č. j. 19 A 37/2020‑ 14

U s n e s e n í

 

Městský soud v Praze rozhodl samosoudcem JUDr. Tomášem Loudou ve věci

žalobce:  E. S.

státní příslušnost Moldavská republika

 

proti
žalované:  Policie České republiky, Ředitelství služby cizinecké policie

   sídlem Olšanská 2, 130 51 Praha 3

 

o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 24. 8. 2020, č. j. CPR-13175-3/ČJ-2020-930310-V238

 

takto:

  1. Žaloba se odmítá.
  2. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

 

  1. Městskému soudu v Praze byla dne 14. 10. 2020 postoupena žaloba podaná žalobcem proti rozhodnutí žalované ze dne 24. 8. 2020, č. j. CPR-13175-3/ČJ-2020-930310-V238, kterým bylo rozhodnuto o odvolání žalobce ve věci správního vyhoštění.
  2. Podle ust. § 71 odst. 1 s.ř.s. musí žaloba kromě obecných náležitostí podání (§ 37 odst. 2 a 3) obsahovat a) označení napadeného rozhodnutí a den jeho doručení nebo jiného oznámení žalobci, b) označení osob na řízení zúčastněných, jsou-li žalobci známy, c) označení výroků rozhodnutí, které žalobce napadá, d) žalobní body, z nichž musí být patrno, z jakých skutkových a právních důvodů považuje žalobce napadené výroky rozhodnutí za nezákonné nebo nicotné, e) jaké důkazy k prokázání svých tvrzení žalobce navrhuje provést, f) návrh výroku rozsudku. Podle § 71 odst. 2 s.ř.s. žalobce k žalobě připojí jeden opis napadeného rozhodnutí.
  3. Jak dovodil Nejvyšší správní soud v rozhodnutí ze dne 23. 10. 2003, č.j. 2 Azs 9/2003-40, v důsledku přísné dispoziční zásady v řízení o žalobách proti rozhodnutím správního orgánu musí žaloba obsahovat žalobní body, z nichž musí být patrno, z jakých skutkových a právních důvodů považuje žalobce napadené výroky rozhodnutí za nezákonné nebo nicotné [§ 71 odst. 1 písm. d) s. ř. s.]. Obdobně uzavřel Nejvyšší správní soud též v rozhodnutí ze dne 27. 10. 2004, č.j. 4 Azs 149/2004-52, podle kterého žalobní body [§ 71 odst. 1 písm. d) s. ř. s.] musí obsahovat jak právní, tak zpravidla i skutkové důvody, pro které žalobce považuje napadené výroky rozhodnutí správního orgánu za nezákonné nebo nicotné. Pokud žaloba postrádala potřebná konkrétní skutková tvrzení a žalobce vzdor výzvě a poučení soudu nijak nereagoval a vadu neodstranil, postupoval krajský soud v souladu se zákonem, odmítl-li žalobcovo podání z tohoto důvodu.
  4. Popsané závěry byly dále rozvedeny Nejvyšším správním soudem v rozhodnutí rozšířeného senátu ze dne 20. prosince 2005 č. j. 2 Azs 92/2005 - 58, ve kterém se mimo jiné uvádí, že „jím (žalobním bodem) je konkrétní (tj. ve vztahu k žalobci a k projednávané věci individualizované) skutkové tvrzení doprovázené konkrétní právní argumentací, z něhož plyne, z jakých důvodů považuje žalobce napadené výroky rozhodnutí za nezákonné. Líčení skutkových okolností nemůže být toliko typovou charakteristikou určitých „obvyklých“ nezákonností, nýbrž zcela jasně individualizovaným, a tedy od charakteristiky jiných konkrétních skutkových dějů či okolností jednoznačně odlišitelným, popisem.“
  5. Popsané judikatorní závěry lze shrnout tak, že v souladu s ustanovením § 71 odst. 1 písm. d) s.ř.s. musí žaloba proti rozhodnutí správního orgánu obsahovat alespoň zárodek žalobního bodu, tedy uvedení konkrétních skutkových okolností projednávaného případu, které alespoň v minimální míře individualizují námitky žalobce proti napadenému rozhodnutí.
  6. Podaná žaloba však shora uvedené požadavky nesplňuje, neboť neobsahuje ani zárodek žalobního bodu. Žalobce toliko uvádí, že je napadené rozhodnutí nezákonné a nepřezkoumatelné kvůli vadám správního řízení, aniž by výše popsaným způsobem uvedl konkrétní (tj. ve vztahu k žalobci a k projednávané věci individualizované) skutková tvrzení doprovázená konkrétní právní argumentací, z které plyne, z jakých důvodů považuje žalobce napadené výroky rozhodnutí za nezákonné.
  7. Napadené rozhodnutí bylo žalobci doručeno dne 27. 8. 2020 a žaloba byla podána dne 7. 9. 2020 u Krajského soudu v Praze, a lhůta pro doplnění žaloby v souladu s ustanovením § 172 odst. 2 zákona č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, alespoň o jeden žalobní bod tak marně uplynula dnem 7. 9. 2020. Podle rozhodnutí Nejvyššího správního soudu ze dne 11. 3. 2010, č.j. 7 As 15/2010-56, v případech, kdy žaloba neobsahuje žádný žalobní bod  a zároveň není již objektivně možné, aby žalobce žalobní bod ve lhůtě pro podání žaloby doplnil, nemá soud povinnost žalobce vyzývat způsobem upraveným v § 37 odst. 5 s.ř.s. Vzhledem k tomu, že žalobce podal žalobu poslední den lhůty pro podání žaloby, neměl Krajský soud v Praze ani zdejší soud povinnost žalobce vyzvat k doplnění žaloby, přesto tak zdejší soud učinil, neboť mu nebylo známo, kdy bylo žalobci napadené rozhodnutí doručeno, a zda tedy neměl žalobce k doplnění žaloby vyzvat již Krajský soud v Praze. Žalobce však žalobu nedoplnil ani ve lhůtě stanovené usnesením zdejšího soudu č.j. 19 A 37/2020-11.
  8. S ohledem na výše uvedené soud žalobu podle § 46 odst. 1 písm. a) s.ř.s. odmítl, neboť nejsou splněny podmínky řízení (žaloba neobsahuje předepsané náležitosti – žalobní bod) a tento nedostatek již nelze odstranit. Jak dovodil Nejvyšší správní soud v rozhodnutí ze dne 23. 5. 2007, č.j. 7 Afs 106 /2006-76, neobsahuje-li žaloba při svém podání žádný žalobní bod, může být tato vada odstraněna jen ve lhůtě pro podání žaloby (§ 71 odst. 2 s. ř. s.), přičemž není povinností soudu v takových případech žalobce k odstranění vad podání vyzývat podle § 37 odst. 5 s. ř. s. V daném případě takový postu ani nebyl objektivně možný, neboť žaloba byla podána poslední den lhůty.
  9. O nákladech řízení (výrok II.) bylo rozhodnuto podle ust. § 60 odst. 3 věta prvá s.ř.s., neboť žaloba byla odmítnuta.

 

Poučení:

 

Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou (více) vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud.

Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout.

Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s.ř.s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno.

V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.

Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách: www.nssoud.cz.

 

 

 

Praha 27. listopadu 2020

 

 

JUDr. Tomáš Louda v. r.

samosoudce