USNESENÍ

Krajský soud v Praze rozhodl v senátu složeném z předsedy senátu Mgr. Ing. Petra Šuránka a soudců Mgr. Jana Čížka a JUDr. Davida Krysky ve věci

žalobce: G. B.

bytem X

proti

žalovanému: Krajský úřad Středočeského kraje

  sídlem Zborovská 11, Praha 5

o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 31. 1. 2020, č. j. 018998/2020/KUSK,

takto:

1. Žaloba se odmítá.
2. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
3. Žalobci se vrací zaplacený soudní poplatek ve výši 3 000 Kč, který mu bude vyplacen do třiceti dnů od právní moci tohoto usnesení z účtu Krajského soudu v Praze.

Odůvodnění:

1. Žalobce se žalobou podle části třetí, hlavy druhé, dílu prvního zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“) domáhá zrušení rozhodnutí žalovaného ze dne 31. 1. 2020, č. j. 018998/2020/KUSK (dále jen „napadené rozhodnutí“), kterým byla potvrzena výše nákladů na poskytnutí informací podle zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „informační zákon“) a rozhodnuto o stížnosti žalobce proti opatření obce K. ze dne 19. 11. 2019, č. j. 454/2019, kterým byl žalobce podle § 17 odst. 5 informačního zákona vyzván k uhrazení nákladů souvisejících s jeho žádostí o informace. Žalobce rovněž požaduje, aby obci K. bylo nařízeno poskytnout požadované informace.
2. Žalobce v žalobě namítá nezákonnost postupu obce K. jako povinného subjektu, jakož i napadeného rozhodnutí, neboť nebyl uveden přesně způsob výpočtu a právní důvod požadované úhrady v souladu s § 17 odst. 3 informačního zákona a nařízením vlády č. 173/2006 Sb.
3. Soud žalobu posoudil jako žalobu proti rozhodnutí správního orgánu a dále se zabýval tím, zda je podaná žaloba přípustná. Dospěl přitom k závěru, že nikoliv.
4. Podle § 46 odst. 1 písm. d) s. ř. s. soud usnesením odmítne návrh, jestliže je návrh podle tohoto zákona nepřípustný.
5. Podle § 65 odst. 1 s. ř. s. kdo tvrdí, že byl na svých právech zkrácen přímo nebo v důsledku porušení svých práv v předcházejícím řízení úkonem správního orgánu, jímž se zakládají, mění, ruší nebo závazně určují jeho práva nebo povinnosti, může se žalobou domáhat zrušení takového rozhodnutí, popřípadě vyslovení jeho nicotnosti, nestanoví-li tento nebo zvláštní zákon jinak.
6. Podle § 2 s. ř. s. ve správním soudnictví poskytují soudy ochranu veřejným subjektivním právům fyzických i právnických osob způsobem stanoveným tímto zákonem a za podmínek stanovených tímto nebo zvláštním zákonem a rozhodují v dalších věcech, v nichž tak stanoví tento zákon.
7. Podle § 70 písm. a) s. ř. s. jsou ze soudního přezkoumání vyloučeny úkony správního orgánu, které nejsou rozhodnutími. Rozhodnutími je třeba rozumět rozhodnutí ve smyslu § 65 odst. 1 s. ř. s. (srov. např. rozsudek rozšířeného senátu Nejvyššího správního soudu ze dne 20. 9. 2007, č. j. 4 Ads 81/2005-125).
8. Soud předesílá, že správní soudnictví slouží primárně k ochraně veřejných subjektivních práv, nikoliv k ochraně objektivního práva. Soudní řád správní je „svojí povahou ,obrannou‘ normou. Není normou ,kontrolní‘, která by umožňovala komukoliv iniciovat, prostřednictvím podání žaloby ve správním soudnictví, kontrolu jakéhokoliv úkonu veřejné správy. Má pouze zajistit poskytování právní ochrany v případech, kdy veřejná správa vstupuje do právní sféry fyzických nebo právnických osob.“ (usnesení rozšířeného senátu Nejvyššího správního soudu ze dne 21. 10. 2008, č. j. 8 As 47/2005-86).
9. Podle usnesení rozšířeného senátu Nejvyššího správního soudu ze dne 21. 9. 2010, č. j. 2 As 34/2008-90, nejsou sdělení požadavku na úhradu za poskytnutí informace a o výši této úhrady ani rozhodnutí o stížnosti žadatele nesouhlasícího s výší úhrady jemu sdělené rozhodnutími ve smyslu § 65 nebo § 68 písm. b) s. ř. s., neboť „[t]eprve rozhodnutí o odložení žádosti (a tedy vlastní odepření informaci poskytnout) podle tohoto speciálního ustanovení informačního zákona je pod soudní ochranou […] Pokud je tedy žádost odložena pro nezaplacení, může žadatel proti takovému rozhodnutí brojit žalobou ve správním soudnictví, neboť tímto rozhodnutím bylo teprve do jeho práva zasaženo. Protože by důvodem odložení bylo nezaplacení, přezkoumá ovšem správní soud věcně také tuto otázku, a v tomto rámci se bude mimo jiné zabývat výší úhrady.“  Tyto závěry zdejší soud považuje za přiléhavé i pro projednávanou věc.
10. Napadené rozhodnutí je rozhodnutím o stížnosti žalobce nesouhlasícího s výší požadované úhrady na náklady poskytnutí informací povinným subjektem podle informačního zákona. Žalobce brojí proti výši požadované úhrady, a to jak proti napadenému rozhodnutí, tak i proti opatření obce K. ze dne 19. 11. 2019. Ze závěrů citovaného usnesení rozšířeného senátu Nejvyššího správní soudu vyplývá, že napadené rozhodnutí není způsobilé zasáhnout do právní sféry žalobce. Napadené rozhodnutí proto není rozhodnutím ve smyslu § 65 s. ř. s.
11. Soud proto žalobu jako nepřípustnou podle § 46 odst. 1 písm. d) s. ř. s. ve spojení s § 70 písm. a) s. ř. s. a § 65 odst. 1 s. ř. s. odmítl.
12. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle § 60 odst. 3 věty první s. ř. s. výrokem II tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, neboť byla žaloba odmítnuta.
13. O vrácení soudního poplatku žalobci soud rozhodl výrokem III podle § 10 odst. 3 věty třetí zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o soudních poplatcích“), neboť k odmítnutí žaloby došlo před prvním jednáním ve věci. Soudní poplatek bude žalobci vrácen ve lhůtě podle § 10a odst. 1 zákona o soudních poplatcích.

Poučení:

Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud.

Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout.

Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s. ř. s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno.

V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.

Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách: www.nssoud.cz.

Praha   10. září 2020

Mgr. Ing. Petr Šuránek, v. r.

předseda senátu