č. j. 19 A 3/2020 -  35

 

 

 

 

[OBRÁZEK]

 

ČESKÁ REPUBLIKA

 

ROZSUDEK

 

JMÉNEM REPUBLIKY

 

 

Krajský soud v Ostravě rozhodl samosoudkyní Mgr. Jarmilou Úředníčkovou v právní věci

 

žalobce:  P. H.

zastoupený JUDr. Richardem Pustějovským, advokátem sídlem 702 00 Ostrava, Matiční 730/3

proti

žalovanému:   Krajský úřad Moravskoslezského kraje

sídlem 702 18 Ostrava, 28. října 117

o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 13. 11. 2019 č. j. MSK 140611/2019, o přestupcích

 

takto:

 

 I.  Žaloba se zamítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

 

 

Odůvodnění:

 

  1. Žalobou podanou v zákonné lhůtě se žalobce domáhal zrušení v záhlaví označeného rozhodnutí žalovaného, jímž bylo zamítnuto jeho odvolání proti rozhodnutí Městského úřadu Odry ze dne 22. 7. 2019 č. j. MěÚO/14700/2019, o přestupcích dle § 125c odst. 1 písm. e) bod 1 a podle ust. § 125c odst. 1 písm. k) zákona č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích, ve znění pozdějších předpisů (dále jen zákon o silničním provozu). Žalobce namítal, že neporušil ust. § 3 odst. 3 písm. a) zákona o silničním provozu, nebyl v postavení kvalifikovaného subjektu, tedy nebyl osobou, která nebyla držitelem příslušného řidičského oprávnění, ve smyslu citovaného zákonného ustanovení. Uvedl, že již v průběhu správního řízení u výslechu před správním orgánem sdělil, že dne 3. 9. 2018 byl dohodnut s pracovnicí Městského úřadu Odry na předání příslušného řidičského oprávnění ve 14:00 hodin téhož dne. Veškeré zákonné náležitosti, podklady a listiny, předal předem určené pracovnici. 3. 9. 2018 se ve 14:00 hodin dostavil k předání příslušného řidičského oprávnění. Bylo mu sděleno, že označená pracovnice již musela odejít. Žalobce uvedl, že trvá na tom, že dne 3. 9. 2018 v 17:12 hodin v obci Odry, na křižovatce ulic Skřivánčí Nábřežní, kdy řídil osobní motorové vozidlo značky Audi, RZ X, byl osobou, která nemá příslušné řidičské oprávnění při sobě a je připraven za tento stav nést odpovědnost. Namítal, že na skutkový děj, který popsal správní orgán v napadeném rozhodnutí, nebyla aplikována přiléhavá skutková podstata přestupku dle zákona č. 361/2000 Sb., v platném znění. Vyslovil názor, že se daný subjekt nestává držitelem příslušného řidičského oprávnění předáním a převzetím listinného osvědčení na přepážce příslušného dopravního oddělení správního orgánu, ale naplněním zákonných podmínek pro jeho získání a předání potřebných listinných osvědčení o způsobilosti řídit dané motorové vozidlo. V tomto konkrétním případě, kdy byl (měl být) pro něho přichystán k vyzvednutí, nelze mu přisuzovat totožné postavení, jako osobě, která není držitelem příslušného řidičského oprávnění a je tedy osobou, která neosvědčila odbornou a zdravotní způsobilost řídit motorové vozidlo. Dne 3. 9. 2018 v 17:12 hodin v obci Odry, na křižovatce ulic Skřivánčí Nábřežní byl odborně a zdravotně způsobilý řídit motorové vozidlo, avšak neměl příslušné řidičské oprávnění při sobě, a to z důvodů na straně dotčeného správního orgánu. Žalovaný se v napadeném rozhodnutí nedostatečně zabýval a nezohlednil, konkrétní okamžik, ve kterém je dotčený subjekt oprávněným držitelem příslušného řidičského oprávnění a okamžikem, kdy již není oprávněným držitelem. Žalobce vyslovil přesvědčení, že platná právní úprava nefixuje tento rozhodný okamžik na předání a převzetí listinné podoby příslušného řidičského oprávnění na přepážce příslušného odboru správního úřadu.
  2. Žalovaný v písemném vyjádření navrhl zamítnutí žaloby. Odkázal na odůvodnění napadeného rozhodnutí a poznamenal, že žalobní námitky se v zásadě shodují s námitkami odvolacími, s nimiž se v napadeném rozhodnutí vypořádal. Jestliže žalobce tvrdí, že „byl osobou, která nemá příslušné řidičské oprávnění při sobě“, je zřejmé, že nerozlišuje řidičské oprávnění od řidičského průkazu. Řidičské oprávnění je právo řídit motorová vozidla, a jako takové je nelze „mít při sobě“. Při sobě lze mít pouze řidičský průkaz, který je veřejnou listinou, jež řidičské oprávnění osvědčuje (§ 103 odst. 1 zákona o silničním provozu). Žalobce ke dni skutku pozbyl řidičské oprávnění (v důsledku uložení správního trestu zákazu činnosti) a nepožádal o jeho vrácení v souladu s § 102 zákona o silničním provozu. Žádost o vrácení řidičského oprávnění podal až dva dny po předmětném skutku. V rozhodnutí Městského úřadu Odry o vrácení řidičského oprávnění je chybně uvedeno, že úřad obdržel žádost dne 5. 8. 2018. Ze samotné žádosti je však zjevné, že se jedná o chybu v psaní a že žádost byla podána dne 5. 9. 2018. I kdyby však byla žádost skutečně podána dříve, na věci to nic nemění, neboť pro vrácení řidičského oprávnění není rozhodné datum podání žádosti, nýbrž datum právní moci rozhodnutí o žádosti. Žalovaný dále uvedl, že k vrácení řidičského oprávnění nedochází automaticky uplynutím zákazu činnosti, ovšem nedochází k němu ani podáním žádosti, ani faktickým splněním podmínek pro vrácení řidičského oprávnění, jak mylně žalobce dovozuje, nýbrž až kladným rozhodnutím správního orgánu o takové žádosti, přesněji řečeno nabytím právní moci rozhodnutí o vrácení řidičského oprávnění. Skutečnost, že žalobce byl údajně již dříve „dohodnut s úřednicí“, jak tvrdil, na věci nic nemění. Žalobce není zřejmé, jak mohl být žalobce dohodnut na tom, že mu bude vráceno řidičské oprávnění, když žádost o jeho vrácení ještě nepodal. Žalobci přitom nic nebránilo, aby žádost podal na podatelně úřadu, aniž by musel vyčkat přítomnosti konkrétní úřední osoby. Jak výše uvedeno samotné podání žádosti by na věci nic neměnilo. Žalobce nebyl oprávněn řídit motorové vozidlo do doby právní moci rozhodnutí o vrácení řidičského oprávnění.
  3. U jednání účastníci setrvali na svých stanoviscích k věci. Žalobce setrval na svém tvrzení, že žádost o vrácení řidičského oprávnění podal 3. 9. 2018. Nejednalo se o písemnou žádost. Učinil to formou popsanou v žalobě, tedy tak, že se dostavil na příslušný správní úřad, pracovnici předal listiny, které jsou označeny v písemné žádosti o vrácení řidičského průkazu a s touto pracovnicí pak byl dohodnut na tom, že si téhož dne ve 14:00 hodin převezme řidičský průkaz, což se ovšem nestalo, protože pracovnice již nebyla přítomna.
  4. Krajský soud na základě podané žaloby přezkoumal napadené rozhodnutí žalovaného, přičemž vycházel ze skutkového a právního stavu, který tu byl v době rozhodování správního orgánu (§ 75 odst. 1 zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního, ve znění pozdějších předpisů – dále jen s.ř.s.), a to v mezích žalobcem uplatněných žalobních bodů (§ 75 odst. 2 s.ř.s.), a dospěl k závěru, že žaloba není důvodná.
  5. Ze správních spisů bylo zjištěno, že Městský úřad Odry rozhodnutím ze dne 22. 7. 2019 č. j. MěÚO/14700/2019 uznal žalobce vinným 1. z naplnění skutkové podstaty přestupku podle § 125c odst 1 písm. k) zákona o silničním provozu, kterého se dopustil z nedbalosti tím, že dne 3. 9. 2018 v 17:12 hodin v obci Odry na křižovatce ulic Skřivánčí Nábřežní, jako řidič osobního motorového vozidla značky Audi, RZ X, neměl za jízdy rozsvícená obrysová světla a potkávací světla nebo světla pro denní svícení a dále neměl u sebe osvědčení o registraci uvedeného vozidla. Tímto jednáním porušil § 6 odst. 7 písm. b), § 32 odst. 1 zákona o silničním provozu. 2. z naplnění skutkové podstaty přestupku podle ust. § 125c odst. 1 písm. e) bod 1 zákona o silničním provozu, kterého se dopustil úmyslně tím, že dne 3. 9. 2018 v 17:12 hodin v obci Odry, na křižovatce ulic Skřivánčí Nábřežní, řídil osobní motorové vozidlo značky Audi, RZ X a nebyl držitelem příslušného řidičského oprávnění. Tímto jednáním porušil § 3 odst. 3 písm. a) zákona o silničním provozu. Za výše uvedená jednání byla žalobci uložena pokuta 25 000 Kč a zákaz činnosti spočívající v zákazu řízení motorových vozidel na dobu 1 roku, s tím, že zákaz činnosti počíná dnem nabytí právní moci rozhodnutí. Žalobci dále byla uložena povinnost zaplatit náklady řízení paušální částkou 1 000 Kč.
  6. Správní orgán vycházel z oznámení přestupku Městské policie Odry ze dne 6. 9. 2018, úředního záznamu strážníka D. S. ze dne 3. 9. 2018, fotodokumentace pořízené strážníky Městské policie dne 3. 9. 2018, videozáznamu, výpisu z evidenční karty řidiče, z níž plyne, že žalobce měl zaevidovány blokace řidičského oprávnění pro všechny skupiny vozidel od 26. 10. 2016 do 5. 9. 2018. Řidičské oprávnění pozbyl z důvodu uložení trestu zákazu řízení motorových vozidel pro všechny skupiny, a to od 26. 10. 2016 do 26. 2. 2017. Správní orgán I. stupně vyslechl rovněž svědky strážníky M. Z. a D. S. Soud odkazuje na zjištění z uvedených podkladů, jak jsou obsažena v rozhodnutích správních orgánů, neboť tato zjištění jsou správná a korespondují s obsahem spisu. Součástí spisu je rovněž žádost žalobce o vrácení řidičského oprávnění dle § 102 zákona o silničním provozu ze dne 5. 9. 2018, podepsaná žalobcem a pracovnicí Městského úřadu Odry dne 5. 9. 2018. Ve spise je rovněž rozhodnutí Městského úřadu Odry  ze dne 5. 9. 2018 č. j. MěÚO/18587/2018/02/Kon-280.16, které nabylo právní moci 6. 9. 2018, jímž městský úřad rozhodl, že se žalobci vrací řidičské oprávnění skupiny A, B, C, E, T zapsané v řidičském průkazu ev. č. El 706293 vydaném Městským úřadem Odry dne 15. 1. 2014.
  7. Rozhodnutí Městského úřadu Odry ze dne 22. 7. 2019 ve věci předmětného přestupku č. j. MěÚO/14700/2019 napadl žalobce včasným odvoláním, které žalovaný žalobou napadeným rozhodnutím ze dne 13. 11. 2019 č. j. MSK 140611/2019 zamítl a rozhodnutí správního orgánu I. stupně potvrdil.
  8. Krajský soud předně konstatuje, že žalobní námitky žalobce se vztahují k přestupku podle § 125c odst. 1 písm. e) bod 1 zákona o silničním provozu, uvedenému v odstavci 2. výroku rozhodnutí správního orgánu I. stupně, kterého se žalobce dopustil úmyslně tím, že dne 3. 9. 2018 v 17:12 hodin v obci Odry, na křižovatce ulic Skřivánčí Nábřežní řídil osobního motorového vozidla značky Audi, RZ X a nebyl držitelem příslušného řidičského oprávnění.
  9. Krajský soud, jak již avizoval účastníkům u jednání dne 25. 8. 2020, na danou věc aplikuje závěry Nejvyššího správního soudu vyjádřené v rozsudcích č. j. 7 As 137/2011-52 a č. j. 10 As 156/2016-35. V rozsudku č. j. 7 As 137/2011-52 Nejvyšší správní soud uvedl, že z § 102 odst. 1 a § 94a zákona č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích, vyplývá, že po uplynutí doby zákazu činnosti nemůže řidič bez dalšího opět řídit motorové vozidlo. Takový postup by byl jistě možný, ale zákonodárce zvolil jiný, a sice vrácení řidičského oprávnění na žádost ve zvláštním řízení, který vede k faktickému prodloužení doby, po kterou řidič nemůže řídit motorové vozidlo, minimálně po dobu trvání procedury vrácení. Ta končí podle § 114 odst. 1 zákona o silničním provozu úkonem správního orgánu spočívajícím ve fyzickém předání řidičského průkazu žadateli na základě pravomocného správního rozhodnutí o vrácení řidičského oprávnění. Signálem, že opět řídit může, je právě vrácení řidičského oprávnění a následně řidičského průkazu postupem podle ust. § 102 a § 114 zákona o silničním provozu, konec citace. Shodné závěry vyjádřil Nejvyšší správní soud i v rozsudku č. j. 10 As 156/2016-35. Stejně tak i z komentářové literatury k § 102 zákona o silničním provozu plyne, že podle zákona o silničním provozu je výslovně vyloučen automatismus spočívající v tom, že po uplynutí doby zákazu činnosti může řidič bez dalšího opět řídit motorové vozidlo a že vůči řidičům zákonodárce zvolil administrativně náročnější a přísnější postup, a sice vrácení řidičského oprávnění na žádost ve zvláštním řízení, přičemž místně příslušným k vedení správního řízení je příslušný obecní úřad obce s rozšířenou působností, který vydá rozhodnutí jen na základě žádosti.
  10. Podle ust. § 102 odst. 1 zákona o silničním provozu, po výkonu trestu nebo sankce zákazu činnosti spočívajícího v zákazu řízení motorových vozidel nebo po upuštění nebo podmíněném upuštění od výkonu zbytku trestu nebo sankce zákazu činnosti spočívajícího v zákazu řízení motorových vozidel, po výkonu trestu nebo po uplynutí zkušební doby podmíněného upuštění od potrestání s dohledem, v jehož rámci bylo uloženo přiměřené omezení spočívající ve zdržení se řízení motorových vozidel, nebo po rozhodnutí o upuštění od tohoto přiměřeného omezení, nebo po rozhodnutí o osvědčení nebo neosvědčení ve zkušební době podmíněného odložení podání návrhu na potrestání nebo podmíněného zastavení trestního stíhání, nebo poté, kdy se má za to, že v této době došlo k osvědčení, rozhodne o vrácení řidičského oprávnění příslušný obecní úřad obce s rozšířenou působností na žádost osoby, která pozbyla řidičské oprávnění podle § 94a.
  11. Podle ust. § 102 odst. 2 téhož zákona, žádost o vrácení řidičského oprávnění podává osoba uvedená v odstavci 1 u příslušného obecního úřadu obce s rozšířenou působností. Žádost musí mít písemnou formu a musí v ní být uvedeno: a) jméno a příjmení žadatele, b) adresa obvyklého bydliště žadatele na území České republiky nebo místa studia, c) datum, místo narození a rodné číslo žadatele, pokud mu bylo přiděleno, d) datum ukončení výkonu trestu nebo správního trestu zákazu činnosti spočívajícího v zákazu řízení motorových vozidel nebo datum právní moci rozhodnutí o upuštění nebo usnesení o podmíněném upuštění od výkonu zbytku tohoto správního trestu nebo trestu, datum ukončení výkonu trestu, v jehož rámci bylo uloženo přiměřené omezení spočívající ve zdržení se řízení motorových vozidel, datum nabytí právní moci rozhodnutí o upuštění od tohoto přiměřeného omezení, datum nabytí právní moci rozhodnutí o osvědčení ve zkušební době podmíněného upuštění od potrestání s dohledem, v jehož rámci bylo uloženo přiměřené omezení spočívající ve zdržení se řízení motorových vozidel, nebo datum, ke kterému se má za to, že v této době došlo k osvědčení, datum nabytí právní moci rozhodnutí o osvědčení nebo neosvědčení ve zkušební době podmíněného odložení podání návrhu na potrestání nebo podmíněného zastavení trestního stíhání nebo datum, ke kterému se má za to, že v této době došlo k osvědčení, e) skupina vozidel, pro kterou se žádá o vrácení řidičského oprávnění.
  12. V posuzované věci žalobce před datem 3. 9. 2018, kdy došlo ke spáchání předmětného přestupku, žádost o vrácení řidičského oprávnění nepodal. Učinil tak až 5. 9. 2018. Téhož dne Městský úřad Odry vydal rozhodnutí o vrácení řidičského oprávnění žalobci. Rozhodnutí nabylo právní moci dne 6. 9. 2018. Za tohoto stavu žalobce nemohl být držitelem řidičského oprávnění dne 3. 9. 2018, kdy řídil motorové vozidlo značky Audi, RZ X v 17:12 hodin v obci Odry na křižovatce ulic Skřivánčí Nábřežní. Zcela bez právního významu je argumentace žalobce, že žádost o vrácení řidičského oprávnění podal 3. 9. 2018 tou formou, že byl téhož dne dohodnut s pracovnicí Městského úřadu Odry na předání řidičského oprávnění téhož dne ve 14:00 hodin. Především je třeba zdůraznit, že není rozhodné, kdy žalobce podal žádost o vrácení řidičského oprávnění. Podstatné je, že rozhodnutí o vrácení řidičského oprávnění vydal správní orgán až 5. 9. 2018 a právní moci nabylo následujícího dne 6. 9. 2018. Soud opakuje, že k datu 3. 9. 2018 proto žalobce nemohl být držitelem řidičského oprávnění. Důkaz výslechem svědkyně Bc. N. K., o níž žalobce tvrdil, že se jedná o pracovnici městského úřadu, s níž byl dohodnut na převzetí řidičského průkazu dne 3. 9. 2018 ve 14:00 hodin, soud s ohledem na výše uvedené závěry neprovedl, neboť se jednalo o důkaz nadbytečný.
  13. Po provedeném řízení s ohledem na shora uvedené krajský soud včas podanou žalobu jako nedůvodnou podle § 78 odst. 7 s.ř.s. zamítl.
  14. O nákladech řízení rozhodl krajský soud podle § 60 odst. 1 s.ř.s. tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, neboť žalobce ve věci úspěch neměl a žalovaný se náhrady nákladů řízení výslovně vzdal.

 

Poučení:

 

Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě do dvou týdnů ode dne doručení tohoto rozhodnutí. Kasační stížnost se podává ve dvou vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Brno, Moravské náměstí č. 6. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud.

 

Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s.ř.s.

 

 

V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.

 

 

 

Ostrava 25.08.2020

 

Mgr. Jarmila Úředníčková

samosoudkyně

 

 

Shodu s prvopisem potvrzuje