Č. j. 52 Ad 7/2020-102

[OBRÁZEK]ČESKÁ REPUBLIKA

ROZSUDEK

JMÉNEM REPUBLIKY

Krajský soud v Hradci Králové - pobočka v Pardubicích rozhodl samosoudcem JUDr. Janem Dvořákem, v právní věci

žalobce:  K. Z.

 

proti

žalované:    Česká správa sociálního zabezpečení,  IČ 00006963

sídlem Křížová 1292/25, 225 08 Praha 5

v řízení o žalobě proti rozhodnutí České správy sociálního zabezpečení ze dne 7. 4. 2020, č. j. X,

takto:

  1. Žaloba se zamítá.
  2. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

  1. Žalobce se včasnou žalobou domáhal soudního přezkumu v záhlaví tohoto rozsudku označeného rozhodnutí žalované, kterým byly podle ust. § 92 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, v platném znění (dále jen „správní řád“), zamítnuty jako nepřípustné námitky, které podal žalobce proti oznámení České správy sociálního zabezpečení ze dne 10. 1. 2020, č. j. X. V žalobě žalobce uvedl námitky, kterými se však krajský soud nemohl věcně zabývat, a to z následujících důvodů:
  2. Jak již soud výše uvedl, žalovaným rozhodnutím byly zamítnuty námitky žalobce jako nepřípustné dle ust § 92 odst. 1 správního řádu, přičemž tyto námitky směřovaly proti oznámení České správy sociálního zabezpečení ze dne 10. 1. 2020, č. j. X (dále jen „oznámení“), jímž žalovaná oznámila žalobci vyúčtování jeho starobního důchodu, který mu byl přiznán  rozhodnutím žalované ze dne 16. 1. 2020. Žalobce sice podal námitky i proti tomuto rozhodnutí, avšak žalovaná výše zmíněné oznámení vyloučila usnesením ze dne 31. 3. 2020, č. j. O-X-315/AHN, k samostatnému řízení, protože žalobce uplatnil v těchto námitkách argumentaci i proti tomuto oznámení. Tyto skutečnosti vyplývají i ze správního spisu, jejich existenci žalobce sám doložil v příloze žaloby a nejsou tak ani mezi účastníky sporné. Žalobce navrhl, aby soud žalované rozhodnutí zrušil. Žalovaná ve vyjádření k žalobě odkázala na obsah žalovaného rozhodnutí, navrhla, aby soud žalobu zamítl.
  3. Krajský soud v řízení vedeném podle ust. § 65 násl. zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, v platném znění (dále jen „s.ř.s.“), dospěl k následujícím závěrům:
  4. Podle ust. § 92 odst. 1 správního řádu opožděné nebo nepřípustné odvolání odvolací správní orgán zamítne.
  5. Podle ust. § 88 zákona č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, v platném znění (dále jen „zák. č. 582/1991 Sb.“), proti rozhodnutím orgánu sociálního zabezpečení uvedených v § 3 odst. 3 písm. b) a d) – f) ve věcech důchodového pojištění lze jako řádný opravný prostředek podat písemné námitky do 30 dnů ode dne jeho oznámení účastníkům řízení.
  6. Podle ust. § 88 odst. 8 zák. č. 582/1991 Sb. není-li v odstavcích 1 -6 a 9 stanoveno jinak, vztahuje se na řízení o námitkách, na rozhodnutí o námitkách a na přezkumné řízení a obnovu řízení, která se týkají rozhodnutí o námitkách, správní řád s tím, že § 90 odst. 1 písm. b), a § 90 odst. 3 a § 90 odst. 6 věta druhá správního řádu se nepoužijí, a po dobu, po kterou probíhá přezkumné řízení soudní, lhůty uvedené v § 97 odst. 2 a § 100 odst. 2 správního řádu neplynou, a přezkumné řízení ani obnovu řízení, která se týkají rozhodnutí o námitkách, nelze zahájit, popřípadě v nich pokračovat.
  7. Skutečnost, že v daném případě žalovaná zamítla námitky jako nepřípustné podle ust. § 92 odst. 1 správního řádu, znamená, že žalovaná se nemohla zabývat věcnými námitkami žalobce proti zmíněnému oznámení, protože v případě rozhodnutí o nepřípustnosti námitek není důvod pro takové rozhodnutí dána tím, že žalovaná jako správní orgán věcně nepřezkoumává napadené oznámení na základě námitek směřujících proti zmíněnému oznámení, ale důvod pro závěr o nepřípustnosti námitek opřela o zcela jinou skutečnost. V dané věci žalovaná dospěla totiž k závěru, že zmíněné oznámení není rozhodnutím podle ust. § 86 odst. 1 zákona č. 582/1991 Sb., a proto proti takovému oznámení není možné podat námitky.
  8. Proto v projednávané věci ani krajský soud se nemůže zabývat věcnou argumentací žalobce, která vychází z jeho věcných námitek, ale může a musí pouze zjistit, zda důvod pro zamítnutí námitek jako nepřípustných byl dán. Z výše citovaných ustanovení § 88 odst. 1 a odst. 8 zákona č. 582/1991 Sb. jasně vyplývá, že řízení o námitkách je zvláštním správním řízením, pro něž subsidiárně platí správní řád a jehož předmětem je přezkum rozhodnutí orgánu sociálního zabezpečení ve smyslu zákona o organizaci a provádění sociálního zabezpečení ve spojení s definičními ustanoveními správního řádu vztahujícími se k pojmu rozhodnutí (§ 9 a § 67 správního řádu). Oznámení o vyúčtování důchodu, které žalobce napadl věcnými námitkami a jehož přezkumu se v podstatě domáhá i v tomto soudním řízení, není možné považovat za rozhodnutí správního orgánu ve smyslu § 65 odst. 1 s.ř.s., když tímto oznámením, které lze považovat pouze za přípis žalované, nebyla založena, změněna, zrušena ani závazně určena práva nebo povinnosti žalobce, nýbrž tímto oznámením pouze žalovaná žalobci jen sdělila, že pro výplatu jeho starobního důchodu, který mu byl přiznán již výše zmíněným rozhodnutím, byl stanoven výplatní termín vždy 24. dne v měsíci a že vyúčtování jeho důchodu za období za 10. 5. 2016 do 23. 1. 2020 v částce 516 815 Kč je mu poukazován na účet v peněžním ústavu. Dále mu tímto oznámením byly sděleny další informace k výplatním termínům, informace k vyúčtování důchodu a byl k němu připojen rozpis výpočtu doplatku. Žalovaná taková oznámení zasílá v souvislosti s rozhodnutími, které vydává ve správním řízení, zcela běžně (například oznámení o úpravě výše plného invalidního důchodu v důsledky valorizace, oznámení o výplatě důchodu atd.), a to v souladu s ust. § 86 odst. 2 zákona č. 582/1991 Sb. a podle konstantní soudní judikatury taková oznámení nelze považovat za rozhodnutí podle § 65 odst. 1 s.ř.s., které by ve správním řízení podléhalo věcnému přezkumu v námitkovém řízení (srov. např. rozsudek NSS ze dne 9. 3. 2005, č. j. 3 Ads 15/2004-54, dále ze dne 13. 12. 2006, č. j. 3 Ads 80/2006-49, a ze dne 22. 5. 2004, č. j. 3 Ads 39/2013-43).
  9. Krajský soud se tak ztotožnil s názorem žalované, že zmíněné oznámení nelze považovat za rozhodnutí podle § 86 odst. 1 zákona č. 582/1991 Sb., a protože námitky podle § 88 lze podat pouze proti rozhodnutí, nikoliv proti oznámení, žalovaná postupovala správně, když odmítla námitky v části směřující proti zmíněnému oznámení jako nepřípustné dle ust. § 92 odst. 1 správního řádu.
  10. Protože žaloba nebyla důvodná, musel ji krajský soud zamítnout (§ 78 odst. 7 s.ř.s.).
  11. Závěrem krajský soud konstatoval, že v dané věci obdržel dne 12.5.2020 elektronicky nepodepsanou mailovou zprávu, nazvanou jako dodatek k žalobě, ve které byla obsažena další žaloba, která  napadala jiné rozhodnutí žalovaného, a to ze dne 4.5.2020, č.j. X, přičemž  byla zapsána v souladu s rozvrhem práce krajského soudu do jiného rejstříku pod sp.zn. 36 Ad 4/2020.
  12. Výrok o náhradě nákladů řízení se opírá o ust. § 60 odst. 1 s.ř.s., když neúspěšný žalobce neměl právo na náhradu nákladů řízení proti žalované a žalované žádné náklady nad rámec její úřední činnosti dle obsahu spisu nevznikly.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat kasační stížnost (mimořádný opravný prostředek) ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud.

Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout.

Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s. ř. s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno.

V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.

Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách: www.nssoud.cz.

Pardubice 23. září 2020

JUDr. Jan Dvořák v.r.

samosoudce

 

Shodu s prvopisem potvrzuje