USNESENÍ

Krajský soud v Praze rozhodl v senátu složeném z předsedy Mgr. Ing. Petra Šuránka a soudců JUDr. Davida Krysky a Mgr. Jana Čížka ve věci

navrhovatele: K. p. ž., s.,

  sídlem X,

zastoupen advokátem Mgr. Jiřím Nezhybou,

sídlem Údolní 33, Brno,

proti

odpůrkyni: obec Čestlice, 
sídlem Pitkovická 290, Čestlice,

o návrhu na zrušení části opatření obecné povahy č. j. OOP-1/2016 – Změna č. 1 územního plánu Čestlic, vydaného usnesením Zastupitelstva obce Čestlice dne 27. 9. 2016,

takto:

1. Řízení se zastavuje.
2. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

1. Návrhem podle § 101a a násl. zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“), podaným dne 21. 12. 2018 se navrhovatel domáhá zrušení části opatření obecné povahy č. j. OOP-1/2016 - Změna č. 1 územního plánu Čestlic, vydaného usnesením Zastupitelstva obce Čestlice dne 27. 9. 2016 (dále jen „změna územního plánu“), a to části vymezující plochu X.
2. Dne 8. 10. 2020 obdržel soud podání, jímž vzal navrhovatel svůj návrh zpět s odkazem na skutečnost, že soud v jiném řízení rozsudkem ze dne 27. 4. 2017, č. j. 50 A 2/2017-147, spornou část změny územního plánu zrušil; kasační stížnost podanou proti tomuto rozsudku Nejvyšší správní soud zamítl rozsudkem ze dne 30. 1. 2020, č. j. 2 As 187/2017-327, a proti němu podanou ústavní stížnost Ústavní soud odmítl usnesením ze dne 23. 6. 2020, sp. zn. III. ÚS 1030/20. Tím tedy odpadl předmět řízení. Zároveň navrhovatel požádal o vrácení zaplaceného soudního poplatku. 
3. Podle § 37 odst. 4 s. ř. s. může vzít navrhovatel svůj návrh zpět zcela nebo zčásti, dokud o něm soud nerozhodl. Vzal-li navrhovatel svůj návrh zpět, soud řízení podle § 47 písm. a) části věty před středníkem s. ř. s. usnesením zastaví. Jelikož vzal navrhovatel svůj návrh v plném rozsahu zpět podáním, které nevzbuzuje z hlediska svého označení ani obsahu jakékoliv pochybnosti, soud řízení zastavil.
4. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud v souladu s § 60 odst. 3 větou první s. ř. s., podle něhož nemá žádný z účastníků právo na náhradu nákladů řízení, bylo-li řízení zastaveno.
5. Soud nerozhodl o vrácení soudního poplatku, jelikož v řízení žádný soudní poplatek vybrán nebyl.

Poučení:

Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud.

Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout.

Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s. ř. s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno.

V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.

Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách: www.nssoud.cz.

Praha 12. října 2020

Mgr. Ing. Petr Šuránek, v. r.

předseda senátu