[OBRÁZEK]ČESKÁ REPUBLIKA

ROZSUDEK

JMÉNEM REPUBLIKY

 

 

Krajský soud v Ústí nad Labem - pobočka v Liberci rozhodl v senátu složeném z předsedkyně Mgr. Lucie Trejbalové a soudců Mgr. Karolíny Tylové, LL.M. a Mgr. Zdeňka Macháčka ve věci

 

žalobce:   X

sídlem X

proti 

žalovanému:    Magistrát města Liberec

sídlem náměstí Dr. E. Beneše 1/1, Liberec

 

o žalobě na ochranu proti nečinnosti žalovaného

 

takto:

 

  1. Soud ukládá žalovanému povinnost vydat rozhodnutí v řízení o žádosti žalobce ze dne 25. 5. 2020 ve věci určení existence účelové komunikace, na kterou se vztahuje režim obecného užívání, a odstranění pevné překážky z účelové komunikace, a to ve lhůtě 60 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

 

  1. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení částku 2 000 Kč ve lhůtě 30 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

 

Odůvodnění:
 

  1. Žalobce se žalobou podanou dne 17. 8. 2020 domáhal ochrany proti nečinnosti žalovaného, u něhož je dle žaloby vedeno řízení zahájené podáním žalobce ze dne 25. 5. 2020. Tímto podáním
  2.  

se žalobce domáhá konstatování, že na jím vymezených pozemcích v k. ú. Proseč pod Ještědem se nachází účelová komunikace v režimu obecného užívání dle § 19 zákona č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích, a současně se domáhá toho, aby silniční správní úřad uložil paní V. Š. povinnost odstranění pevné překážky z části této pozemní komunikace nacházející se na jejích pozemcích. Žádost žalobce byla původně podána u Obecního úřadu Proseč pod Ještědem, který ji dne 1. 6. 2020 postoupil příslušnému Magistrátu města Liberec. Dne 15. 6. 2020 zaslal žalovaný žalobci písemnost, v níž se vyjadřuje k žalobcově žádosti, jakož i k dalšímu žalobcem zaslanému podnětu. Z uvedené písemnosti vystavěné na předčasném a nesprávném právním posouzení plyne, že žalovaný řízení o žádosti žalobce nemůže vést. Žalobce uvedl, že dne 17. 6. 2020 se obrátil na nadřízený orgán žalovaného s žádostí o vydání opatření proti nečinnosti podle § 80 správního řádu, ke dni podání žaloby však nadřízený orgán na podání žalobce nezareagoval. S ohledem na to žalobce navrhuje, aby soud uložil žalovanému povinnost vydat rozhodnutí o jeho žádosti ze dne 25. 5. 2020 ve lhůtě 60 dnů od právní moci rozsudku.

 

  1. Žalovaný v písemném vyjádření k žalobě uvedl, že dne 26. 5. 2020 obdržel oznámení žalobce o tom, že mohl být spáchán přestupek dle zákona o pozemních komunikacích, a dne 1. 6. 2020 obdržel od Obecního úřadu Proseč pod Ještědem žalobcův návrh ve věci obecného užívání veřejné cesty. Na obě podání žalobce odpověděl žalovaný dopisem ze dne 15. 6. 2020. Krajský úřad Libereckého kraje, jakožto nadřízený orgán, vyhodnotil takový postup žalovaného jako nečinnost, proto vydal dne 17. 9. 2020 příkaz, na jehož základě začal žalovaný v řízení o žádosti žalobce konat. Konkrétně žalovaný aktuálně zaslal žalobci výzvu ze dne 24. 9. 2020 k úhradě správního poplatku a k odstranění vad žádosti.

 

  1. Na vyjádření žalovaného reagoval žalobce sdělením, že po zásahu nadřízeného orgánu počal žalovaný ve věci konat, čímž fakticky uznal svou předchozí nečinnost.

 

  1. Ze správního spisu předloženého žalovaným ve shodě s tvrzeními účastníků plyne, že žalobce jednak u žalovaného učinil oznámení o možném spáchání přestupku ze dne 26. 5. 2020, jednak u Obecního úřadu Proseč pod Ještědem podal výše zmíněný návrh ze dne 25. 5. 2020 ve věci určení existence účelové komunikace v režimu obecného užívání a odstranění pevné překážky umístěné na žalobcem specifikovaných pozemcích, přes něž řešená účelová komunikace vede. Tento návrh žalobce byl dne 1. 6. 2020 postoupen a doručen žalovanému, který na něj původně zareagoval pouhým přípisem ze dne 15. 6. 2020, z nějž mj. plyne, že žalovaný nemůže vést řízení o existenci účelové komunikace a že se v daném případě dle názoru žalovaného nemůže jednat o pozemní komunikaci. Dne 17. 9. 2020 vydal Krajský úřad Libereckého kraje, odbor dopravy, opatření proti nečinnosti, jímž žalovanému uložil, aby ve lhůtě 30 dnů od doručení tohoto příkazu učinil potřebná opatření ke zjednání nápravy nebo vydal rozhodnutí jak ve věci oznámení o přestupku, tak ve věci návrhu na zahájení řízení ve věci obecného užívání účelové komunikace. Krajský úřad tímto opatřením konstatoval nečinnost žalovaného v řešené věci a dále popsal obecná východiska platná pro vedení žalobcem zahájeného řízení, kdy se lze v jediném řízení zabývat jak existencí obecně přístupné účelové komunikace, tak odstraněním pevné překážky z této komunikace.

 

  1. Podáním žaloby bylo zahájeno řízení podle části třetí, hlavy druhé, dílu druhého zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního (dále jen „s. ř. s.“), v němž se ten, kdo bezvýsledně vyčerpal prostředky, které procesní předpis platný pro řízení u správního orgánu stanoví k jeho ochraně proti nečinnosti správního orgánu, může žalobou domáhat, aby soud uložil správnímu orgánu povinnost vydat rozhodnutí ve věci samé nebo osvědčení.

 

  1. V souladu s § 81 odst. 1 s. ř. s. rozhodoval soud na základě skutkového stavu zjištěného ke dni svého rozhodnutí, když ověřil, že žalobce bezvýsledně vyčerpal prostředky, které správní řád stanoví k jeho ochraně proti nečinnosti správního orgánu, jak předpokládá § 79 odst. 1 s. ř. s. Za takový prostředek k ochraně proti nečinnosti soud v projednávaném případě považuje žádost o ochranu před nečinností ze dne 17. 6. 2020, kterou žalobce podal u Krajského úřadu Libereckého kraje. Krajský úřad, jak je zřejmé z jeho příkazu ve věci nečinnosti žalovaného, na tuto žádost reagoval tři měsíce po jejím podání dne 17. 9. 2020 v době, kdy již bylo od 17. 8. 2020 zahájeno soudní řízení správní. Za tohoto stavu považuje soud prostředek ochrany proti nečinnosti za řádně vyčerpaný, když ani nadřízený orgán žalovaného nezareagoval na podání žalobce ve třicetidenní lhůtě dle § 71 odst. 3 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ale teprve s delším časovým odstupem.

 

  1. Podle § 44 odst. 1 správního řádu je řízení o žádosti zahájeno dnem, kdy žádost nebo jiný návrh, kterým se zahajuje řízení, došel věcně a místně příslušnému správnímu orgánu.

 

  1. Podle § 71 odst. 3 písm. a) správního řádu, pokud nelze rozhodnutí vydat bezodkladně, je správní orgán povinen vydat rozhodnutí nejpozději do 30 dnů od zahájení řízení, k nimž se připočítává doba až 30 dnů, jestliže je zapotřebí nařídit ústní jednání nebo místní šetření, je-li třeba někoho předvolat, někoho nechat předvést nebo doručovat veřejnou vyhláškou osobám, jimž se prokazatelně nedaří doručovat, nebo jde-li o zvlášť složitý případ.

 

  1. Z obsahu správního spisu je patrno, že žalobce svou žádost ze dne 25. 5. 2020 původně podal u nepříslušného správního orgánu, jak ostatně sám v žalobě připouští. Do dispozice žalovaného, jakožto věcně a místně příslušného silničního správního úřadu dle § 40 odst. 4 zákona o pozemních komunikacích a § 11 odst. 1 správního řádu se žádost dostala dne 1. 6. 2020. V tento den tedy bylo v souladu s § 44 odst. 1 správního řádu zahájeno řízení o žádosti žalobce. Zahájené řízení nebylo neformálním přípisem žalovaného ze dne 15. 6. 2020 řádně ukončeno, žalovaný byl naopak povinen v něm činit procesní úkony směřující k následnému ukončení žalobcem zahájeného řízení zákonem předpokládaným způsobem.

 

  1. Je nesporné a ze správního spisu zřejmé, že rozhodnutí ve věci žádosti žalobce dosud vydáno nebylo, když prvním a dosud také posledním úkonem žalovaného v řízení byla výzva k zaplacení správního poplatku a odstranění vad žádosti. Patnáctidenní lhůta stanovená touto výzvou uplynula v pátek 9. 10. 2020. Protože rozhodnutí ve věci zjevně nebylo vydáno, za účelem posouzení důvodnosti žaloby zbývá posoudit otázku, zda již žalovanému uplynula lhůta pro vydání rozhodnutí či nikoli.

 

  1. Z obsahu žádosti žalobce ze dne 25. 5. 2020 je patrno, že žalobce se prostřednictvím žádosti domáhá určení existence účelové komunikace, na níž se vztahuje režim obecného užívání komunikace, a zároveň se domáhá vydání rozhodnutí o uložení povinnosti odstranit z této pozemní komunikace pevnou překážku nacházející se dle jeho tvrzení na konkrétně specifikovaných pozemcích, přes něž řešená pozemní komunikace vede. V takovémto typu řízení je běžné konání místního šetření či ústního jednání s případným předvoláním osob, jejichž výpověď může být pro posouzení věci podstatná. Za těchto okolností má soud za to, že lhůta pro vydání rozhodnutí činí v tomto případě 60 dnů od zahájení řízení, a to v souladu s § 71 odst. 3 písm. a) správního řádu. Bylo-li řízení před žalovaným zahájeno dne 1. 6. 2020, uplynula lhůta pro vydání rozhodnutí v pátek 31. 7. 2020.

 

  1. Z uvedeného je zřejmé, že lhůta pro vydání rozhodnutí o žádosti žalobce uplynula, rozhodnutí o žádosti žalobce nebylo v této lhůtě vydáno a nebylo vydáno ani ke dni rozhodnutí zdejšího soudu, kdy teprve čerstvě uplynula lhůta k zaplacení správního poplatku a odstranění vad podané žádosti. V takovém případě je krajský soud nucen konstatovat nečinnost žalovaného v řízení o žádosti žalobce ze dne 25. 5. 2020.

 

  1. Vzhledem k uvedenému dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná. Proto soud postupem podle § 81 odst. 2 s. ř. s. uložil žalovanému povinnost vydat rozhodnutí o předmětné žádosti žalobce ve lhůtě, jejíž délku stanovil s přihlédnutím k žalobnímu návrhu a k § 71 odst. 3 písm. a) správního řádu jako šedesátidenní od právní moci tohoto rozsudku. Ve věci soud rozhodoval, aniž by nařídil ústní jednání, a to v souladu s § 51 odst. 1 s. ř. s., když s tímto postupem oba účastníci vyjádřili svůj souhlas.

 

  1. Výrok o náhradě nákladů řízení se opírá o ustanovení § 60 odst. 1 věta prvá s. ř. s., podle kterého účastník, který měl ve věci plný úspěch, má právo na náhradu nákladů řízení před soudem, které důvodně vynaložil, proti účastníkovi, který ve věci úspěch neměl. V souzeném případu byl žalobce úspěšný, proto mu soud proti žalovanému přiznal právo na náhradu nákladů řízení. Ty byly tvořeny pouze zaplaceným soudním poplatkem za žalobu dle příslušné položky sazebníku soudních poplatků ve výši 2 000 Kč.

 

 

Poučení:

Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou (více) vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud.

Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout.

Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s. ř. s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno.

V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.

Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách: www.nssoud.cz.

 

Liberec dne 12. října 2020

 

 

Mgr. Lucie Trejbalová

předsedkyně senátu