č. j. 54 Af 30/2018 - 68

 

 

 

 

USNESENÍ

Krajský soud v Praze rozhodl v senátu složeném z předsedy Mgr. Ing. Petra Šuránka a soudců Mgr. Jana Čížka a JUDr. Davida Krysky ve věci

žalobkyně:  CH. a.s., IČO X
sídlem X 
zastoupená advokátem Mgr. Pavlem Vraným 
sídlem Šmilovského 1264/5, Praha 2 

proti

žalovanému:  Odvolací finanční ředitelství 
sídlem Masarykova 427/31, Brno 

o žalobách proti rozhodnutím žalovaného ze dne 3. 8. 2018, č. j. 34775/18/5100-31462-711180 a č. j. 34772/18/5100-31462-711180,

takto:

  1. Řízení se zastavuje.  
  2. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 24 190  Kč, a to do 30 dnů od právní moci tohoto usnesení k rukám advokáta Mgr. Pavla Vraného.
  3. Žalobkyni se vrací část zaplaceného soudního poplatku ve výši 4 800 Kč, která jí bude vrácena do 30 dnů od právní moci tohoto usnesení z účtu Krajského soudu v Praze.

Odůvodnění:

  1. Žalobkyně se dvěma samostatnými žalobami podle § 65 a násl. zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“) domáhá zrušení rozhodnutí žalovaného ze dne 3. 8. 2018, č. j. 34775/18/5100-31462-711180 a č. j. 34772/18/5100-31462-711180 (dále jen „napadená rozhodnutí“). Žalovaný napadenými rozhodnutími zamítl odvolání žalobkyně a potvrdil rozhodnutí Finančního úřadu pro Středočeský kraj ze dne 16. 1. 2018, č. j. 52884/18/2104-70461-204857, a ze dne 16. 1. 2018, č. j. 35544/18/2104-70461-204857, kterými byla žalobkyni vyměřena daň z nabytí nemovitých věcí a zálohy na tuto daň ve výši 115 416 Kč a 115 138 Kč. Řízení o výše uvedených žalobách byla spojena usnesením Krajského soudu v Praze ze dne 31. 5. 2019, č. j. 54 Af 30/2018-29, ke společnému projednání v řízení vedeném pod sp. zn. 54 Af 30/2018.
  2. Žalobkyně v žalobách brojila proti vyměření daně z nabytí nemovitých věcí. Skutečnostmi zakládajícími daňovou povinnost jsou převody vlastnického práva ke dvěma bytovým jednotkám a dvěma nebytovým prostorům (garážím) vymezeným v budově č. p. X stojící na pozemku parc. č. X v katastrálním území T., které byly provedeny na základě kupních smluv ze dne 1. 9. 2016 a 2. 9. 2016. Spor spočívá v posouzení otázky, zda lze pro jednotku v rodinném domě uplatnit osvobození od daně z nabytí nemovitých věcí podle § 7 odst. 1 písm. c) zákonného opatření Senátu č. 340/2013 Sb., o dani z nabytí nemovitých věcí, ve znění účinném do 31. 10. 2016, či nikoliv.
  3. Na návrh žalovaného Krajský soud v Praze usnesením ze dne 31. 10. 2019, č. j. 54 Af 30/2018-37, řízení přerušil do rozhodnutí Nejvyššího správního soudu ve věcech vedených pod sp. zn. 2 Afs 213/2019 a sp. zn. 8 Afs 287/2019, neboť soudy ve správním soudnictví řešily opačně otázku osvobození od daně z nabytí nemovitých věcí a rozhodnutí Nejvyššího správního soudu mohlo mít na projednávanou věc vliv.
  4. Nejvyšší správní soud rozhodl ve věci sp. zn. 2 Afs 213/2019 rozsudkem ze dne 9. 7. 2020, č. j. 2 Afs 213/2019-120, a ve věci sp. zn. 8 Afs 287/2019 usnesením ze dne 21. 7. 2020, č. j. 8 Afs 287/2019-75. Krajský soud v Praze proto usnesením ze dne 17. 8. 2020, č. j. 54 Af 30/2018-43, rozhodl o pokračování v řízení. Současně žalovaného vyzval, aby příslušná rozhodnutí za účelem uspokojení žalobkyně byla vydána nejpozději do 6. 11. 2020.
  5. Podáním ze dne 1. 7. 2020 žalovaný soudu sdělil, že má záměr uspokojit žalobkyni postupem podle § 124 odst. 1 zákona č. 280/2009 Sb., daňový řád, ve znění pozdějších předpisů.
  6. Podáním ze dne 24. 9. 2020 žalovaný soudu sdělil, že rozhodnutími ze dne 9. 9. 2020, č. j. 34467/20/5100-31462-711180 a č. j. 34466/20/5100-31462-711180 (dále společně též „nová rozhodnutí“), žalobkyni ve smyslu § 62 odst. 1 s. ř. s. uspokojil. Následně soud vyzval žalobkyni, aby ve lhůtě 10 dnů od doručení výzvy sdělila soudu, zda je postupem žalovaného uspokojena. Žalobkyně ve stanovené lhůtě žádné sdělení soudu nezaslala.
  7. Podle § 47 písm. b) s. ř. s. soud řízení usnesením zastaví, prohlásí-li navrhovatel, že byl po podání návrhu postupem správního orgánu plně uspokojen (§ 62).
  8. Podle § 62 odst. 1 věty první s. ř. s., dokud soud nerozhodl, může odpůrce vydat nové rozhodnutí nebo opatření, popřípadě provést jiný úkon, jimiž navrhovatele uspokojí, nezasáhne-li tímto postupem práva nebo povinnosti třetích osob.
  9. Podle § 62 odst. 4 s. ř. s. soud řízení usnesením zastaví, sdělí-li navrhovatel, že je uspokojen. Soud řízení zastaví i tehdy, nevyjádří-li se takto navrhovatel ve stanovené lhůtě, jestliže ze všech okolností případu je zřejmé, že k jeho uspokojení došlo.
  10. Podle § 62 odst. 5 s. ř. s. rozhodnutí, opatření nebo úkon podle odstavce 1 nabývá právní moci nebo obdobných právních účinků dnem právní moci rozhodnutí soudu o zastavení řízení.
  11. Z obsahu nových rozhodnutí vyplývá, že žalovaný v přezkumném řízení změnil napadená rozhodnutí tak, že vyměřenou daň z nabytí nemovitých věcí včetně zálohy na tuto daň v původně vyměřené částce 115 416 Kč a 115 138 Kč nově změnil na 0 Kč a 0 Kč. Z odůvodnění nových rozhodnutí vyplývá, že žalovaný zohlednil nosné závěry rozsudků Nejvyššího správního soudu ze dne 24. 6. 2020, č. j. 4 Afs 89/2020-44, a ze dne 9. 7. 2020, č. j. 2 Afs 213/2019-120, jež podporovaly právní názor žalobkyně, že osvobození od daně z nabytí nemovitých věcí dle § 7 odst. 1 písm. c) zákona o dani z nabytí nemovitých věcí je třeba aplikovat též na první úplatné nabytí vlastnického práva k bytové jednotce.
  12. S ohledem na obsah nových rozhodnutí dospěl soud k závěru, že jimi bylo docíleno toho, oč žalobkyně usilovala podanou žalobou, a proto je zřejmé, že došlo k jejímu uspokojení. Soud proto podle § 47 písm. b) s. ř. s. rozhodl o zastavení řízení.
  13. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle § 60 odst. 3 s. ř. s. Podle tohoto ustanovení žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, bylo-li řízení zastaveno. Vzal-li však navrhovatel (žalobce) podaný návrh zpět pro pozdější chování žalovaného nebo bylo-li řízení zastaveno pro uspokojení navrhovatele (žalobce), má navrhovatel (žalobce) proti žalovanému (odpůrci) právo na náhradu nákladů řízení.
  14. Na projednávanou věc je na místě vztáhnout právě citovanou druhou větu § 60 odst. 3 s. ř. s., neboť z výše uvedeného je zřejmé, že došlo k uspokojení žalobkyně podle § 62 odst. 4 věty druhé s. ř. s. Soud proto žalobkyni přiznal náhradu nákladů řízení v celkové výši 24 190 Kč zahrnující nevrácenou část zaplaceného soudního poplatku ve výši 1 200 Kč (srov. níže) a náhradu nákladů za zastoupení advokátem ve výši 19 000 Kč, které tvoří odměna za čtyři úkony právní služby po 3 100 Kč (2x příprava a převzetí zastoupení a 2x podání žaloby) a jeden úkon po 5 100 Kč (sepsání repliky) podle § 7 bodu 5, § 9 odst. 4 písm. d), § 11 odst. 1 písm. a) a d) a § 12 odst. 3 vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), ve znění pozdějších předpisů (dále jen „advokátní tarif“), a dále pět paušálních náhrad hotových výdajů po 300 Kč podle § 13 odst. 4 advokátního tarifu. K přiznané náhradě nákladů za zastoupení advokátem je připočtena náhrada za 21% DPH ve výši 3 990 Kč, neboť zástupce žalobkyně je plátcem DPH. Náhradu nákladů řízení uložil soud žalovanému zaplatit žalobkyni ve lhůtě 30 dnů od právní moci tohoto rozsudku (§ 54 odst. 7 ve spojení s § 55 odst. 5 s. ř. s.) k rukám zástupce žalobkyně, který je advokátem (§ 149 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů ve spojení s § 64 s. ř. s.)
  15. O vrácení zaplaceného soudního poplatku žalobkyni, sníženého o 1 200 Kč (20 % z 6 000 Kč), rozhodl soud v souladu s § 10 odst. 3 zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů. Podle § 10a odst. 1 citovaného zákona soud vrátí tuto částku ve lhůtě 30 dnů od právní moci tohoto usnesení.

Poučení:

Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud.

Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout.

Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s. ř. s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu
a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno.

V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.

Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách: www.nssoud.cz.

Právní mocí tohoto usnesení nabývají právní moci rozhodnutí žalovaného ze dne 9. 9. 2020, č. j. 34467/20/5100-31462-711180 a č. j. 34466/20/5100-31462-711180 (§ 62 odst. 5 s. ř. s.).

Praha  20. října 2020

Mgr. Ing. Petr Šuránek, v. r.

předseda senátu

 

Shodu s prvopisem potvrzuje: J. R.