č. j. 30 A 2/2020-617
USNESENÍ
Krajský soud v Hradci Králové rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Jana Rutsche a soudkyň Mgr. Heleny Konečné a JUDr. Ivony Šubrtové ve věci
žalobců: a) J. T.
zastoupený B. C.
b) B. C.
proti
žalovanému: Krajské ředitelství policie Královehradeckého kraje
se sídlem Hradec Králové, Ulrichovo nám. 810
v řízení o žalobě na ochranu před nezákonným zásahem spočívajícím v postupu policejního orgánu dne 14. 8. 2019 na 68 km dálnice D11 ve směru na Prahu,
takto:
Odůvodnění:
Žalobci žalobou ze dne 14. 11. 2019 (došlou krajskému soudu téhož dne) nazvanou „nezákonný zásah do základních práv a svobod ze strany úředních osob Policie ČR“ brojili proti postupu Policie ČR při policejním zákroku, ke kterému došlo dne 14. 8. 2019 na 68 km dálnice D11 ve směru na Prahu.
K výzvám krajského soudu ze dne 19. 11. 2019, čj. 3 Na 65/2019-12 a čj. 3 Na 66/2019-31, ze dne 5. 12. 2019, čj. 3 Na 65/2019-26 a čj. 3 Na 65/2019-201, ze dne 2. 2. 2020, čj. 3 Na 51/2020-6, a ze dne 14. 1. 2020, čj. 30 A 2/2020-368, žalobci zopakovali a potvrdili, že mají na mysli a že jde o správní žalobu (a její následná doplnění) proti úřednímu postupu Policie ČR ve smyslu s. ř. s., přičemž okolnosti, které uvedli ve smyslu podezření z trestního jednání, podali rovněž ke státnímu zastupitelství, a k této správní žalobě je doplnili pouze jako vedlejší a upřesňující důkazy. K dotazu soudu rovněž upřesnili, že žalobu podává nejen sám žalobce a), ale i žalobkyně b).
Za nezákonný zásah žalovaného označili žalobci postup Policie ČR při policejním zákroku dne 14. 8. 2019. Uvedli, že „pachatelem jsou úřední osoby Policie ČR, které se účastnily služebního policejního zákroku“ proti žalobci a) a žalobkyni b), že především však je pachatelem porušení zásad ústavně-právního zřízení demokratického právního státu Policie ČR, která svým úředním jednáním poškodila jejich právo na zdraví, na soukromý život a osobnostní práva. Úřední jednání policistů označili rovněž za podjaté. Obsáhle a opakovaně popisovali průběh předmětného policejního zákroku, přičemž mimo jiné s poukazem na Ústavu a Listinu základních práv a svobod namítali porušení principu rovnosti a zákazu diskriminace. Zneužitím práva žalobci označili rovněž použití testovací soupravy DrugWipe na základní orientační vyšetření na přítomnost návykových látek, která byla v daném případě policisty použita u žalobce a), přičemž ten zpochybnil i samotný test jako takový a užívání těchto testerů označil za nelegální a tudíž nezákonné.
Žaloba nemohla být projednána a musela být jako podaná opožděně odmítnuta z následujících důvodů.
Soudní ochrany před nezákonným zásahem se lze ve správním soudnictví domáhat v řízení o ochraně před nezákonným zásahem, pokynem nebo donucením správního orgánu podle ustanovení § 82 a násl. zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního (dále jen “s. ř. s.“).
Ustanovení § 84 s. ř. s. určuje lhůtu pro podání této žaloby a její náležitosti. Dle jeho odstavce prvého musí být žaloba podána do dvou měsíců ode dne, kdy se žalobce dozvěděl o nezákonném zásahu. Nejpozději lze žalobu podat do dvou let od okamžiku, kdy k němu došlo. Zmeškání lhůty přitom nelze prominout (§ 84 odst. 2 s. ř. s.).
Podle ustanovení § 46 odst. 1 písm. b) s. ř. s. soud žalobu odmítne, byla-li podána předčasně nebo opožděně.
Jak je již uvedeno shora, subjektivní lhůta pro podání žaloby na ochranu před nezákonným zásahem (§ 84 odst. 1 s. ř. s.) je stanovena v délce dvou měsíců ode dne, kdy se žalobce o nezákonném zásahu dozvěděl. Rozhodným okamžikem pro běh dvouměsíční subjektivní lhůty je tak okamžik, ke kterému se žalobce dozvěděl o jednání, v němž spatřuje nezákonný zásah. V daném případě z tvrzení žalobců i listin předložených žalovaným bylo zjištěno a je nesporné, že k předmětnému policejnímu zákroku došlo dne 14. 8. 2019. Konec dvouměsíční lhůty pro podání žaloby tak v posuzované věci skončil dne 14. 10. 2019, tj. jeden měsíc před podáním žaloby, která byla vyhotovena dle data na ní uvedeného dne 14. 11. 2019 a soudu doručena téhož dne elektronicky, k poštovní přepravě byla předána dne 15. 11. 2019 a soudu v listinné podobě došla dne 18. 11. 2019.
Z uvedeného je tak zřejmé, že žaloba byla podána po zákonem stanovené lhůtě, proto ji krajský soud musel dle ustanovení § 46 odst. 1 písm. b) s. ř. s. jako opožděnou odmítnout.
Výrok o nákladech řízení se opírá o ustanovení § 60 odst. 3 s. ř. s., podle něhož žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, bylo-li řízení zastaveno nebo žaloba odmítnuta (výrok II.).
Podle ustanovení § 10 odst. 3 věta třetí zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů, soud vrátí z účtu soudu zaplacený poplatek, byl-li návrh na zahájení řízení před prvním jednáním odmítnut. Podmínky citovaného ustanovení byly splněny, každému ze žalobců se proto vrací 2.000 Kč (výrok III.).
Poučení:
Toto rozhodnutí nabývá právní moci dnem doručení účastníkům (§ 54 odst. 5 s. ř. s.).
Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává u Nejvyššího správního soudu, který o ní také rozhoduje.
Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s. ř. s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno.
V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.
Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách: www.nssoud.cz.
Hradec Králové 10. prosince 2020
JUDr. Jan Rutsch v. r.
předseda senátu