[OBRÁZEK]ČESKÁ REPUBLIKA

ROZSUDEK

JMÉNEM REPUBLIKY

Městský soud v Praze rozhodl v senátě složeném z předsedy Milana Taubera, soudce Vadima Hlavatého a soudkyně Pavly Klusáčkové ve věci

žalobce: Fotizon s.r.o., IČO 29026342
se sídlem Patočkova 1707/101, Praha 6
zastoupený advokátem Mgr. Václavem Voříškem
se sídlem Pod Kaštany 245/10, Praha 6
 

proti

žalovanému: Magistrát hlavního města Prahy
se sídlem Mariánské náměstí 2/2, Praha 1

o žalobě ze dne 12. 2. 2019 na ochranu proti nečinnosti správního orgánu

takto:

1. Žalovanému se ukládá povinnost vydat rozhodnutí v řízení vedeném pod sp. zn. S-MHMP 742420/2017/Dvo, a to do 15 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

2. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci do jednoho měsíce od právní moci tohoto rozsudku na náhradě nákladů řízení 10 228 Kč, a to do rukou zástupce žalobce Mgr. Václava Voříška, advokáta.

Odůvodnění:

Obsah žaloby

1. Žalobou podanou u Městského soudu v Praze se žalobce domáhal ochrany proti nečinnosti žalovaného spočívající v tom, že žalovaný nevydal rozhodnutí v řízení vedeném pod sp. zn. S-MHMP 742420/2017/Dvo.
2. V žalobě žalobce uvedl, že žalovaný vydal příkaz ze dne 13. 2. 2018, č. j. MHMP 253007/2018/Dvo, sp. zn. S-MHMP 742420/2017/Dvo (dále jen „předmětný příkaz“), kterým uznal žalobce vinným ze spáchání správního deliktu. Žalobce proti němu podal dne 22. 2. 2018 odpor (dále jen „předmětný odpor“), k čemuž byl zastoupen zmocněncem, společností ODVOZ VOZU s.r.o. Žalovaný však žalobci následně zaslal výzvu ze dne 5. 3. 2018, č. j. MHMP 335875/2018/Dvo, sp. zn. S-MHMP 742420/2017/Dvo (dále jen „předmětná výzva“), k předložení plné moci, která bude opatřena razítkem žalobce, neboť pouhý podpis a uvedení jednatelky žalobce na plné moci považuje žalovaný za nedostačující.
3. Žalobce s touto úvahou nesouhlasí, neboť v obchodním rejstříku není uvedeno, že by k podepisování za žalovaného bylo nutné připojit otisk jeho razítka. Způsob zastupování se tak řídí obecnou právní úpravou obsaženou v § 161 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „občanský zákoník“). Oprávnění jednatelky k podpisu za žalobce vyplývalo ze zápisu v obchodním rejstříku, žalovanému proto musela být tato skutečnost známa. Žalobce (jeho jednatelka) ostatně žádné takové razítko nepoužívá ani nevlastní.
4. Zmocněnec žalobce proto podal žádost o uplatnění opatření proti nečinnosti k Ministerstvu dopravy, které však žádosti nevyhovělo usnesením ze dne 31. 1. 2019, č. j. 153/2019-160-SPR/3 (dále jen „usnesení MD“), s tím, že měl žalobce vyhovět předmětné výzvě.
5. Žalobce setrval na tom, že plná moc, kterou zaslal žalovanému, je podepsaná řádně a žalovanému tak vznikla povinnost vydat rozhodnutí ve lhůtě 30 dnů dle § 71 odst. 3 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád (dále jen „správní řád“), tj. nejpozději do 26. 3. 2018.

Vyjádření žalovaného

6. Žalovaný navrhl žalobu zamítnout. Uvedl, že žalobce udělil plnou moc k podání předmětného odporu společnosti vystupující jako „profesionální zmocněnec“, který zastupuje ve větším počtu správních řízení a jehož jediným nástrojem v řízení jsou procesní obstrukce, přičemž často jsou plné moci podepsány někým jiným. Žalovaný proto pojal podezření stran skutečného udělení plné moci, pročež vydal předmětnou výzvu, v níž žalobce poučil o důsledcích nedoplnění a o možnosti podat odpor; předmětnou výzvu doručil jak zmocněnci žalobce, tak přímo žalobci.
7. Žalobce (jeho zmocněnec) na předmětnou výzvu nijak nereagoval, předmětný příkaz tudíž dne 23. 2. 2018 nabyl právní moci, o čemž byl žalobce informován přípisem ze dne 9. 4. 2018. Žalovaný podotkl, že považoval-li žalobce (jeho zmocněnec) předmětnou výzvu za vadnou, měl se proti ní bránit odvoláním. S názorem žalovaného se ztotožnilo i nadřízené Ministerstvo dopravy, které neuplatnilo opatření proti nečinnosti.

Posouzení žalobních tvrzení

8. Soud v mezích žalobních tvrzení přezkoumal postup žalovaného, přičemž vycházel ze skutkového stavu zjištěného ke dni svého rozhodnutí [§ 81 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní (dále jen „s. ř. s.“)]. Po posouzení věci dospěl k závěru, že žaloba je důvodná.
9. Podle § 33 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád (dále jen „správní řád“), účastník si může zvolit zmocněnce. Zmocnění k zastoupení se prokazuje písemnou plnou mocí. Plnou moc lze udělit i ústně do protokolu. V téže věci může mít účastník současně pouze jednoho zmocněnce.
10. Podle § 33 odst. 2 písm. b) správního řádu zmocnění může být uděleno pro celé řízení.
11. Podle § 37 odst. 2 správního řádu z podání musí být patrno, kdo je činí, které věci se týká a co se navrhuje. Fyzická osoba uvede v podání jméno, příjmení, datum narození a místo trvalého pobytu, popřípadě jinou adresu pro doručování podle § 19 odst. 4. V podání souvisejícím s její podnikatelskou činností uvede fyzická osoba jméno a příjmení, popřípadě dodatek odlišující osobu podnikatele nebo druh podnikání vztahující se k této osobě nebo jí provozovanému druhu podnikání, identifikační číslo osob a adresu zapsanou v obchodním rejstříku nebo jiné zákonem upravené evidenci jako místo podnikání, popřípadě jinou adresu pro doručování. Právnická osoba uvede v podání svůj název nebo obchodní firmu, identifikační číslo osob nebo obdobný údaj a adresu sídla, popřípadě jinou adresu pro doručování. Podání musí obsahovat označení správního orgánu, jemuž je určeno, další náležitosti, které stanoví zákon, a podpis osoby, která je činí.
12. Podle § 161 občanského zákoníku kdo právnickou osobu zastupuje, dá najevo, co ho k tomu opravňuje, neplyne-li to již z okolností. Kdo za právnickou osobu podepisuje, připojí k jejímu názvu svůj podpis, popřípadě i údaj o své funkci nebo o svém pracovním zařazení.
13. Ze správního spisu se podává, že předmětná plná moc obsahuje označení žalobce (zmocnitele) v rozsahu: obchodní firma, IČO a sídlo. Je z ní patrné, že je udělována pro celé správní řízení před žalovaným, které je identifikováno spisovou značkou. Konečně obsahuje dataci, čitelné, ručně psané jméno a příjmení jednatelky žalobce (bez označení funkce) a její podpis.
14. Dále se ze správního spisu podává, že předmětná výzva vyzývá žalobce „k předložení plné moci, která bude opatřená razítkem společnosti.“, jelikož předmětná plná moc nesplňuje náležitosti uvedené v § 37 odst. 2 správního řádu, tj. není opatřena tímto razítkem. V odůvodnění pak odkazuje na náležitosti plné moci dle § 33 správního řádu s tím, že „správní orgán na základě výše uvedených pochybností žádá o doplnění razítka společnosti na plné moci (…) správní orgán požaduje doložení podpisu na plné moci (…)“.
15. Soud konstatuje, že předmětná plná moc neobsahuje žádné vady, žalovaný k ní tudíž měl přihlédnout a pokračovat v řízení, neboť předmětný odpor byl podán řádným zástupcem žalobce.
16. Žalobce v předmětné plné moci uvedl veškeré náležitosti požadované § 37 odst. 2 správního řádu, zejména podpis osoby, která podání činí. To vyplývá z § 161 občanského zákoníku, neboť razítko žalobce (právnické osoby) není povinnou náležitostí podpisu osoby, jež žalobce (právnickou osobu) zastupuje. Možno dodat, že povinné není ani označení funkce (tj. jednatelka) osoby zastupující právnickou osobu.
17. Soud bere na vědomí argumentaci žalovaného, že pojal podezření stran skutečného udělení předmětné plné moci. Pochybnostmi správního orgánu stran udělení plné moci se zaobírá rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 17. 10. 2014, čj. 4 As 171/2014-26, dle něhož k prokázání oprávnění zmocněnce zastupovat ve správním řízení účastníka postačí plná moc předložená v prosté kopii, pokud správní orgán nemá na základě konkrétních okolností případu pochybnosti, zda plná moc byla účastníkem řízení skutečně udělena. V takovém případě správní orgán vyzve zmocněnce, aby plnou moc předložil v originále nebo ověřené kopii.
18. Citovaný judikát však na projednávanou věc nedopadá, a to předně proto, že pojednává o možnosti v pochybnostech žádat předložení originálu nebo ověřené kopie plné moci, a nikoli předložení plné moci s razítkem právnické osoby, přičemž z  předmětné výzvy nevyplývá, že by požadovaná plná moc měla být předložena ve zmíněné formě.
19. Vadný je též samotný obsah předmětné výzvy, jelikož z ní vůbec nevyplývá, že by měl žalovaný pochybnosti o udělení plné moci, včetně jejich odůvodnění. Dikce předmětné výzvy hovoří o chybějící náležitosti – razítku žalobce, což ovšem soud vyvrátil výše, a ačkoli se v odůvodnění vyskytuje obrat „na základě výše uvedených pochybností“, podezření stran skutečného udělení předmětné plné moci nikde v textu uvedeno není a ani jej nelze dovodit. Z předmětné výzvy je patrné pouze to, že žalovaný je přesvědčen, že obligatorní náležitostí plné moci udělené právnickou osobou je její razítko.
20. Tuto vadu nemůže zhojit ani usnesení MD, které již uvádí, že byly dány pochybnosti o udělení plné moci a tyto podkládá argumentací - zástupce žalobce pro správní řízení vystupuje ve značném počtu řízení po celé ČR, přičemž spekulace týkající se zastoupení jsou jeho častou námitkou. Usnesení MD ovšem vůči předmětné výzvě není druhostupňovým rozhodnutím, k čemuž soud připomíná, že dle ustálené judikatury tvoří rozhodnutí správních orgánů obou stupňů z hlediska soudního přezkumu jeden celek (viz např. usnesení rozšířeného senátu Nejvyššího správního soudu ze dne 12. 10. 2004, č. j. 5 Afs 16/2003-56, nebo rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 31. 10. 2014, č. j. 6 As 161/2013-25). V případě usnesení MD se však nejedná o důsledek podání řádného opravného prostředku, nýbrž o procesně izolovaný akt sloužící k ochraně proti nečinnosti. Nemůže proto dodatečně doplnit chybějící odůvodnění předmětné výzvy.
21. Závěrem soud dodává, že společnost ODVOZ VOZU s.r.o. byla ke dni 4. 6. 2019 zrušena s likvidací, přičemž dosud nezanikla (nebyla vymazána z obchodního rejstříku). Tato skutečnost však nemá na rozhodnutí soudu vliv, soud ji uvádí coby upozornění účastníkům návazného správního řízení.

Závěr

22. Na základě shora uvedeného soud dospěl k závěru, že žaloba je důvodná, a proto podle § 81 odst. 2 s. ř. s. uložil žalovanému povinnost vydat rozhodnutí v řízení vedeném pod sp. zn. S-MHMP 742420/2017/Dvo, a to do 15 dnů od právní moci tohoto rozsudku. Za splnění podmínek zakotvených v § 51 odst. 1 s. ř. s. tak učinil bez nařízení jednání (žalobce ani žalovaný nesdělili soudu svůj nesouhlas s takovým projednáním věci).
23. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle § 60 odst. 1 s. ř. s., podle něhož má účastník, který měl ve věci plný úspěch, právo na náhradu nákladů řízení před soudem, které důvodně vynaložil, proti účastníkovi, který ve věci úspěch neměl. Jelikož byl žalobce ve věci zcela úspěšný, uložil soud žalovanému zaplatit mu náhradu nákladů řízení. Náklady žalobce představuje zaplacený soudní poplatek ve výši 2 000 Kč a náklady zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1, § 7 a § 9 odst. 4 písm. d) vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb, ve výši 3 100 Kč a paušální náhrada hotových výdajů stanovená dle § 13 odst. 4 téže vyhlášky ve výši 300 Kč za každý ze dvou úkonů právní služby (převzetí a příprava zastoupení, písemné podání nebo návrh ve věci samé - žaloba) a náhrada za daň z přidané hodnoty v sazbě 21 % ve výši 1 428 Kč. Soud dodává, že spis neobsahuje repliku, jak avizuje vyúčtování zástupce žalobce. Celkem tak náklady řízení činí 10 228 Kč.

Poučení:

Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou (více) vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud.

Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout.

Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s. ř. s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno.

V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.

Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách: www.nssoud.cz.

Praha 23. listopadu 2020

Mgr. Milan Tauber v. r.

předseda senátu