I. Napadené rozhodnutí - Žalobce se žalobou domáhal přezkoumání rozhodnutí žalovaného ze dne 9. 5. 2019, č. j. 53656-10/2019-600000-12, jímž byly zamítnuty námitky žalobce proti opatření o zadržení věci, kterým bylo dne 4. 4. 2019 v provozovně s názvem „HERNA & BAR 999“ na adrese Tovární 749, Tachov zadrženo 6 ks technického zařízení PEGASUS spolu s finanční hotovostí ve výši 3 100 Kč pro důvodné podezření, že v souvislosti s jejich užíváním docházelo k porušování zákona o hazardních hrách.
II. Žaloba - Žalobce měl za to, že napadené rozhodnutí je vnitřně rozporné a nepřezkoumatelné, absentují v něm důvody pro rozhodnutí, a zejména skutkový stav, který byl popsán v protokolu o kontrole, je v zásadním rozporu s právním hodnocením věci ze strany žalovaného.
- Z hlediska soutěže Pegasus se jedná koncepčně o zcela novou soutěž, zásadně odlišnou od jakékoliv jiné soutěže, kterou celní úřady zařazují pod tzv. kvízomaty. Z hlediska základních principů soutěže Pegasus popsaných následně i žalovaným v protokolu o kontrole se zcela evidentně jedná o soutěž, kterou nelze podřadit pod zákon o hazardních hrách, neboť v ní zcela absentuje náhoda nebo neznámá skutečnost, která by rozhodovala zcela nebo z části o výhře či prohře ve smyslu zákona o hazardních hrách, a chybí tak ono důvodné podezření ve smyslu ustanovení § 121 zákona o hazardních hrách.
- Žalobce uvedl, že ze strany celního úřadu došlo k zásadnímu pochybení, když celní orgán nezjistil skutkový stav bez důvodných pochybností v dostatečném rozsahu pro možnost závěru o důvodném podezření ve smyslu ustanovení § 121 odst. 1 zákona o hazardních hrách, neboť závěr, že soutěž je založena na kombinaci náhodného, vědomostního a dovednostního principu, byl zcela nesmyslný. Celní orgán neučinil prakticky žádné potřebné kroky k tomu, aby řádně a v dostatečném rozsahu ověřil, jaké jsou principy hry, jaká je interakce hry se soutěžícím, co ví soutěžící předem, jaké jsou mu poskytnuty informace před hrou a v rámci hry atd.
- Žalobce poukázal na to, že podstatným slovem v ustanovení věty první v § 121 odst. 1 zákona o hazardních hrách je právě slovo „důvodné“, které značí, že celní správa musí mít ono podezření od počátku velmi pečlivě zdůvodněno, zjištěno na podkladě konkrétních skutečností, a musí být schopna od počátku vysvětlit, v čem spočívá ona náhoda v soutěži, která rozhoduje o výhře nebo prohře ve smyslu hazardního zákona, aby se vůbec jednalo o zařízení či hru spadající pod hazardní zákon. Nestačí jakékoliv podezření s odkazem na vzhled zařízení či obecné formulace o možné náhodě, že se celní správa domnívá atd. Důvodnost podezření o náhodě v soutěži ve smyslu hazardního zákona musí být pečlivě doložena konkrétními skutečnostmi, důkazy a podklady, na jejichž základě bylo podezření zjištěno a čím je zdůvodněno v dostatečné intenzitě. V opačném případě by byla připuštěna libovůle celní správy v zabavování věcí v tomto směru a dotčené osoby by byly vystaveny ze strany celní správy zadržování věcí a čekání na výsledek podle všeho několikaletého správního řízení.
- Závěry celního úřadu o přítomnosti náhody ve smyslu zákona o hazardních hrách v soutěži Pegasus si celní úřad sám popřel skutkovými zjištěními ve věci, která zjistil v rámci kontroly, a tedy celní úřad nemohl mít dne 4. 4. 2019 důvodné podezření ve smyslu ustanovení § 121 zákona o hazardních hrách, aby mohl zařízení se soutěží Pegasus zadržet.
- Pro posouzení soutěže Pegasus jsou v prvé řadě podstatná pravidla soutěže. Pracovníci celního úřadu odsouhlasili, že jsou s nimi seznámeni, tedy že ví, jaké jsou jejich možnosti v soutěži, jaké jsou principy atd. Obsah pravidel nebyl zjištěn celní správou podle všeho ani částečně, a pracovníci celní správy pravidla soutěže podle všeho ani nečetli, rovnou je odsouhlasili, aniž tedy věděli aspoň částečně, co je v nich napsáno. Pravidla soutěže, která celní správa zcela evidentně nezjišťovala, jsou pro samotné posouzení věci velmi podstatná.
- U jiných soutěží, u kterých celní úřady tvrdí, že se má jednat o nelegální hazard, v minulosti a i v současné době celní orgány dlouhodobě uvádí, že „náhoda spočívá v tom, že soutěžící nemá náhled na celý průběh hry a neví, jak může hra skončit a kolik může soutěžící získat atd.“ U soutěže Pegasus je ale náhled na celý možný průběh hry v soutěži přítomen v dovednostní části hry Tetrix. Cílem pro soutěžícího je z 96 možných a dostupných kombinací předem daných výsledků najít pro sebe tu nejvýhodnější možnost získání výhry, včetně přípustných vzájemných kombinací.
- Pegasus je strategická hra, kde jsou soutěžícímu známy dopředu všechny okolnosti, které potřebuje k tomu, aby si stanovil pro sebe optimální podíl odměn Kredit/Banka, o které chce hrát. Je 6 jediných možných celkových odměn soutěže přesně v součtu daných a garantovaných v poměru Kredit plus Banka. O výši této celkové odměny v soutěži si soutěžící rozhoduje sám. Není to software v zařízení nebo náhoda zabudovaná v soutěži, kdo určuje, kolik v soutěži soutěžící získá, ale je to soutěžící, který si volí nákupy jednotlivých kol tak, aby získal podle něj nejlepší možnou výhru, výše výhry je na soutěžícím a jeho vědomostech a dovednostech.
- V soutěži Pegasus nefunguje žádný generátor náhody, všechna kola v soutěži jsou v zařízení pevně definována předem a soutěžící při vstupu do hry má k dispozici v každé Vizualizaci vždy v dovednostní části hry Tetrix aktuální náhled na celý průběh soutěže, na počet kol předem, který se rovná poměru aktuální částky v kreditu / aktuální výše ceny za nákup, kterou si zvolí. Je pouze na soutěžícím, kterou vizualizaci si po získání náhledu na jednotlivé Vizualizace v Tetrix soutěži vybere a odehraje. V Tetrix soutěži se soutěžícímu neodečítají žádné finanční prostředky, z finančního hlediska je tedy náhled zcela zdarma, nedochází k žádnému vkladu do soutěže. Po odehrání Tetrix hry se soutěžící následně rozhodne, kterou Vizualizaci si zvolí, zda vůbec nějakou, a případně může soutěž opustit bez ztráty jakékoliv finanční částky. V rámci Tetrix soutěže se z kreditu žádné prostředky neodečítají.
- Válce jako pouhé grafické pozadí, které si pracovníci celního úřadu podle všeho protáčeli u soutěže Pegasus, jim negenerovaly žádnou výši výher, odměny, ať už přímo jako Tetrix odměny nebo v podobě Pegasus odměny – bodů do vědomostní části hry. V rámci Tetrix hry v soutěži Pegasus si soutěžící v dovednostní části soutěže vytvoří náhled na celý možný průběh soutěže, včetně toho, jak bude mít postavené symboly na válcích v jednotlivých kolech. Toto celní úřad zcela evidentně „nezjistil“, resp. to z nějakého důvodu zapomněl uvést v kontrolních zjištěních. Samotná Vizualizace nic negeneruje, pouze zopakuje soutěžícímu již známý průběh jednotlivých kol, tak jak jej viděl v Tetrix dovednostní soutěži. Tedy za předpokladu, že se soutěžící rozhodne si některá kola z jednotlivých Vizualizací zakoupit.
- Na podkladě podrobného shrnutí průběhu a principů hry žalobce uvedl, že soutěžící ví předem prakticky vše, zná celý průběh hry a všechny možné výsledky, kolik tedy může ve hře vyhrát; jediné, co logicky nezná, jsou otázky v Pegasus bance, jaké konkrétní bude muset zodpovědět (to již není o náhodě, ale o znalostech soutěžícího). V průběhu soutěže ani v jednom kole nepřistupuje ke vkladu soutěžícího do soutěžního kola z pohledu soutěžícího náhoda nebo předem neznámá okolnost, a nejsou tak splněny podmínky pro to, aby bylo možno soutěž podřadit pod zákon o hazardních hrách, protože soutěžící přesně předem ví, co v daném kole nastane, jakou získá odměnu, zda Tetrix nebo Pegasus a v jaké výši, včetně grafického pozadí, jak proběhne atd.
- Žalobce dále citoval rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 17. 10. 2018, sp. zn. 1 As 136/2018, ve kterém se jednalo o starý typ „kvízomatu“ – Vědomostní soutěž, kde soudy co do náhody shledaly ten problém, že ve hře byly zařazeny tzv. dílčí prohry. To je rozdíl oproti soutěži Pegasus, kde má soutěžící náhled na celý průběh soutěže předem a ví, jak a s jakou částkou může na konci soutěže skončit.
- Z toho, co zjistil už celní úřad z hlediska charakteristiky soutěže, a ze shora uvedeného bylo zřejmé, že zde tedy absolutně chybí ono „důvodné podezření“ celního úřadu, že se jedná o hru, ve které rozhoduje náhoda. Výhra nebo prohra je v soutěži Pegasus pouze a jen otázkou znalostí a dovedností soutěžícího a soutěžící má předem náhled na celý možný průběh soutěže a ví přesně, kolik může získat podle rozsahu jeho úspěchu v soutěži s tím, že ví předem i postavení symbolů v jednotlivých kolech.
- Žalobce navrhl, aby soud napadené rozhodnutí zrušil a uložil žalovanému povinnost k náhradě nákladů řízení.
III. Vyjádření žalovaného k žalobě - Žalovaný ve vyjádření k žalobě navrhnul její zamítnutí.
- Zamítnutí námitek žalovaný zdůvodnil tím, že pro zadržení věci postačilo v době přijetí opatření o zadržení věci důvodné podezření, že hra provozovaná na herním zařízení je podřaditelná pod definici hazardní hry ve smyslu zákona o hazardních hrách, a současně nebylo předloženo povolení k provozování hazardní hry, což bylo v rámci provedené kontroly zdokumentováno. Ostatní, tj. zda se podezření z porušení právních předpisů potvrdí, či vyvrátí, je věcí správního (přestupkového) řízení, ve kterém bude naplnění znaků přestupku zjišťováno tak, aby byl zjištěn stav věci, o němž nejsou důvodné pochybnosti.
- Žalobní důvody, které v případě zadržených technických zařízení se soutěží PEGASUS zpochybňovaly naplnění znaků hazardní hry, byly v zásadě totožné jako ve vznesených námitkách, o kterých rozhodl žalovaný napadeným rozhodnutím. Žalovaný v napadeném rozhodnutí vyložil, proč se ve věci rozhodování o námitkách proti zadržení věci blíže nezabýval zjišťováním stavu věci bez důvodných pochybností a také to, v čem spatřoval důvodné podezření, které ho opravňovalo k přijetí opatření o zadržení věci. Pro své rozhodnutí (přijetí opatření) vycházel žalovaný ze situace na místě kontroly a ze skutečností, které jsou mu známy z jeho úřední činnosti, což byla právě zkušenost s technickým zařízením se soutěží PEGASUS, kdy soutěž žalovaný posuzuje především z pozice běžného průměrného hráče.
- Žalovaný se domníval, že pro účely zadržení věci, jehož smyslem je jak zabránění porušování zákonem stanovených povinností, tak i opatření důkazů pro navazující řízení, bylo důvodné podezření dostatečně odůvodněno. Zjišťování skutečného stavu věci tak, jak navrhoval žalobce, považoval žalovaný v této fázi řízení za naprosto nadbytečné a v podstatě absurdní, neboť by vedlo k nemožnosti tento institut reálně využít.
IV. Replika žalobce - V rámci repliky žalobce uvedl, že nevytváří aktivně podmínky pro provoz soutěží Pegasus, neprovádí ani výplatu výher apod. Veškerou obsluhu zařízení si zajišťuje společnost Development Trade s.r.o. osobami v pracovně právním vztahu na základě dohod o provedení práce. Kromě nájemní smlouvy tedy nemá žalobce se soutěžemi Pegasus nic společného. Žalobce tedy neměl být kontrolovanou nebo dozorovanou osobou, ale pouze osobou povinnou – viz rozsudek Nejvyššího správního soudu č. j. 1 As 347/2019-38, stejně tak např. rozsudek Krajského soudu v Ostravě č. j. 25 Af 26/2019-51 nebo 25 Af 38/2019-50. Dozorovanou osobou tak byla nepochybně společnost Development Trade s.r.o. – viz rozsudek Nejvyššího správního soudu č. j. 1 As 347/2019-38. Této společnosti nebylo zadržení soutěží žalovaným nikdy oznámeno.
- Žalobce dále setrval na své dosavadní argumentaci, tedy na nedostatku důvodného podezření ve smyslu § 121 odst. 1 zákona o hazardních hrách, a to i s ohledem na obsah protokolu o kontrole. Obsáhle doplnil svoji argumentaci k pravidlům soutěže Pegasus a k mechanismu jejího fungování a k absenci náhody, která by rozhodovala o výhře nebo prohře.
- V souladu s rozsudkem Nejvyššího správního soudu č. j. 4 As 464/2019-53 ze dne 29. 5. 2020, bod 16., žalobce upravil žalobní petit, kdy navrhl, aby současně s napadeným rozhodnutím soud zrušil i opatření o zadržení věci dle úředního záznamu č. j. 53656-3/2019-600000-61 jako předcházející rozhodnutí ve smyslu ustanovení § 65 odst. 1 a § 78 odst. 3 soudního řádu správního.
V. Ústní jednání - Žalobce se z účasti na jednání omluvil. Žalovaný setrval na své dosavadní argumentaci a doplnil, že žalobce disponoval klíči k zařízením a vyplácel výhry, což jsou činnosti související s provozováním hazardní hry; otázka, zda je jejich provozovatelem, je předmětem jiného (přestupkového) řízení.
VI. Posouzení věci soudem - V souladu s § 75 odst. 1, 2 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s.ř.s.“) vycházel soud při přezkoumání napadeného rozhodnutí ze skutkového a právního stavu, který tu byl v době rozhodování správního orgánu, a napadené rozhodnutí přezkoumal v mezích žalobních bodů uplatněných v žalobě.
VII. Rozhodnutí soudu - Soud neshledal žalobu důvodnou.
- Co se týče tvrzení žalobce uplatněné v replice doručené soudu dne 17. 9. 2020, že kontrolovanou osobou a provozovatelem technického zařízení měla být společnost Development Trade s.r.o., která má se žalobcem uzavřenou smlouvu o nájmu, pak soud zdůrazňuje, že soudní řízení správní je ve smyslu § 71 odst. 2 věta třetí s. ř. s. ovládáno zásadou koncentrace, což znamená, že žalobní námitky je možno vznášet pouze ve lhůtě pro podání žaloby. V rámci dané lhůty žalobce žalobní bod uplatněný v replice nevznesl, proto se jím soud nemohl věcně zabývat. Ve zkratce lze odkázat na str. 3 napadeného rozhodnutí, kde se žalovaný touto otázkou relativně podrobně zabýval. Žalovaný při určení kontrolované osoby zcela správně vyšel z faktického stavu zjištěného na místě. Je třeba si uvědomit, že to byl právě žalobce, který při kontrolním nákupu vyplatil výhru, měl přístup k zařízení Pegasus prostřednictvím klíčů, zařízení se nacházelo v jeho provozovně. Žalovaný proto správně uzavřel, že žalobce je tím, kdo ve smyslu § 5 zákona o hazardních hrách vykonává činnosti spočívající v uskutečňování hazardní hry se záměrem dosažení zisku a je tedy provozovatelem zařízení Pegasus.
- Další žalobní námitky zpochybňují naplnění podmínek pro zadržení věci vymezených v § 121 odst. 1 zákona o hazardních hrách větě první, podle něhož platí, že „osoba pověřená dozorujícím orgánem je povinna zadržet věc, je-li zde důvodné podezření, že v souvislosti s jejím užíváním dochází k porušování tohoto zákona.“ Žalobce tvrdil, že stran existence „důvodného podezření“ nebyl dostatečným způsobem zjištěn a vyhodnocen skutkový stav, a to v tom směru, zda je hra Pegasus hazardní hrou ve smyslu § 3 odst. 1 zákona o hazardních hrách, konkrétně zda v ní o prohře/výhře rozhoduje zčásti/zcela náhodná skutečnost.
- Jak vyplývá ze shora citovaného § 121 odst. 1 zákona o hazardních hrách, k tomu aby mohlo být přistoupeno k zadržení věci, musí být dáno důvodné podezření, že v souvislosti s jejím užíváním dochází k porušování tohoto zákona. K tomu soud v obecné rovině uvádí, že „důvodné podezření“ musí být založeno na konkrétních okolnostech, které představují dostatečný a rozumný podklad pro závěr, že v souvislosti s užíváním věci dochází k porušování zákona o hazardních hrách. Přitom však nelze požadovat, aby správní orgán v této fázi řízení učinil naprosto jistý závěr, že tomu tak vskutku je. Požadavek jistoty bez rozumných pochybností je nezbytný zejména při meritorním rozhodování (o uložení pokutu a o propadnutí věcí), ale z podstaty věci nemůže být reálný při rozhodování o zadržení věci, tj. při aplikaci institutu, který musí představovat rychlý a efektivní nástroj umožňující reagovat na zjištěný protiprávní stav, v jeho rámci tedy nepřipadá v úvahu provádění rozsáhlého a komplexního dokazování včetně podrobného zdůvodnění, v čem dozorový orgán spatřuje naplnění zákonných podmínek pro zadržení věci.
- Optikou právě uvedeného nahlížel soud na napadené rozhodnutí, přičemž má za to, že plně obstojí. Skutkový stav byl podrobným způsobem popsán v protokolu o kontrole, následně byl dostatečným způsobem hodnocen v úředním záznamu o zadržení věci a v napadeném rozhodnutí. Co se týče zjišťování skutkového stavu, má soud za to, že správní orgány postupovaly dokonce nad rámec svých povinností. Podle mínění soudu je „důvodné podezření“ dáno již na základě samotného vzezření zařízení Pegasus. Z obsahu správního spisu, jasně vyplývá, že zařízení Pegasus má na první pohled stejné rysy jako typický hrací automat (nutnost vhazovat peníze, přítomnost „válců“ s obrázky), tj. již tyto okolnosti zakládají podezření o tom, že jde o hazardní hru. Správní orgány postupovaly při zjišťování skutkového stavu dále a popsaly, jakým způsobem hra na zařízení Pegasus probíhá. Ani v tomto směru nemá soud žádných výhrad, mechanismus fungování hry, jak je popsán v napadeném rozhodnutí, resp. protokolu o kontrole, odpovídá ve hlavních rysech obsahu správního spisu. V této souvislosti je nezbytné uvést, že ani sám žalobce v žalobě neprezentuje odlišnou verzi skutkového stavu. Co se týče fungování hry, v zásadě se v jejím popisu shoduje s žalovaným, ze zjištěných okolností však dovozuje jiné závěry stran toho, nakolik je hra Pegasus závislá na náhodě. Skutkový stav byl tedy zjištěn zcela dostatečně.
- Pokud se jedná klíčovou spornou otázku, tj. posouzení, nakolik je výsledek hry závislý na náhodě, i v tomto směru se soud ztotožňuje se závěry správních orgánů. Co se týče přítomnosti náhody, soud dokazuje na rozsudek Krajského soudu v Brně ze dne 12. 11. 2019, č. j. 29 A 150/2019-87, v němž soud výstižně uzavřel, že „soud však má ve shodě se žalovaným za to, že prvek náhody je obsažen již v tom, že výše potenciální výhry, prezentovaná hodnotou Tetrix odměny, je zcela závislá na náhodně generovaném procesu. Hráč má sice možnost po odehrání hry Tetrix nahlédnout na následující průběh hry, dle čehož se může rozhodnout ohledně své další účasti v soutěži, avšak o typu odměn a její výši ve své podstatě rozhoduje náhoda. Ztotožnit se lze i se závěrem, že v případech, kdy je hra hrána nezávisle na hře „Tetris“, tj. bez informací o četnosti a výši hodnot budoucích odměn, což hra umožňuje, je výše Tetrix odměn a jejich četnost stanovena z pohledu soutěžícího zcela náhodně. Bez účasti na hře Tetrix hra vypadá a probíhá shodně jako na klasickém výherním hracím přístroji (válcová hra, grafické symboly), což samo o sobě zakládá důvodné podezření, že o výhře nebo prohře rozhoduje alespoň zčásti náhoda nebo neznámá okolnost.“ Ani námitku nesprávného vyhodnocení fungování hry soud proto neshledal důvodnou.
- Žalobu soud shledal nedůvodnou, proto ji podle § 78 odst. 7 s. ř. s. zamítl.
VIII. Odůvodnění neprovedení důkazů - Soud neprovedl žádný z žalobcem navržených důkazů, neboť jejich provedení nebylo nezbytné k posouzení důvodnosti či nedůvodnosti žaloby. Pokud se jedná o znalecký posudek č. 06/2019/CR, pak s ohledem na výše prezentovaný závěr o existenci „důvodného podezření“ nemohl nic změnit na posouzení věci.
IX. Náklady řízení - Podle § 60 odst. 1 s.ř.s. by měl právo na náhradu nákladů řízení žalovaný, když měl ve věci plný úspěch. Jelikož žalovanému žádné důvodně vynaložené náklady řízení nevznikly, rozhodl soud, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
|