č. j. 18 Ad 9/2020 - 27

 

 

 

 

[OBRÁZEK]

 

ČESKÁ REPUBLIKA

 

ROZSUDEK

 

JMÉNEM REPUBLIKY

 

 

Krajský soud v Ostravě rozhodl samosoudcem JUDr. Petrem Indráčkem v právní věci

 

žalobce:  P. Š.

proti

žalované:   Česká správa sociálního zabezpečení,

sídlem Křížová 25, 225 08  Praha 5

 

o žalobě proti rozhodnutí žalované ze dne 28. 1. 2020,
o invalidním důchodu

 

takto:

 

I.            Rozhodnutí žalované České správy sociálního zabezpečení se zrušuje a věc se jí vrací k dalšímu řízení.

II.            Žádný z účastníků   n e m á   právo na náhradu nákladů řízení.

 

Odůvodnění:

 

  1. Rozhodnutím ze dne 28. 1. 2020 č. j. X Česká správa sociálního zabezpečení zamítla námitky žalobce a potvrdila své rozhodnutí ze dne 7. 11. 2019, kterým žalobci snížila podle ust. § 56 odst. 1 písm. e) a ust. § 41 odst. 3 zákona č. 155/1995 Sb.,
    o důchodovém pojištění, ve znění pozdějších předpisů, od 12. 12. 2019 výši invalidního důchodu pro invaliditu III. stupně na invalidní důchod pro invaliditu I. stupně, neboť podle posudku Okresní správy sociálního zabezpečení Ostrava ze dne 17. 10. 2019 již žalobce není invalidní pro invaliditu III. stupně dle ust. § 39 odst. 2 písm. c) citovaného zákona, ale je od 17. 10. 2019 invalidní pro invaliditu I. stupně dle ust. § 39 odst. 2 písm. a) citovaného zákona, protože z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu poklesla jeho pracovní schopnost o 35%.

 

  1. Proti shora uvedenému rozhodnutí podal žalobce včasnou žalobu, ve které uvedl, že rozhodnutí žalované považuje za nesprávné, jelikož aktuální posouzení jeho zdravotního stavu neodpovídá skutečnosti, protože jeho zdravotní stav je i nadále neuspokojivý a spíše se zhoršuje.

 

  1. Krajský soud provedl důkaz napadeným rozhodnutím žalované ze dne 28. 1. 2020 č. j. X, připojeným posudkovým spisem žalobce vedeným u Okresní správy sociálního zabezpečení Ostrava a posudkem posudkové komise Ministerstva práce a sociálních věcí ČR (dále jen „PK MPSV ČR“) ze dne 21. 8. 2020 a poté dospěl k závěru, že žaloba je důvodná.

 

  1. Z hlediska skutkových zjištění vyplývajících z připojeného posudkového spisu žalobce vzal v daném případě krajský soud za prokázáno, že žalobce měl přiznán plný invalidní důchod  od 7. 9. 2009 – od 1. 1. 2010 byl žalobce invalidní ve III. stupni. Následně byl žalobce od 22. 1. 2013 invalidní ve II. stupni a poté od 20. 7. 2017 zase ve III. stupni. Žalobcův zdravotní stav byl posouzen při kontrolní lékařské prohlídce dne 17. 10. 2019 lékařem OSSZ Ostrava se závěrem, že žalobce je invalidní, přičemž nejde u něho již o invaliditu III. ani II. stupně, ale jde o invaliditu I. stupně podle kapitoly XIII, oddílu E, položky 1b přílohy k vyhlášce č. 359/2009 Sb. s poklesem pracovní schopnosti o 35%. Podle tohoto posudku žalovaná vydala dne 7. 11. 2019 rozhodnutí, kterým žalobci přiznala invalidní důchod pro invaliditu I. stupně ode dne 12. 12. 2019. Proti uvedenému rozhodnutí podal žalobce námitky a v rámci řízení o těchto námitkách přezkoumal dne 2. 1. 2020 jeho zdravotní stav lékař ČSSZ Ostrava, který míru poklesu pracovní schopnosti žalobce určil ve výši 35% a podle jeho posudku rozhodující příčinou dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu žalobce bylo postižení uvedené v kapitole XIII, oddílu E, položky 1c přílohy k vyhlášce č. 359/2009 Sb. Následně žalovaná vydala dne 28. 1. 2020 žalobou napadené rozhodnutí, kterým námitky žalobce zamítla a potvrdila své rozhodnutí ze dne 7. 11. 2019.

 

  1. Jelikož rozhodnutí soudu v daném případě, kdy se jedná o dávku důchodového pojištění podmíněnou nepříznivým zdravotním stavem občana a jeho dochovanou pracovní schopností je  závislé především na odborném lékařském posouzení, vyžádal si krajský soud odborný lékařský posudek PK MPSV ČR, která je k podání tohoto posudku povolána přímo ze zákona podle ust. § 4 odst. 2 zákona č. 582/1991 Sb., v platném znění. Z posudku této komise krajský soud zjistil, že vycházela při jeho vypracování z kompletní spisové dokumentace Krajského soudu v Ostravě, z kompletní zdravotní dokumentace praktické lékařky MUDr. V. H., z lékařského nálezu MUDr. H. ze dne 2. 9. 2019, revmatologického vyšetření MUDr. M. ze dne 27. 6. 2019 a 24. 1. 2020, EMG MUDr. R. ze dne 21. 2. 2019, neurologického vyšetření MUDr. M. ze dne 25. 4. 2019 a 29. 1. 2020, ortopedického vyšetření MUDr. S. ze dne 10. 4. 2019, 17. 7. 2019 a 3. 10. 2019, propouštěcí zprávy z neurologie ze dne 17. 10. 2018, ORL vyšetření MUDr. S. ze dne 7. 5. 2019, z nálezu ambulance pro léčbu bolesti MUDr. H. ze dne 30. 8. 2019 a 22. 1. 2019, neurologického vyšetření MUDr. N. ze dne 4. 11. 2019 a 4. 12. 2019 a MUDr. H. ze dne 29. 11. 2019, CT LS páteře MUDr. K. ze dne 4. 12. 2019, z nálezů popáleninové ambulance MUDr. A. ze dne 2. 10. 2019, 4. 10. 2019, 7. 10. 2019, 10. 10. 2019 a 14. 10. 2019 a neurologického vyšetření MUDr. M. ze dne 29. 1. 2020. Posudková komise uvedla jako rozhodující příčinu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu žalobce k datu žalobou napadeného rozhodnutí žalované onemocnění páteře, vleklý bolestivý syndrom při stavu po opakovaných operačních zákrocích dle přílohy k vyhlášce č. 359/2009 Sb. v kapitole XIII, oddílu E, položce 1c, vedoucí k poklesu pracovní schopnosti na horní hranici rozmezí (30% – 40%), tj. 40%, kterou posudková komise zvýšila o 10% na celkových 50% s přihlédnutím k artróze kolenních kloubů a těžké nedoslýchavosti.

 

  1. Krajský soud v souladu s ust. § 75 odst. 1 zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního (dále jen „s.ř.s.“) při přezkoumávání napadeného rozhodnutí žalované vycházel ze skutkového a právního stavu, který tu byl dán v době rozhodování žalovaného správního orgánu. Přitom dospěl k závěru, že žalobce k datu vydání napadeného rozhodnutí 28. 1. 2020 byl invalidní, přičemž šlo o invaliditu II. stupně. Podle ust. § 39 odst. 1 zákona č. 155/1995 Sb., ve znění pozdějších předpisů je totiž pojištěnec invalidní, jestliže z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu nastal pokles jeho pracovní schopnosti nejméně o 35%. Podle odst. 2 téhož ustanovení, jestliže pracovní schopnost pojištěnce poklesla nejméně o 35%,  avšak nejvíce o 49%,  jedná se o invaliditu I. stupně, jestliže poklesla nejméně o 50%, avšak nejvíce o 69%, jedná se
    o invaliditu II. stupně a jestliže poklesla nejméně o 70%, jedná se o invaliditu III. stupně. Pokles pracovní schopnosti u žalobce činil 50% a tento závěr jednoznačně vyplývá z citovaného posudku PK MPSV ČR, o jehož úplnosti, správnosti a přesvědčivosti nemá krajský soud důvodu pochybovat. Posudková komise posuzovala zdravotní stav žalobce ve složení z posudkového lékaře a dalšího odborného lékaře –  neurologa. V hodnocení PK MPSV ČR není v souladu se závěry posudkového lékaře OSSZ Ostrava ani se závěry posudkového lékaře ČSSZ Ostrava v námitkovém řízení. Rozhodující příčinu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu žalobce podřadila posudková komise pod kapitolu XIII, oddíl E, položku 1c přílohy k vyhlášce č. 359/2009 Sb. a stanovila pokles pracovní schopnosti v celkové výši 50%, přičemž dle posudkové komise k datu vydání žalobou napadeného rozhodnutí byl žalobce invalidní v II. stupni invalidity.

 

  1. Jelikož u žalobce k datu 28. 1. 2020 šlo o II. stupeň invalidity, krajský soud v souladu s ust. § 78 odst. 1 s.ř.s. napadené rozhodnutí žalované pro vady řízení zrušil a věc jí vrátil podle odst. 4 téhož ustanovení k dalšímu řízení. Žalovaná v průběhu dalšího řízení je vázána závazným názorem krajského soudu a to, že žalobce je invalidní, přičemž se u něj jedná o invaliditu II. stupně.

 

  1. Žádnému z účastníků nepřiznal soud právo na náhradu nákladů řízení, neboť v řízení úspěšnému žalobci žádné prokazatelné náklady nevznikly (§ 60 odst. 1 s.ř.s.).

 

 

Poučení:

 

Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost k Nejvyššímu správnímu  soudu v Brně ve lhůtě dvou týdnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení. Podmínkou řízení o kasační stížnosti je povinné zastoupení stěžovatele advokátem, pokud stěžovatel sám nemá vysokoškolské právnické vzdělání.             

 

 

Ostrava 24. září 2020

 

 

JUDr. Petr Indráček

samosoudce

 

 

 

Shodu s prvopisem potvrzuje