č. j. 19 Ad 5/2020 - 28

 

 

 

 

[OBRÁZEK]

 

ČESKÁ REPUBLIKA

 

ROZSUDEK

 

JMÉNEM REPUBLIKY

 

Krajský soud v Ostravě rozhodl samosoudkyní Mgr. Jarmilou Úředníčkovou v právní věci

 

žalobkyně:  J. F.

zastoupená Mgr. Tomášem Gureckým, advokátem sídlem 708 00 Ostrava, Sokolovská 6234/64

proti

žalovanému:  Ministerstvo práce a sociálních věcí

sídlem 128 01 Praha 2, Na Poříčním právu 1

o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 28. 11. 2019 č. j. MPSV-2019/236663-923, ve věci žádosti o dávku pro osoby se zdravotním postižením příspěvek na zvláštní pomůcku

 

takto:

 

 I.  Žaloba se zamítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

 

 

Odůvodnění:

 

  1. Žalobou podanou v zákonné lhůtě se žalobkyně domáhala zrušení v záhlaví označeného rozhodnutí žalovaného, jímž bylo zamítnuto její odvolání proti rozhodnutí Úřadu práce České republiky – Krajské pobočky v Ostravě ze dne 27. 2. 2019 č. j. 105813/19/FM, kterým byla zamítnuta její žádost o dávku pro osoby se zdravotním postižením příspěvek na zvláštní pomůcku – motorové vozidlo a rozhodnutí správního orgánu I. stupně bylo potvrzeno.
  2. Žalobkyně poukázala na to, že trpí demencí plynoucí z Alzheimerovy nemoci, aterosklerózou, arteriální hypertenzí, tubulárním adenomem tračníku, chronickou renální insifuciencí, stavem po spirální zlomenině diafýzy pravého femuru, oboustrannou gonartrózou III. stupně, coxartrózou II. stupně a oboustrannou omartrózou III. stupně. Život tráví na lůžku nebo vsedě a s transportem na invalidním vozíku mezi místnostmi, do koupelny, na terasu či mimo domov. Sama chodit nemůže. Ona a pečující osoby bydlí na polosamotě nad přehradou X, 20 km od okresního města, 6 km od nejbližší lékárny, 3 km od nejbližší prodejny potravin. Uvedla, že trpí nemocemi – diagnózami, jež nejsou uvedeny v příloze k zákonu č. 329/2011 Sb., což je ovšem striktně formální pohled. Vyslovila názor, že nebyl dostatečně posouzen a zohledněn její zdravotní stav, když stejně jako u osob, jejíž diagnóza je vyjmenovaná v příloze zákona, jsou tito zejména nepohybliví, odkázáni na invalidní vozík. Příčiny stavu žadatelů se různí, avšak následek a reálný zdravotní stav a potřeba u žadatelů je totožná. Vnímá to jako nespravedlnost. Smyslem a účelem příspěvku je pomoci a ulehčit v nelehkém údělu těmto osobám. Postup správních orgánů je protiústavní a poškozuje ji na jejich právech.
  3. Žalovaný v písemném vyjádření shrnul průběh správního řízení, citoval z příslušné právní úpravy a zdůraznil, že zdravotní stav žalobkyně neodpovídá v zákoně taxativně uvedeným zdravotním postižením, jež zakládají nárok na dávku. Zdůraznil, že u žalobkyně nejde o těžkou vadu nosně pohybového aparátu či těžkou nebo hlubokou mentální retardaci či stavy na jejím rozhraní, proto nebylo možné její žádosti vyhovět. Zákon o poskytování dávek osobám se zdravotním postižením nezná institut odstranění tvrdosti. I když tedy žalobkyně namítá, že její zdravotní stav je podobný tomu, který odpovídá zdravotním stavům uvedeným v příloze k zákonu č. 329/2011 Sb., o poskytování dávek osobám se zdravotním postižením, nelze jí v tomto smyslu vyhovět a příspěvek na pořízení motorového vozidla přiznat. Při rozhodování nemohl žalovaný přihlédnout ani ke skutečnosti, že je v místě žalobkyně špatná obslužnost, neboť podmínky nároku na příspěvek na zvláštní pomůcku jsou dané zákonem o poskytování dávek osobám se zdravotním postižením a špatná obslužnost mezi ně nepatří.
  4. Krajský soud přezkoumal žalobou napadené rozhodnutí v souladu s § 75 odst. 1 a odst. 2 s.ř.s. v mezích žalobních bodů, včetně řízení, které předcházelo vydání napadeného rozhodnutí, dle skutkového a právního stavu k datu vydání napadeného rozhodnutí a žalobu vyhodnotil jako nedůvodnou. V souladu s ust. § 51 odst. 1 s.ř.s. soud rozhodl o žalobě bez nařízení jednání.
  5. Ze správního spisu bylo zjištěno, že dne 28. 12. 2018 podala žalobkyně žádost o poskytnutí příspěvku na zvláštní pomůcku – motorové vozidlo. Úřad práce České republiky – krajská pobočka v Ostravě rozhodnutím ze dne 27. 2. 2019 č. j. 105813/19/FM žádost žalobkyně zamítl. Podkladem rozhodnutí byl posudek posudkové lékařky MUDr. P.M., z něhož vyplývá, že se jedná u žalobkyně o dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav. Žalobkyně není osobou, která má těžkou vadu nosného nebo pohybového ústrojí anebo těžkou nebo hlubokou mentální retardaci ve smyslu § 9 odst. 2 a 4 zákona č. 329/2011 Sb., v platném znění. Správní orgán I. stupně z tohoto posudku vycházel a učinil závěr, že u žalobkyně se nejedná o zdravotní postižení uvedené v části I. bod 4 přílohy k zákonu č. 329/2011 Sb., o poskytování dávek osobám se zdravotním postižením, ve znění pozdějších předpisů, a proto její žádost zamítl. Proti rozhodnutí podala žalobkyně odvolání, o němž rozhodl žalovaný žalobou napadeným rozhodnutím ze dne 28. 11. 2019 č. j. MPSV-2019/236663-923 tak, že odvolání zamítl a rozhodnutí správního orgánu I. stupně potvrdil. Podkladem rozhodnutí žalovaného byl posudek PK MPSV ČR ze dne 13. 11. 2019. V posudku je uveden výčet zdravotní dokumentace, z níž posudková komise vycházela a zjištění ze stěžejních lékařských nálezů. Posudková komise učinila závěr, že rozhodující příčinou dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu žalobkyně je demence u Alzheimerovy nemoci s pozdním začátkem, ateroskleróza, arteriální hypertenze, dle posudkové komise žalobkyně není osobou, která má těžkou či hlubokou „mentální retardaci“. Nelze dále konstatovat u ní funkční či anatomickou ztrátu obou dolních končetin, funkční ztrátu jedné horní a dolní končetiny na podkladě úplné obrny či plegie. Je u ní absence anatomické ztráty dolní končetiny ve stehně a výše, není zjištěna ankylóza nosných kloubů, tj. kolen, kyčlí, s flekčními kontrakturami. Nejedná se u ní o ztuhnutí všech úseků páteře s těžkým omezením hybnosti alespoň dvou nosných kloubů dolních končetin, nejde o kombinaci těžkého postižení několika úseků páteře a těžkého postižení hybnosti nosných kloubů dolních končetin, příp. ankylózy s flekční kontrakturou, ani o „nestabilitu pánevního pletence“ se středně těžkými až těžkými parézami dolních končetin. Nejedná se o funkční postižení typu závažného deformačního postižení tří a více celků pohybového ústrojí, tzn. hrudník, páteř, pánev, končetina, tj. tří a více funkčních celků pohybového systému se sekundárním těžkým postižením nosných kloubů obou dolních končetin, nestabilitou pánevního pletence, se sekundárními středně těžkými či těžkými parézami. Nejedná se o závažné svalové atrofie trupového a končetinového svalstva s odkázaností jen na invalidní vozík. Nejedná se ani o patřičně těžký mentální kognitivní deficit. Zdravotní stav taxativně neodpovídá podmínkám posudkového hodnocení dle § 9 odst. 2 a 4 zákona č. 329/2011 Sb., pro účely příspěvku na zvláštní pomůcku, poskytovaného na pořízení motorového vozidla. Objektivní nález navzdory potížím neodůvodňuje hodnocení zdravotního stavu žalobkyně jako těžkou vadu nosně pohybového aparátu či těžkou – hlubokou mentální retardaci.
  6. K žalobním námitkám krajský soud uvádí následující. Podmínky nároku na příspěvek na zvláštní pomůcku stanoví § 9 zákona č. 329/2011 Sb., o poskytování dávek osobám se zdravotním postižením, ve znění pozdějších předpisů (k datu vydání napadeného rozhodnutí).
  7. Podle § 9 odst. 1 citovaného zákona nárok na příspěvek na zvláštní pomůcku má osoba se zdravotním postižením charakteru dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu uvedeným v příloze tohoto zákona, a její zdravotní stav nevylučuje přiznání tohoto příspěvku.
  8. Podle § 9 odst. 4 téhož zákona, zdravotní postižení charakteru dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu odůvodňující přiznání příspěvku na zvláštní pomůcku a zdravotní stavy vylučující jeho přiznání jsou uvedeny v příloze k tomuto zákonu.
  9. Podle § 9 odst. 2 téhož zákona, nárok na příspěvek na zvláštní pomůcku poskytovaný na pořízení motorového vozidla nebo speciálního zádržního systému má osoba, která má těžkou vadu nosného nebo pohybového ústrojí anebo těžkou nebo hlubokou mentální retardaci charakteru dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu, a její zdravotní stav nevylučuje přiznání tohoto příspěvku.
  10.                      Z výše citovaných zákonných ustanovení vyplývá, že nárok na příspěvek na zvláštní pomůcku pořízení motorového vozidla má jen taková osoba, která trpí zdravotním postižením charakteru dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu uvedeným v příloze k tomuto zákonu a u níž přiznání příspěvku nevylučuje zdravotní stav charakterizovaný v téže příloze. V části I. bodu 4 písm. a) přílohy k zákonu o poskytování dávek osobám se zdravotním postižením se výslovně uvádí, že za zdravotní postižení odůvodňující přiznání příspěvku na pořízení motorového vozidla se považují zdravotní postižení uvedená v bodě 1 písm. a), b), d) – i) a l), jak plyne z části I. bod 4 přílohy zákona o poskytování dávek osobám se zdravotním postižením a dále se dle části I. bodu 4 písm. b) přílohy k zákonu o poskytování dávek osobám se zdravotním postižením výslovně uvádí, že za zdravotní postižení odůvodňující přiznání příspěvku na zvláštní pomůcku na pořízení motorového vozidla se považuje těžká nebo hluboká mentální retardace a stavy na rozhraní těžké mentální retardace. Stejně jako žalovaný i soud je vázán zákonnou dikcí, která neumožňuje zmírnění „tvrdosti zákona“ a ani soudu nedává možnost, než postupovat v souladu s výslovným obsahem právní úpravy. Oba posudky zejména pak posudek PK MPSV splňuje požadavky na jeho přesvědčivost, objektivnost, srozumitelnost a úplnost odůvodnění. Krajský soud má z tohoto posudku za potvrzeno, že k datu vydání napadeného rozhodnutí nebyla žalobkyně osobou, která má ve smyslu § 9 odst. 2 a 4 zákona č. 329/2011 Sb., těžkou vadu nosného nebo pohybového ústrojí anebo těžkou nebo hlubokou mentální retardaci charakteru dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu. Nešlo u ní o těžkou vadu nosného pohybového ústrojí uvedenou v písm. a), b), d) až i) a l) bodu 1 části I. přílohy k uvedenému zákonu a nejde u ní ani o těžké mentální postižení uvedené v písmenu b) bodu 4 části I. téže přílohy. Dávku nelze žalobkyni poskytnout ani za pomoci analogie, neboť za zdravotní postižení charakteru dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu odůvodňující přiznání příspěvku na zvláštní pomůcku pořízení motorového vozidla se považují jen ta zdravotní postižení uvedená v příloze k zákonu č. 329/2011 Sb., a nelze je tedy přiznat osobám s nemocemi stejného typu, povahy jako u zdravotních postižení uvedených v části I. bodu 1 písm. a), b), d) až i) a l), resp. postižení uvedené v písm. b) bodu 4 části I. téže přílohy. Žalovaný ve správním řízení dostatečně přesvědčivě a objektivně zdůvodnil a vyhodnotil zjištěný zdravotní stav žalobkyně, přezkoumatelným způsobem odůvodnil závěr, proč nebylo možno žádosti žalobkyně vyhovět.
  11. S ohledem na shora uvedené krajský soud žalobu podle § 78 odst. 7 s.ř.s. zamítl.
  12. O nákladech řízení rozhodl soud podle § 60 odst. 1 s.ř.s. tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, neboť žalobkyně ve věci úspěch neměla a žalovanému nelze dle § 60 odst. 2 s.ř.s. náhradu nákladů řízení přiznat.

 

Poučení:

 

 

 

Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě do dvou týdnů ode dne doručení tohoto rozhodnutí. Kasační stížnost se podává ve dvou vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Brno, Moravské náměstí č. 6. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud.

 

Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s.ř.s.

 

 

V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.

 

Ostrava 30.09.2020

 

Mgr. Jarmila Úředníčková

samosoudkyně