[OBRÁZEK]ČESKÁ REPUBLIKA

ROZSUDEK

JMÉNEM REPUBLIKY

Městský soud v Praze rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Ladislava Hejtmánka a soudkyň JUDr. Naděždy Treschlové a JUDr. Hany Kadaňové, Ph.D., ve věci

žalobce:  Liubov Nevdashova, státní příslušnost Ukrajina

bytem ██████████████████████████

zastoupená advokátem ████████████████████████████████████

sídlem ███████████████████████

proti

žalovanému:  Komise pro rozhodování ve věcech pobytu cizinců

sídlem ██████████████████████████████

o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 4. 11. 2016, č.j. MV-60588-4/SO-2016

takto:

1. Žaloba se zamítá.

2. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění

1        Žalobkyně se žalobou domáhala zrušení výše uvedeného rozhodnutí, kterým Ministerstvo vnitra, Komise pro rozhodování ve věcech pobytu cizinců (dále jen „žalovaný“, kterým je obecně označován i správní orgán 1. stupně, nemá-li rozlišení význam pro kontext odůvodnění) zamítlo odvolání žalobkyně proti rozhodnutí Ministerstva vnitra, Odboru azylové a migrační politiky (dále jen „správní orgán 1. stupně“ nebo „ministerstvo“) ze dne 29. 2. 2016, č. j. OAM-39566-8/DP-2015  (dále také jen „prvostupňové rozhodnutí“). Tímto rozhodnutím ministerstvo dle ust. § 66 odst. 1 písm. c) zákona č. 500/2004 Sb., správního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“) zastavilo řízení o žádosti žalobkyně o prodloužení platnosti povolení k dlouhodobému pobytu na území České republiky za účelem podnikání podané dle ust. § 44a zákona č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o pobytu cizinců“). Správní orgány dospěly v řízení k závěru, že žalobkyně ani po poskytnuté lhůtě neodstranila podstatné vady žádosti, neboť nepředložila doklad potvrzující její úhrnný měsíční příjem (a s ní posuzovaných osob). 

2        Z obsahu prvostupňového rozhodnutí vyplývá, že žalobkyně podala dne 10. 12. 2015 žádost o prodloužení platnosti povolení k dlouhodobému pobytu za účelem podnikání podle ust. 44a odst. 1 zákona o pobytu cizinců, k žádosti však nedoložila všechny zákonem stanovené náležitosti. Správní orgán 1. stupně proto vyzval žalobkyni k odstranění vad žádosti ve lhůtě třiceti dnů výzvou ze dne 10. 12. 2015 a současně řízení přerušil. Dne 8. 1. 2016 žalobkyně doložila prostřednictvím pošty dle správního orgánu 1. stupně pouze některé z chybějících náležitostí. V prvostupňovém rozhodnutí je uvedeno, že žalobkyně doložila Výzvu k odstranění vad z živnostenského odboru █████████████████ společně s výpisem z živnostenského rejstříku, doklad o komplexním zdravotním pojištění cizinců u pojišťovny UNIQUA, potvrzení o zajištění ubytování společně s nájemní smlouvou. Správní orgán 1. stupně z toho dovodil, že nebyly doloženy žádné prostředky k pobytu v podobě dokladu prokazujícího úhrnný měsíční příjem cizince a s ním posuzovaných osob v souladu s § 46 odst. 7 písm. b) zákona o pobytu cizinců, a proto řízení zastavil pro podstatnou vadu, která brání pokračování v řízení dle ust. § 66 odst. 1 písm. c) správního řádu.

3        V odůvodnění napadeného rozhodnutí žalovaný zrekapituloval průběh správního řízení před správním orgánem 1. stupně a dále se vypořádal s  odvolacími námitkami. Žalovaný oponoval námitce, že žalobkyně ve stanovené lhůtě dodala veškeré požadované doklady, včetně dokladů, o kterých správní orgán tvrdí, že dodány nebyly. Žalovaný uvedl, že naopak v řízení nebyl doložen doklad prokazující úhrnný příjem žalobkyně, nebyl předložen ani žádný doklad, ze kterého by vyplývalo, že žalobkyně podnikla kroky k jeho získání, či uvedla a doložila důvody, které způsobují průtahy v jeho vydání. Z obsahu správního spisu dle žalovaného vyplývá, že žalobkyně požadovaný úkon neučinila ani spolu s odvoláním, jak by jí v případě nemožnosti učinit jej v řízení v prvním stupni umožnilo ust. § 82 odst. 4 zákona o pobytu cizinců. K námitce, že žalobkyně v řízení nebyla nečinná, a proto nebylo namístě postupovat dle ust. § 66 odst. 1 písm. c) správního řádu, žalovaný uvedl, žalobkyně měla na obstarání požadovaných dokladů téměř tři měsíce, nehledě na skutečnost, že byla povinna obstarat je již před podáním žádosti. Zdůraznil, že řízení o žádosti závisí na aktivitě ze strany žadatele. Bylo v zájmu žalobkyně požadované doklady včas předložit, což však tato ani přes dostatečný časový prostor neučinila.

4        Proti tomuto rozhodnutí směřuje podaná žaloba.

5        Žalobkyně v ní namítá, že žalovaný postupoval v rozporu s ust. § 2 odst. 3 a ust. § 3 správního řádu. Není pravdou, že by neodstranila vady vytýkané jí v řízení, tím, že by nedoložila požadované dokumenty. Sám žalovaný přiznal, že správnímu orgánu 1. stupně byly dokumenty, které sloužily jako důkazy ve správním řízení, včas zaslány. Uvedl však, že dokument prokazující zajištění finančních prostředků mezi nimi nebyl. Správní orgán 1. stupně doporučenou zásilku, ve které byly požadované doklady, převzal, a žalobkyně trvá na tom, že platební výměr za rok 2014 v zásilce byl. Žalobkyně platební výměr s podanou žalobou městskému soudu předložila a poukázala na datum, kdy byl vydán. Namítla, že je nelogické, aby ve správním řízení předložila všechny dokumenty kromě jediného a tím způsobila sobě i své rodině takové problémy. Vzhledem k tomu, že žalobkyně v té době u správního orgánu 1. stupně žádala ještě i o povolení k trvalému pobytu v řízení probíhajícím pod č.j. OAM-TP-2015 a to probíhalo rovněž až do září 2016, dokládala v obou probíhajících řízeních dokument platební výměr za rok 2014 a platební výměr za rok 2015, jakmile byl vydán. To učinila rovněž doporučenou zásilkou a to dne 16. 4. 2016 a 19. 9. 2016. Správní orgán 1. stupně i žalovaný měli tedy tyto dokumenty k dispozici a je zjevnou nepravdou, že je do doby rozhodnutí k dispozici neměli. Jako důkaz žalobkyně předložila kopie těchto dokumentů a podacích lístků s doručenou správnímu orgánu 1. stupně i žalovanému.

6        Dále žalobkyně namítla, že byla seznámena i s podklady před vydáním rozhodnutí, kdy je uvedeno číslo jednací, které nepatří k příslušné žádosti, a byla tak seznámena se spisovým materiálem zcela jiného spisu. Zmatek u správního orgánu 1. stupně, který opakovaně ztrácí některé dokumenty a poté zamítá žádosti cizinců v úmyslu odůvodnit své rozhodnutí, je tak pravděpodobnou příčinou i této podané žaloby.

7        Žalovaný navrhl zamítnutí žaloby. Ve vyjádření k žalobě uvedl, že se ztotožňuje se skutkovými zjištěními i právní kvalifikací v rozhodnutích správních orgánů obou stupňů. Setrval na tvrzení, že doklad prokazující úhrnný příjem není součástí spisového materiálu. Uvedl, že součástí spisového materiálu není ani protokol o seznámení s podklady před vydáním rozhodnutí, domnívá se tedy, že žalobkyně musela mít na mysli seznámení s podklady před vydáním rozhodnutí v řízení o udělení trvalého pobytu, které má zákonitě odlišnou spisovou značku.

8        Z obsahu správního spisu Městský soud v Praze k sporným skutečnostem zjistil, že žalobkyně dne 10. 12. 2015 podala žádost o prodloužení platnosti povolení k dlouhodobému pobytu za účelem podnikání podle ust. 44a odst. 1 zákona o pobytu cizinců. Téhož dne ji správní orgán 1. stupně písemně vyzval k odstranění vad žádosti ve lhůtě třiceti dnů a současně usnesením č.j. OAM-39566-5/DP-2015 řízení přerušil. Ve výzvě ze dne 10. 12. 2015 byla žalobkyně konkrétně vyzvána, aby doložila chybějící doklad o zajištění ubytování po dobu pobytu na území, doklad o zápisu do příslušného rejstříku, seznamu nebo evidence, doklad o cestovním zdravotním pojištění, doklady prokazující úhrnný měsíční příjem cizince a s ním společně posuzovaných osob. Žalobkyně byla poučena o následcích neodstranění vad žádosti, kdy takovým následkem bude zastavení řízení.

9        Ve správním spisu je dále založena obálka od zásilky adresované správnímu orgánu 1. stupně od žalobkyně s razítkem České pošty 8. 1. 2016. Obálka je oražena razítkem správního orgánu 1. stupně s datem 11. 1. 2016. K obálce jsou kancelářskou sešívačkou přišity následující listiny: Nájemní smlouva na byt ze dne 1. 1. 2015, Výpis z živnostenského rejstříku ze dne 25. 2. 2014, kopie výzvy k odstranění nedostatků ze dne 28. 12. 215 vyhotovené Úřadem městské části ████████, živnostenským odborem, stvrzenka o zaplacení pojistného ze dne 27. 11. 2015, kopie smlouvy o pojištění komplexní zdravotní péče cizinců ze dne 27. 11. 2015, potvrzení o pojištění ze dne 26. 11. 2015, přehled základních parametrů pojištění, Doklad (potvrzení) o zajištění ubytování ze dne 29. 9. 2015, kopie Výzvy k odstranění vad žádosti ze dne 10. 12. 2015. V pořadí první z těchto kancelářskou sešívačkou spojených dokumentů, Nájemní smlouva na byt ze dne 1. 1. 2015, je v pravém horním rohu oražena razítkem správního orgánu 1. stupně, na němž je uvedeno: „Došlo: 11 -01- 2016“, dále „Č.j.: OAM-39566/DP-2015“ (vyplněno ručně). Kolonky „Počet listů:“ a „Přílohy:“ nejsou vyplněny.

10    Správní spis následně obsahuje prvostupňové rozhodnutí, jehož závěry soud již zrekapituloval na str. 2 odůvodnění tohoto rozsudku.

11    Ze správního spisu dále vyplývá, že žalobkyně v odvolání proti prvostupňovému rozhodnutí uvedla, že byly dodány veškeré požadované doklady, včetně dokladů, o kterých správní orgán tvrdí, že dodány nebyly. Poslední požadované doklady žalobkyně doložila cestou poštovní přepravy dne 8. 1. 2016, tedy před stanovenou lhůtou, což dokládá kopií podacího lístku. Rozhodnutí bylo vydáno až 29. 2. 2016, tedy až po dodání požadovaných náležitostí.

12    U jednání, které se před Městským soudem v Praze konalo dne 24. 9. 2020, zástupce žalobkyně i žalovaný setrvali na svých dosavadních stanoviscích. Žalobkyně prostřednictvím svého zástupce při jednání namítla, že ve výzvě, kterou správní orgán učinil v průběhu správního řízení, nebyla k předložení chybějící dokumentace vyzvána řádně.

13    Městský soud v Praze přezkoumal žalobou napadené rozhodnutí v rozsahu uplatněných žalobních bodů, kterými je vázán (ust. § 75 odst. 2 věta první zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního, ve znění pozdějších předpisů - dále jen „s. ř. s.“ a vycházel přitom ze skutkového i právního stavu, který tu byl v době rozhodování správního orgánu (ust. § 75 odst. 1 s. ř. s.).

14    V posuzované věci městský soud vyšel z následně uvedené právní úpravy:

15    Podle ust. § 44a odst. 1 zákona o pobytu cizinců lze dobu platnosti povolení k dlouhodobému pobytu opakovaně prodloužit, a to

a) na dobu stanovenou v § 44 odst. 5,

b) nejdéle na dobu stanovenou v § 44 odst. 4 písm. a), b), e) až h),

c) na dobu platnosti povolení k dlouhodobému pobytu, které bylo vydáno nositeli oprávnění ke sloučení rodiny, jde-li o dobu platnosti povolení k dlouhodobému pobytu podle § 44 odst. 4 písm. c),

d) na dobu 5 let, jde-li o dobu platnosti povolení k dlouhodobému pobytu podle § 44 odst. 4 písm. d),

e) nejdéle na dobu stanovenou v § 44 odst. 7, jde-li o modrou kartu.

16    Podle ust. § 46 odst. 7 zákona o pobytu cizinců je cizinec povinen k žádosti o vydání povolení k dlouhodobému pobytu za účelem podnikání předložit

a) náležitosti podle § 31 odst. 1 písm. a), d) a e),

b) doklad prokazující, že úhrnný měsíční příjem cizince a společně s ním posuzovaných osob pobývajících na území nebude nižší než součet částek životních minim cizince a s ním společně posuzovaných osob a nejvyšší částky normativních nákladů na bydlení stanovených pro účely příspěvku na bydlení zvláštním právním předpisem nebo částky, kterou cizinec věrohodně prokáže jako částku skutečných odůvodněných nákladů vynakládaných na bydlení své a společně posuzovaných osob; společně posuzovanými osobami se pro účely tohoto zákona rozumí osoby uvedené v § 4 odst. 1 zákona o životním a existenčním minimu za podmínek uvedených v § 4 odst. 2 a 3 zákona o životním a existenčním minimu; za příjem se považuje příjem započitatelný podle zákona o životním a existenčním minimu, s výjimkou jednorázového příjmu, přídavku na dítě, podpory v nezaměstnanosti, podpory při rekvalifikaci a dávek v systému pomoci v hmotné nouzi; pro účely výpočtu příjmu se § 8 odst. 2 až 4 zákona o životním a existenčním minimu nepoužije; na požádání je cizinec povinen předložit též prohlášení o zproštění povinnosti mlčenlivosti finančního úřadu, a to v plném rozsahu údajů, za účelem ověření úhrnného měsíčního příjmu žadatele a společně s ním posuzovaných osob; pokud cizinec předložil k žádosti doklad o příjmu s ním společně posuzované osoby, je povinen na požádání předložit též její prohlášení o zproštění povinnosti mlčenlivosti; na požádání je cizinec povinen předložit též prohlášení o zproštění povinnosti mlčenlivosti finančního úřadu, a to v plném rozsahu údajů, za účelem ověření úhrnného měsíčního příjmu rodiny; pokud cizinec předložil k žádosti doklad o příjmu člena rodiny, je povinen na požádání předložit též jeho prohlášení o zproštění povinnosti mlčenlivosti,

c) doklad o zápisu do příslušného rejstříku, seznamu nebo evidence,

d) potvrzení příslušného finančního úřadu o tom, že nemá vymahatelné nedoplatky, a potvrzení okresní správy sociálního zabezpečení o tom, že nemá splatné nedoplatky na pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti včetně penále. Není-li cizinec daňovým subjektem nebo plátcem pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, předloží doklad vydaný finančním úřadem nebo okresní správou sociálního zabezpečení potvrzující tuto skutečnost,

e) jde-li o cizince, který je statutárním orgánem obchodní společnosti anebo družstva nebo jeho členem, dále potvrzení příslušného finančního úřadu o tom, že tato obchodní společnost nebo družstvo nemá vymahatelné nedoplatky, a potvrzení okresní správy sociálního zabezpečení o tom, že tato obchodní společnost nebo družstvo nemá splatné nedoplatky na pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti včetně penále,

f) na požádání platební výměr daně z příjmu,

g) doklad o cestovním zdravotním pojištění po dobu pobytu na území, které odpovídá podmínkám uvedeným v § 180j, a na požádání doklad o zaplacení pojistného uvedeného na dokladu o cestovním zdravotním pojištění; to neplatí, jde-li o případy uvedené v § 180j odst. 4.

17    Podle § 66 odst. 1 písm. c) správního řádu řízení o žádosti správní orgán usnesením zastaví, jestliže žadatel v určené lhůtě neodstranil podstatné vady žádosti, které brání pokračování v řízení.

18    Podle § 82 odst. 4 správního řádu k novým skutečnostem a k návrhům na provedení nových důkazů, uvedeným v odvolání nebo v průběhu odvolacího řízení, se přihlédne jen tehdy, jde-li o takové skutečnosti nebo důkazy, které účastník nemohl uplatnit dříve. Namítá-li účastník, že mu nebylo umožněno učinit v řízení v prvním stupni určitý úkon, musí být tento úkon učiněn spolu s odvoláním.

19    Ve věci není sporu o tom, že jednou z podstatných náležitostí žádosti o prodloužení platnosti povolení k dlouhodobému pobytu na území České republiky za účelem podnikání dle ust. § 46 odst. 7 zákona o pobytu cizinců je doklad prokazující, že úhrnný měsíční příjem cizince a společně s ním posuzovaných osob pobývajících na území nebude nižší než součet částek životních minim cizince a s ním společně posuzovaných osob. Není sporu ani o tom, že žádost žalobkyně o prodloužení platnosti povolení k dlouhodobému pobytu na území České republiky za účelem podnikání trpěla vadami, neboť většina potřebných dokladů k ní připojena nebyla.  

20    Sporné je, zda žalobkyně na základě výzvy ministerstva ze dne 10. 12. 2015 doložila všechny chybějící doklady, či nikoli. Žalobkyně přitom tvrdí, že zásilka došlá správnímu orgánu 1. stupně dne 10. 1. 2016 obsahovala kromě dalších potřebných dokladů též potvrzení o úhrnném příjmu, zatímco správní orgán 1. stupně vycházel z toho, že v zásilce tento konkrétní dokument, potvrzení o úhrnném příjmu, chyběl. Základním úkolem žalovaného bylo v dané věci tuto spornou otázku posoudit a rozhodnout, zda byl důvod zastavit řízení z důvodu neodstranění podstatných vad žádosti žalobkyní.

21    Podle ust. § 17 odst. 1 věta první a třetí správního řádu se v každé věci zakládá spis; spis tvoří zejména podání, protokoly, záznamy, písemná vyhotovení rozhodnutí a další písemnosti, které se vztahují k dané věci. Tato úprava navazuje na úpravu v zákoně č. 499/2004 Sb., o archivnictví a spisové službě a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů; podle ust. § 65 odst. 1 věty první tohoto zákona při vyřizování dokumentů se všechny dokumenty týkající se téže věci spojí ve spis. Judikatura a odborná literatura k vedení spisu uvádí: „správní spis tvoří všechny dokumenty týkající se téže věci. Toto pravidlo se neuplatní pouze tehdy, stanoví-li zákon jinak. Je to ostatně i logické, ve spisu musí zůstat vše, co svědčí o úkonech správního orgánu a účastníků řízení, neboť jde o materiální ‚stopu‘ postupu řízení.“ (rozsudek NSS ze dne 31. 3. 2010, čj. 1 Afs 58/2009-541, publ. pod č. 2119/2010 Sb. NSS); „součástí spisu jsou jak dokumenty, z nichž správní orgán přímo vycházel, tak i ty, které správnímu orgánu ‚příliš nepomohly‘, případně byly získány v rozporu se zákonem. S obsahem spisu není možné svévolně a účelově manipulovat.“ (Potěšil, L., ████, D., █████, F., █████, D.: Správní řád. Komentář. 1. vydání. Praha: C. H. Beck, 2015, s. 103-106.).

22    Z výše citovaného je zřejmé, že spis má obsahovat všechno, co se vztahuje k dané věci. Městský soud v Praze po prostudování spisového materiálu předloženého žalovaným uvádí, že žalovaný stěžejní skutkové zjištění týkající se předložení potřebné dokumentace žalobkyní posoudil zcela správně, jeho skutkový závěr má dostatečnou oporu ve skutečnostech plynoucích ze správního spisu. Městský soud v Praze tedy přisvědčuje skutkové verzi žalovaného a žalobní námitku považuje za neopodstatněnou, a to z následujících důvodů.

23    Předně je nutno zdůraznit, že spisový materiál předložený žalovaným spornou listinu – doklad o úhrnném příjmu neobsahuje. Není zde přitom žádná indicie, která by nasvědčovala, že by správní orgán tuto listinu obdržel a následně ji ztratil, jak žalobkyně namítá. Obsah spisu žádné pochybnosti o průběhu dokazování a zjištěných skutkových okolnostech nevyvolává. Spis je z čistě administrativního hlediska veden formálně bezchybně; je řádně žurnalizován dle chronologického pořadí, listy jsou pevně spojeny. Soud tak nemá žádný důvod pochybovat, že listiny, které jsou ve správním spisu založeny, představují kompletní dokumentaci, počítaje v to dokumentaci, kterou žalobkyně na základě výzvy ze dne 10. 12. 2015 správního orgánu 1. stupně zaslala.

24    Správnímu orgánu 1. stupně lze vytknout, že na došlou zásilku nezaznamenal do příslušných kolonek dodacího razítka počet listů ani počet příloh. Pokud by tak správní orgán učinil, byl by skutkový stav od počátku průkazný. Tento jediný zjištěný nedostatek se však neznamená, že je možné učinit skutkový závěr o doručení listiny správnímu orgánu a její následné ztrátě.  Takové skutečnosti nic nenasvědčuje, už jen proto, že zásilka, která byla správnímu orgánu 1. stupně doručena prostřednictvím České pošty dne 10. 1. 2016, je sešitá kancelářskou sešívačkou v jeden celek, následně je jako celek pevně spojená s ostatními spisovými dokumenty. Je zjevné, že sešití zásilky kancelářskou sešívačkou (spolu s obálkou) do jednoho celku předcházelo její žurnalizaci do správního spisu, neboť sešívací svorky se nachází v levém horním rohu dokumentů, kam by je po žurnalizaci dokumentů do spisu již nebylo možné umístit. Městský soud je přesvědčen, že uvedené nasvědčuje včasnému přišití dokumentů k obálce, čímž je eliminována možnost ztráty jednoho z těchto dokumentů při následné manipulaci se správním spisem v průběhu správního řízení.

25    Dále je třeba zohlednit, že žalobkyně na podporu svých tvrzení o ztrátě jediného dokumentu ze složky dokumentace doručené společně do správního spisu nepředložila žádné relevantní důkazy, které by alespoň nepřímo naznačovaly možnost ztráty dokumentu správním orgánem. V žalobě namítaný „zmatek u správního orgánu 1. stupně, který opakovaně ztrácí dokumenty“ není ničím podložen. Domnívá-li se žalobkyně, že o „zmatku“ svědčí obsah Protokolu o seznámení účastníka řízení s podklady pro vydání rozhodnutí ze dne 20. 7. 2016 ve věci vedené pod č.j. OAM-21762/DP-2016, v němž správní orgán uvádí, že při posuzování žádosti o vydání povolení k dlouhodobému pobytu bude vycházet mimo jiné z materiálu obsaženého ve spisu vedeném pod č.j. OAM-42135/DP-2014, nemůže městský soud této námitce přisvědčit, neboť Protokol o seznámení účastníka řízení s podklady pro vydání rozhodnutí ze dne 20. 7. 2016 se týká jiné než nyní posuzované věci, a tedy nemůže mít žádnou vypovídací hodnotu o vedení hodnoceného správního spisu. I kdyby snad správní orgán v namítané věci administrativním pochybením uvedl do odkazovaného protokolu nesprávné číslo jednací, nijak to nevypovídá o údajné ztrátě dokumentace, natož opakované, jak tvrdí žalobkyně.

26    Za zásadní tedy městský soud považuje skutečnost, že ztrátě dokumentu ze správního spisu nenasvědčuje žádná objektivní okolnost, přičemž žalobkyni se nepodařilo předestřít takové tvrzení, které by bylo způsobilé vyvolat na straně soudu pochybnost o úplnosti spisového materiálu.

27    Městský soud dále poznamenává, že sama žalobkyně předmětnou zásilku nijak blíže neoznačila v tom smyslu, že by uvedla, k jaké věci se vztahuje a jaké konkrétní důkazní prostředky (dokumenty) zásilka obsahuje, nebo alespoň kolik listů či příloh je v ní obsaženo. Doklady, které žalobkyně v reakci na výzvu správnímu orgánu 1. stupně předložila, tedy žalobkyně vůbec nespecifikovala. Nelze tedy nijak ověřit, že se její tvrzení o tom, že zásilka obsahovala mimo jiné potvrzení o úhrnném příjmu, zakládá na pravdě.

28    Řízení o žádosti je řízením zahajovaným na návrh, není ovládáno zásadou vyšetřovací. Je tedy na žadateli, aby v zájmu kladného vyřízení své žádosti poskytl správnímu orgánu veškerou součinnost ke zjištění rozhodných skutečností pro prodloužení doby platnosti povolení k dlouhodobému pobytu. Neučiní-li tak, nelze správnímu orgánu klást k tíži, že případné rozhodné skutečnosti sám nevyhledává. Zákonodárce vychází z legitimního předpokladu, že žadatel je na věci bezprostředně zainteresován a bude dostatečně motivován střežit svá práva ve smyslu staré právní zásady, že práva náležejí bdělým. Žalobkyně v řízení takto nepostupovala, když nezajistila řádné doručení dokladu ministerstvu, a ke svému tvrzení o řádném doručení neobstarala žádný důkaz (například předložením kopie dokladu opatřené podacím razítkem ministerstva, jak je to běžné při osobním podání správním orgánům).

29    Lze uzavřít, že žalovaný správně vycházel z toho, že doklad žalobkyně před vydáním prvostupňového rozhodnutí správnímu orgánu prokazatelně nepředložila.  Žalobkyně neuvedla žádné důkazy na podporu svého tvrzení, že doklad doložila ministerstvu včas, a ze spisového materiálu tato skutečnost nevyplývá. Nadto městský soud poukazuje na skutečnost, že ani v odvolací námitce žalobkyně výslovně netvrdila, že by v reakci na výzvu spolu s ostatními dokumenty předložila též potvrzení o úhrnném příjmu. Namítla pouze obecně, že dodala „veškeré požadované doklady, včetně dokladů, o kterých správní orgán tvrdí, že dodány nebyly“, aniž se jakkoli blíže vymezila proti odůvodnění prvostupňového rozhodnutí, kde je chybějící potvrzení o úhrnném příjmu výslovně specifikováno, a aniž by namítla ztrátu tohoto dokladu správním orgánem. Žalobkyně pak ani v rámci odvolacího řízení doklad o úhrnném příjmu nepředložila.

30    Absence uvedeného dokladu učinila její žádost věcně neprojednatelnou, neboť správní orgán I. stupně nemohl vyhodnotit, zda žalobkyně splňovala zákonem stanovené předpoklady pro prodloužení doby platnosti povolení k dlouhodobému pobytu za účelem podnikání ve smyslu ust. § 42 zákona o pobytu cizinců. 

31    Z výše citovaného § 46 odst. 7 písm. b) zákona o pobytu cizinců je přitom zřejmé, že potvrzení o úhrnném příjmu představuje doklad, který je účastník řízení povinen předložit přímo ze zákona. V tomto případě se jedná o obligatorní náležitost, která není bezúčelná. Základním účelem této povinnosti je především ověření finančního zajištění žadatele a také plnění účelu pobytu ze strany cizince. Nedoložení potvrzení proto nutně znamená nemožnost podklad jak z formálního, tak i obsahového hlediska posoudit ze strany ministerstva. Městský soud se proto neztotožňuje s námitkou žalobkyně, že postačovalo, byl-li doklad doložen do jiného správního řízení, a správní orgány jej tedy měly k dispozici a mohly z něj vyjít v posuzované věci. Správní orgány nebyly povinny ex officio vést řízení ke zjištění, zda se chybějící doklad nachází v jiném správním spisu, když žalobkyně jim tento postup ani nenavrhla a v průběhu řízení neuváděla, že by doklad ministerstvu předkládala, byť v jiném správním řízení. Pakliže měla žalobkyně za to, že svoji zákonnou povinnost splnila předložením potřebného dokladu v jiném správním řízení, nic jí nebránilo ve stanovené lhůtě na jeho existenci upozornit a k důkazům jej označit. Žalobkyně však takto v řízení nepostupovala. Nadto žalobkyně uvádí, že požadovaný dokument zaslala správním orgánům dne 16. 4. 2016 a 19. 9. 2016. Z této datace vyplývá, že se tak stalo až po koncentraci řízení ve smyslu ust. § 82 odst. 4 správního řádu, a žalobkyně by tedy zaslané důkazy nemohla v posuzovaném správním řízení úspěšně uplatnit (srov. rozsudky Nejvyššího správního soudu ze dne 7. 4. 2011, č.j. 5 As 7/2011-48, a ze dne 7. 11. 2012, č.j. 1 As 114/2012-27).

32    K obecně formulované námitce, že žalovaný postupoval v rozporu s ust. § 2 odst. 3 správního řádu a ust. § 3 správního řádu, městský soud ve stejné míře obecnosti uvádí, že rozpor s těmito ustanoveními správního řádu v dané věci neshledal. Žalovaný v řízení postupoval tak, aby byl zjištěn stav věci, o němž nejsou důvodné pochybnosti (ust. § 3 správního řádu). Skutková zjištění žalovaného jsou jednoznačná, mají oporu ve správním spisu, a v odvolacím řízení ani v řízení před správním soudem nebyla ničím zpochybněna. Městský soud ani neshledal, že by žalovaný postupoval v rozporu s povinností šetřit práva nabytá v dobré víře, jakož i oprávněné zájmy osob, jichž se jeho činnost týká, a zasahovat do těchto práv jen za podmínek stanovených zákonem a v nezbytném rozsahu (ust. § 2 odst. 3 správního řádu). Žalobkyně ostatně v žalobě neuvedla žádné konkrétní skutečnosti, které by bylo možno pod tuto zásadu podřadit.

33    K námitce vznesené při jednání před soudem, v níž žalobkyně namítá, avšak blíže nespecifikuje vady výzvy k doložení dokumentace, městský soud uvádí, že námitka byla vznesena po lhůtě zakotvené v ust. § 72 s.ř.s., neboť tato lhůta se vztahuje nejen na podání žaloby samotné, ale též na vymezení žalobních bodů (tj. žalobních námitek) dle ust. § 71 odst. 1 písm. d) s.ř.s. Námitkou se tedy soud nezabýval, neboť je nepřípustná.

34    Žalobkyně tedy se svými námitkami neuspěla, v řízení o žalobě nevyšly najevo žádné vady, k nimž je nutno přihlížet z úřední povinnosti, Městský soud v Praze proto žalobu zamítl jako nedůvodnou.

35    O náhradě nákladů řízení rozhodl soud v souladu s ust. § 60 odst. 1 s.ř.s. Žalobkyně neměla ve věci úspěch, a nemá proto právo na náhradu nákladů řízení; žalovanému pak v řízení o žalobě nevznikly žádné účelné náklady nad rámec běžné úřední činnosti a náhradu nákladů řízení ani nepožadoval.

P o u č e n í :

Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou (2) týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou (více) vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem ████████████████████████. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud.

Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout.

Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s. ř. s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno.

V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.

Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách: www.nssoud.cz.

Praha dne 24. září 2020

JUDr. Ladislav Hejtmánek v. r.

předseda senátu