[OBRÁZEK]ČESKÁ REPUBLIKA

ROZSUDEK

JMÉNEM REPUBLIKY

Krajský soud v Hradci Králové – pobočka v Pardubicích rozhodl soudcem Mgr. et Mgr. Jaroslavem Vávrou ve věci

žalobkyně:    R. K.

proti

žalované:   Česká správa sociálního zabezpečení

 sídlem Křížová 25, 225 08 Praha 5

o žalobě proti rozhodnutí žalované ze dne 1. 10. 2019, č.j. X

takto:

I.                   Žaloba se zamítá.

II.                Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

1.         Žalobkyně žalobou podanou soudu dne 3. 3. 2020 napadla rozhodnutí žalované označené v záhlaví tohoto rozsudku, a to postupem předvídaným v ust. § 65 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní (dále jen „s.ř.s.“). Napadeným rozhodnutím ve věci invalidního důchodu žalobkyně žalovaná rozhodla tak, že námitky žalobkyně se zamítají a potvrdila rozhodnutí České správy sociálního zabezpečení č. j. X ze dne 9. 12. 2019.

2.         Žalobou napadeným rozhodnutím žalovaná zamítla námitky žalobkyně a potvrdila své shora citované rozhodnutí ze dne 9. 12. 2019, jímž zamítla žádost žalobkyně o invalidní důchod dle § 38 zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o důchodovém pojištění“), neboť pracovní schopnost žalobkyně poklesla pouze o 20 %. Pro přiznání statutu invalidity však zákon vyžaduje míru poklesu alespoň 35 %. 

3.         V odůvodnění žalovaného rozhodnutí o námitkách žalovaná uvedla, že jak dříve, tak po zpracování nového posudku ČSSZ ze dne 28. 1. 2020 byla míra poklesu pracovní schopnosti žalobkyně stanovena na 20 %. Rozhodující příčinou dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu s nejvýznamnějším dopadem na pokles pracovní schopnosti je zdravotní postižení svalové a kosterní soustavy, dorzopatie a spondylopatie, bolestivý syndrom páteře včetně stavů (…) – s lehkým funkčním postižením. Podle příslušné vyhlášky MPSV se míra poklesu stanovuje mezi 10 % a 20 %. U žalobkyně byla stanovena na horní hranici, tj. na 20 %. Procentní míra poklesu pracovní schopnosti se nezvyšuje.  Dále odkázala na lékařské zprávy, ze kterých byly závěry učiněny. Odůvodnila, proč postižení páteře zařadila k lehkému funkčnímu postižení a nikoli mezi středně závažné funkční postižení. Na základě vyšetření magnetickou rezonancí uzavřela, že není významná stenóza páteřního kanálu, nebyla prokázána neuropatie či úžinový syndrom.               

4.         Žalobkyně v žalobě uváděla, že míru poklesu pracovní schopnosti má za vyšší než je stanovených 20 %. Podstoupila operaci krční páteře, neboť ztratila cit v prstech levé ruky. Byl zjištěn a operován útlak míchy. Operací se však zdravotní stav nezlepšil, spíše naopak, neboť necítí ruku celou. Do zaměstnání dochází, avšak práci zastane jen s maximálním fyzickým a psychickým vypětím.    

5.         Žalovaná s žalobou nesouhlasila a navrhla její zamítnutí. Pro další postup ve věci navrhla zpracování posudku Posudkovou komisí MPSV ČR.

6.         Soud přezkoumal napadené rozhodnutí v mezích žalobních bodů a podle skutkového a právního stavu v době rozhodování správního orgánu v souladu s ust. § 75 odst. 1 a 2 s.ř.s. Pro další průběh řízení byl zpracován posudek zdravotního stavu žalobce Posudkovou komisí Ministerstva práce a sociálních věcí v Hradci Králové ze dne 26. 8. 2020, čj. SZ/2020/730-HK-7.

7.         Posudková komise při zasedání, kterému byla žalobkyně přítomna, došla k závěru, že se u žalobkyně nejedná o míru poklesu pracovní schopnosti z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu o více než 35 %. Rozhodujícím zdravotním postižením je stav po dekompresi a stabilizaci obratlů C5/C6, pro iritace do C6 vlevo s implantací protézy s cervikobrachiálním syndromem, bez prokázané neuropatie či uzlinového syndromu. Další zdravotní obtíže měla za nevýznamné. Bližší obsah posudkového hodnocení je účastníkům řízení znám. K závěrům posudku žalobkyně sdělila, že vyšetření považuje za důkladné a lékařky se jí dostatečně věnovaly. Posudková komise stanovila míru poklesu pracovní schopnosti z důvodu dlouhodobosti na 20 % s tím, že u žalobkyně dominuje lehké funkční postižení páteře. Bolesti jako průvodní jev onemocnění nemohou být samostatným posudkovým kritériem, neboť intenzita jejich vnímání je zcela dána individuálním prahem bolesti a duševním stavem posuzovaného.

8.         Dle § 38 písm. a) zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění má pojištěnec nárok na invalidní důchod, jestliže nedosáhl věku 65 let a stal se invalidním a získal potřebnou dobu pojištění, pokud nesplnil ke dni vzniku invalidity podmínky nároku na starobní důchod podle § 29, popřípadě, byl-li přiznán starobní důchod podle § 31, pokud nedosáhl důchodového věku.

9.         Podle § 39 odst. 1 téhož zákona je pojištěnec invalidní, jestliže z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu nastal pokles jeho pracovní schopnosti nejméně o 35 %.

10.     Podle odstavce 3 téhož ustanovení se pracovní schopností rozumí schopnost pojištěnce vykonávat výdělečnou činnost odpovídající jeho tělesným, smyslovým a duševním schopnostem, s přihlédnutím k dosaženému vzdělání, zkušenostem a znalostem a předchozím výdělečným činnostem. Poklesem pracovní schopnosti se rozumí pokles schopnosti vykonávat výdělečnou činnost v důsledku omezení tělesných, smyslových a duševních schopností ve srovnání se stavem, který byl u pojištěnce před vznikem dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu.

11.     Podle odstavce 4 téhož ustanovení se při určování poklesu pracovní schopnosti vychází ze zdravotního stavu pojištěnce doloženého výsledky funkčních vyšetření; přitom se bere v úvahu,

a) zda jde o zdravotní postižení trvale ovlivňující pracovní schopnost,

b) zda se jedná o stabilizovaný zdravotní stav,

c) zda a jak je pojištěnec na své zdravotní postižení adaptován,

d) schopnost rekvalifikace pojištěnce na jiný druh výdělečné činnosti, než dosud vykonával,

e) schopnost využití zachované pracovní schopnosti v případě poklesu pracovní schopnosti nejméně o 35 % a nejvíce o 69 %,

f) v případě poklesu pracovní schopnosti nejméně o 70 % též to, zda je pojištěnec schopen výdělečné činnosti za zcela mimořádných podmínek.

12.     Stanovení procentní míry poklesu pracovní schopnosti podle druhů zdravotního postižení upravuje vyhláška č. 359/2009 Sb., ze dne 9. října 2009, kterou se stanoví procentní míry poklesu pracovní schopnosti a náležitosti posudku o invaliditě a upravuje posuzování pracovní schopnosti pro účely invalidity.

13.     Podle § 2 odst. 3 citované vyhlášky je-li příčinou dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu pojištěnce více zdravotních postižení, jednotlivé hodnoty procentní míry poklesu pracovní schopnosti stanovené pro jednotlivá zdravotní postižení se nesčítají; v tomto případě se určí, které zdravotní postižení je rozhodující příčinou dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu, a procentní míra poklesu pracovní schopnosti se stanoví podle tohoto zdravotního postižení se zřetelem k závažnosti vlivu ostatních zdravotních postižení na pokles pracovní schopnosti pojištěnce. Za rozhodující příčinu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu se považuje takové zdravotní postižení, které má nejvýznamnější dopad na pokles pracovní schopnosti pojištěnce.

14.     Soud v dané věci po přezkoumání námitek žalobkyně konstatuje, že žalobu nepovažuje za důvodnou. Stanovení míry poklesu pracovní schopnosti žalobkyně bylo provedeno v souladu se zákonným postupem a odpovídá ustanovením shora citované vyhlášky. Posudková komise stanovila postižení s nejvýznamnějším dopadem na pokles pracovní schopnosti žalobkyně. A toto odpovídajícím způsobem zařadila pod příslušnou pasáž přílohy vyhlášky. Posudek je tak z pohledu soudu přezkoumatelný a stručným a výstižným způsobem reaguje na tvrzení žalobkyně, které je (vcelku logicky) založeno na subjektivním popisu zdravotního stavu. Posudek vychází z lékařských zpráv, které rovněž zahrnují osobní popis zdravotního stavu žalobkyní. Právě lékařské zprávy ve svém souhrnu (tedy obsahujíce jak subjektivní popis, tak medicínsky objektivizovaný stav) slouží jako zásadní podklad pro zhodnocení stavu žalobkyně.

15.     Za rozhodující postižení bylo u žalobkyně vzato trvající postižení páteře s lehkým omezením. K tomu nemá pak soud již co dodat, neboť sám není nadán odbornými medicínskými znalostmi. Ostatně ani po zběžném prostudování lékařských zpráv (zejména neurologických) žalobkyně se nepodává, že její zdravotní stav by měl být hodnocen jinak, než bylo učiněno. Neurologické vyšetření a neurologický nález byly vyhodnoceny odpovídajícím způsobem, k dalším subjektivním potížím tvrzeným žalobkyní nebyl nalezen odpovídající nález ani z oboru ortopedie.

16.     V dané věci tedy lze uzavřít, že rozhodnutí žalované je věcně správné a vychází ze skutkového stavu, který tu byl v době rozhodování. Soud žalobu proto jako nedůvodnou zamítl podle § 78 odst. 7 soudního řádu správního.

17.     O náhradě nákladů řízení soud rozhodl dle § 60 odst. 1 s.ř.s. Žalobkyně nebyla v řízení úspěšná. Žalované podle obsahu správního spisu nevznikly takové náklady soudního řízení, které by přesahovaly rámec běžné úřední činnosti.

Poučení:

Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou (více) vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud.

Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout.

Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s. ř. s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno.

V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.

Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách: www.nssoud.cz.

Pardubice, 20. října 2020

Mgr. et Mgr. Jaroslav Vávra v.r.

soudce