č. j. 8 Af 35/2017 53

 

[OBRÁZEK]ČESKÁ REPUBLIKA

ROZSUDEK

JMÉNEM REPUBLIKY

Městský soud v Praze rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Slavomíra Nováka a soudkyň Mgr. Andrey Veselé a Mgr. Jany Jurečkové ve věci

 

žalobkyně: KARO LEATHER a.s., IČ : 25630601

se sídlem Rohanské nábřeží 642/35, Praha 8 - Karlín

zastoupená JUDr. Pavlem Kavínkem, advokátem

sídlem Na Kocínce 210/3, Praha 6

proti

žalovanému: Generální ředitelství cel

sídlem Budějovická 1387/7, 140 96 Praha 4

 

v řízení o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 04. 07. 2017, č.j. 10950-5/2017-9000000-304.7

takto:

  1. Žaloba se zamítá.
  2. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

I.

Základ sporu

1.         Žalobkyně brojí proti rozhodnutí žalovaného ze dne 4. 7. 2017 pod č.j.10950-5/2017-9000000-304.7, kterým bylo rozhodnuto o odvoláních žalobkyně proti rozhodnutím – dodatečným platebním výměrům Celního úřadu pro hlavní město Prahu ze dne 18. 8. 2016 č.j. 19088-46/2016-510000-51, č.j. 19088-47/2016-510000-51, č.j. 19088-48/2016-510000-51, č.j. 19088-49/2016-510000-51, č.j. 19088-50/2016-510000-51, č.j. 19088-51/2016-510000-51, č.j. 19088-52/2016-510000-51, č.j. 19088-53/2016-510000-51, č.j. 19088-54/2016-510000-51, č.j. 19088-55/2016-510000-51, č.j. 19088-56/2016-510000-51, č.j. 19088-57/2016-510000-51, č.j. 19088-58/2016-510000-51 tak, že pod body č. I., III., IV., VI.–XIII. citovaného rozhodnutí změnilo původní údaje o cle stanoveném původně vydanými dodatečnými platebními výměry ve výši a způsobem podrobně specifikovaným pod jednotlivými body předmětného rozhodnutí s tím, že v ostatním se napadená rozhodnutí nemění.

2.         Z žalobou napadeného rozhodnutí se podává, že rozhodnutím v celním řízení ev.č. 13CZ63000011E5VD1W8 ze dne 2. 4. 2013 (dále jen „rozhodnutí v celním řízení I.“) vydaným (souhlasně) k celnímu prohlášení žalobkyně ref.č. 316 ze dne 2. 4. 2013 (dále jen „celní prohlášení I.“) bylo Celním úřadem pro Kraj Vysočina propuštěno do celního režimu volného oběhu zboží; písemné celní prohlášení podala žalobkyně jakožto příjemce zboží a deklarant. Zboží bylo v rozhodnutí v celním řízení uvedeno v 1 položce, v kolonce 31 bylo popsáno jako „Východoindické kůže z mladého hovězího dobytka („kip“), celé, nepřesahující 4,5 kg na kus, nepoužitelné pro bezprostřední výrobu –koženého zboží 23770,88 m2, 51 PX; kontejner č. TGHU 854650-4“, a v kolonce 33 bylo zařazeno do kódu celní nomenklatury 4104411100 jako „Kůže a kožky vyčiněné nebo zpracované na crust z hovězího dobytka (včetně buvolů) nebo koní a jiných lichokopytníků, odchlupené, též štípané, avšak dále neupravené: ––Plný líc, neštípaný; lícové štípenky: –––Celé kůže a kožky z hovězího dobytka (včetně buvolů) o plošné výměře jednoho kusu nepřesahující 28čtverečních stop (2,6 m2):––––Východoindické kůže z mladého hovězího dobytka („kip“), celé, s hlavou a nohama nebo bez nich, jejichž čistá hmotnost každé kůže nepřesahuje 4,5 kg, dále neupravené než třísločiněné, též určitým způsobem upravené, avšak zjevně nepoužitelné pro bezprostřední výrobu koženého zboží“ (dále jen „předmětné zboží“); v kolonce 47 byl uveden základ pro výpočet cla 7.365.501,-Kč, sazba cla 0 %, bylo tedy stanoveno nulové clo. K celnímu prohlášení byla při celním řízení přiložena faktura Invoice No. 316 ze dne 19. 2. 2013 (dále jen „předložená faktura I.“) na zboží v celkové ceně 371.301,15 USD (rozdělena na zálohu 73.077,-USD a doplatek 298.224,15 USD). Na předložené faktuře I. bylo předmětné zboží popsané jako „Finished Leather from the Hide from East India Bovine (Kip); 51 Pallets; Size: min. 19 SQFT max. 26SQFT; various Colours; Special instruction: The Hides don´t Quality Europien Chemical and Norm Standarts for Using on the Final Product“, celkem v množství 23 770.88 m2. Dále byl předložen přepravní list „Bill of Lading“ č. IN1874917 ze dne 27. 3. 2013 pro kontejner č. TGHU8546504 na zboží umístěné na 51 paletách v množství 23 770,88 m2, popsané jako „Finished Leather from the Hide of Buffalo“; faktura za dopravu č. DEIM1003195 ze dne 27. 3. 2013; certifikát fumigace „Fumigation Certificate“ No. K/0369/11-12 ze dne 25. 2. 2013, obsahující mj. odkaz na fakturu (č. 316 ze dne 19. 2. 2013), číslo kontejneru (TGHU8546504), způsob balení (51 palet) a názvy společností odesílatele zboží a žalobkyně.

Z popisu předmětného zboží uvedeného žalobkyní v jednotlivých celních prohlášeních (jež poté převzala souhlasně vydaná rozhodnutí v celním řízení bez kontroly předmětného zboží) „Východoindické kůže z mladého hovězího dobytka („kip“), lícová štípenka, v suchém stavu, celé, nepřesahující 4,5 kg na kus a výměr 1 ks do 2,6 m2, nepoužitelné pro bezpr. výrobu koženého zboží“, vyplývá, že by se mělo jednat o celé kůže z mladého hovězího dobytka-lícovou štípenku v suchém stavu, které nepřesahují hmotnost 4,5 kg a výměr 2,6 m2 na kus, a jsou nepoužitelné pro bezprostřední výrobu koženého zboží.

K popisu předmětného zboží na příslušných fakturách, které byly žalobkyní předloženy v rámci následné kontroly, a které byly skutečně vedeny v účetnictví žalobkyně (tedy nikoliv na předložených fakturách při celních řízeních) uvedla následující:

Byla předložena faktura č. 316 ze dne 4. 4. 2013, vedena žalobkyní pod inter. č. FPZAH-USD/1/2013 (dále jen „faktura I.“), zboží bylo společně popsáno „Finished leather from the hide of buffalo“, a podle velikosti jednotlivých kusů je možné ho ponechat v jedné položce:

- popis zboží: „Finished leather from the hide of buffalo; Madras Print Upholstery Finished Buffalo Leather (Double Tone; Selection: Grade „A“= 80 % TR1, 20 % TR2); Size: 30 SQFT up AVG. Size 37 SQFT; Colours/Model: S50, S42, S45, S53, S43, S51, S38; Madras Print Upholstery Finished Buffalo Leather (Single Tone; Selection: Grade „A“= 80 % TR1, 20 % TR2); Size: 30 SQFT up AVG. Size 37 SQFT; Colours/Model: G300, B20, B18, E147, G100; Dollaro Print Upholstery Finished Buffalo Leather (Single Tone; Selection: Grade „A“= 80 % TR1, 20 % TR2); Size: 30 SQFT up AVG. Size 37 SQFT; Colours/Model:Black, Light Beige, Beige; Uruguay Print Upholstery Finished Buffalo Leather (Single Tone; Selection: Grade „A“= 80 % TR1, 20 % TR2); Size: 30 SQFT up AVG. Size 37 SQFT; Colours/Model: White JB01 (v překladu: dokončená useň z kůže buvola, s potiskem: Madras, Dollaro, Uruguay, dokončená pro čalounictví, dvoubarevná/jednobarevná, rozdělení: stupeň „A“; velikost 30 SQFT a více; Barvy/Model:…)

3.         Obdobné bylo popsáno pro každé ze shora uvedených rozhodnutí, která byla předmětem odvolacího řízení ukončeného žalobou napadeným rozhodnutím žalovaného.

II.

Obsah žaloby a vyjádření žalovaného

4.         Žalobkyně namítá nedostatečně zjištěný skutkový stav ze strany celních orgánů v řízeních předcházejících vydání napadených rozhodnutí, kdy tyto i přes jejich odlišné stanovisko ve věci sazebního zařazení zboží a žalobkyní deklarovanou nepoužitelnost usní pro výrobu koženého zboží v rámci zadávaného přezkumu odebraných vzorků usní CLT nezadaly CLT, případně jinému k provedení potřebných zjištění řádně kvalifikovanému subjektu v rámci vznesených požadavků povinnost provést testování vzorků právě z hlediska jejich chemických, fyzikálních a hygienických vlastností, tedy z hlediska charakteru usní jakožto zboží svými vlastnostmi opravňujícího celní orgány uvažovat v souladu se smyslem a účelem cla o zatížení tohoto zboží clem.

5.         Pokud by totiž celní orgány takovéto znalecké zkoumání zajistily, pak by bez dalšího musely dospět k závěru, že se, jak jednoznačně, byť nepřímo, deklarovala žalobkyně, jedná z pohledu celního sazebníku o odpad, resp. materiál pro druhotné zpracování s nulovou tržní hodnotou a tedy s nulovou celní sazbou. Samotná žalobkyně tak sice zařadila dovážené zboží pod nesprávné číslo, resp. podpoložku kódu TARIC (4104 s 0 clem), avšak toto nesprávné zařazení nemá žádný vliv na fiskální zájmy České republiky a je relevantní pouze z pohledu statistického sledování přeshraničního pohybu zboží.

6.         Důsledkem takto nesprávně zjištěného skutkového stavu celními orgány pak bylo i nesprávné právní posouzení věci, kdy tyto pouze na základě vnějšího zdání a jazykového výkladu celního sazebníku při ignorování charakteru zboží jako odpadu, resp. materiálu pro druhotné zpracování podřadily zboží pod číslo celního sazebníku 4107, tedy pod číslo zahrnující usně vyrobené do hotového stavu – tedy s povrchovou úpravou (různého typu), kdy se z pohledu systematiky celního sazebníku jedná o obchodovatelné, hotové usně (viz. také str. 6 znaleckého posudku znalkyně Ing. Štachové). Jedná se tak o zařazení zcela zjevně nesprávné.

7.         V této souvislosti žalobkyně poukazuje mimo jiné také na nález ústavního soudu Pl. ÚS 33/97 ze dne 17. 12. 1997, který mj. výslovně deklaruje, že „naprosto neudržitelným momentem používání práva je jeho aplikace, vycházející pouze z jeho jazykového výkladu“.

8.         Pokud tomu bylo tak, jak je shora odargumentováno, žalobkyní v daných případech celně deklarováno zboží, jež je nezpochybnitelně pouhým odpadem kůží (dle Vysvětlivek ke KN „Odřezky a jiné odpady kůží (usní) nebo kompozitní usně, nepoužitelné k výrobě koženého zboží“), což v rozsahu svých skutkových zjištění výslovně potvrzuje znalecký posudek znalkyně Ing. Štachové a tento závěr je zcela v souladu s fyzikálními i hygienickými vlastnostmi dovezeného zboží, které bez dalšího neumožňují použití tohoto zboží k výrobě koženého zboží, je legitimním očekáváním žalobkyně, že takové zboží bude jako odpad celními orgány zařazeno pod příslušné číslo celního sazebníku nepodléhající clu i přes fakt, že žalobkyně z důvodu nezbytnosti následného celkového přepracování zboží původně mylně zařadila zboží pod jiné číslo celního sazebníku též s nulovou celní sazbou a přes skutečnost, že znění příslušného právního předpisu (celního sazebníku) ve znění pomocných dokumentů (vysvětlivek ke KN a HS) není ve vztahu k žalobkyní dováženému zboží zcela exaktní, jelikož existence tohoto konkrétního druhu zboží při tvorbě příslušných předpisů či vysvětlivek k těmto byla opomenuta nebo nebyla známa. Tato skutečnost nemůže vyloučit podřazení takového zboží pod takové číslo, resp. podpoložku celního sazebníku, pod které svými vlastnostmi nejblíže náleží, bez ohledu na potřebu celních orgánů uspokojovat fiskální zájmy státu, potažmo Evropské unie.

9.         Opačný závěr a postup by byl nejen ve výslovném rozporu se Všeobecnými pravidly pro výklad kombinované nomenklatury, ale i se zásadou legitimních očekávání a v posledku i se zásadou in dubio mitius, podle které platí, že je-li k dispozici více výkladů veřejnoprávní normy, je třeba volit ten, který vůbec, respektive co nejméně zasahuje do toho kterého základního práva či svobody, když v daných případech postup celních orgánů v podobě rigidního zařazení dovezeného zboží pod znění čísla 4107 na základě jediné okrajové a bezvýznamné charakteristiky (znehodnocujících změn povrchu dovezených kůží) směřuje k výraznému ekonomickému poškození, v krajním případě až k likvidaci žalobkyně. S touto argumentací uplatněnou žalobkyní již v rámci svých dřívějších podání, se však žalovaný jakkoli nevypořádal.

10.     K doplnění shora uvedené argumentace pak žalobkyně odkazuje na pravidlo č. 4 „Pravidel pro výklad kombinované nomenklatury“, dle kterého „Zboží, které nelze zařadit podle výše uvedených pravidel, se zařadí do čísla odpovídajícího nejpodobnějšímu zboží“, ze kterého vycházel v rámci svého prvotního rozhodování o sazebním zařazení právě z důvodu charakteristiky dováženého zboží, které přes vnější znaky odkazující na číslo celního sazebníku 4107 není pod tuto položku z důvodů popsaných mj. výše podřaditelné a přitom zcela odpovídající položka charakteru, vlastnostem a účelu užití dováženého zboží není v celním sazebníku obsažena.

11.     V případě dováženého zboží je při rozhodování o sazebním zařazení navíc nezbytné přihlédnout ke skutečnosti, že se fakticky jedná o kombinaci dvou látek, kůže a umělých materiálů dle pravidla 2 písm. b), které se dle pravidla 3 písm. b) zařazují podle materiálu nebo komponentu, který jim dává podstatné rysy, tedy zde kůže a odpady z ní.

12.     Jako doplnění pak žalobkyně konstatuje, že dle jí dostupných informací dochází k dovozu totožného zboží na území Evropské unie třetími importéry prostřednictvím dalších členských států, konkrétně Itálie a Velké Británie, přičemž celní orgány těchto zemí sazebně zařazují uvedené zboží taktéž pod číslo 4115 jednotného celního sazebníku EU. S ohledem na zásadu vázanosti (správních) orgánů členských států Evropské unie unifikovanými právními předpisy EU je tak postup celních orgánů České republiky v projednávané věci nepřípustný, když obecně rozdílný výklad unifikovaného práva EU, respektive rozdílné vnitrostátní účinky výkladu tohoto práva používaného a prosazovaného různými členskými státy, resp. zde jejich správními orgány, postrádá legitimitu. K důkazu žalobkyně dokládá informaci o sazebním zařazení totožného zboží, BTI Reference GB 502486170 ze dne 14. 06. 2015, vydanou společnosti Maple Leaves Limited (dodavateli žalobkyně) ze strany Daňové a celní správy (HM Revenue & Customs) Velké Británie osvědčující zařazení dovážených usní pod podpoložku jednotného celního sazebníku 4115 20 00 opatřenou překladem (dále jen „ZISZ“).

13.     Na základě skutečností shora uvedených a skutečností uplatněných v dosavadním řízení před celními orgány žalobkyně uzavírá, že správné sazební zařazení předmětného zboží je jeho zařazení jako jiného odpadu kůží (usní) pod TARIC kódem 4115 20 00 se sazbou cla 0%.

14.     Žalovaný navrhl žalobu zamítnout a to s odkazem na odůvodnění svého rozhodnutí. Dále ve věci uvedl, že dle názoru žalovaného si tímto postupem žalobkyně protiřečí, když na jedné straně uznává obecné tvrzení o nezbytnosti zjištění skutkového stavu o předmětném zboží, a na straně druhé, se slepě zabývá vybranými údaji o zboží uvedenými ve znaleckých posudcích, které byly vyhotoveny na jiné než předmětné zboží (žalobkyně tak pokračuje v nijak nepodloženém tvrzení o shodnosti posuzovaného zboží - viz bod [36] napadeného rozhodnutí), a hodnotí soubor vlastností zboží, které nejsou pro sazební zařazení zboží podstatné (vybrané fyzikální a hygienické vlastnosti). Naproti tomu, některými vlastnostmi zboží, které jsou pro jeho sazební zařazení relevantní či dokonce nezbytné, se znalecké posudky a tedy ani žalobkyně nezabývají. K posouzení zboží ve znaleckých posudcích žalovaný uvádí, že pro účely sazebního zařazování zboží je zcela nepřípustné vyhodnocovat zboží za použití národních předpisů a norem směřujících k jiným účelům, neboť sazební zařazování zboží se řídí předpisy Evropského Společenství, a to z důvodu zajištění jednotnosti sazebního zařazení určitého zboží ve všech členských státech Evropského Společenství. Ve znaleckém posudku jsou uplatněny mj. České státní normy a Metodické doporučení Státního zdravotního ústavu, které nemohou být v žádném případě podkladem pro posouzení zboží pro účely sazebního zařazení zboží, které musí být provedeno v souladu s komunitárními předpisy EU. Pro účely sazebního zařazení zboží nelze v žádném případě aplikovat národní právní předpisy přijaté ze zcela odlišných důvodů a k odlišným účelům, a z takové aplikace dále vycházet. Je běžné, že objektivní skutková a následná právní kvalifikace výrobku či zboží (jeho sazební zařazení podle komunitárních předpisů řídících sazební zařazování zboží) se zcela míjí s právní kvalifikací výrobku či zboží podle tuzemských právních předpisů řešících zcela jiné otázky (srov. např. odst. [41] a násl. rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 23. 6. 2014, č.j. 8 Afs 21/2013-54, in: www.nssoud.cz), a taková tuzemská právní kvalifikace je pro účely sazebního zařazování zboží irelevantní a nemůže být jeho podkladem. Sazební zařazení zboží je navíc otázkou právní, a nemůže být předmětem znaleckého zkoumání. Ke znaleckým posudkům se žalovaný vyjádřil podrobně v napadeném rozhodnutí (body [36], [37]), na které tímto dále odkazuje.

15.     Žalobkyně v žalobě v obecné rovině konstatuje nesprávně a nedostatečně zjištěný skutkový stav s následným nesprávným právním posouzením „věci“ s tím, že byl ze strany správních orgánů ignorován charakter zboží jako odpad. Žalovaný k tomuto uvádí, že ze všech údajů o předmětném zboží vyplývajících ze spisového materiálu (vyjma znaleckých posudků na jiné zboží a popisu zboží uvedeného samotným žalobkyní) nevyplývá, že by se mělo jednat o odpad. Z údajů o předmětném zboží uvedených v dovozních dokladech je naopak zcela jednoznačné, že se jedná o usně označené stupněm „Grade A“, tedy usně kvalitní o určitých definovaných velikostech (viz napadené rozhodnutí bod [34]), kdy byla jako nekvalitní shledána pouze povrchová úprava usní (povrchová vrstva). Setrvání žalobkyně na svém tvrzení o předmětném zboží jakožto odpadu, bez zohlednění odůvodněných závěrů o předmětném zboží v napadeném rozhodnutí a tudíž nerespektování skutkového stavu zjištěného ze závazných podkladů předložených samotnou žalobkyní, proto považuje žalovaný za nedůvodné.

16.     Ve věci charakteristiky předmětného zboží odkazuje žalovaný plně na své napadené rozhodnutí, ve kterém byly v bodě [41] shrnuty veškeré zjištěné vlastnosti a předmětné zboží bylo charakterizováno následovně (citace): „jedná se o dokončené celé usně z kůže buvolů - lícovou štípenku, které jsou po vyčinění dále upravované (broušené, barvené, s potiskem za pomocí matric různých vzorů, s povrchovou úpravou – povrchovou vrstvou), stupně „A“, o velikosti jednoho kusu větší než 30, do 37 SQFT, resp. o velikosti jednoho kusu větší než 20, do 28 SQFT.“ K tomuto závěru žalovaného se však žalobkyně v žalobě nijak nevyjádřila, a nadále tvrdí, že předmětné zboží je nezpochybnitelně pouhým odpadem kůží, jak vyplývá ze znaleckého posudku.

17.     Žalovaný shrnul v napadeném rozhodnutí veškeré objektivní vlastnosti předmětného zboží zakládající rozhodný skutkový stav, k jehož zjištění sloužily primárně dovozní doklady a dokumentace vztahující se k vlastnímu zboží, přičemž podružné (irelevantní) jsou doklady osvědčující splnění zákonných podmínek vyplývajících z jiných než z celních předpisů. Zjištěný rozhodný skutkový stav uvedený v bodě [41] napadeného rozhodnutí byl žalovaným následně právně hodnocen výhradně optikou celních předpisů.

18.     Žalobkyně s odkazem na znalecký posudek a v něm uvedené závěry o fyzikálních a hygienických vlastnostech „jindy dovezeného“ zboží, označuje předmětné zboží za odpad kůží, který by měl být na základě jeho domněnky zařazen jako „odřezky a jiné odpady kůží (usní) nepoužitelné k výrobě koženého zboží“. Ze spisového materiálu je však zřejmé, že se v případě předmětného zboží nejednalo o odřezky ani odpady nepoužitelné k výrobě koženého zboží. Sám žalobkyně předložila v průběhu následné kontroly písemné materiály poskytnuté kožedělným družstvem Snaha k.d. Brtnice, IČ: 00216216, vztahující se k provedeným úpravám na dovezených kůžích, ze kterých vyplývá, že usně měly původně nekvalitní povrchovou úpravu, která byla po dovozu odstraněna a předělána (viz bod [17] napadeného rozhodnutí). Nic tedy nenasvědčuje tomu, že by se mělo jednat o odpady nepoužitelné k výrobě koženého zboží, neboť pro umožnění jejich dalšího použití ve výrobě byla přepracována pouze jejich původní povrchová vrstva, a samotné usně jsou navíc na dovozních fakturách označeny nejvyšším kvalitativním stupněm „Grade A“.

19.     Postup sazebního zařazení prezentovaný žalobkyní v žalobě, kdy žalobkyně odkazuje nejprve na VIP2 4, a následně na VIP 2b) a VIP 3b), je z pohledu žalovaného zcela zmatečný a nerespektující systematiku používání těchto všeobecných pravidel při sazebním zařazování. Nejedná se o zboží sestávající z více než jednoho materiálu nebo látky (dle VIP 2b), ani o směsi či zboží složené z různých materiálů nebo zhotovené z různých komponentů (dle VIP 3b), a není proto nejmenší důvod při sazebním zařazení VIP 2 ani VIP 3 použít. Jelikož se jedná o přesně definovatelné zboží – specificky upravené usně, není důvod ani pro použití VIP 4 (Zboží, které nelze zařadit podle výše uvedených pravidel, se zařadí do čísla odpovídajícího nejpodobnějšímu zboží), jak zcela nesprávně moderuje žalobkyně. Předmětné zboží je zařaditelné do čísla celního sazebníku za použití VIP 1, a do položky a podpoložky celního sazebníku za použití VIP 6. Neznalost procesu sazebního zařazování zboží ze strany žalobkyně lze ilustrovat i na tom, že při sazebním zařazení zboží na základě charakteristiky tvrzené žalobkyní by bylo zboží rovněž zařaditelné za použití VIP 1 a 6.

20.     Žalobkyně uvádí, že při tvorbě celního sazebníku, Vysvětlivek k HS a Vysvětlivek ke KN nebyla známa existence takového zboží, jako je zboží předmětné, přičemž vychází z vyjádření ke kategorizaci celního sazebníku obsaženého ve znaleckém posudku. K tomuto žalovaný uvádí, že znalec se ve znaleckém posudku zcela mimo své kompetence vyjadřoval ke struktuře právního předpisu EU (celního sazebníku), přičemž zaměnil celní sazebník za Vysvětlivky ke KN, a vyjadřoval se tak k předpisu zcela jinému. Takové vyjádření je pak zcela zavádějící. Tvrzení žalobkyně o neznalosti existence předmětného zboží při tvorbě celního sazebníku, a to ať už jako povrchově upravených usní či odpadu z kůží, jen podporuje úvahu žalovaného o neznalosti systému sazebního zařazování zboží ze strany žalobkyně. Žalovaný dodává, že nesouhlas žalobkyně s názorem žalovaného ve věci sazebního zařazení předmětného zboží nemůže založit nepřezkoumatelnost napadeného rozhodnutí tvrzenou žalobkyní v žalobě.

21.     K žalobkyní předložené ZISZ GB žalovaný uvádí následující:

- v odvolacím řízení ani v daňovém řízení žalobkyně tuto ZISZ nijak nezmínila a tedy ani nepředložila, i když v průběhu odvolacího řízení ZISZ existovala a byla platná,

- ZISZ GB byla vydána až po dovozu předmětného zboží, v době vzniku celního dluhu v předmětných případech (r. 2013) nebyla ZISZ platná,

- držitelem rozhodnutí ZISZ, tedy osobou, které byly ZISZ vydány, není žalobkyně,

- žalobkyně nijak neprokázala, že by předmětné zboží bylo totožné se zbožím uvedeným v jím předložené ZISZ GB,

- žalovaný není oprávněn jakkoliv hodnotit správnost sazebního zařazení zboží v ZISZ GB.

22.     Žalobkyní předložená ZISZ GB byla vydána kompetentním orgánem členského státu podle nařízení Rady (EHS) č.2913/1992 ze dne 12. října 1992, kterým se vydává celní kodex Společenství, v platném znění (dále jen „celní kodex“), na základě údajů o zboží poskytnutých oprávněnou osobou v řízení o žádosti o vydání ZISZ. Dle článku 12 odst. 2 celního kodexu je závazná informace o sazebním zařazení zboží závazná pro celní orgány pouze pro zboží, u něhož byly splněny celní formality po dni vydání této závazné informace, a je závazná pro celní orgány ve vztahu k osobě, které byla informace vydána. Předmětná ZISZ GB byla vydána až po propuštění předmětného zboží do režimu volného oběhu, což je jeden z důvodů, proč ZISZ GB ve vztahu k dovozům předmětného zboží není možné použít. Dle článků 10 a 11 nařízení Komise (EHS) č. 2454/93, Prováděcí předpis k nařízení Rady (EHS)č. 2913/92, kterým se vydává celní kodex Společenství v platném znění (dále jen „Prováděcí předpis“) se závazné informace smí dovolávat pouze z ní oprávněná osoba, a to vůči celním orgánům, které ji vydaly, a vůči celním orgánům jiných členských států. Dle článku 12 odst. 3 celní kodexu, musí osoba, které byla vydána ZISZ, prokázat, že zboží uvedené v celním prohlášení zcela odpovídá zboží, které je v ZISZ popsáno. Dle článku 10 odst. 3 písm. a) Prováděcího předpisu může oprávněná osoba ZISZ uplatnit ve vztahu k určitému zboží pouze v případě, že věrohodně prokáže celním orgánům, že dotyčné zboží zcela odpovídá zboží uvedenému v předložené ZISZ. Zvýše uvedeného tak vyplývá, že žalobci, pokud není držitelem ZISZ a nebyl tudíž ani žadatelem o ZISZ, není taková možnost (k prokázání výše uvedeného) vůbec dána. K vlastnímu popisu zboží uvedenému v ZISZ GB žalovaný dodává, že k tomu, aby mohl být výrobek popsaný v ZISZ GB považován za stejné či alespoň podobné zboží se zbožím předmětným, je nutné, aby měl stejné objektivní vlastnosti, znaky a charakteristiky. V projednávaném případě však charakteristika předmětného zboží (tak, jak byla celními orgány zjištěna a shrnuta v napadeném rozhodnutí – bod [41]) neodpovídá popisu zboží v ZISZ GB. ZISZ GB je zjevně vydaná na odlišné zboží, než je zboží předmětné a podmínka ztotožnění zboží tak není dodržena. Žalovaný shrnuje, že z výše uvedených důvodů není ZISZ GB pro celní orgány závazná ve vztahu k žalobci, není závazná ani pro předmětné zboží, a není proto možné ji použít jako důkazní prostředek prokazující správnost sazebního zařazení předmětného zboží. Předložením ZISZ GB nemůže být prokázáno, že se předmětné zboží zařazuje do kódu celní nomenklatury 41152000. Žalovaný současně považuje žalobkyní uvedenou ZISZ GB za irelevantní ve vztahu k rozhodnutí v odvolacím řízení, neboť tato nebyla žalobkyní předložena v odvolacím řízení a žalovaný se k této ZISZ nemohl v odvolacím řízení nijak vyjádřit. Žalovaný z výše uvedených důvodů proto odmítá ZISZ GB jako relevantní důkazní prostředek prodaný případ. Pro úplnost žalovaný uvádí, že problematika ZISZ je shodně upravena i v současně platném celním kodexu Společenství účinném od 1. 5. 2017 (nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č.952/2013, kterým se stanoví celní kodex Unie, v platném znění).

23.     K námitkám žalobkyně žalovaný obecně uvádí, že neshledal pochybení celního úřadu ve zjištění skutkového stavu, co se vlastností předmětného zboží týká. Pro účely sazebního zařazení zboží, které je navrženo k propuštění do režimu volného oběhu, je zcela nepodstatné a nevýznamné, že má být po propuštění do volného oběhu dále zpracováváno (zpracováním zhodnoceno), že má v okamžiku dovozu pro žalobkyni „nulovou“ hodnotu, a že neodpovídá z důvodu nevyhovující kvality ČSN nebo vyhlášce upravující hygienické požadavky na výrobky. Pro určení sazebního zařazení zboží navrženého k propouštění do režimu volného oběhu je rozhodný a zásadní stav zboží a míra jeho opracování v době jeho dovozu, resp. v době, kdy vstoupilo na celní území Společenství. Druh zboží a míra jeho opracování byla v daném případě zjištěna kontrolní skupinou celního úřadu a následně potvrzena i samotným tvrzením žalobkyně v textu odvolání. Žalovaný nevyvrací tvrzení žalobkyně, že zboží bude dále zpracovávat, a že je v okamžiku dovozu bezprostředně nevhodné pro výrobu. Tyto skutečnosti jsou však pro určení sazebního zařazení dovezeného zboží a tím i výše cla zcela nepodstatné.

III.

Posouzení žaloby

24.     Městský soud přezkoumal napadené rozhodnutí v rozsahu žalobních bodů, kterými je vázán (srov. § 75 odst. 2 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů - dále jen „s. ř. s.“), včetně řízení, které jeho vydání předcházelo. Při přezkoumání tohoto rozhodnutí městský soud vycházel ze skutkového a právního stavu, který tu byl v době rozhodování správního orgánu (srov. § 75 odst. 1 s. ř. s.). Vady, k nimž by byl povinen přihlédnout z moci úřední, soud neshledal.

25.     Městský soud o věci rozhodl bez jednání, neboť především žalobkyně s takovým postupem souhlasila a žalovaný přes výzvu soudu nevyjádřil svůj nesouhlas s projednáním věci bez jednání, jeho souhlas je tak presumován (§ 51 odst. 1 s. ř. s.).

26.     V daném řízení jde v zásadě o sazební zařazení předmětného zboží, konkrétně o to, zda má být předmětné zboží zařazeno v rámci čísla 4107 HS jako (zkráceně) „usně po vyčinění nebo zpracování na crust dále upravené“ - právní názor žalovaného, nebo zda má být zařazeno do čísla 4115 HS jako (zkráceně) „odřezky a jiné odpady kůží (usní) nepoužitelné k výrobě koženého zboží“ – právní názor žalobkyně.

27.     Do položky (čísla) 4107 mají být zařazeny „usně z hovězího dobytka (včetně buvolů) nebo koní a jiných lichokopytníků, po vyčinění nebo po zpracování na crust dále upravené, včetně kůží zpracovaných na pergamen, odchlupené, též štípané, jiné než jiné než usně čísla 4114:“

28.     Do položky (čísla) 4115 se zařazují „kompozitní usně na základě nerozvlákněné usně nebo kožených vláken, ve tvaru desek, listů nebo pruhů, též ve svitcích; odřezky a jiné odpady kůží (usní) nebo kompozitní usně, nepoužitelné k výrobě koženého zboží; kožený prach, prášek a moučka.“

29.     Samotná otázka celního zařazení dováženého zboží je otázkou právní povahy. Žalobkyně v souvislosti se zařazením zboží namítá nedostatečně zjištěný skutkový stav věci, kdy poukazuje na vlastnosti zboží, což je otázka skutková. Městský soud nicméně nenařídil jednání ani z důvodu dokazování, neboť shledal, že mezi stranami není v podstatě sporu o skutkovém stavu věci, ale v jejím právním hodnocení – zařazení zboží dle celního sazebníku, jak bude rozvedeno níže.

30.     Co se týče celního zařazení zboží, žalovaný ve svém rozhodnutí konstatoval, že „pro účely sazebního zařazení zboží, a to včetně jeho popisu, musí být hodnoceny objektivní znaky, vlastnosti a charakteristiky, tedy skutkový stav, a nikoli doklady, které osvědčují splnění zákonných podmínek vyplývajících z jiných než celních předpisů. Zjištěný skutkový stav bude následně právně hodnocen výhradně optikou celních předpisů, zejména pak nařízením o celní nomenklatuře – celním sazebníkem, celním kodexem a jeho prováděcím nařízením. Budou-li mít údaje uvedené v dokladech předložených odvolatelem vliv na posouzení věci dle celních předpisů, bude k těmto údajům samozřejmě přihlédnuto.“

31.     „Celní úřad se s odvolatelem shodl v tom, že se předmětné zboží zařazuje do třídy VIII, do kapitoly 41 celního sazebníku. S tímto závěrem se ztotožnil i odvolací orgán. Do kapitoly 41 celního sazebníku se zařazují surové kůže a kožky (jiné než kožešiny) a usně. Kapitola 41 se pak dále člení na jednotlivá čísla podle stupně zpracování kůží, kožek a usní a také podle druhu zvířat, ze kterých pocházejí. Do čísel 4101 až 4103 celního sazebníku se zařazují nejméně zpracované kůže a kožky, tzn. surové (čerstvé, solené, sušené, vápněné, piklované nebo jinak konzervované, avšak nevyčiněné). Do čísel 4104 až 4106 celního sazebníku se zařazují kůže a kožky vyčiněné nebo zpracované na crust, avšak dále neupravené. Podle poznámky 2A) ke kapitole 41 celního sazebníku nepatří do čísel 4104 až 4106 kůže a kožky, které byly podrobeny procesu činění (včetně předčinění), který je návratný (čísla 4101 až 4103), podle případu. Podle poznámky 2B) ke kapitole 41 celního sazebníku výraz „crust“ čísel 4104 až 4106 zahrnuje kůže a kožky, které byly před sušením předčiněné, barvené nebo likrované (mazané).

32.     [45] Ze znění celního sazebníku (znění čísel 4104 a 4107, položek a podpoložek těchto čísel, jakož i poznámek ke kapitole 41) nevyplývá, jaké operace se považují za činění. Za této situace a bez potřebných znalostí, je nutné v souladu s judikaturou ESD a NSS využít vysvětlivek k HS ke kapitole 41. Podle vysvětlivek k HS činí činění kůže a kožky odolnými proti hnití a zvyšuje jejich nepropustnost vůči vodě. Taniny pronikají do struktury kůže a tvoří příčné vazby s kolagenem. Toto je nevratná chemická reakce, která dává výslednému produktu stabilitu vůči teplu, světlu nebo pocení a způsobí, že jsou kůže nebo kožky tvarovatelné a použitelné. Dále z vysvětlivek k HS ke kapitole 41 (Všeobecné vysvětlivky, oddíl II) vyplývá, že kůže a kožky, které byly činěny nebo dále upraveny kromě činění jsou v obchodě známy jako „usně“. Usně, které byly po činění sušeny, jsou známy jako „crust“ nebo „crust usně“. Během procesu zpracování na crust může být přidán mazací likr nebo olej, který dodá crust usni určitou hladkost a pružnost a kůže nebo kožky mohou být před sušením předčiněné nebo barvené ponořením (např. v bubnu). Pouze takto zpracované kůže a kožky mohou být zařazeny do čísel 4104 až 4106 celního sazebníku. Čísla 4107, 4112 a 4113 celního sazebníku pak zahrnují usně, které byly po vyčinění nebo zpracování na crust dále upraveny, jiné než usně čísla 4114 (do čísel 4108 až 4111 celního sazebníku není zahrnuto žádné zboží). Podle vysvětlivek k HS se usně po vyčinění nebo zpracování na crust podrobují další úpravě k odstranění nerovností povrchu, získání vyšší ohebnosti, nepromokavosti atd. Toto zpracování spočívá v měkčení, napínání, valchování … Useň může být dále vydělána nebo dohotovena povrchovým barvením nebo pigmentováním, podvalováním nebo ražením, šlichtováním, leštěním, broušením, voskováním, černěním, …Číslo 4114 celního sazebníku zahrnuje speciální druhy usní (zámiš, lakové, laminované, metalizované), a číslo 4115 zahrnuje kompozitní usně, odřezky a jiné odpady kůží, kožený prach a moučku.

33.     [46] Pro úplnost odvolací orgán dodává, že s ohledem na výše uvedený obsah vysvětlivek k HS vztahující se ke kapitole 41 je zřejmé, že tyto vysvětlivky nejsou v rozporu se zněním celního sazebníku a nemění jeho význam. Tyto vysvětlivky konkretizují termíny aplikované celním sazebníkem. Odvolací orgán proto dospěl k závěru, že aplikace vysvětlivek k HS je při určení sazebního zařazení zboží zcela oprávněná. Význam termínů použitých v celním sazebníku je podle názoru odvolacího orgánu dostatečně srozumitelný pro osobu zabývající se dovozem a zpracováním kůží, odvolatel tedy mohl dospět ke správnému sazebnímu zařazení zboží (viz níže) i bez znalosti vysvětlivek k HS řádnou aplikací interpretačních pravidel.“

34.     Soud s tímto výkladem a rozborem celního sazebníku souhlasí. V podstatě z něj vyplývá, že kritériem pro zařazení do určité celní skupiny je kromě druhu, formy a velikosti kůže míra zpracování kůže s tím, že číslo 4115 zahrnuje kompozitní usně, odřezky a jiné odpady kůží.

35.     Co se týče předmětného zboží, žalovaný ve svém rozhodnutí uvedl:

36.     „V případě předmětného zboží se jedná o celé usně – lícovou štípenku, získané vyčiněním kůže z buvolů a jejich dalšími úpravami (broušené, barvené, s potiskem za pomocí matric různých vzorů, s povrchovou úpravou – povrchovou vrstvou).“

37.     Žalovaný tento závěr učinil předně z popisu na fakturách, ze kterého shodně vyplývá, že byly „dovezeny dokončené usně z kůže z buvola, broušené, různých barev, s potiskem za pomocí matric různých vzorů, o velikosti jednoho kusu větší než 30, do 37 SQFT tj. cca 3,43 m² na jeden kus, resp. o velikosti 20 až 28 SQFT; pro čalounictví; stupně „A“ (umožňuje 1 až 2 malé vady v hlavních oblastech a 3 až 4 vad v non-prime oblastech). Za využití definice pojmu „useň“8 uvedené ve znaleckém posudku 1116/2016 (str. 5) je zřejmé, že se jedná o čalounické usně z kůže buvolů, po vyčinění dále upravené, kvalitativního stupně „A“.

Uvedené zjištěné vlastnosti předmětného zboží byly odvolacím orgánem dále doplněny z údajů uvedených odvolatelem v popisu zboží do celního prohlášení „Východoindické kůže z mladého hovězího dobytka („kip“), lícová štípenka, v suchém stavu, celé….“ Jedná se tedy dále o usně celé, předkládané jako lícová štípenka v suchém stavu.

Dalším přímým důkazem ve věci vlastností předmětného zboží je tvrzení samotného odvolatele uvedené v odvolání (doplnění odvolání ze dne 28. 9. 2016) (citace) „odvolatel poukazuje na fakt, že v projednávaném případě nejsou neodstranitelné vady usní včetně degradace nestandartní povrchové úpravy ve většině případů viditelné pouhým okem…“. Z vyjádření samotného odvolatele tedy vyplývá, že dovezl kůže vyčiněné a dále povrchově upravené, a potvrzuje tak existenci povrchové vrstvy na předmětném zboží.

Jako podpůrný důkazní prostředek bylo použito zjištění od kožedělného družstva Snaha k.d. Brtnice, IČ: 00216216, vztahující se k provedeným úpravám na dovezených kůžích původem z Indie (po propuštění zboží), s tím, že se jednalo o praní kůží od chromu, odstranění původní povrchové úpravy z kůží a nastříkání nové kvalitnější vrstvy, broušení, měkčení a fixační doúprava; se závěrem, že usně jsou odvolatelem dováženy s nekvalitní povrchovou úpravou, která je po dovozu odstraněna a předělána.

Z tvrzení odvolatele o předmětném zboží, že „usně jsou nepoužitelné pro bezprostřední výrobu koženého zboží“ tak lze vedle výše uvedeného obecného tvrzení kožedělného družstva Snaha k.d. Brtnice, a při současném zohlednění na faktuře deklarovaného kvalitativního stupně „A“, dospět k závěru, že se ve skutečnosti jedná o usně poměrně kvalitní, které jsou však při dovozu nevhodně opracované (mají nekvalitní povrchovou úpravu), a proto nemohou být pro výrobu koženého zboží použity bezprostředně, ale až po dalším opracování (přepracování povrchové vrstvy). Bezprostřední nepoužitelnost však neznamená, že se jedná o usně obecně a nikdy nepoužitelné pro výrobu koženého zboží, a bezprostřední nepoužitelnost předmětného zboží nedělá z tohoto zboží „jiný odpad“ ve smyslu čísla 4115 HS (…odřezky a jiné odpady kůží (usní) nebo kompozitní usně, nepoužitelné k výrobě koženého zboží….)“

38.     Žalobkyně své tvrzení ohledně vlastností dovezeného zboží, tedy, že se jedná z pohledu celního sazebníku o kompozitní kůži (kůže a umělé materiály), odpad, resp. materiál pro druhotné zpracování s nulovou tržní hodnotou a tedy s nulovou celní sazbou, dokládala v řízení předně znaleckými posudky 1116/2016 a 1071/2014, jejíchž předmětem bylo „posouzení kvality usní potahových čalounických“ konkrétně vyčiněných usní s buvolovice s pigmentovou úpravou, které byly zpracovány Ing. Miloslavou Štachovou, znalkyní v základním oboru Kůže a kožešiny se specializací obuv, výrobky oděvní galanterní, čalounické z usní, kožešin nebo jiných kožedělných materiálů, ošetřování kožedělných výrobků a pro obor Ekonomika, ceny a odhady kožedělných výrobků; jako zadavatel posudků je uveden právní zástupce žalobkyně. S těmito znaleckými posudku se ovšem zcela správně vypořádal žalovaný ve svém rozhodnutí a to tak, že jsou pro dané řízení nepoužitelné, jelikož se netýkaly vzorků zboží, které byly předmětem tohoto řízení. Z těchto znaleckých posudků však pouze vyplývá, že u zkoumaných usní byly zjištěny vady povrchové úpravy (nevyhovující ČSN), že jsou tyto usně nevhodné pro styk s lidskou (zvýšený obsah chromu nevyhovující hygienickým normám) a že užitné vlastnosti lze dodat těmto usním pouze celkovým koželužským přepracováním.

39.     Ze shora uvedeného tedy vyplývá, že předmětem sporu v podstatě není skutkový stav věci, ten byl zjištěn zcela dostatečně, tj. tak, aby o něm nebyly důvodné pochybnosti a aby bylo možné zboží spolehlivě zařadit do patřičné celní skupiny, ale hodnocení tohoto skutkového stavu. I kdyby totiž žalovaný vzal v potaz předmětné znalecké posudky, musel by dospět v podstatě ke stejnému závěru, tj. že žalobkyní byly dovezeny vyčiněné usně s pigmentovou i když nekvalitní úpravou, a proto nemohou být pro výrobu koženého zboží použity bezprostředně, ale až po přepracování povrchové vrstvy. Soud v tomto ohledu souhlasí se žalovaným, že bezprostřední nepoužitelnost neznamená, že se jedná o usně obecně a nikdy nepoužitelné pro výrobu koženého zboží, a tedy že tato bezprostřední nepoužitelnost předmětného zboží nedělá z tohoto zboží „jiný odpad“ ve smyslu čísla 4115 HS. Soud má za to, že pokud se v tomto čísle uvádí „nepoužitelné k výrobě koženého zboží“ myslí se tím absolutní nepoužitelnost např. i z důvodů složení kompozitní usně nebo z důvodu rozměrů (odřezky). Ostatně o tom, že se nejedná o usně s nulovou tržní hodnotou, vypovídá i cena, kterou za ně žalobkyně zaplatila (žalobkyně v celním prohlášení uvedla cenu přes 370 tisíc USD).

40.     Soud má za to, že jeho závěry se nikterak neodchylují od závěrů Městského soudu v obdob věci týkající se žalobkyně, vyjádřených v rozsudku ze dne 16. 9. 2020, č.j. 10 Af 34/2018-41. Soud se musel v tomto řízení vypořádat kromě jiného se stejnými námitkami žalobkyně týkajícími se toho, že se fakticky jedná o kombinaci dvou látek, kůže a umělých materiálů a že jiný evropský celní úřad zařadil toto zboží do č. 4115. Jelikož v tomto správním řízení byly použity stejné znalecké posudky a stejná ZISZ, má soud za to, že není důvod se od těchto závěrů odklonit a proto považuje i tyto námitky nedůvodnými. Soud v tomto rozsudku kromě jiného uvedl:

„Položka 4107 necharakterizuje zboží jeho účelovým určením (tj. k čemu je to zboží předurčeno, to na rozdíl např. právě od položky 4115), ale dle jeho objektivních vlastností. Touto vlastností je stav charakterizovaný vzhledem, původem, stavem zpracování, formou a velikostí kůže.

 

81. Kompozitní useň charakterizují vysvětlivky k položce 4115 jako „Kompozitní useň je vyrobena z nerozvlákněné usně nebo z kožených vláken. Aby kompozitní useň získala speciální vlastnosti, přidávají se někdy plstitelné materiály jako celulóza, syntetická nebo bavlněná vlákna. Poměr takovýchto vláken však musí být dobře pod 50 %, aby toto zboží mohlo být zařazeno do čísla 4115 („desky, listy nebo pruhy, též ve svitcích“). Kožená vlákna sestávají z chromových pomačkaných třísek, rostlinných odpadů z blanžírování kůží, odřezků nebo jiného odpadu. Nejobvykleji používanou pojivou látkou je přírodní latex. Kompozitní useň se hlavně využívá v obuvnickém průmyslu, kde se používá k výrobě výztuží, opatků, stélek, mezipodešví a podešví pro pantofle. Další využití lze nalézt ve výrobě koženého zboží (například na ruby kufrů, školní brašny, přihrádky pro aktovky a náprsní tašky) a v technickém sektoru (manžety, těsnicí materiály atd.).“ Jak již bylo výše vyloženo, takové vlastnosti protokol CTL ani znalecké posudky u zkoumaného vzorku nepotvrdily. Pokud pak položka 4115 charakterizuje odřezky a odpad tím, že musí být nepoužitelné k výrobě koženého zboží, z gramatického a účelového výkladu výrazů „odřezky, odpad“ a „nepoužitelnost k výrobě koženého zboží“ městskému soudu vyznívá, že tyto výrazy představují zbytkový materiál, popř. jakoukoliv objektivní a absolutní nemožnost použití materiálu k výrobě zboží; nikoliv však situaci, kdy je sice materiál možné použít k výrobě, avšak k výrobě ve finále nepoužitelného (vadného) koženého zboží (tj. např. krajně nekvalitního atp.).“

41.     Tento rozsudek se dále vyjádřil k žalobkyní předkládané Informaci o celním zařazení zboží v jiném státě následovně:

„Jako poslední se zabýval městský soud námitkou, že celní zařazení dováženého zboží mělo být ve Velké Británii učiněno do třídy 4115, k čemuž žalobkyně předložila ZISZ z Velké Británie.

86. Obecně podle článku 6 odst. 1 nařízení, kterým se provádí nařízení Rady (EHS) č. 2913/92, kterým se vydává celní kodex Společenství, platí, že „žádost o vydání závazných informací o sazebním zařazení zboží se podává písemně příslušným celním orgánům členského státu nebo členských států, v nichž má být daná informace použita, nebo příslušným celním orgánům členského státu, v němž je žadatel usazen.“ Podle odst. 2 „žádost o vydání závazné informace o sazebním zařazení zboží se smí týkat pouze jediného typu zboží.“

87. Účastník řízení jistě může v rámci řízení o uložení cla zpochybnit uložení cla tím, že jako důkaz předloží závaznou informaci o sazebním zařazení zboží, která byla vydána v jiném členském státě, jiné osobě pro totožné zboží. Celní orgán musí v řízení o uložení cla k takové závazné informaci přistupovat jako k důkaznímu prostředku (rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 2. 2. 2012, č. j. 1 Afs 4/2012 – 37 a ze dne 19. 11. 2013, č. j. 2 Afs 85/2012 - 40).

88. Z čl. 12 odst. 2 nařízení Rady (EHS) č. 2913/92, kterým se vydává celní kodex Společenství, ve spojení s čl. 10 a čl. 11 nařízení Komise (EHS) č. 2454/93, kterým se provádí nařízení Rady (EHS) č. 2913/92, kterým se vydává celní kodex Společenství, vyplývá, že závazné informace o sazebním zařazení zboží se smí dovolávat pouze oprávněná osoba (příjemce informace), a to vůči celním orgánům, které ji vydaly, a vůči celním orgánům jiných členských států.

89. Nejvyšší správní soud v rozsudku ze dne 2. 2. 2012, čj. 1 Afs 4/2012-37 vyložil, že v rozsudku Soudního dvora ze dne 7. 4. 2011, Sony Supply Chain Solutions (Europe), C-153/10, se Soudní dvůr mimo jiné zabýval otázkou, zda účastník řízení může v rámci řízení o uložení cla zpochybnit toto uložení tím, že předloží ZISZ, která byla vydána jiné osobě v jiném členském státě pro totožné zboží. Soudní dvůr uvedl (bod 40–44 citovaného rozsudku), že „podle čl. 12 odst. 2 celního kodexu a článku 11 prováděcího nařízení je ZISZ závazná pro celní orgány pouze v případě, že ji uplatňuje oprávněná osoba, které byla vydána, nebo její zástupce. Mimo tento případ nemůže orgán příslušný podle čl. 243odst. 2 celního kodexu, kterému je ZISZ předložena, přiznat této ZISZ právní účinky, které jsou s ní spojené. ZISZ jakožto důkazu se může nicméně dovolávat i jiná osoba než oprávněná osoba, které byla ZISZ vydána. Při neexistenci právní úpravy Unie týkající se pojmu ,důkaz‘ jsou totiž v zásadě přípustné všechny důkazní prostředky, které procesní právo členských států připouští v řízeních podobných řízení upravenému v článku 243celního kodexu (viz v tomto smyslu rozsudek ze dne 23. března 2000, Met-Trans a Sagpol, C-310/98 a C-406/98, Recueil, s. I-1797, bod 29)“.

90. Soudní dvůr v citovaném rozsudku nicméně dále dovodil, že je v rozporu s právem Evropské Unie taková úprava, která přikazuje celním orgánům na základě dovozcem předložené ZISZ vydané jiné osobě provést stejné sazební zařazení jako orgány, jež tuto ZISZ vydaly. Soudní dvůr má za to, že pokud celní orgány členského státu přisoudí ZISZ stejný právní význam, bez ohledu na to, zda se jí dovolává třetí osoba či oprávněná osoba, postupují v rozporu s právem Unie (bod 45–50 rozsudku). Povinnost českých celních orgánů zařadit dovážené zboží do té položky kombinované nomenklatury, do které zařadily v ZISZ totožné zboží celní orgány jiného členského státu třetí osobě, bez dalšího tedy nelze dovodit. Nejvyšší správní soud zdůraznil, že „účastník řízení …. může v rámci řízení o uložení cel zpochybnit uložení cla tím, že jako důkaz předloží ZISZ, která byla vydána v jiném členském státě pro totožné zboží.“ (srov. odst. 45 cit rozsudku).

91. Městský soud z předložené ZISZ zjistil, že ji žadateli Maple Leaves Limited vydala britská celní správa dne 17. 6. 2015, pod č. 502486179. Popis zboží je charakterizován jako „surová kůže a kůže ve formě plátu nevhodná pro výrobu kožených výrobků v současném stavu. Zboží jsou kožené vadné výrobky, položky s vadami, které nesplnily minimální stanovené požadavky na odolnost v ohybu, vykazovaly praskliny a jiné abnormality“. Klasifikace zboží v celní nomenklatuře 41 15 200 000.

92. Předložená ZISZ skutečně neobsahuje žádnou identifikaci hodnoceného zboží se vzorkem, jež v této věci hodnotily celní orgány z hlediska jeho celního zařazení. Městský soud proto shledal, že z obsahu ZISZ nelze bez dalšího dovodit, že by se tento důkaz vztahoval k projednávané věci ať už z hlediska oprávněné osoby žádající o tuto ZISZ, tak především z hlediska zkoumaného vzorku. Vzhledem k tomu, že z tohoto důkazu nevyplývá přímá souvislosti s věcí – se žalobkyní ani totožnost s dováženým zbožím ze strany žalobkyně na území České republiky, městský soud shledal, že tato ZISZ nemůže být pro věc rozhodným důkazem vypovídajícím o celním zařazení dováženého zboží, jak jej provedl žalovaný. Městský soud proto neshledal důvod tento důkaz provést na jednání soudu. Žalobní bod vycházející z této skutečnosti poté neshledal důvodný.“

42.     Soud s ohledem na shora uvedené považuje námitky žalobkyně ohledně nedostatečně zjištěného skutkového stavu věci i ohledně nezákonného právního posouzení věci nedůvodnými.


IV.

Závěr a rozhodnutí o nákladech řízení

43.     Na základě všech shora uvedených skutečností městský soud neshledal žalobu důvodnou, a proto ji zamítl podle ustanovení § 78 odst. 7 s. ř. s.

44.     Výrok II. o nákladech řízení je odůvodněn ustanovením § 60 odst. 1 s. ř. s.. Žalobkyně neměl ve věci procesní úspěch, nemá tedy právo na náhradu nákladů řízení před soudem. Procesně úspěšnému žalovanému městský soud náhradu nákladů řízení nepřiznal, neboť neshledal, že by mu vznikly náklady přesahující rámec jeho běžné úřední činnosti.

 

Poučení:

Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou (více) vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud.

Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout.

Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s. ř. s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno.

V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.

Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách: www.nssoud.cz.

 

 

Praha 23. listopad 2020

 

JUDr. Slavomír Novák v.r.

předseda senátu

 

 

 

Shodu s prvopisem potvrzuje J. V.