USNESENÍ

Krajský soud v Praze rozhodl v senátu složeném z předsedy Mgr. Ing. Petra Šuránka a soudců JUDr. Davida Krysky a Mgr. Jana Čížka ve věci

žalobkyně:  O. r., s.r.o., IČO X

  sídlem X

zastoupena daňovým poradcem JUDr. Miroslavem Kyprým

  sídlem Palackého třída 908/119, 612 00  Brno

proti

žalovanému: Odvolací finanční ředitelství

  sídlem Masarykova 427/31, 602 00  Brno

o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 19. 5. 2020, č. j. 18540/20/5100-31462-711180,

takto:

1. Řízení se zastavuje.
2. Žalobkyni se vrací soudní poplatek ve výši 2 000 Kč. Soudní poplatek bude žalobkyni vrácen z účtu Krajského soudu v Praze do třiceti dnů od právní moci tohoto usnesení.
3. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni do třiceti dnů od právní moci tohoto usnesení na náhradě nákladů řízení částku ve výši 11 466,50 Kč.

Odůvodnění:

1. Žalobou podle části třetí, hlavy druhé, dílu prvního zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“), odeslanou soudu dne 30. 6. 2020, se žalobkyně domáhá zrušení rozhodnutí žalovaného ze dne 19. 5. 2020, č. j. 18540/20/5100-31462-711180 (dále jen „napadené rozhodnutí“), kterým bylo zamítnuto odvolání žalobkyně a bylo potvrzeno rozhodnutí Finančního úřadu pro Středočeský kraj (dále jen „správce daně“) ze dne 18. 4. 2019, č. j. 2274125/19/2102-70462-205683, kterým byl v přezkumném řízení změněn platební výměr ze dne 18. 1. 2017, č. j. 155632/17/2102-70462-207762 (dále jen „platební výměr“), tak, že žalobkyni byla vyměřena daň z nabytí nemovitých věcí (spolu se zálohami na ni) ve výši 105 964 Kč v návaznosti na převod bytové jednotky č. X nacházející se v budově č. p. X na pozemku p. č. X spolu se spoluvlastnickým podílem na uvedeném pozemku a pozemcích p. č. X a X v k. ú. a obci M. p. B..

2. V návaznosti na sdělení žalovaného, že hodlá žalobkyni uspokojit, a v soudem určené lhůtě soud obdržel dne 14. 10. 2020 od žalovaného jeho rozhodnutí ze dne 11. 10. 2020, č. j. 38143/20/5100‑31462-711180 (dále jen „nové rozhodnutí“), jímž žalovaný postupem podle § 124 odst. 1 zákona č. 280/2009 Sb., daňový řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „daňový řád“) změnil napadené rozhodnutí tak, že jím změnil rozhodnutí správce daně v tom smyslu, že jím byl platební výměr změněn tak, že jím byla vyměřena záloha a daň z nabytí nemovitých věcí pouze ve výši 50 703 Kč.

 3.  Soud nová rozhodnutí zaslal žalobkyni s výzvou, aby sdělila, zda se cítí být tímto rozhodnutím upokojena. V návaznosti na to zástupce žalobkyně podáním ze dne 16. 10. 2020 soudu sdělil, že žalobkyně byla novými rozhodnutími uspokojena a vyčíslil požadovanou náhradu nákladů řízení. Byť zástupce žalobkyně v podání uváděl též, že bere žalobu zpět, soud podání vyhodnotil podle obsahu a hodnotil tento projev pouze jako nepřesné vyjádření souhlasu s uspokojením.

4.  Podle § 62 odst. 1 věty první s. ř. s., dokud soud nerozhodl, může odpůrce vydat nové rozhodnutí nebo opatření, popřípadě provést jiný úkon, jimiž navrhovatele uspokojí, nezasáhne-li tímto postupem práva nebo povinnosti třetích osob.

5.  Podle § 62 odst. 4 s. ř. s. soud řízení usnesením zastaví, sdělí-li navrhovatel, že je uspokojen. Soud řízení zastaví i tehdy, nevyjádří-li se takto navrhovatel ve stanovené lhůtě, jestliže ze všech okolností případu je zřejmé, že k jeho uspokojení došlo.

6.  Podle § 62 odst. 5 s. ř. s. rozhodnutí, opatření nebo úkon podle odstavce 1 nabývá právní moci nebo obdobných právních účinků dnem právní moci rozhodnutí soudu o zastavení řízení.

7.  Podle ustanovení § 47 písm. b) s. ř. s. soud řízení zastaví, prohlásí-li navrhovatel, že byl po podání návrhu postupem správního orgánu plně uspokojen.

8.  Vzhledem k tomu, že žalobkyně k dotazu soudu prohlásila, že je novým rozhodnutím uspokojena, postupoval soud podle § 47 písm. b) s. ř. s. a řízení o žalobě proti napadenému rozhodnutí zastavil.

9.  Podle § 10 odst. 3 věty první zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o soudních poplatcích“) soud vrátí z účtu soudu i zaplacený poplatek za řízení, který je splatný podáním návrhu na zahájení řízení, odvolání, dovolání nebo kasační stížnosti, snížený o 20 %, nejméně však o 1 000 Kč, bylo-li řízení zastaveno před prvním jednáním.

10. Zaplacený soudní poplatek za žalobu činil 3 000 Kč. Protože řízení bylo zastaveno před prvním jednáním ve věci, soud v souladu s § 10 odst. 3 zákona o soudních poplatcích rozhodl o vrácení zaplaceného poplatku žalobkyni po snížení o 1 000 Kč, tedy ve výši 2 000 Kč. Soudní poplatek bude vrácen ve lhůtě plynoucí z § 10a odst. 1 zákona o soudních poplatcích.

11. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 60 odst. 3 věty druhé s. ř. s., podle nějž v případě zastavení řízení pro uspokojení navrhovatele má navrhovatel právo na náhradu nákladů řízení. Tyto náklady v celkové výši 11 466,50 Kč sestávají z odměny daňového poradce za dva úkony právní služby po 3 100 Kč [převzetí a příprava zastoupení a sepis žaloby podle § 7, § 9 odst. 4 písm. d) a § 11 odst. 1 písm. a) a d) vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif)], ve znění pozdějších předpisů (dále jen „advokátní tarif“), jednoho úkonu právní služby po 1 550 Kč [souhlas s uspokojením podle § 7, § 9 odst. 4 písm. d) a § 11 odst. 2 a 3 advokátního tarifu], tří paušálních částek jako náhrad hotových výdajů po 300 Kč podle § 13 odst. 4 advokátního tarifu, a z nevrácené části soudního poplatku ve výši 1 000 Kč. K tomu je třeba přičíst náhradu daně z přidané hodnoty ve výši 1 816,50 Kč odpovídající 21 % z uvedených částek (s výjimkou soudního poplatku), protože zástupce žalobkyně je plátcem této daně.

Poučení:

Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud.

Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout.

Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s. ř. s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno.

V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.

Praha 19. října 2020

Mgr. Ing. Petr Šuránek, v. r.

předseda senátu