U s n e s e n í

Městský soud v Praze rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Ing. Viery Horčicové a soudců JUDr. Jaromíra Klepše a JUDr. Vladimíra Gabriela Navrátila v právní věci

v řízení o žalobě na ochranu proti nečinnosti správního orgánu spočívající v nevyřízení žádosti žalobce o sdělení podlahové výměry cel ve Věznici Mírov

takto:

1. Žaloba se odmítá.
2. Stížnost žalobce ze dne 12. 8. 2020 se postupuje Vězeňské službě České republiky.
3. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

1. Žalobce se podáním ze dne 12. 8. 2020 u Městského soudu v Praze domáhá ochrany proti sdělení žalované ze dne 23. 6. 2020, č. j. VS-99970-10/ČJ-2020-800040-INFZ. Uvedeným sdělením byly žalobci poskytnuty informace mj. o výměře cely 301 v oddělení 5A ve Věznici Mírov. Žalobce uvádí, že informace, kterou žalovaná uvádí, není pravdivá. Předložil soudu své vlastní výpočty výměry cely a na základě nich má za to, že skutečná plocha této cely je menší, než žalovaná žalobci sdělila. Žalobce se domnívá se, že žalovaná mu sdělila větší plochu cely záměrně.
2. Dále žalobce namítl, že se žalovaná snaží snižovat kapacity věznic, aby mohla tvrdit přeplněnost věznic. Žalobce přitom neurčitě poukazuje na to, že žalovaná v týdenních statistikách uvádí rozdílné uvádění kapacit věznic Karviná, Plzeň a Valdice v roce 2018 a 2019 a oproti tomu v roce 2020, kdy byla kapacita těchto věznic uvedena nižší.
3. Městský soud ze sdělení žalované ze dne 23. 6. 2020, č. j. VS-99970-10/ČJ-2020-800040-INFZ zjistil, že jím žalovaná jako povinný subjekt v rámci autoremedury vyřídila stížnost žalobce podle § 16a odst. 5 zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím (dále jen „InfZ“). K žádosti žalobce „nedávno (dne 22. 4. 2020) bylo provedeno přeměření cel ve Věznici Mírov. Žádám tedy o poskytnutí oficiální podlahové plochy v metrech čtverečních pro cely na oddělení 5A (301, 302, 304) a pro cely na oddělení 7 (103 a 104)“ žalovaná poskytla žalobci tabulku, v níž uvedla označení oddílu věznice (7 a 5A), označení cely číslem, údaje o evidované ploše cely v m2, údaje o nově naměřených plochách cel v m2 a rozdíl v těchto výměrách.
4. Žalobce nynější žalobou tyto údaje zpochybňuje a snaží se domoci toho, aby žalovaná poskytnuté údaje přehodnotila a poskytla údaje správné a úplné. Své výpočty, na základě kterých má vyplývat nesprávnost provedených měření (resp. poskytnutých údajů) u cely 301 v oddělení 5A Věznice Mírov, pak žalobce vznáší poprvé až v žalobě. Z obsahu napadeného sdělení, v němž žalovaná rekapituluje znění žádosti o informace, totiž nevyplývá, že by žalobce tyto své výpočty žalované předtím předestřel.
5. Městský soud je toho názoru, že žaloba ze dne 12. 8. 2020 je po obsahové stránce toliko stížností podle § 16a odst. 1 písm. c) InfZ proti sdělení žalované ze dne 23. 6. 2020, č. j. VS-99970-10/ČJ-2020-800040-INFZ.
6. Jakkoliv totiž žalovaná informace k předchozí stížnosti žalobce v rámci autoremedury sama poskytla, poskytla tyto informace znovu „v prvním stupni“ jako povinný subjekt. Ze sdělení nevyplývá, že by žalovaná při poskytování informací o výměře cel zohlednila parametry, na které nyní poukazuje žalobce (zkosení, výklenek okna, rozměr plochy WC). Tím neposkytla úplnou informaci o výměře cely a v tom mezi ní a žalobcem existuje tedy rozpor. Žalovaná je tak ve vyřízení žádosti o informace nečinná a odstranění této nečinnosti by se měl žalobce podle názoru městského soudu domáhat u žalované právě opakovanou stížností (coby prostředkem ochrany proti nečinnosti povinného orgánu) podle § 16a odst. 1 písm. c) InfZ (srov. rozsudek Městského soudu v Praze ze dne 13. 11. 2008, č. j. 11 Ca 119/2008 - 63). Městský soud podotýká, že v názoru na to, že proti poskytnutí informací povinným subjektem v rámci autoremedury je přípustná opětovná stížnost i v tom, že ochrany při poskytnutí neúplných či nepravdivých informací povinným subjektem se lze domáhat konkrétně podle § 16a odst. 1 písm. c) InfZ, se shoduje i s odbornou literaturou (srov. komentář k ustanovení § 16a odst. 1 písm. c) a odst. 5 InfZ in Furek, A., Rothanzl, L., Jirovec, T.: Zákon o svobodném přístupu k informacím. Komentář. 1. vydání. Praha: C. H. Beck, 2016).
7. Pokud žalobce pak v žalobě namítá, že žalovaná snižuje údaje o kapacitě některých věznic, tyto informace v napadeném sdělení žalované ze dne 23. 6. 2020, č. j. VS-99970-10/ČJ-2020-800040-INFZ ani nejsou a žalobce je v podání ze dne 12. 8. 2020 taktéž uplatnil poprvé.
8. Celkově je tedy městský soud toho názoru, že žalobce v projednávané věci k ochraně svých práv ještě nevyčerpal bezvýsledně prostředky, které procesní předpis platný pro řízení u správního orgánu stanoví k jeho ochraně proti nečinnosti správního orgánu /srov. § 79 odst. 1 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní (dále jen „s. ř. s.“)/. Podání ze dne 12. 8. 2020 odmítl podle § 46 odst. 1 písm. d) s. ř. s. jako nepřípustnou žalobu. Současně toto podání ze dne 12. 8. 2020 postoupil jako stížnost právě žalované s tím, že právní účinky tohoto podání zůstávají zachovány (per analogiím § 104 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád ve spojení s § 64 s. ř. s.).
9. O nákladech řízení rozhodl městský soud podle ustanovení § 60 odst. 3 s. ř. s. Podle tohoto ustanovení nemají účastníci řízení právo na náhradu řízení, pokud bylo řízení zastaveno nebo žaloba odmítnuta.

Poučení:

Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno, a to v tolika vyhotoveních (podává-li se v listinné podobě), aby jedno zůstalo soudu a každý účastník dostal jeden stejnopis. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud.

Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout.

Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s. ř. s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno.

V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.

Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách: www.nssoud.cz.