností, anebo v nepříznivých klimatických podmínkách. K této uvedl, že se nejedná o posudkový omyl, což lze doložit žalobcovou zdravotní dokumentací. Z výše uvedeného a ze skutečnosti, že dle napadeného rozhodnutí není žalobce invalidní, soud dovodil, že žalobce napadenému rozhodnutí vytýká nesprávné posouzení svého zdravotního stavu. Žalobce má za to, že měl být seznán invalidním v prvním stupni.
3. Žalovaná ve svém vyjádření popsala průběh správního řízení a uvedla, že vzhledem k tomu, že žalobce namítá nesprávné posouzení svého zdravotního stavu, navrhuje žalovaná jeho přezkoumání PK MPSV ČR, která posuzuje zdravotní stav a pracovní schopnost pojištěnce pro účely přezkumného řízení.
4. Krajský soud poté co zjistil, že žalobní návrh je věcně projednatelný, přezkoumal napadené rozhodnutí v souladu s ustanovením § 75 odst. 2 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní (dále jen „s. ř. s.“), v mezích žalobních bodů, přičemž vycházel ze skutkového a právního stavu v době rozhodování žalované, tedy ke dni 4. 2. 2020 (ust. § 75 odst. 1 s. ř. s.) a dospěl k závěru, že žaloba není důvodná.
5. Z připojeného posudkového spisu žalobce krajský soud zjistil, že žalobce se vyučil stavebním zedníkem, následně pracoval mj. jako zedník, dělník, strážný, vrátný a sanitář. Žalovaná rozhodla dne 11. 12. 2019 výše uvedeným prvostupňovým rozhodnutím na základě posudku lékařky OSSZ Bruntál, vypracovaného dne 2. 12. 2019. Za rozhodující příčinu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu žalobce s nejvýznamnějším dopadem na pokles jeho pracovní schopnosti byla označena lehká mentální subnorma u psychastenické osobnosti, při celkové labilitě, se sklonem k depresivním skluzům a s poruchou spánku. Řečené bylo hodnoceno jako zdravotní postižení uvedené v kapitole V., položce 8a přílohy k vyhlášce č. 359/2009 Sb. Míra poklesu pracovní schopnosti byla stanovena 20 % a vhledem k dalšímu postižení zdravotního stavu (zejména slepotě levého oka pro keratokonus) bylo přistoupeno ke zvýšení podle § 3 odst. 1 citované vyhlášky o 10 % na celkových 30 %. Po podání námitek vypracovala lékařka ČSSZ pro účely napadeného rozhodnutí dne 28. 1. 2020 nový posudek. V tomto byla jako rozhodující příčina dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu označena lehká mentální subnorma u psychastenické osobnosti (IQ 81), projevy neurastenie. Řečené bylo zhodnoceno jako zdravotní postižení uvedené v kapitole V., položce 8a přílohy k vyhlášce č. 359/2009 Sb. Míra poklesu pracovní schopnosti byla stanovena 20 % a podle § 3 odst. 1 řečené vyhlášky zvýšena pro přidružené nemoci o 10 % na celkových 30 %. 
6. Z posudku posudkové komise MPSV ČR v Ostravě ze dne 29. 7. 2020, který krajský soud nechal v průběhu řízení o žalobě vypracovat se zadáním, aby se posudková komise zabývala procentní mírou poklesu pracovní schopnosti žalobce k datu vydání napadeného rozhodnutí, tedy k 4. 2. 2020, soud zjistil, že posudková komise ve složení z předsedkyně komise, další lékařky s odborností psychiatrie a tajemnice, dospěla k závěru, že žalobce k datu vydání napadeného rozhodnutí nebyl invalidní podle ustanovení § 39 odst. 1 z. č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „z. d. p.“). Posudková komise konstatovala, že se u žalobce jedná o dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav, jehož rozhodující příčinou je slaboduchost. Tato byla hodnocena jako zdravotní postižení uvedené v kapitole V., položce 8a přílohy k vyhlášce č. 359/2009 Sb. Míra poklesu pracovní schopnosti byla stanovena 20 % a bylo přistoupeno k jejímu zvýšení pro další chorobné stavy podle § 3 odst. 1 řečené vyhlášky o 10 % na celkových 30 %. Posudková komise uvedla, že o stav odpovídající položce 8b řečené kapitoly přílohy k vyhlášce č. 359/2009 Sb. se u žalobce nejedná, neboť tam uvedenému mentálnímu postižení lehkého stupně odpovídá IQ 50 – 69 (žalobce má přitom IQ 81 – pozn. soudu) a rovněž žalobcovo adaptivní chování není významně narušeno a není značně snížena úroveň sociálních dovedností, ovládací a rozpoznávací schopnosti žalobce nejsou snížené.
7. Rozhodnutí správního orgánu o nároku na invalidní důchod je závislé především na odborném lékařském posouzení. Podle § 8 odst. 9 zákona č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení (dále jen „zákon o OPSZ“), zdravotní stav a pracovní schopnost občanů pro účely námitkového řízení posuzuje ČSSZ, a podle § 4 odst. 2 zákona o OPSZ, pro účely přezkumného řízení soudního ve věcech důchodového pojištění je posuzuje Ministerstvo práce a sociálních věcí; za tím účelem Ministerstvo práce a sociálních věcí zřizuje jako své orgány posudkové komise. Při přezkumu dotčených rozhodnutí neposuzuje soud věcnou správnost posudků, neboť k tomu nemá potřebné odborné znalosti. Posudek posudkové komise MPSV soud hodnotí jako každý jiný důkaz podle zásad upravených v § 77 odst. 2 s. ř. s., avšak s ohledem na mimořádný význam v tomto řízení bývá tento posudek důkazem rozhodujícím v případech, kdy z hlediska své celistvosti a přesvědčivosti nevzbuzuje žádných pochyb, a nejsou-li tu ani žádné jiné skutečnosti nebo důkazy, kterými by správnost posudku mohla být zpochybněna. Požadavek úplnosti a přesvědčivosti kladený na tyto posudky spočívá pak v tom, aby se posudková komise vypořádala se všemi rozhodujícími skutečnostmi, především s těmi, které posuzovaný namítá, a aby své posudkové závěry náležitě odůvodnila. Jelikož žalovaná rozhoduje o nároku na invalidní důchod, příp. o změně tohoto nároku či jeho odnětí v dvouinstančním řízení, jsou zejména na její rozhodnutí v námitkovém řízení kladeny nároky na jasnost, srozumitelnost a úplnost odůvodnění (viz rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 7. 9. 2011, č. j. 6 Ads 99/2011 - 43).
8. Náležitosti posudku upravuje v ustanovení § 7 vyhláška č. 359/2009 Sb. Posudek o invaliditě musí obsahovat mimo formálních náležitostí rovněž 1) účel posouzení, 2) datum posouzení zdravotního stavu a pracovní schopnosti pojištěnce, 3) výčet rozhodujících podkladů o zdravotním stavu pojištěnce, z nichž orgán sociálního zabezpečení vycházel při posouzení zdravotního stavu a pracovní schopnosti pojištěnce, 4) skutková zjištění, ke kterým orgán sociálního zabezpečení dospěl při posuzování zdravotního stavu a pracovní schopnosti pojištěnce, 5) výsledek posouzení zdravotního stavu a míru poklesu pracovní schopnosti se stanovením, zda se jedná o dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav, 6) procentní míru poklesu pracovní schopnosti, 7) stupeň invalidity, 8) den vzniku invalidity, resp. den změny stupně invalidity nebo den zániku invalidity, 9) odůvodnění výsledku posouzení zdravotního stavu a míry poklesu pracovní schopnosti a 10) tzv. pracovní rekomandaci (to pouze, jde-li o invaliditu prvního či druhého stupně), tedy doporučení stran vhodného druhu práce, kterou je pojištěnec schopen při svém zdravotním postižení vykonávat (srov. k tomu rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 19. 6. 2012, č. j. 4 Ads 19/2012 - 18).
9. V posuzované věci si krajský soud vyžádal shora specifikovaný posudek. Z jeho obsahu vyplývá, že posudková komise jednala a rozhodovala v řádném složení, za přítomnosti specialistky s odborností psychiatrie, tedy lékařky z oboru nemoci, která je dominantní v dlouhodobě nepříznivém zdravotním stavu žalobce. Posudek má všechny shora uvedené náležitosti a splňuje podmínku úplnosti a přesvědčivosti, posudková komise se vypořádala se všemi rozhodujícími skutečnostmi a své posudkové závěry náležitě a srozumitelně odůvodnila a posudek nevzbuzuje žádné pochyby.
10. Podle § 39 odst. 1 z. d. p. [p]ojištěnec je invalidní, jestliže z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu nastal pokles jeho pracovní schopnosti nejméně o 35 %.
11. Vycházeje tedy z výše řečeného posudku, který je dle názoru soudu plně způsobilý k důkazu žalobcova zdravotního stavu ke dni napadeného rozhodnutí, dospěl soud k závěru, že žalobce nebyl k datu vydání napadeného rozhodnutí invalidní, protože jeho pracovní schopnost poklesla toliko o 30 %. Za tohoto stavu pak dospěl soud k závěru, že rozhodnutí žalované odpovídalo t. č. zdravotnímu stavu žalobce a je zákonné. Žaloba je tedy nedůvodná a jako takovou ji krajský soud v souladu s ustanovením § 78 odst. 7 s. ř. s. zamítl.
12. V řízení byla plně procesně úspěšná žalovaná, které však v souladu s ustanovením § 60 odst. 2 s. ř. s. právo na náhradu nákladů řízení nevzniklo; procesně neúspěšný žalobce právo na náhradu nákladů řízení nemá.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku je možno podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů po doručení tohoto
rozhodnutí k Nejvyššímu správnímu soudu v Brně.   Podmínkou řízení o kasační stížnosti je povinné zastoupení stěžovatele advokátem, pokud stěžovatel sám nemá vysokoškolské právnické vzdělání.

Ostrava 2. září 2020

JUDr. Zora Šmolková

samosoudkyně