Č. j. 52 Ad 3/2020-54

[OBRÁZEK]ČESKÁ REPUBLIKA

ROZSUDEK

JMÉNEM REPUBLIKY

Krajský soud v Hradci Králové - pobočka v Pardubicích rozhodl samosoudcem JUDr. Janem Dvořákem, ve věci

žalobce:  I. P.

zastoupená advokátem JUDr. Jaroslavou Moravcovou

sídlem budova P 9 č.p. 81, 533 54 Rybitví, Pardubice

 

proti 

žalované:  Česká správa sociálního zabezpečení,  IČ 00006963

sídlem Křížová 1292/25, 150 00 Praha 5, Smíchov

 

v řízení o žalobě proti rozhodnutí žalované ze dne 3. 2. 2020, č. j. X

takto:

 

  1. Žaloba proti rozhodnutí České správy sociálního zabezpečení č. j X, se zamítá.

 

  1. Žádný z účastníků řízení nemá právo na náhradu nákladů řízení.

 

 

Odůvodnění:

 

  1. Žalovaným rozhodnutím byly zamítnuty námitky a bylo potvrzeno rozhodnutí České správy sociálního zabezpečení ze dne 1. 10. 2019, č.j. X, kterým byl žalobci podle ustanovení § 39 odst. 2 písm. b) zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, v platném znění (dále jen „zákon o důchodovém pojištění“), přiznán invalidní důchod pro invaliditu druhého stupně.
  2. Žalobce podal včas proti žalovanému rozhodnutí žalobu, ve kterém se domáhal jeho soudního přezkoumání. V žalobě byly obsaženy námitky, které se týkaly nedostatečně posouzeného zdravotního stavu s návrhem na zrušení žalovaného rozhodnutí.
  3. V žalobě byly dále uvedeny zdravotní problémy žalobce a odkaz na zdravotní dokumentaci jich se týkající.
  4. Žalovaná se k žalobě vyjádřila, navrhla zamítnutí žaloby.
  5. Soud přezkoumal žalované rozhodnutí podle § 75 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní (dále jen „s.ř.s.“), z hlediska správnosti a úplnosti zjištěného zdravotního stavu postižení žalobce včetně správnosti určení procentuálního ohodnocení poklesu pracovní schopnosti, přičemž dospěl k následujícím skutkovým a právním závěrům.
  6. Mezi účastníky řízení je nesporné, že žalovaná při vydání žalovaného rozhodnutí v části určující procentuální ohodnocení poklesu pracovní schopnosti žalobce vycházela z posudku lékaře, vydaném v námitkovém řízení dne 28. 1. 2020, kterým byla míra poklesu pracovní schopnosti z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu určena podle vyhlášky č. 359/2009 Sb., o posuzování invalidity, v platném znění (dále jen „cit. vyhláška“) ve  výši 60%.
  7. Z výše uvedených skutečností vyplynulo, že mezi účastníky řízení zůstala jediná sporná otázka, spočívající v odborném lékařském posouzení procentní míry poklesu pracovní schopnosti žalobce z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu. K posouzení výše uvedené otázky není příslušný soud, ale příslušný orgán – Posudková komise Ministerstva práce a sociálních věcí České republiky (dále jen „PK MPSV ČR“), a to na základě § 4 odst. 2 zákona č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, v platném znění. Proto za tímto účelem soud provedl důkaz, a to posudkem PK MPSV ČR, pracoviště v Hradci Králové ze dne 4. 6. 2020, č.j. SZ/2020/386-HK-12. Z tohoto posudku vzal soud za prokázané, že procentní míra poklesu pracovní schopnosti z důvodu dlouhodobě nepříznivého stavu žalobce činila 60%, když rozhodující zdravotní postižení bylo stanoveno podle kapitoly IX, oddíl A, položky 1 c) přílohy k citované vyhlášce.
  8. Za rozhodující zdravotní postižení považovala PK MPSV ČR stav se středně těžkým poklesem výkonnosti, NYHA III, s tolerovanou zátěží kolem 1W/Kg, METS 3-5, VO2 12-15, středně těžkou systolickou dysfunkcí levé komory, EF cca 0,30, středně těžkou diastolickou dysfunkcí levé komory a BNP, NT pro BNT (b) značně zvýšeným.
  9. Správnost závěrů uvedeného posudku byla potvrzena revizním posudkem zpracovaným PK MPSV v Brně ze dne 23. 7. 2020, č.j. SZ/2020/970-BR-6.
  10. Žalobcem navrhované dokazování soud neprováděl, neboť obsah uvedených posudků PK MPSV v Hradci Králové a v Brně nevzbudily pochybnosti o své správnosti a úplnosti (srov. rozsudek NSS ze dne 28. 8. 2003, č.j. 5 Ads 22/2003 - 48).
  11. Soudu tedy nezbylo než dospět k závěru shodném se závěrem uvedeného lékařského posudku zmíněné posudkové komise, a to, že k datu vydání žalovaného rozhodnutí se u žalobce nejednalo o invaliditu třetího stupně podle § 39 odst. 2 písm. c) zákona o důchodovém pojištění, ale šlo pouze o invaliditu druhého stupně podle 39 odst. 2 písm. b) zákona o důchodovém pojištění.
  12. Podle § 39 odst. 2 zákona o důchodovém pojištění platí, že jestliže pracovní schopnost pojištěnce poklesla
    1. nejméně o 35%, avšak o 49%, jedná se o invaliditu prvního stupně,
    2. nejméně o 50 %, avšak nejvíce o 69 %, jedná se o invaliditu druhého stupně,
    3. nejméně o 70%, jedná se o invaliditu třetího stupně.
  13. Protože nárok na invalidní důchod žalobce pro invaliditu třetího stupně nevznikl, když se jednalo o invaliditu druhého stupně,  a  nebylo v řízení prokázáno zkrácení veřejných subjektivních práv žalobce z důvodu nezákonnosti žalovaného rozhodnutí, nezbylo soudu, než žalobu jako nedůvodnou zamítnout (§ 65 odst. 1 a § 78 odst. 1 s.ř.s.).
  14. Výrok o nákladech řízení se opírá o ustanovení § 60 odst. 1, 2 s.ř.s., když žalované jako orgánu ve věcech důchodového pojištění, byť měla ve věci plný úspěch, právo na náhradu nákladů nenáleží.

 

Poučení:

Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve třech vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud.

Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout.

Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s. ř. s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno.

V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.

Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách: www.nssoud.cz.

 

Pardubice 4. listopadu 2020

 

 

JUDr. Jan Dvořák v.r.

samosoudce  

 

Shodu s prvopisem potvrzuje