Číslo jednací: 13Ad 3/2020 - 50

      

 

 

 

 

[OBRÁZEK]

 

 

 

 

 

 

 

 

ČESKÁ REPUBLIKA

ROZSUDEK

JMÉNEM REPUBLIKY

 

 

Městský soud v Praze rozhodl samosoudkyní JUDr. Marcelou Rouskovou ve věci

žalobkyně:  L. Š.

   bytem x

                                   zastoupena Mgr. Petrou Radzovou, advokátkou

                                   sídlem Vodičkova 709/33, 110 00 Praha 1

proti
 

žalované:  Česká správa sociálního zabezpečení

                                    sídlem Křížová 25, 225 08 Praha 5

 

 

o žalobě proti rozhodnutí žalované ze dne 19. 11. 2019 č.j. x

 

 takto:

 

  1. Rozhodnutí České správy sociálního zabezpečení ze dne 19. 11. 2019 č.j. x se zrušuje a věc se vrací žalované k dalšímu řízení.
  2. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náklady řízení ve výši 4.719 Kč do 30 dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právní zástupkyně žalobkyně Mgr. Petry Radzové, advokátky.

 

Odůvodnění:

  1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhá přezkoumání a zrušení shora uvedeného rozhodnutí, kterým žalovaná zamítla námitky a potvrdila rozhodnutí České správy sociálního zabezpečení č.j. X ze dne 1. 8. 2019. Česká správa sociálního zabezpečení uvedeným rozhodnutím podle ust. § 38 písm. a) zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění pozdějších předpisů, přiznala žalobkyni od 19. 4. 2019 invalidní důchodu pro invaliditu druhého stupně ve výši 9.416 Kč měsíčně.
  2. V žalobě žalobkyně mimo jiné uvedla, že byl nedostatečně zjištěn skutkový stav, zjištěné skutečnosti nebyly správně vyhodnoceny a rozhodnutí bylo učiněno bez přihlédnutí k ust. § 39 odst. 2 písm. c) zákona č. 155/1995 Sb. a příloze vyhlášky č. 359/2009 Sb.
  3. Ve vyjádření k žalobě žalovaná mimo jiné uvedla, že pokud posudková komise nestanoví žalobkyni třetí stupeň invalidity, navrhuje zamítnutí žaloby, pokud ano, rozhodnutí ponechává na výsledku dokazování a úvaze soudu.
  4. Ve věci samotné pak správní spis obsahuje pro danou věc mimo jiné tyto podstatné dokumenty: rozhodnutí České správy sociálního zabezpečení ze dne 1. 8. 2019 č.j. X, námitky žalobkyně ze dne 11. 9. 2019, v soudním spise založené žalobou napadené rozhodnutí České správy sociálního zabezpečení ze dne 19. 11. 2019 č.j. X, posudek Posudkové komise MPSV ČR v Praze ze dne 25. 6. 2020 ev.č.: X.
  5. Soud o posouzení zdravotního stavu žalobkyně požádal Posudkovou komisi MPSV ČR v Praze (dále též „PK MPSV ČR“). Z posudku této komise ze dne 25. 6. 2020 bylo zjištěno, že žalobkyně k datu vydání napadeného rozhodnutí byla invalidní podle § 39 odst. 1 zákona č. 155/1995 Sb., ve znění zák. č. 306/2008 Sb. Šlo o invaliditu třetího stupně podle § 39 odst. 2 písm. c) zákona č. 155/1995 Sb., ve znění zákona č. 306/2008 Sb. Šlo o pokles pracovní schopnosti z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu nejméně o 70 %.
  6. Při jednání konaném dne 24. 8. 2020 k závěrům posudku neměla připomínky ani žalobkyně, resp. její právní zástupkyně, ani zástupkyně žalované.
  7. Městský soud v Praze v rozsahu tvrzených důvodů nezákonnosti, jimiž je vázán, přezkoumal napadené rozhodnutí včetně řízení, které mu předcházelo, a uzavřel, že žaloba je důvodná.
  8. Soud posoudil předmětnou věc takto:
  9. Ustanovení § 39 zákona o důchodovém pojištění ve znění platném a účinném po 31. 12. 2009 upravuje 3 stupně invalidity. Jestliže pracovní schopnost pojištěnce poklesla nejméně o 35 %, avšak nejvýše o 49 %, jedná se o invaliditu I. stupně. Pokud se jedná o pokles pracovní schopnosti nejméně o 50 %, avšak nejvíce o 69 %, jedná se o invaliditu II. stupně a konečně v případě poklesu nejméně o 70 % se jedná o invaliditu III. stupně.
  10. Správní rozhodnutí o nároku na invalidní důchod je závislé především na odborném lékařském posouzení. Podle právní úpravy platné a účinné po 31. 12. 2009 platí, že zdravotní stav a pracovní schopnost občana pro účely přezkumného řízení soudního ve věcech důchodového pojištění a pro účely odvolacího řízení správního (námitkového řízení) posuzuje Ministerstvo práce a sociálních věcí, pokud napadené rozhodnutí bylo vydáno na základě posudku Okresní správy sociálního zabezpečení; za tím účelem zřizuje jako své orgány posudkové komise. Při přezkumu takového rozhodnutí neposuzuje soud věcnou správnost posudku, neboť k tomu nemá potřebné odborné znalosti. Posudek posudkové komise soud hodnotí jako každý jiný důkaz podle zásad upravených v § 77 odst. 2 s.ř.s., avšak s ohledem na mimořádný význam v tomto řízení bývá tento posudek důkazem rozhodujícím v případech, kdy z hlediska své celistvosti a přesvědčivosti nevzbuzuje žádných pochyb a nejsou-li tu ani žádné jiné skutečnosti nebo důkazy, kterými by správnost posudku mohla být zpochybněna.

 

 

 

  1. V projednávaném případě soud v rámci přezkumu správnosti zjištění zdravotního stavu žalobkyně nechal vypracovat posudek Posudkovou komisí MPSV ČR v Praze. Posudková komise zasedajíc v řádném složení za přítomnosti odborného neurologa podle povahy a charakteru zdravotního postižení žalobkyně, mimo jiné uvedla, že:

 „Absolventka obchodní akademie s maturitou v roce 2002, poté absolvovala Technickou univerzitu Liberec - titul ing., pracovala jako referent, účetní, nákupčí, asistentka ředitele, vedoucí pobočky Provident, dále u různých zaměstnavatelů v marketingu a prodeji. Od roku 2017 jako OSVČ prodej v advokacii - nabízela nejenom právnické služby, ale i další např. účetnictví, šlo o psychicky náročnou práci, jednání s lidmi, organizování schůzek apod. Od roku 2018 v PN asi ¾ roku, uznána invalidita II. stupně, evidována na ÚP, nyní nepracuje.

Posuzována jako pracovník nákupu, prodeje marketingu.

19. 3. 2019 posouzena na základě vlastní žádosti o invalidní důchod se závěrem je invalidní, jde o invaliditu druhého stupně pro zdravotní postižení uvedené v kapitole Vl, položce 4c) př. k vyhlášce č. 359/2009 Sb., pro které se stanovuje míra poklesu pracovní schopnosti 60%. Procentní míra poklesu pracovní schopnosti se ve smyslu § 3 a 4 citované vyhlášky nemění, vznik invalidity stanoven 7. 2. 2019. Hodnoceno jako nekompenzovaná forma epilepsie se záchvaty častějšími než 1x do měsíce, se závažným neuropsychickým deficitem, přítomným organickým postižením mozku s omezením některých denních aktivit.

17. 7. 2019 a 1. 11. 2019 byl zdravotní stav posouzen v řízení o námitkách, posudkový závěr v těchto řízeních byl zcela totožný se závěrem posudkového lékaře první instance.

[OBRÁZEK][OBRÁZEK]K datu vydání napadeného rozhodnutí se u posuzované jednalo o dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav, jehož hlavní příčinou byla farmakoresistentní epilepsie vycházející z pravé i levé mozkové polokoule s několikrát denně se vyskytujícími epileptickými záchvaty projevujícími se svalovými záškuby, zejména horní levé poloviny břišní stěny, trvajícími desítky minut a s těžkým neuropsychickým deficitem.

První epileptický záchvat měla v roce 2013, poté velký epileptický záchvat v 2/2018, Při hospitalizaci na Neurologické klinice 2. LF UK a FN Motol došlo 28. 9. 2018 k déletrvajícím tonickoklonickým svalovým křečím se špatnou mechanikou dýchání s nutností napojení na umělou plicní ventilaci (napojena 6 dní).

Od této doby se velký epileptický záchvat při užívání masivní antiepiletické léčby (čtyřkombinace antiepileptik) neopakoval, několikrát denně cca 3-4x se ale objevovaly epileptické záchvaty typu záškubů svalů, zejména horní levé poloviny břišní stěny, které trvaly desítky minut i při užití dalšího léku - Rivotrilu navíc k pravidelně zavedené antiepileptické léčbě.
 

I přes intenzivní rehabilitaci, včetně opakované rehabilitace v lůžkovém rehabilitačním zařízení přetrvávala dlouhodobě porucha koordinace pohybů horních i dolních končetin, celková porucha koordinace pohybů při chůzi. Měla výrazné obtíže při psaní, což bylo zjištěno i při jednání, kdy při zkoušce psaní napsala velmi pomalu s velkým soustředěním na úkon tři hůře čitelná jednoduchá slova. Slova nedokázala napsat v rovině do řádku. Uváděla problémy při psaní na počítači, obtíže při pití (skleničku musí držet oběma rukama), obtíže při vykonávání manuálních činností. Udávané obtíže byly s ohledem na neurologický nález poruchy cílení pohybu všemi končetinami reálné. Přítomna byla porucha chůze, chůze byla ataktická, nestabilní s rozšířenou základnou. Ve stoji byly patrné výchylky do stran, rozšiřovala základnu, hledala oporu. Referovala o třesu a chvění rukou, těla. Při vyšetření při jednání pozorován třes celého těla a jemný třes rukou, více vlevo, akcentovaný pohybem s cílem na nos až do kymácení. Při pohybech tváří se objevovaly svalové záškuby. Dále zjištěno ostrůvkovité porušení kožní citlivosti všech končetin. Při chůzi používala oporu hole.
 

Neuropsychologické vyšetření v 6/2019 prokázalo celkovou úroveň kognitivních funkcí v pásmu mírného podprůměru s převahou řečových schopností. Psychomotorické tempo bylo snížené, patrna zvýšená únavnost s negativním vlivem na výkon. Měla obtíže při řešení matematických úloh, s výslovností. Při jednání se zpočátku vyjadřovala plynule, po delší řeči se tempo vyjadřování snižovalo.

Její tolerance zátěže byla výrazné snížená v souvislosti s postižením mozkových funkcí. Na rychlou unavitelnost, zpomalení reakcí: poruchu poznávacích funkcí, obtíže s koordinací pohybů i třes mohla mít vliv i masivní antiepileptická léčba.

 

Příčina epileptických záchvatů může souviset s mitochondriálním onemocněním geneticky podmíněným s ohledem na nález heterozygotní mutace v mitochondriální DNA. Jedná se o poruchu správné funkce mitochondrií, které se uplatňují v regulaci energetického metabolismu organismu. Klinický obraz s přítomností myoklonických epileptických záchvatů, poruchy rovnováhy, koordinace pohybů a celkové chorobné slabosti, unavitelnosti a narušení kognitivních funkcí tomuto postižení odpovídá.

S ohledem na výše uvedené doporučen režim s vyloučením zvýšené fyzické i stresové zátěže, protože v případě většího nároku na metabolismus by mohlo dojít k akutní dekompenzaci s rozvojem život ohrožujícího resistentního epileptického statu s nutnosti umělé plicní ventilace.

 

K datu vydání napadeného rozhodnutí byla procentní míra poklesu pracovní schopnosti hodnocena dle kapitoly Vl, položky 4d) dle přílohy k vyhl. 359/2009 Sb., v pl. zn. a činila 70 %.

Procentní míra poklesu pracovní schopnosti se ve smyslu 53 a 4 citované vyhlášky nemění.

 

Posudková komise hodnotí na rozdíl oproti první instanci a posudkovému lékaři ČSSZ formu epilepsie jako těžkou, nekompenzovanou.

Léčba posuzovanou chrání před vznikem těžkého epileptického statu, který se vyskytl v 9/2018, myoklonické epileptické záchvaty jsou ale i při léčbě velmi četné, cca 3-4x denně a trvají velmi dlouho dobu i při užití dalšího léku mimo nastavenou čtyřkombinaci antiepileptik, takže se dá tvrdit, že epilepsie zcela vzdoruje léčbě. Neuropsychický deficit lze považovat za těžký, protože dyskoordinace pohybu a třes jí omezuje ve vykonávání úkonů s nutností přesného cílení pohybu, je omezena při chůzi, ve stoji a porucha rozumových schopností s ohledem na premorbidně předpokládaný nadprůměrný intelekt je závažná. Její denní aktivity jsou bezpochyby těžce omezeny přítomností epileptických záchvatů, potřebou dodržování režimových opatření, neuropsychickým deficitem a výrazně sníženou tolerancí zátěže.

 

K datu vydání napadeného rozhodnutí byla invalidní, jednalo se o invaliditu třetího stupně.
Datum vzniku stanoveno 7. 2. 2019 lékařským nálezem.

 

Není schopna vykonávat svoji původní profesi ani pracovat za zcela mimořádných podmínek.“

 

  1. Z posudku Posudkové komise MPSV ČR v Praze ze dne 25. 6. 2020 vyplývá, že k datu vydání napadeného rozhodnutí byla žalobkyně invalidní podle § 39 odst. 1 zákona č. 155/1995 Sb., ve znění zákona č. 306/2008 Sb. Šlo o invaliditu třetího stupně podle § 39 odst. 2 písm. c) zákona č. 155/1995 Sb., ve znění zákona č. 306/2008 Sb. Šlo o pokles pracovní schopnosti z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu nejméně o 70%.

 

  1. Posudek PK MPSV ČR z 25. 6. 2020 považuje soud za posudek úplný, přesvědčivý a celistvý. O správnosti a úplnosti stanovené diagnózy onemocnění žalobkyně, jakož i o stanovení a řádné zdůvodnění procentní míry poklesu schopnosti soustavné výdělečné činnosti žalobkyně proto není žádných pochyb.

 

  1. Soud proto s ohledem na uvedené skutečnosti shledal námitky vznesené proti napadenému rozhodnutí důvodnými a rozhodnutí žalované pro nezákonnost zrušil podle § 78 odst. 1 s. ř. s. Podle § 78 odst. 4 s. ř. s. soud rozhodl, že se věc vrací žalované k dalšímu řízení, v němž bude žalovaná ve smyslu § 78 odst. 5 s. ř. s. vázána právním názorem, který vyslovil soud ve zrušujícím rozsudku.

 

15.  O nákladech řízení rozhodl soud podle § 60 odst. 1 věty prvé s. ř. s. Žalobkyně měla ve věci plný úspěch, proto jí přísluší právo na náhradu účelně vynaložených nákladů řízení. Náklady řízení představují náklady zastoupení žalobkyně advokátkou ve výši 3.000 Kč, což tvoří 3 úkony právní služby po 1.000,- Kč a související paušální poplatky v celkové výši 900 Kč (3 x 300 Kč) dle §§ 7, 9 odst. 2 a 13 odst. 3 vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, po zvýšení o částku, která odpovídá příslušné sazbě daně, ve výši 819 Kč dle § 57 odst. 2 s. ř. s., neboť právní zástupkyně žalobkyně je plátcem daně z přidané hodnoty. Náklady řízení tak celkem činí částku v celkové výši 4.719 Kč.

 

Poučení:

 

Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou (více) vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud.

Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout.

Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s. ř. s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno.

V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.

Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách: www.nssoud.cz.

 

Praha 24. srpna 2020

 

JUDr. Marcela Rousková v. r.

samosoudkyně