č. j. 49 A 4/2020 - 57

 

 

 

 

USNESENÍ

Krajský soud v Praze rozhodl samosoudcem Mgr. Ing. Petrem Šuránkem ve věci

žalobce: M. I., narozen X, občan Moldávie

  bytem X

  zastoupen advokátem Mgr. Ladislavem Bártou

  sídlem Purkyňova 6, 702 02  Ostrava

proti

žalované: Policie České republiky, Krajské ředitelství policie Středočeského kraje, odbor cizinecké policie, oddělení pobytové kontroly, pátrání a eskort

sídlem Křižíkova 8, 186 31  Praha 8

o žalobě proti rozhodnutí žalované ze dne 5. 7. 2020, č. j. KRPS-162642-16/ČJ-2020-010022,

takto:

  1. Žaloba se odmítá.
  2. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
  3. Ustanovenému zástupci, Mgr. Ladislavu Bártovi, se nepřiznává odměna za zastupování žalobce.

Odůvodnění:

  1. Žalobce se žalobou podle části třetí, hlavy druhé, dílu prvního zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“), podanou k poštovní přepravě dne 4. 8. 2020, domáhá zrušení rozhodnutí žalované ze dne 5. 7. 2020, č. j. KRPS-162642-16/ČJ-2020-010022 (dále jen „napadené rozhodnutí“), jímž žalovaná rozhodla, že se žalobce podle § 124 odst. 1 písm. b) a c) zákona č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území na území České republiky, ve znění účinném od 1. 7. 2020 (dále jen „zákon o pobytu cizinců“) zajišťuje za účelem správního vyhoštění s tím, že se doba zajištění stanoví na 60 dnů ode dne omezení osobní svobody.
  2. Žalobce v žalobě neobsahující žádné žalobní body požádal o ustanovení konkrétně označeného zástupce z důvodu neznalosti českého práva a nemajetnosti. Soud usnesením ze dne 6. 8. 2020, č. j. 49 A 4/2020-196, žádosti žalobce vyhověl, ustanovil mu zástupcem požadovaného advokáta a současně tohoto zástupce vyzval, aby ve lhůtě 30 dnů od doručení napadeného rozhodnutí žalobci odstranil vady žaloby, přičemž jej upozornil na hrozbu odmítnutí žaloby v případě, že nebude doplněna včas.
  3. Soud souběžně vyžádal od žalovaného doklad o doručení napadeného rozhodnutí žalobci. Z předložené kopie napadeného rozhodnutí opatřené podpisem žalobce soud zjistil, že žalobce napadené rozhodnutí fyzicky převzal v přítomnosti tlumočnice v den jeho vydání, tj. dne 5. 7. 2020.
  4. Usnesením ze dne 18. 8. 2020, č. j. 49 A 4/2020-32, soud žalobu odmítl z důvodu, že ustanoveným zástupcem nebyla v zákonem předpokládané lhůtě doplněna. Rozsudkem Nejvyššího správního soudu ze dne 20. 10. 2020, č. j. 1 Azs 323/2020-18, bylo toto usnesení v návaznosti na kasační stížnost podanou ustanoveným zástupcem žalobce zrušeno, jelikož krajský soud nezohlednil skutečnost, že usnesení o ustanovení zástupce, jež mu ukládalo povinnost doplnit žalobu, v době vydání usnesení ještě nenabylo právní moci.
  5. Soud se tedy musel znovu zabývat, tentokrát již se zohledněním okamžiku nabytí právní moci usnesení o ustanovení zástupce, otázkou, zda již neuplynula stanovená lhůta pro odstranění vad žaloby, již soud podle § 37 odst. 5 s. ř. s. určil v délce odpovídající zákonné lhůtě pro podání žaloby stanovené v ustanovení § 172 odst. 1 zákona o pobytu cizinců. Pouze v této lhůtě bylo možné chybějící žalobní body uplatnit, k později uplatněným žalobním bodům soud nesmí v souladu s ustanovením § 71 odst. 2 s. ř. s. přihlížet.
  6. Usnesení o ustanovení zástupce nabylo právní moci dne 11. 9. 2020, kdy jej žalobce podle obsahu mezinárodní dodejky osobně převzal na adrese bydliště v zemi původu. Tohoto doručení si musel být zástupce žalobce vědom, jelikož bez něj by ani nemohla být řádně projednána jím podaná kasační stížnost, neboť by nebyla podána osobou oprávněnou jednat za žalobce. Je tak zřejmé, že z tohoto doručení vycházel i Nejvyšší správní soud při vydání zrušujícího rozsudku, neboť krajský soud jej po zjištění svého pochybení v předkládací zprávě upozorňoval na skutečnost, že usnesení o ustanovení zástupce ještě nenabylo právní moci.
  7. Soud přitom musí konstatovat, že až do dnešního dne (20. 11. 2020) nebylo soudu žádné doplnění žaloby ustanoveným advokátem předloženo. Jak již soud vysvětlil v předchozím usnesení o odmítnutí žaloby, zástupci žalobce k odstranění vad žaloby zbýval jeden den. Tímto dnem však nebyl 7. 8. 2020, jak předtím soud nesprávně uvážil, nýbrž nejbližší pracovní den (srov. § 40 odst. 3 s. ř. s.) následující po dni doručení usnesení o ustanovení zástupce žalobci, tedy pondělí dne 14. 9. 2020. Byť tedy původně soud žalobu z důvodu neodstranění vad (chybějících žalobních bodů) odmítl předčasně, neboť chybně nepomyslel na nutnost předchozího nabytí právní moci usnesení o ustanovení zástupce, je zjevné, že důvody pro toto odmítnutí nastaly již dne 15. 9. 2020, jelikož zástupce žalobce o ochranu práv svého klienta nedbal a žalobu do té doby nedoplnil.
  8. I kdyby snad bylo možné uvažovat o tom, že lhůta k doplnění žaloby neběžela v době, kdy řízení o žalobě bylo pravomocně skončeno odmítnutím žaloby, tato lhůta by se musela rozběhnout po nabytí právní moci zrušujícího rozsudku Nejvyššího správního soudu. Rozsudek ze dne 20. 10. 2020, č. j. 1 Azs 323/2020-18, nabyl právní moci již v den jeho vydání, ani do dne 21. 10. 2020 však zástupce žalobce žalobu nedoplnil. I z tohoto úhlu pohledu tedy lhůta pro doplnění žaloby marně uplynula.
  9. S ohledem na ustálené závěry judikatury správních soudů (srov. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 7. 2. 2020, č. j. 9 Azs 366/2019-20, publikovaný pod č. 3995/2020 Sb. NSS, a rozsudek rozšířeného senátu Nejvyššího správního soudu ze dne 20. 3. 2018, č. j. 3 Azs 66/2017‑31, č. 3733/2018 Sb. NSS) tak soudu v situaci, kdy žaloba postrádá jakýkoliv žalobní bod a k jejímu včasnému doplnění nedošlo, nezbylo než žalobu opětovně odmítnout postupem podle § 37 odst. 5 věty druhé s. ř. s.
  10.                      O nákladech řízení soud rozhodl v souladu s § 60 odst. 3 s. ř. s., podle něhož žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, byla-li žaloba odmítnuta.
  11.                      Posledním výrokem soud nepřiznal ustanovenému zástupci žalobce odměnu za zastupování. Zástupce žalobce v řízení vykonal dva úkony právní služby (převzetí věci včetně první porady s klientem a sepis kasační stížnosti), v řízení však postupoval způsobem, který nebyl účelný pro ochranu práv jeho klienta, neboť žalobu se nijak nesnažil doplnit a kasační stížnost bez takového doplnění byla zcela bezúčelná. Zástupce žalobce nedal soudu ani na vědomí fakt, že by snad např. pro projednání věci s klientem či alespoň po seznámení se se správním spisem dospěl například k závěru, že situace žalobce je beznadějná a není účelné žalobu doplňovat. Žaloba nebyla z tohoto důvodu vzata zpět, a soud tedy nemá důvod považovat za účelný alespoň úkon převzetí věci. S ohledem na neúčelnost provedených úkonů proto soud neshledal důvody pro to, aby mohl ustanovenému zástupci přiznat jakoukoliv odměnu.

Poučení:

Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud.

Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout.

Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s. ř. s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno.

V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.

Praha 20. listopadu 2020

Mgr. Ing. Petr Šuránek, v. r.

samosoudce

 

 

 

 

 

Shodu s prvopisem potvrzuje: B. M.