60 A 6/2020- 32

60 A 6/2020 - 32

a povinnost nahradit náklady řízení ve výši 1 000 Kč. Přestupku se měla žalobkyně jako právnická
osoba dopustit tím, že dne X v cca X hodin zazvonil na dveře oznamovatelky v domě X v X
neznámý muž, který se po otevření představil jako zástupce žalobkyně, a nabízel zastupování v
jednání s jinými firmami, kdy tímto se měla žalobkyně dopustit porušení čl. 3 odst. 4 Nařízení
města X č. X, kterým se vydává tržní řád (dále jen „tržní řád“), jímž se zakazuje nevyžádaný
podomní prodej na území města Jablonec nad Nisou, tedy žalobkyně měla porušit povinnost
stanovenou v nařízení obce.

2. Správní orgán I. stupně dovodil, že žalobkyně není prodejcem energií, ale zprostředkovatelem
účasti zájemců ve výběrovém řízení na finančně výhodnějšího dodavatele energie. Obchodním
zástupcům žalobkyně uděluje pokyny v souladu s podmínkami uzavřeného obchodního vztahu.
Žalobkyně podniká na základě živnostenského zákona, nebyla jí vydána licence k činnosti
obchodníka s elektřinou nebo zemním plynem nebo jiné oprávnění k činnosti vyloučené ze
živnostenského zákona. Žalobkyně tedy prováděla podomní prodej, který je na území města
Jablonec nad Nisou zakázán, byla tak naplněna podstata přestupku podle § 4 odst. 1 zákona
o některých přestupcích.

3. V napadeném rozhodnutí žalovaný konstatoval, že jednání zástupce je ve smyslu § 20 zákona
č. 250/2016 Sb., o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich (dále jen „zákon o odpovědnosti za
přestupky“), přičitatelné žalobkyni, neboť dle dokumentů, které nechává zástupce zájemcům
k podpisu, jedná jménem žalobkyně, která využívá výsledek jednání zástupce. Žalobkyně porušila
zákaz nabídky poskytování služeb formou pochůzky [podomní prodej ve smyslu čl. 2 písm. a) a j)
tržního řádu], přičemž z hlediska ústavní konformity žalovaný dovodil, že vydáním tržního řádu
nedošlo k vyprázdnění práva provozovat hospodářskou či jinou výdělečnou činnost, neboť
podnikatelé mohou využívat jiných forem prodeje než je podomní, a zákaz stanovený nařízením
se nevztahuje na činnosti vyloučené z režimu živnostenského zákona. Z hlediska aplikace tržního
řádu je rozhodné, k jaké činnosti byla žalobkyně oprávněna. Protože jí nebyla vydána licence
k podnikání v energetických odvětvích, ale naopak je držitelem živnostenských oprávnění
k živosti volné, obor zprostředkování obchodu a služeb na dobu neurčitou, podléhá její činnost
spočívající ve zprostředkování bezplatné možnosti zákazníkům účastnit se výběrového řízení na
výhodnější dodávky energií živnostenskému zákona. Na tom nic nemění skutečnost, že na
činnost žalobkyně bezprostředně navazuje činnost obchodníka s elektřinou či plynem, s nímž
žalobkyně na základě plné moci uzavře za koncového zákazníka smlouvu na dodávku energií.
Samotné výběrové řízení provádí žalobkyně, využívá k tomu výsledků činnosti obchodních
zástupců, žalobkyně tak vystupuje jako prostředník mezi zájemcem a přímým prodejcem energií,
její činnost nepokrývá licence obchodníka s energií. Žalovaný se ztotožnil se závěrem, že
žalobkyně spáchala přestupek dle § 4 odst. 1 zákona o některých přestupcích, za což jí byla
uložena pokuta, uvedení § 4 odst. 4 namísto § 4 odst. 3 tohoto zákona ze strany prvostupňového
správního orgánu bylo zjevnou chybou v psaní bez vlivu na správnost rozhodnutí.

II. Žaloba

4. Žalobkyně namítala, že žalovaný nevzal v potaz veškerou jí uvedenou právní argumentaci,
judikaturu a citace a nesprávně posoudil právní otázku odpovědnosti žalobkyně za přestupek,
přestupku se žalobkyně nedopustila.

5. Žalobkyně uvedla, že nevykonává podomní prodej, jen bezplatně umožňuje zájemcům účastnit se
výběrového řízení na výhodnější dodávky energií. Neprodává žádný produkt, nabízí pouze
zákazníkům bezplatné řešení, díky němuž zákazník získá levnějšího dodavatele energií;
zákazníkům, kterým není nalezena výhodnější cenová nabídka než u stávajícího dodavatele,
odesílá dopis s informací, že jim nenalezla výhodnější nabídku spolu s doporučením setrvat
u stávajícího dodavatele. Výsledkem jednání mezi zástupcem žalobkyně a zájemcem není nutně
smlouva s dodávkou zboží a/nebo služeb. Je-li zákazníkovi vybrán cenově výhodnější dodavatel,

60 A 6/2020 - 32

smlouvu o dodávce elektřiny nebo plynu nebo smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny
nebo plynu uzavírá již za zákazníka přímo žalobkyně na základě plné moci, kterou zákazník
žalobkyně uděluje během přihlášení se k výběrovému řízení. Takovou smlouvu žalobkyně uzavírá
v prostorách obvyklých pro podnikatelovo podnikání, resp. v prostorách držitele licence
dodavatele energií, a smlouva je platná a účinná dnem podpisu ve smyslu ustanovení § 1724
a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník.

6. Dle žalobkyně jde do jisté míry o mezery v zákoně, činnosti žalobkyně se mohou jevit jako
činnosti na základě živnostenského zákona, nicméně svou podstatou a naplněním smlouvy
o dodávce sahají za hranu působnosti zákona č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání
a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (dále jen
„energetický zákon“), a to díky prolnutí smluvního plnění s jednotlivými dodavateli, kteří licencí
ve smyslu energetického zákona disponují.

7. Na podporu svého názoru odkázala žalobkyně na obdobná stanoviska některých obcí, konkrétně
se dovolávala rozhodnutí Městského úřadu Ostrov sp. zn. X ze dne 6. 3. 2019, oznámení Městské
policie České Lípy, potažmo Městského úřadu Česká Lípa či usnesení Města Rychvald sp. zn. X
ze dne 21. 11. 2019.

8. Z hlediska zdanitelného plnění dojde k naplnění zamýšleného účelu služby žalobkyně až
okamžikem poskytnutí služby, tj. uzavřením smluvní dokumentace s dodavatelem – držitelem
licence ve smyslu energetického zákona, a to v jeho prostorách obvyklých k podnikání, až ve
vztahu k tomuto okamžiku a subjektu žalobkyně uplatňuje daňové povinnosti.

9. Žalobkyně dále odkázala na rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 3. 8. 2017, č. j. 9 As
174/2016-23, podle něhož zákaz podomního prodeje stanovený formou tržních řádů podle
živnostenského zákona nemůže zahrnovat pojem činnosti nabízení služeb (např. činnost
obchodu s elektřinou a zemním plynem a/nebo činnost pojišťovacího zprostředkovatele), které
jsou vyjmuty z působnosti živnostenského zákona.

10. Podle judikatury Ústavního soudu § 18 odst. 3 živnostenského zákona umožňuje omezit právo
podnikat a provozovat jinou hospodářskou činnost podle čl. 26 odst. 1 Listiny, avšak nařízení
obce nemají sloužit k zamezení veškerého prodeje zboží a poskytování služeb mimo provozovnu
a mají je toliko určitým způsobem usměrňovat. V tomto kontextu je třeba předmětné
zmocňovací ustanovení vykládat tak, že tato činnost musí vždy zůstat dovolena alespoň
v rozsahu, který umožní skutečnou realizaci uvedeného základního práva v obci, zákaz nelze tedy
vyslovit obecně a plošně vůči všem typům prodeje mimo provozovnu. Z procesní opatrnosti
žalobkyně doplnila, že, bude-li krajský soud názoru, že se na její činnosti tržní řád vztahuje,
shledává v celoplošném zákazu podomního prodeje na celém území města Jablonec nad Nisou
prostřednictvím tržního řádu omezení práva podnikat a provozovat jinou hospodářskou činnost
ve smyslu čl. 26 odst. 1 Listiny základních práv a svobod.

11. Dle názoru žalobkyně obsahují rozhodnutí obou stupňů formální i právní a procesní vady
uvedené výše. Rovněž došlo k nepřiměřenému užití institutu správního uvážení, m. ve vztahu
k určení výše správního trestu, ve smyslu rozsudek Vrchního soudu v Praze ze dne 5. 11. 1993,
č. j. 6 A 99/92-50. Došlo tak k porušení jedné ze základních zásad správního řízení.

12. Z uvedených důvodů žalobkyně navrhovala, aby soud napadené rozhodnutí zrušil a věc vrátil
žalovanému k dalšímu řízení a žalovanému uložil nahradit žalobkyni náklady řízení.

III. Vyjádření žalovaného

60 A 6/2020 - 32

13. Žalovaný ve svém vyjádření plně odkázal na odůvodnění napadeného rozhodnutí, v němž
shodné námitky žalobkyně vypořádal. Pokud žalobkyně namítala nepřiměřenost výše uložené
pokuty, šlo jen o obecné konstatování, že správní orgány nepřiměřeně užily správního uvážení,
aniž žalobkyně rozvedla, v čem nepřiměřenost spatřuje. Žalovaný dodal, že v odvolacím řízení
posuzoval již potřetí stejný přestupek žalobkyně, za přestupek spáchaný v roce 2019 byla
žalobkyni uložena pokuta 10 000 Kč, za další pak pokuta 40 000 Kč, když žalovaný snížil pokutu
uloženou správním orgánem I. stupně z 50 000 Kč na 40 000 Kč. Žalovaný upozornil, že za
přestupek lze uložit pokutu až do 100 000 Kč podle § 4 odst. 1, 3 zákona o některých
přestupcích. Žalovaný navrhoval zamítnutí žaloby jako nedůvodné.

IV. Posouzení věci soudem

14. Krajský soud přezkoumal napadené rozhodnutí a řízení, které jeho vydání předcházelo, v řízení
dle části třetí, hlavy druhé, dílu prvního zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního,
ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ s. ř. s.“), v rozsahu a v mezích uplatněných žalobních
bodů dle § 75 odst. 2 s. ř. s. s tím, že přitom vycházel ze skutkového a právního stavu,
který tu byl v době rozhodování správního orgánu v souladu s § 75 odst. 1 s. ř. s. Nad rámec
žalobních bodů musí soud přihlédnout toliko k vadám napadeného rozhodnutí, k nimž je nutno
přihlížet bez návrhu nebo které vyvolávají nicotnost napadeného rozhodnutí podle § 76 odst. 2
s. ř. s., takové nedostatky v projednávané věci ovšem zjištěny nebyly.

15. Skutkové okolnosti nejsou mezi stranami sporné, v podrobnostech soud odkazuje na správní
rozhodnutí vydaná v obou stupních správního řízení. Zástupce žalobkyně, jednající jménem
žalobkyně na základě Smlouvy o spolupráci, bezplatně nabízel oznamovatelce v domě na uvedené
adrese zprostředkování uzavření přihlášky do výběrového řízení na výhodné dodávky elektřiny
a/nebo zemního plynu a souvisejících dokumentů k poskytování služeb dodávky energií, bude-li
chtít zájemce využít služeb vítězného dodavatele. Dále není sporu o tom, že žalobkyni bylo
vydáno živnostenské oprávnění s předmětem činnosti výroba, obchod a služby neuvedené
v přílohách 1 až 3 živnostenského zákona, druh živnosti volná, mj. pro obor činnosti
zprostředkování obchodu a služeb. Žalobkyni ani jejímu zástupci nebyla Energetickým
regulačním úřadem vydána licence obchodníka s elektřinou nebo zemním plynem. Skutková
zjištění žalobkyně nerozporuje, ve shodě se správními orgány tvrdí, že prostřednictvím svých
zástupců bezplatně umožňuje zájemcům účastnit se výběrového řízení na cenově výhodnější
dodavatele energií, přičemž výsledkem jednání zástupce a zájemce nutně není uzavření smlouvy
o dodávce zboží, resp. služeb. Podstatou sporu je tedy otázka, zda lze činnost žalobkyně posoudit
jako podomní prodej, na který se vztahuje tržní řád, jež ho zakazuje, a zda tedy žalobkyně
porušila povinnost stanovenou nařízením obce a tím se dopustila přestupku podle § 4 odst. 1
zákona o některých přestupcích.

16. Přestupku podle § 4 odst. 1 zákona o některých přestupcích fyzická, právnická nebo podnikající
fyzická osoba se dopustí přestupku tím, že poruší povinnost stanovenou v nařízení obce nebo kraje. Podle
odst. 3 uvedeného ustanovení za přestupek podle odstavce 1 nebo 2 lze uložit pokutu do 100 000 Kč.

17. Dle § 18 odst. 1 zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), obec
může vydat tržní řád formou nařízení obce. Dle odst. 3, s účinností od 30. 9. 2017 dle odst. 4
uvedeného ustanovení, obec může nařízením obce stanovit, že některé formy prodeje zboží nebo poskytování
služeb prováděné mimo provozovnu jsou v obci nebo v její části zakázány.

18. Město Jablonec nad Nisu vydalo ve smyslu § 18 odst. 1 živnostenského zákona nařízení
č. 3/2009, tržní řád. Podle čl. 2 písm. a) tržního řádu, ve znění pozdějších změn, pro účely tohoto
nařízení se rozumí prodejem nabídka, prodej zboží a poskytování služeb; u prodeje formou pojízdného prodeje,
prodeje bez prodejního zařízení a pochůzkového prodeje se nabídkou rozumí i reklamní a promo akce. Dle
písm. j) tržního řádu pro účely tohoto nařízení se rozumí podomním prodejem – prodej mimo provozovnu
určenou k tomuto účelu kolaudačním rozhodnutím podle stavebního zákona, provozovaný formou pochůzky
(obchůzky), při němž je potenciální uživatel zboží nebo služeb bez předchozí objednávky vyhledáván prodejcem
z okruhu osob mimo veřejně přístupná místa, zejména obcházením jednotlivých domů, bytů apod. Podle čl. 3

60 A 6/2020 - 32

odst. 4 tržního řádu platí, že nevyžádaný podomní prodej na území města Jablonce nad Nisou se zakazuje,
není-li v příloze k tomuto nařízení stanoveno jinak, jinak přitom pro účely podomního prodeje tržní řád
nestanoví.

19. Možností obce vydat na základě zákonného zmocnění dle § 18 odst. 1 živnostenského zákona
tržní řád a jeho prostřednictvím regulovat podnikání na území obce, včetně možnosti zakázat
některé druhy prodeje zboží nebo poskytování služeb mimo provozovnu ve smyslu § 18 odst. 3
živnostenského zákona, se zabýval Nejvyšší správní soud v rozsudku ze dne 3. 8. 2017, č. j. 9 As
174/2016-24, jehož závěrů se žalobkyně na svou podporu dovolává. Nejvyšší správní soud
dovodil, že vzhledem k tomu, že se jedná pouze o prováděcí předpis obce ve smyslu čl. 79 odst. 3
Ústavy, nemůže takové nařízení vydané na základě § 18 živnostenského zákona regulovat prodej
zboží a poskytování služeb, které nejsou živnostenským podnikáním ve smyslu § 1 ve spojení
s § 2 a § 3 živnostenského zákona.

20. Podle § 2 živnostenského zákona živností je soustavná činnost provozovaná samostatně, vlastním jménem,
na vlastní odpovědnost, za účelem dosažení zisku a za podmínek stanovených tímto zákonem. Ustanovení § 3
uvedeného zákona poté stanoví, které činnosti živností nejsou. Podle § 3 odst. 3 písm. d)
uvedeného zákona živností dále není výroba elektřiny, výroba plynu, přenos elektřiny, přeprava plynu,
distribuce elektřiny, distribuce plynu, uskladňování plynu, obchod s elektřinou, obchod s plynem, výroba tepelné
energie a rozvod tepelné energie, které podléhají licenci podle zvláštního právního předpisu. Tímto zvláštním
předpisem je energetický zákon, dle jehož § 3 odst. 3 platí, že podnikat v energetických odvětvích na
území České republiky mohou za podmínek stanovených tímto zákonem osoby pouze na základě licence udělené
Energetickým regulačním úřadem, přičemž podle § 3 odst. 1 uvedeného zákona předmětem podnikání
v energetických odvětvích je mj. obchod s elektřinou a obchod s plynem.

21. Z uvedeného vyplývá, že vydaný tržní řád nemůže v intencích shora označeného rozsudku
Nejvyššího správního soudu regulovat podnikání žalobkyně na území města Jablonec nad Nisou,
pokud by její činnost nebyla živností, nýbrž podnikáním v energetických odvětvích na základě
licence vydané Energetickým regulačním úřadem, na které by nebylo možné tržní řád dle § 3
odst. 3 písm. d) živnostenského zákona ve spojení s § 3 odst. 1, odst. 3 energetického zákona
vztáhnout. Při posouzení povahy činnosti žalobkyně vykonávané prostřednictvím svých zástupů
se soud plně ztotožnil se závěry správních orgánů.

22. Podstatou činnosti vykonané žalobkyní na předmětné adrese oznamovatelky bylo bezplatné
zprostředkování služby – zajištění účasti ve výběrovém řízení na finančně výhodnějšího
dodavatele elektřiny a/nebo plynu prostřednictvím přihlášky a uzavření souvisejících dokumentů
pro zajištění účasti v takovém výběrovém řízení. Takové nabízení služeb je prodejem ve smyslu
čl. 2 písm. a) tržního řádu, který byl vykonán jako podomní prodej podle § 2 písm. j) tržního
řádu, neboť se jednalo o nabídku zprostředkování zajištění účasti na výběrovém řízení mimo
provozovnu žalobkyně určenou k tomu kolaudačním rozhodnutím, formou pochůzky
(obchůzky), kdy oznamovatelka jako potenciální uživatel služby byla bez předchozí objednávky
vyhledána zástupcem žalobkyně z okruhu osob mimo veřejně přístupná místa, zde v bytovém
domě. Tuto činnost žalobkyně prostřednictvím zástupce vykonala nepochybně v rámci svého
živnostenského oprávnění k živnosti volné, v oboru povolené živnosti zprostředkování obchodu
a služeb. V žádném případě nelze žalobkyni přisvědčit, že jde o nějakou mezeru v zákoně a že lze
na její činnost hraničně nahlížet jako na činnost svou podstatou naplňující smlouvu o dodávce
energie dle energetického zákona. Jistě, na shora popsanou živnostenskou činnost žalobkyně
v některých případech (pokud žalobkyní oslovený zájemce na základě výsledků žalobkyní
provedeného výběrového řízení na cenově výhodnějšího dodavatele energie podepíše plnou moc)
navazuje uzavření smlouvy o dodávce energie, to ovšem na posouzení věci nic nemění.
V takovém případě totiž žalobkyně jedná jménem potenciálního odběratele energie, opět nikoli
jako obchodník s elektřinou či obchodník s plynem, tedy podnikatel s předmětem podnikání
v energetickém odvětví.

60 A 6/2020 - 32

23. Dokazování listinami, které na podporu svého právního názoru žalobkyně označila, soud
neprováděl jako nadbytečné, neboť k posouzení jednání žalobkyně jako protiprávního,
naplňujícího skutkovou podstatu přestupku podle § 4 odst. 1 zákona o některých přestupcích, byl
nadán právě soud.

24. Ve shodě s žalovaným soud uvádí, že vydáním předmětného tržního řádu nedošlo v rozporu
s čl. 26 odst. 1 Listiny základních práv a svobod k omezení práva žalobkyně podnikat
a provozovat hospodářskou činnost, neboť činnost žalobkyně nebyla na území města Jablonec
nad Nisou zakázána obecně a plošně, nýbrž byla zakázána určitá forma nabízení služeb, a to
podomní prodej. Ke shodnému posouzení zákazu podomního prodeje na území celé obce dospěl
Ústavní soud v nálezu sp. zn. pl. ÚS 57/13 ze dne 20. 5. 2014, publ. pod č. 108/2014 Sb.
Současně lze uvést, že tržní řád nedopadá na činnosti, jež nejsou živností, omezení se tedy netýká
mj. vlastního obchodu s energiemi jako podnikání v energetických odvětvích na základě udělené
licence.

25. Námitky týkající se nepřiměřené výše pokuty a užití správního uvážení při jejím stanovení byly
zcela obecné a nenaplňovaly požadavky na řádnou formulaci žalobního bodu ve smyslu § 71
odst. 1 písm. d) s. ř. s. Skutečnosti, které byly vzaty v potaz při stanovení výše pokuty, která může
za daný přestupek dosáhnout výše až 100 000 Kč dle § 4 odst. 3 zákona o některých přestupcích,
uvedl správní orgán I. stupně v odůvodnění svého rozhodnutí. Žalobkyně s jeho úvahami
v odvolání ani v žalobě nepolemizovala, nerozvedla, k jakým jiným skutečnostem, potažmo
důkazům mělo být nad rámec uvedeného ještě přihlédnuto, či jaké skutečnosti byly zohledněny
nesprávně a v čem konkrétně žalobkyně spatřuje nepřiměřené užití správného uvážení, resp.
nepřiměřenost výše pokuty. Soud tak může jen v obecné rovině odkázat na úvahy správního
orgánu I. stupně, které žalovaný napadeným rozhodnutím aproboval, když, jak již soud uvedl,
proti výši uložené pokuty žalobkyně v odvolání nic nenamítala.

V. Závěr a náklady řízení

26. Z uvedených důvodů shledal soud žalobu nedůvodnou a podle § 78 odst. 7 s. ř. s. ji zamítnul.
O žalobě rozhodoval v souladu s § 51 odst. 1 s. ř. s. bez jednání, neboť žalobkyně i žalovaný
s tímto postupem výslovně souhlasili.

27. O nákladech řízení bylo rozhodnuto ve smyslu ustanovení § 60 odst. 1 s. ř. s.,
dle kterého, nestanoví-li tento zákon jinak, má účastník, který měl ve věci plný úspěch, právo na
náhradu nákladů řízení před soudem, které důvodně vynaložil, proti účastníkovi,
který ve věci úspěch neměl. Ve věci byl úspěšný žalovaný správní orgán, ten ovšem náhradu
nákladů nežádal, ostatně mu ani žádné náklady nad rámec běžné činnosti nevznikly, soud proto
vyslovil, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Poučení:

Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení.
Kasační stížnost se podává ve dvou (více) vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem
Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud.

Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se
dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na
sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání
lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout.

Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s. ř. s. a kromě obecných