Městský soud v Praze rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Ivanky Havlíkové a soudkyň JUDr. Naděždy Řehákové a Mgr. Ing. Silvie Svobodové ve věci
žalobce: P. P.,
bytem X
proti
žalovanému: Ministerstvo dopravy
se sídlem nábřeží Ludvíka Svobody 1222/12, 110 15 Praha 1
o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 30. 10. 2019, č. j.: 1795/2019-160-SPR/3,
takto:
Odůvodnění:
1. Žalobce se podanou žalobou domáhal přezkoumání v záhlaví uvedeného rozhodnutí žalovaného, jímž žalovaný zamítl jeho odvolání proti rozhodnutí Magistrátu hl. m. Prahy, odboru dopravněsprávních činností (dále jen „MHMP“) ze dne 23. 8. 2019, č. j. MHMP 1691615/2019, sp. zn. S-MHMP 1472279/2019, kterým byly podle § 123f odst. 3 zákona č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích a o změnách některých zákonů (dále jen „zákon o silničním provozu“), jako neodůvodněné zamítnuty námitky žalobce a potvrzen provedený záznam 10 bodů v bodovém hodnocení řidiče ke dni 24. 6. 2019, a prvostupňové rozhodnutí potvrdil.
2. Z odůvodnění žalobou napadeného rozhodnutí vyplynulo, že dne 22. 7. 2019 obdržel MHMP námitky žalobce proti záznamům bodů v bodovém hodnocení řidiče, v nichž žalobce namítal promlčení přestupku ze dne 17. 2. 2019 (za nějž byly zaznamenány 3 body) a oznamoval podání trestního oznámení a žaloby na rozhodnutí, na jehož základě mu bylo dne 24. 6. 2019 zaznamenáno 7 bodů (pozn. soudu: jedná se o přestupek ze dne 4. 9. 2018, popsaný níže). Jelikož MHMP nezjistil v bodových záznamech žádná pochybení, vydal prvostupňové rozhodnutí, proti němuž se žalobce odvolal mimo jiné s tím, že ve věci přestupku ze dne 4. 9. 2018 podal podnět k přezkumnému řízení, a že přestupek ze dne 17. 2. 2019 nespáchal.
3. O odvolání rozhodl žalovaný žalobou napadeným rozhodnutím. V něm žalobce upozornil na to, že MHMP byl v řízení o námitkách oprávněn zkoumat pouze to, zda existuje způsobilý podklad pro záznam v registru řidičů, zda byl záznam proveden v souladu s takovým podkladem a zda počet připsaných bodů odpovídá bodovému hodnocení jednání žalobce. MHMP však v řízení o námitkách nepřezkoumává správnost a zákonnost aktů orgánů veřejné moci, neboť se na ně hledí jako na správné a zákonné do okamžiku, než je případně příslušný orgán veřejné moci zruší. V daném případě byly podklady (1x oznámení o uložení pokuty za přestupek příkazem na místě a 1x rozhodnutí o uložení správního trestu za přestupek) shledány způsobilými pro záznam v registru řidičů. K přestupku ze dne 4. 9. 2018 žalovaný uvedl, že o něm již bylo pravomocně rozhodnuto, proto mohly správní orgány rozhodnout v řízení o námitkách. K přestupku ze dne 17. 2. 2019 uvedl, že za tento byl žalobci uložen Policií ČR příkaz na místě ve výši 200 Kč a téhož dne bylo vyhotoveno oznámení o uložení pokuty příkazem na místě č. j. KRPA-71050/PŘ-2019-001264 (dále jen „oznámení o uložení pokuty“), z něhož vyplynulo, že žalobce dne 17. 2. 2019 řídil osobní motorové vozidlo tovární značky Škoda, registrační značky X, v Praze – Novém městě, v ulici Sokolská 1802/32. Bylo zjištěno, že během jízdy nebyl připoután bezpečnostním pásem. Tím porušil § 6 odst. 1 písm. a) zákona o silničním provozu a spáchal přestupek dle § 125c odst. 1 písm. k) téhož zákona, za nějž mu byl v souladu s 123b odst. 1 zákona zaznamenán stanovený počet bodů. K odvolacímu argumentu žalobce, že vždy předkládá s doklady i lékařské potvrzení uvedl, že není přesně určeno, o jaké lékařské potvrzení se jedná. Z oznámení o uložení pokuty příkazem na místě však jasně vyplynulo, že lékařské potvrzení o tom, že nemusí se ze zdravotních důvodů poutat bezpečnostním pásem, žalobce nepředložil. Dále odkázal na judikaturu, z níž vyplývá, že udělením souhlasu s projednáním přestupku v blokovém řízení převezme přestupce odpovědnost za skutečnost, že údaje uvedené v pokutovém bloku souhlasí se zjištěným skutkovým stavem, že tento skutečný stav byl zjištěn úplně a zejména že zjištěnému skutkovému stavu odpovídá právní kvalifikace přestupkového jednání, za něž byla přestupci udělena pokuta v blokovém řízení a uvedena na pokutovém bloku. Dodal, že žalobce svůj souhlas stvrdil podpisem pokutového bloku.
4. První žalobní námitkou žalobce namítal nezákonnost zápisu 7 bodů za údajné způsobení dopravní nehody v září roku 2018 (pozn. soudu: z podání obou účastníků řízení a spisového materiálu vyplývá, že se jedná o přestupek ze dne 4. 9. 2018), neboť tuto nehodu nezpůsobil.
5. Ve druhé žalobní námitce namítal nezákonnost zápisu 3 bodů za nedodržení povinnosti připoutání bezpečnostním pásem, neboť přestupek ze dne 17. 2. 2019 nespáchal.
6. Žalobce navrhl, aby soud žalobou napadené rozhodnutí, jakož i rozhodnutí prvostupňové, zrušil a věc vrátil žalovanému k dalšímu řízení.
7. Žalovaný ve vyjádření k první žalobní námitce uvedl, že žalobce byl shledán vinným rozhodnutím MHMP ze dne 25. 3. 2019, č. j. MHMP 544722/2019/PeV (dále jen „prvostupňové rozhodnutí o nehodě“), mimo jiné z přestupku dle § 125c odst. 1 písm. i) bod 1 a 2 a odst. 1 písm. k) zákona o silničním provozu, a to v souvislosti s porušením § 4 písm. a), § 47 odst. 2 písm. a), d) a § 47 odst. 3 písm. b) téhož zákona. Těchto přestupků se žalobce dopustil tím, že dne 4. 9. 2018 v době kolem 9:30 hod řídil vozidlo tovární značky Mitsubishi, registrační značky X, v Praze 4, v ulici 5. května, ve směru od ulice Brněnská k Nuselskému mostu, přičemž na úrovni domu č. p. 781/46, při jízdě v pravém jízdním pruhu, v důsledku toho, že se plně nevěnoval řízení, narazil pravou boční stranou jím řízeného vozidla do levé boční strany zde zaparkovaného vozidla tovární značky Škoda Octavia, registrační značky X (dále jen „dopravní nehoda“). Po způsobení dopravní nehody nezastavil, dopravní nehodu neohlásil Policii ČR a z místa nehody ujel, vlivem nehody vznikla hmotná škoda na obou vozidlech. Za přestupek dle § 125c odst. 1 písm. i) bod 1 zákona o silničním provozu bylo žalobci v souladu s § 123b odst. 1 a s přílohou téhož zákona zaznamenáno 7 bodů. Žalovaný toto rozhodnutí potvrdil rozhodnutím ze dne 24. 6. 2019, č. j. 809/2019-160-SPR-6 (dále jen „rozhodnutí o nehodě“), které nabylo právní moci téhož dne. Proti rozhodnutí o nehodě podal žalobce podnět k přezkumnému řízení, pročež byla věc předložena ministru dopravy. Jelikož však již bylo ve věci dopravní nehody pravomocně rozhodnuto, byly správní orgány oprávněny v řízení o námitkách proti zápisu bodů rozhodnout, neboť pravomocné rozhodnutí je v souladu se zásadou presumpce správnosti správních aktů způsobilým pro záznam v registru řidičů. Dodal, že následně nebyly shledány důvody pro provedení přezkumného řízení. Záznam 7 bodů tak byl proveden na základě správných a zákonných podkladů.
8. Ke druhé žalobní námitce odkázal na odůvodnění žalobou napadeného rozhodnutí, v němž se k ní podrobně vyjádřil.
9. Žalovaný navrhl, aby soud žalobu zamítl.
10. Soud o věci samé rozhodl bez nařízení jednání, a to v souladu s ustanovením § 51 s. ř. s., neboť účastníci řízení takový postup akceptovali. Soud neprovedl navržené důkazy, neboť pro posouzení právní otázky plně postačuje obsah spisového materiálu žalovaného, z něhož při přezkumu zákonnosti žalobou napadeného rozhodnutí vychází.
11. Soud přezkoumal žalobou napadené rozhodnutí, jakož i řízení, které jeho vydání předcházelo, v rozsahu uplatněných žalobních bodů, kterými je vázán, podle skutkového a právního stavu v době rozhodování správního orgánu (§ 75 odst. 1 a 2 věta první s. ř. s.), a dospěl k závěru, že žaloba není důvodná.
12. Předmětem sporu mezi účastníky řízení bylo posouzení otázky, zda byl záznam 10 bodů u žalobce v registru řidičů ke dni 24. 6. 2019 v souladu se zákonem.
13. Ze spisového materiálu soud zjistil tyto pro věc podstatné skutečnosti:
14. Z oznámení o uložení pokuty vyplývá, že žalobci byla dne 17. 2. 2019 příkazem na místě uložena pokuta ve výši 200 Kč, neboť nebyl za jízdy připoután bezpečnostním pásem a nevlastnil lékařské potvrzení, tedy za přestupek dle § 125c odst. 1 písm. k) zákona o silničním provozu (nebyl připoután). Z oznámení o uložení pokuty dále vyplývá, že žalobce pokutu na místě uhradil. Z evidenční karty řidiče vyplývá, že za tento přestupek byly žalobci uloženy 3 body. Prvostupňové rozhodnutí o nehodě nabylo právní moci dne 24. 6. 2019. Z jeho bodu 7) vyplývá, že MHMP uznal žalobce vinným tím, že dne 4. 9. 2018 kolem 9.30 hodin při řízení vozidla Mitsubishi, registrační značky X, po ulici 5. května na úrovni domu číslo 781/46 při jízdě v pravém jízdním pruhu z nezjištěných příčin, kdy se plně nevěnoval řízení, narazil pravou boční stranou jím řízeného vozidla do levé boční strany podélně zaparkovaného vozidla tovární značky Škoda Octavia, registrační značky X, po způsobení dopravní nehody vozidlo nezastavil, dopravní nehodu neohlásil a z místa nehody ujel. Z jeho bodu 8) vyplývá, že MHMP uznal žalobce vinným tím, že v bezprostředně následující době dne 4. 9. 2018 kolem 9.33 hodin na náměstí Hrdinů ve směru jízdy od ulice Táborská k ulici 5. května, při odbočení vlevo z dosud nezjištěných příčin, kdy se plně nevěnoval řízení, narazil pravou přední částí jím řízeného vozidla do betonového obrubníku a kovového zábradlí při pravém okraji vozovky, čímž došlo k částečnému přetočení vozidla tak, že zadní část vozidla Mitsubishi vybočila náhle do levého jízdního pruhu, kde právě projížděl ve stejném směru jízdy autobus MHD, a došlo tak ke střetu, čímž spáchal tak přestupek podle § 125c odst. 1 písm. k), písm. i) bod 1, bod 2 zákona o silničním provozu, za což mu byla uložena pokuta ve výši 5 000 Kč a zaznamenáno 7 bodů do registru řidičů. Žalobce k žalobě přiložil posudek o zdravotní způsobilosti k řízení motorových vozidel, dle nějž je zdravotně způsobilý.
15. Soud při posouzení vyšel z následující právní úpravy:
16. Podle § 123f odst. 1 zákona o silničním provozu v rozhodném znění nesouhlasí-li řidič s provedeným záznamem bodů v registru řidičů, může podat proti provedení záznamu písemně námitky obecnímu úřadu obce s rozšířenou působností příslušnému k provádění záznamu. Podle odst. 3 shledá-li příslušný obecní úřad obce s rozšířenou působností námitky řidiče neodůvodněné, rozhodnutím námitky zamítne a provedený záznam potvrdí.
17. Soud o věci uvážil takto:
18. Ve vztahu k oběma žalobním námitkám soud předně uvádí, že je třeba od sebe odlišit dvě různá řízení - na straně jedné řízení, na jehož základě dochází k záznamu bodů do registru řidičů, na straně druhé pak řízení námitkové ve smyslu § 123f zákona o silničním provozu (dále jen „námitkové řízení“). V případě záznamu bodů do registru řidičů se jedná o trest ve smyslu čl. 40 odst. 6 Listiny základních práv a svobod (srov. usnesení rozšířeného senátu NSS ze dne 30. 9. 2015, č. j. 6 As 114/2014-55), a tudíž se zde uplatní zásady pro soudní přezkum v oblasti správního trestání. V uvedeném rozhodnutí rozšířený senát zároveň zdůraznil, že tento trestní charakter se vztahuje na otázky zjišťování skutkového stavu, tedy na situace, kdy soud ověřuje, zda správní orgán shromáždil dostatek důkazů pro své skutkové závěry. Jak vyplývá z ustálené judikatury NSS, v námitkovém řízení správní orgán nezkoumá skutkový děj, pouze ověřuje, zda byly body zaznamenány na základě způsobilých podkladů a v souladu s jejich obsahem a byl řidiči za každý ze spáchaných přestupků započten odpovídající počet bodů (viz např. rozsudky NSS ze dne 6. 8. 2009, č. j. 9 As 96/2008-44, ze dne 4. 12. 2013, č. j. 6 As 67/2013-16 či recentní rozsudek ze dne 14. 2. 2020, č. j. 1 As 14/2020-28). Správní orgán tedy v námitkovém řízení nepřezkoumává zákonnost a správnost jednotlivých rozhodnutí o přestupku, neboť ta jsou v době tohoto řízení již pravomocná. Žalobce tak nemůže v námitkovém řízení s úspěchem namítat například, že v přestupkovém řízení nebyl dostatečně zjištěn skutkový stav, naopak může např. namítat, že vůbec žádný přestupek nespáchal, a přesto mu byly zaznamenány body do registru řidičů, či že mu za spáchaný přestupek byl zaznamenán nesprávný počet bodů (viz rozsudek NSS ze dne 21. 3. 2012, č. j. 5 As 118/2011-103. Soud proto posuzoval žalobní námitky ve světle výše uvedeného.
19. Soud nevešel na první žalobní námitku týkající se přestupku ze dne 4. 9. 2018. Žalobce namítal, že dopravní nehodu, v souvislosti s níž přestupek dle správních orgánů spáchal, nezavinil. Jak bylo výše uvedeno, v námitkovém řízení nelze zkoumat skutkový děj přestupku, proto ani soudu nepřísluší v projednávané věci jakkoli přezkoumávat skutkové okolnosti přestupku a zákonnost rozhodnutí o něm. K tomu soud uvádí, že přezkumem rozhodnutí o nehodě se na základě žaloby žalobce zabýval v řízení vedeném pod sp. zn. 16 A 41/2019, v němž byly mimo jiné přezkoumávány také skutkové okolnosti dopravní nehody ze dne 4. 9. 2018. Soud v tomto řízení žalobu rozhodnutím ze dne 21. 9. 2020, č. j. 16 A 41/2019-188 zamítl.
20. Soud dodává, že v projednávané věci existovalo pravomocné rozhodnutí o nehodě, tedy podklad způsobilý pro záznam bodů, záznam bodů do evidenční karty žalobce v registru řidičů byl proveden v souladu s ním a počet zaznamenaných bodů odpovídal bodovému hodnocení předmětného přestupku stanovenému v příloze zákona o silničním provozu. Správní orgány tak postupovaly souladně se zákonem, když záznam 7 bodů za přestupek ze dne 4. 9. 2018 potvrdily.
21. Soud nevešel ani na druhou žalobní námitku, týkající se přestupku ze dne 17. 2. 2019. Žalobce namítal, že tento přestupek nespáchal. Stejně jako u předchozí žalobní námitky i zde platí, že soud není oprávněn přezkoumávat skutkové okolnosti přestupku. K nim proto pouze obecně uvádí, že nesouhlasil-li žalobce s tím, že předmětný přestupek spáchal, měl možnost odmítnout projednání přestupku prostřednictvím příkazu na místě a následně se bránit v přestupkovém řízení. Ze spisového materiálu však vyplývá, že žalobce s vyřízením přestupku příkazem na místě souhlasil. V případě souhlasu obviněného z přestupku s jeho projednáním prostřednictvím příkazu na místě přebírá přestupce odpovědnost za skutečnost, že údaje uvedené na příslušných pokutových blocích souhlasí se zjištěným skutkovým stavem, že tento skutkový stav byl zjištěn úplně a zejména že zjištěnému skutkovému stavu odpovídá právní kvalifikace přestupkového jednání, za které byla přestupci udělena pokuta uvedená na pokutových blocích (viz rozsudek NSS ze dne 4. 12. 2013, č. j. 6 As 67/2013-16). Jinak řečeno, jelikož žalobce s příkazem na místě, jímž mu byla uložena sankce za přestupek, souhlasil, je bezpředmětné rozporovat, zda přestupek spáchal či nikoli.
22. Soud uvádí, že oznámení o uložení pokuty, z něhož správní orgány v námitkovém řízení vycházely, je způsobilým podkladem pro záznam bodů, neboť identifikuje žalobce jako pachatele přestupku, uvádí čas a místo spáchání přestupku, označení vozidla, jež žalobce řídil, a konkrétní jednání včetně jeho právní kvalifikace a také to, že byla žalobci uložena pokuta 200 Kč. Záznam bodů do evidenční karty žalobce v registru řidičů byl proveden v souladu s ním a počet zaznamenaných bodů odpovídal bodovému hodnocení předmětného přestupku stanovenému v příloze zákona o silničním provozu. Správní orgány tak postupovaly souladně se zákonem, když záznam 3 bodů za přestupek ze dne 17. 2. 2019 potvrdily.
23. S ohledem na výše uvedené soud žalobu jako nedůvodnou podle ustanovení § 78 odst. 7 s. ř. s. zamítl.
24. Výrok o nákladech řízení je dán ustanovením § 60 odst. 1 s. ř. s. Žalobce nebyl ve věci procesně úspěšný, a proto mu nenáleží náhrada nákladů řízení; žalovanému správnímu orgánu, který měl úspěch, však důvodně vynaložené náklady řízení nevznikly.
Poučení:
Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud.
Praha 26. listopadu 2020
JUDr. Ivanka Havlíková v. r.
předsedkyně senátu