USNESENÍ

Krajský soud v Praze rozhodl v senátu složeném z předsedkyně JUDr. Věry Šimůnkové a soudců Mgr. Ing. Petra Šuránka a Mgr. Josefa Straky ve věci

žalobce:  S. V.

  bytem X

  zastoupen advokátem Mgr. Ondřejem Dlouhým

sídlem Šafaříkova 201/17, 120 00  Praha 2

proti

žalovanému: Odvolací finanční ředitelství

sídlem Masarykova 427/31, 602 00  Brno

v řízení o žalobách proti rozhodnutím žalovaného ze dne 8. 12. 2017,
č. j. 51704/17/5100-31461-709097, a ze dne 6. 9. 2018, č. j. 39970/18/5100-31461-709097,

takto:

1. V řízení se pokračuje.
2. Řízení se zastavuje.
3. Žalobci se vrací soudní poplatek ve výši 4 800 Kč. Soudní poplatek bude žalobci vrácen z účtu Krajského soudu v Praze do třiceti dnů od právní moci tohoto usnesení.
4. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci do 30 dnů od právní moci tohoto usnesení na náhradě nákladů řízení částku ve výši 29 857 Kč, a to k rukám jejího zástupce, Mgr. Ondřeje Dlouhého.

Odůvodnění:

1. Dvěmi žalobami podle části třetí, hlavy druhé, dílu prvního zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“), odeslanými dne 12. 2. a 6. 11. 2018, se žalobce domáhá zrušení rozhodnutí žalovaného ze dne 8. 12. 2017,
   č. j. 51704/17/5100-31461-709097, a ze dne 6. 9. 2018, č. j. 39970/18/5100-31461-709097, (dále jen „napadená rozhodnutí“). Žalovaný napadenými rozhodnutími zamítl odvolání žalobce proti následujícím rozhodnutím Finančního úřadu pro Středočeský kraj (dále jen „správce daně“):

-          platební výměr ze dne 21. 4. 2017, č. j. 2281856/17/2101-70461-200870, jímž byla žalobci vyměřena daň z nabytí nemovitých věcí ve výši 170 000 Kč, a

-          platební výměr ze dne 28. 3. 2018, č. j. 1294740/18/2101-70461-202717, jímž byla žalobci vyměřena daň z nabytí nemovitých věcí ve výši 120 000 Kč.

2. Soud řízení o obou žalobách nejprve usnesením ze dne 12. 7. 2019, č. j. 55 Af 6/2018-34, spojil ke společnému projednání a následně řízení o nich usnesením ze dne 10. 10. 2019, č. j. 55 Af 6/2018‑42, na návrh žalovaného přerušil do doby pravomocného skončení řízení vedených před Nejvyšším správním soudem pod sp. zn. 2 Afs 213/2019 a sp. zn. 8 Afs 287/2019, jelikož v klíčové otázce pro toto řízení bylo třeba sjednotit rozkol v judikatuře správních soudů. Jelikož následně Nejvyšší správní soud rozhodnou právní otázku vyřešil v rozsudku ze dne 24. 6. 2020, č. j. 4 Afs 89/2020‑44, potřeba přerušení tím odpadla. Proto předsedkyně senátu prvním výrokem rozhodla o tom, že se v řízení pokračuje.

V návaznosti na sdělení žalovaného, že hodlá s ohledem na rozhodnutí Nejvyššího správního soudu žalobce uspokojit, a v soudem určené lhůtě soud obdržel dne 9. 10. 2020 od žalovaného jeho rozhodnutí ze dne 30. 9. 2020, č. j. 37061/20/5100‑31461-709097, a ze dne 1. 10. 2020, č. j. 37590/20/5100‑31461-709097 (dále jen „nová rozhodnutí“), jimiž žalovaný postupem podle § 124 odst. 1 zákona č. 280/2009 Sb., daňový řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „daňový řád“) změnil napadená rozhodnutí tak, že jimi změnil platební výměry správce daně tak, že jimi vyměřená daň z nabytí nemovitých věcí činí pouze 0 Kč, resp. 20 316 Kč.

Soud nová rozhodnutí zaslal žalobci s výzvou, aby sdělil, zda se cítí být tímto rozhodnutím upokojen. V návaznosti na to zástupce žalobce podáním ze dne 22. 10. 2020 soudu sdělil, že žalobce byl novými rozhodnutími uspokojen a vyčíslil požadovanou náhradu nákladů řízení.

Podle § 62 odst. 1 věty první s. ř. s., dokud soud nerozhodl, může odpůrce vydat nové rozhodnutí nebo opatření, popřípadě provést jiný úkon, jimiž navrhovatele uspokojí, nezasáhne-li tímto postupem práva nebo povinnosti třetích osob.

Podle § 62 odst. 4 s. ř. s. soud řízení usnesením zastaví, sdělí-li navrhovatel, že je uspokojen. Soud řízení zastaví i tehdy, nevyjádří-li se takto navrhovatel ve stanovené lhůtě, jestliže ze všech okolností případu je zřejmé, že k jeho uspokojení došlo.

Podle § 62 odst. 5 s. ř. s. rozhodnutí, opatření nebo úkon podle odstavce 1 nabývá právní moci nebo obdobných právních účinků dnem právní moci rozhodnutí soudu o zastavení řízení.

Podle ustanovení § 47 písm. b) s. ř. s. soud řízení zastaví, prohlásí-li navrhovatel, že byl po podání návrhu postupem správního orgánu plně uspokojen.

Vzhledem k tomu, že žalobce k dotazu soudu prohlásil, že je novým rozhodnutím uspokojen, postupoval soud podle § 47 písm. b) s. ř. s. a řízení o žalobách proti napadeným rozhodnutím zastavil.

Podle § 10 odst. 3 věty první zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o soudních poplatcích“) soud vrátí z účtu soudu i zaplacený poplatek za řízení, který je splatný podáním návrhu na zahájení řízení, odvolání, dovolání nebo kasační stížnosti, snížený o 20 %, nejméně však o 1 000 Kč, bylo-li řízení zastaveno před prvním jednáním.

Zaplacený soudní poplatek za žaloby činil celkem 6 000 Kč. Protože řízení bylo zastaveno před prvním jednáním ve věci, soud v souladu s § 10 odst. 3 zákona o soudních poplatcích rozhodl o vrácení zaplaceného poplatku žalobkyni po snížení o částku 1 200 Kč odpovídající 20 % uhrazeného soudního pooplatku, tedy ve výši 4 800 Kč. Soudní poplatek bude vrácen ve lhůtě plynoucí z § 10a odst. 1 zákona o soudních poplatcích.

3. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 60 odst. 3 věty druhé s. ř. s., podle nějž v případě zastavení řízení pro uspokojení navrhovatele má navrhovatel právo na náhradu nákladů řízení. Tyto náklady v celkové výši 29 857 Kč sestávají z odměny advokáta za šest úkonů právní služby po 3 100 Kč [2 x převzetí a příprava zastoupení a sepis žaloby a repliky podle § 7, § 9 odst. 4 písm. d) a § 11 odst. 1 písm. a) a d) vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif)], ve znění pozdějších předpisů (dále jen „advokátní tarif“), dvou úkonů právní služby po 1 550 Kč [návrh na spojení řízení a souhlas s uspokojením podle § 7, § 9 odst. 4 písm. d) a § 11 odst. 2 a 3 advokátního tarifu], osmi paušálních částek jako náhrad hotových výdajů po 300 Kč podle § 13 odst. 4 advokátního tarifu, a z nevrácené části soudního poplatku ve výši 1 200 Kč. K tomu je třeba přičíst náhradu daně z přidané hodnoty ve výši 4 557 Kč odpovídající 21 % z uvedených částek (s výjimkou soudního poplatku), protože zástupce žalobce je plátcem této daně.

Poučení:

Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud.

Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout.

Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s. ř. s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno.

V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.

Právní mocí tohoto usnesení nabývají právní moci rozhodnutí žalovaného ze dne 30. 9. 2020, č. j. 37061/20/5100‑31461-709097, a ze dne 1. 10. 2020, č. j. 37590/20/5100‑31461-709097 (§ 62 odst. 5 s. ř. s.).

Praha 26. října 2020

JUDr. Věra Šimůnková, v. r.

předsedkyně senátu