USNESENÍ

Krajský soud v Praze rozhodl v senátu složeném z předsedy senátu Mgr. Ing. Petra Šuránka a soudců Mgr. Jana Čížka a JUDr. Davida Krysky ve věci

žalobkyně: N. K., narozená X

státní příslušnice Ruské federace

bytem X

zastoupená advokátkou JUDr. Irenou Strakovou

sídlem Karlovo náměstí 18, Praha 2

proti

žalované: Komise pro rozhodování ve věcech pobytu cizinců 
sídlem nám. Hrdinů 1634/3, Praha 4

o žalobě proti rozhodnutí žalované ze dne 30. 9. 2020, č. j. MV-101394-17/SO-2018,

takto:

1. Žaloba se odmítá.
2. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
3. Žalobkyni se vrací zaplacený soudní poplatek ve výši 3 000 Kč, který jí bude vyplacen z účtu Krajského soudu v Praze, a to do 30 dnů od právní moci tohoto usnesení.

Odůvodnění:

1. Žalobou podle § 65 a násl. zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“), podanou dne 30. 10. 2020, se žalobkyně domáhá zrušení rozhodnutí žalované ze dne 30. 9. 2020, č. j. MV-101394-17/SO-2018 (dále jen „napadené rozhodnutí“), jímž žalovaná zamítla žádost žalobkyně o obnovu řízení ve věci její žádosti o prodloužení platnosti povolení k dlouhodobému pobytu na území České republiky za účelem podnikání – účasti v právnické osobě. Řízení o původní žádosti bylo zastaveno usnesením Ministerstva vnitra ze dne 9. 8. 2018, č. j. OAM-7234-11/DP-2018, jež bylo následně k odvolání žalobkyně potvrzeno rozhodnutím žalované ze dne 21. 2. 2019, č. j. MV-101394-4/SO-2018.
2. Soud nejprve zkoumal, zda jsou splněny procesní předpoklady projednání žaloby a meritorního přezkumu napadeného rozhodnutí.
3. Podle § 5 s. ř. s. se lze ve správním soudnictví domáhat ochrany práv jen na návrh a po vyčerpání řádných opravných prostředků, připouští-li je zvláštní zákon, pokud tento nebo zvláštní zákon nestanoví jinak. Soudní řád správní je tak vystavěn na zásadě subsidiarity, dle níž soudní ochrana nastupuje teprve poté, co jsou vyčerpány možnosti nápravy nezákonného rozhodnutí správního orgánu právními prostředky správního řízení. Nevyčerpání řádných opravných prostředků v řízení před správním orgánem, připouští-li je zákon, je podle § 68 písm. a) s. ř. s. důvodem nepřípustnosti žaloby.
4. Z obsahu žaloby i napadeného rozhodnutí (v době rozhodování soudu nebyl prozatím žalovanou předložen správní spis) je zřejmé, že žaloba směřuje proti napadenému rozhodnutí, jímž byla zamítnuta žádost žalobkyně o obnovu řízení. Byť v původním řízení rozhodovala žalovaná jako odvolací orgán, v řízení o obnově rozhodovala jako správní orgán prvního stupně (srov. § 100 odst. 2 třetí větu zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů). Proti rozhodnutí správního orgánu prvního stupně v řízení o obnově je obecně přípustný řádný opravný prostředek (odvolání, případně rozklad), o němž rozhoduje nadřízený správní orgán, jímž je v daném případě ministr vnitra (§ 170a odst. 2 zákona č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů). O právu podat řádný opravný prostředek byla ostatně žalobkyně poučena již v napadeném rozhodnutí. Předpisy upravující správní řízení tedy bezpochyby umožňují žalobkyni bránit se napadenému rozhodnutí řádným opravným prostředkem ve správním řízení. Žalobkyně je přitom před podáním žaloby povinna takový opravný prostředek nejen podat, ale též vyčkat, než o něm nadřízený správní orgán rozhodne. Teprve rozhodnutím nadřízeného orgánu je podmínka vyčerpání řádných opravných prostředků naplněna (srov. rozsudky Nejvyššího správního soudu ze dne 4. 3. 2004, č. j. 3 Ads 58/2003-32, a ze dne 19. 11. 2009, č. j. 1 Afs 88/2009-48, č. 2646/2012 Sb. NSS, dostupné na www.nssoud.cz). Žaloba je tedy v projednávané věci nepřípustná, neboť směřuje proti napadenému rozhodnutí vydanému správním orgánem prvního stupně, aniž by žalobkyně vyčerpala řádný opravný prostředek.
5. Soudu proto nezbylo, než žalobu odmítnout pro nepřípustnost [§ 46 odst. 1 písm. d) ve spojení s § 68 písm. a) s. ř. s.].
6. Soud již nerozhodoval o návrhu žalobkyně na přiznání odkladného účinku, neboť žaloba byla odmítnuta, a proto se tento návrh se stal zjevně bezpředmětným.
7. O nákladech řízení rozhodl soud v souladu s § 60 odst. 3 s. ř. s., podle kterého žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, byl-li návrh odmítnut.
8. Jelikož byla žaloba odmítnuta, soud podle § 10 odst. 3 věty třetí zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů vrátil žalobkyni zaplacený soudní poplatek za řízení ve výši 3 000 Kč.

Poučení:

Proti tomuto usnesení lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud.

Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout.

Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s. ř. s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno.

V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.

Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách: www.nssoud.cz.

Praha   26. listopadu 2020

Mgr. Ing. Petr Šuránek, v. r.

předseda senátu