USNESENÍ

Krajský soud v Ústí nad Labem rozhodl v senátu složeném z předsedy Mgr. Václava Trajera a soudců Ing. Mgr. Martina Jakuba Bruse a Mgr. Ladislava Vaško ve věci

o žalobě na ochranu před nezákonným zásahem správního orgánu,

takto:

I. Žaloba se odmítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

1. Žalobce se žalobou podanou prostřednictvím svého právního zástupce domáhal toho, aby soud rozhodl, že postup žalovaného spočívající v nenařízení přezkoumání platebních výměrů na daň z  příjmů fyzických osob za zdaňovací období roku 2010 č. j. 1724355/18/2512-50524-501676, zdaňovací období roku 2011 č. j. 1724734/18/2512-50524-501676 a zdaňovací období roku 2012 č. j. 1725266/18/2512-50524-501676 a platebních výměrů na daň z přidané hodnoty za zdaňovací období září 2013 č. j. 893622/18/2512-50524-501676, zdaňovací období únor 2014 č. j. 893694/18/2512-50524-501676, zdaňovací období březen 2014 č. j. 893759/18/2512-50524-501676, zdaňovací období květen 2014 č. j. 893790/18/2512-50524-501676, zdaňovací období říjen 2014 č. j. 893814/18/2512-50524-501676, zdaňovací období listopad 2014 č. j. 893850/18/2512-50524-501676 a zdaňovací období prosinec 2014 č. j. 893885/18/2512-50524-501676 byl nezákonným zásahem.
2. Dále se žalobce předmětnou žalobou domáhal toho, aby soud rozhodl, že postup žalovaného spočívající v nenařízení přezkoumání platebních výměrů na daň z příjmů fyzických osob za zdaňovací období roku 2010 č. j. 1724355/18/2512-50524-501676, zdaňovací období roku 2011 č. j. 1724734/18/2512-50524-501676 a zdaňovací období roku 2012 č. j. 1725266/18/2512-50524-501676 a platebních výměrů na daň z přidané hodnoty za zdaňovací období září 2013 č. j. 893622/18/2512-50524-501676, zdaňovací období únor 2014 č. j. 893694/18/2512-50524-501676, zdaňovací období březen 2014 č. j. 893759/18/2512-50524-501676, zdaňovací období květen 2014 č. j. 893790/18/2512-50524-501676, zdaňovací období říjen 2014 č. j. 893814/18/2512-50524-501676, zdaňovací období listopad 2014 č. j. 893850/18/2512-50524-501676 a zdaňovací období prosinec 2014 č. j. 893885/18/2512-50524-501676 je nezákonným zásahem.
3. Žalobce se danou žalobou domáhal též toho, aby soud přikázal žalovanému nařídit přezkoumání platebních výměrů na daň z příjmů fyzických osob za zdaňovací období roku 2010 č. j. 1724355/18/2512-50524-501676, zdaňovací období roku 2011 č. j. 1724734/18/2512-50524-501676 a zdaňovací období roku 2012 č. j. 1725266/18/2512-50524-501676 a platebních výměrů na daň z přidané hodnoty za zdaňovací období září 2013 č. j. 893622/18/2512-50524-501676, zdaňovací období únor 2014 č. j. 893694/18/2512-50524-501676, zdaňovací období březen 2014 č. j. 893759/18/2512-50524-501676, zdaňovací období květen 2014 č. j. 893790/18/2512-50524-501676, zdaňovací období říjen 2014 č. j. 893814/18/2512-50524-501676, zdaňovací období listopad 2014 č. j. 893850/18/2512-50524-501676 a zdaňovací období prosinec 2014 č. j. 893885/18/2512-50524-501676.
4. Před vlastním rozhodnutím o žalobě byl soud nejprve povinen zabývat se otázkou, zda jsou splněny podmínky řízení o ochraně před nezákonným zásahem, pokynem nebo donucením správního orgánu. Podle § 82 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“) se může každý, kdo tvrdí, že byl přímo zkrácen na svých právech nezákonným zásahem, pokynem nebo donucením (dále jen „zásah“) správního orgánu, který není rozhodnutím, a byl zaměřen přímo proti němu nebo v jeho důsledku bylo proti němu přímo zasaženo, žalobou u soudu domáhat ochrany proti němu nebo určení toho, že zásah byl nezákonný.
5. Pojem „zásah“ s. ř. s. ani obecně jiný zákon nedefinuje. Judikatura jej proto doposud vykládá zejména jako určitý úkon správního orgánu v rámci výkonu veřejné moci, který spočívá v jednorázovém a protiprávním útoku vůči základním ústavně zaručeným právům, a jenž v době svého působení představuje trvalé ohrožení právního stavu. Pro možnost ochrany ve správním soudnictví je pak nejen nutné, aby byla prokázána nezákonnost zásahu, ale současně musí být i prokázáno, že žalobce byl nezákonným zásahem přímo zkrácen na svých subjektivních právech. Z uvedeného je zřejmé, že pro věcné projednání žaloby na ochranu před nezákonným zásahem správního orgánu musí být splněna podmínka zásahu do veřejného subjektivního práva žalobce.
6. V projednávané věci žalobce spatřuje nezákonný zásah v tom, že žalovaný nenařídil přezkoumání platebních výměru na daň z příjmů fyzických osob za zdaňovací období 2010 až 2012 a na daň z přidané hodnoty za zdaňovací období září 2013, únor 2014, březen 2014, květen 2014, říjen 2014, listopad 2014 a prosinec 2014.
7. Podle § 121 odst. 1 zákona č. 280/2009 Sb., daňový řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „daňový řád“) správce daně z moci úřední nařídí přezkoumání rozhodnutí, jestliže po předběžném posouzení věci dojde k závěru, že rozhodnutí bylo vydáno v rozporu s právním předpisem. K vadám řízení, o nichž nelze mít důvodně za to, že mohly mít vliv na soulad napadeného rozhodnutí s právními předpisy, se nepřihlíží. Dle § 121 odst. 4 téhož zákona za podmínek podle odstavce 3 může podnět k přezkoumání rozhodnutí podat kterákoli osoba zúčastněná na správě daní. Pokud o to osoba, která podala podnět, požádá, sdělí jí správce daně, zda shledal podnět důvodným či nikoliv.
8. Soud poukazuje na závěry rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 29. 8. 2018, č. j. 8 Afs 98/2018-52, a v něm citované judikatury, všechny rozsudky Nejvyššího správního soudu jsou dostupné na www.nssoud.cz, podle něhož „[P]řezkumné řízení dle daňového řádu je jednoznačně dozorčí prostředek, na jehož zahájení není právní nárok. Jak již bylo řečeno, pokud neexistuje veřejné subjektivní právo na zahájení přezkumného řízení, není již z povahy věci možné, aby nenařízením přezkoumání rozhodnutí bylo zasaženo do práv daňového subjektu. Stěžovatel se proto mýlí, pokud tvrdí, že není podstatný právní nárok, ale to, zda byly naplněny podmínky pro zahájení přezkumného řízení a vyslovení nicotnosti.“
9. Dané závěry zdejší soud plně sdílí a dodává, že pokud žalovaný nezahájil přezkumné řízení a žalobci sdělil důvody, proč neshledal důvody pro zahájení přezkumného řízení, je vyloučeno, aby bylo zasaženo do subjektivního veřejného práva žalobce, neboť neexistuje veřejné subjektivní právo na zahájení přezkumného řízení. Soud proto konstatuje, že v projednávané věci není splněna podmínka řízení o žalobě na ochranu před nezákonným zásahem správního orgánu spočívající v zásahu do veřejného subjektivního práva žalobce.
10. Podle § 46 odst. 1 písm. a) s. ř. s., nestanoví-li tento zákon jinak, soud usnesením odmítne návrh, jestliže soud o téže věci již rozhodl nebo o téže věci již řízení u soudu probíhá nebo nejsou-li splněny jiné podmínky řízení a tento nedostatek je neodstranitelný nebo přes výzvu soudu nebyl odstraněn, a nelze proto v řízení pokračovat.
11. Jelikož v projednávané věci není splněna podmínka řízení o žalobě na ochranu před nezákonným zásahem správního orgánu spočívající v zásahu do veřejného subjektivního práva žalobce a tento nedostatek je neodstranitelný, soud žalobu výrokem I. podle § 46 odst. 1 písm. a) s. ř. s. odmítl.
12. Výrok II. o náhradě nákladů řízení vychází z § 60 odst. 3 s. ř. s., podle kterého nemá žádný z účastníků právo na náhradu nákladů řízení, byla-li žaloba odmítnuta.
13. Pro úplnost soud dodává, že o soudním poplatku nerozhodoval, neboť tento doposud nebyl uhrazen.

Poučení:

Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou (více) vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud.

Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout.

Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s. ř. s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno.

V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.

Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách: www.nssoud.cz.

Ústí nad Labem 30. září 2020

Mgr. Václav Trajer, v. r.

předseda senátu