USNESENÍ

Krajský soud v Ústí nad Labem rozhodl v senátu složeném z předsedy Mgr. Václava Trajera a soudců Ing. Mgr. Martina Jakuba Bruse a Mgr. Pavla Suchého ve věci

o návrhu na neplatnost hlasování ve volbách do Zastupitelstva Ústeckého kraje konaných ve dnech 2. a 3. 10. 2020,

takto:

I. Návrh se zamítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

1. Navrhovatel se návrhem doručeným soudu dne 16. 10. 2020, v 15:57:20 hodin, tj. v zákonem stanovené lhůtě, podle § 53 odst. 1 a 2 zákona č. 130/2000 Sb., o volbách do zastupitelstev krajů a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „volební zákon“) domáhal vyslovení neplatnosti hlasování ve volbách do Zastupitelstva Ústeckého kraje (dále jen „zastupitelstvo“) konaných ve dnech 2. a 3. 10. 2020 ve volebním okrsku č. 4 v obci Meziboří.

Návrh

2. V návrhu navrhovatel uvedl, že dle oficiálních výsledků voleb bylo ve volebním okrsku č. 4 v obci Meziboří vydáno 340 volebních obálek, ale odevzdáno jich bylo jen 305, z čehož 302 obsahovalo platné hlasy. Navrhovatel připustil, že nižší počet odevzdaných obálek nemusí automaticky znamenat pochybení okrskové volební komise, ovšem absence více než 10 % vydaných obálek je jev, jehož příčinu by měla volební komise v průběhu voleb zaznamenat. Mohlo by jít například o protestní kampaň v dané lokalitě, kdy by voliči volební obálky nevhazovali do urny, ale odnášeli si je z volební místnosti. Navrhovatel uvedl, že dle sdělení komisaře, kterého do předmětné volební komise delegoval, k odcházení voličů s obálkami nedocházelo. Rovněž poukázal na skutečnost, že v ostatních okrscích obce Meziboří bylo odevzdáno přesně tolik obálek, kolik jich bylo vydáno. Proto dle jeho názoru lze vyloučit protestní akci voličů z této obce.
3. Navrhovatel trval na tom, že po odpečetění volební dokumentace nelze již s jistotou určit, zda došlo k pochybení při vedení seznamu voličů, evidování počtu vydaných obálek, manipulaci s obálkami v průběhu sčítání nebo při vyhotovování zápisu o průběhu a výsledku hlasování, případně k souběhu více z uvedených chyb. Navrhovatel trval na tom, že i pokud by soud zjistil, že v seznamu voličů je ve skutečnosti vyznačeno hlasování u 305 voličů, nelze dle jeho názoru vyloučit, že chyba je právě v tomto seznamu voličů a počet vydaných obálek je naopak evidován správně. Dle navrhovatele je počet chybějících obálek natolik vysoký, že „zatemňuje“ výsledek voleb v tomto okrsku a nezbývá než prohlásit hlasování v tomto okrsku za neplatné.

Vyjádření účastníků řízení

4. Účastník 1) ve svém vyjádření k návrhu uvedl, že je pouze na oprávněném voliči, zda vhodí úřední obálku po úpravě hlasovacích lístků za zástěnou do volební urny, či nikoli. Zůstává na vůli voliče, zda své volební právo využije. Rozhodnout se může i v samotné volební místnosti po vydání úřední obálky. Neprovede-li volič samotný akt hlasování, je to jeho právo. Okrsková volební komise nemá oprávnění zkoumat důvod případného nevhození úřední obálky do urny. Účastník 1) rovněž nevyloučil, že by si voliči mohli odnést úřední obálky z volební místnosti, aniž by si toho komise mohla všimnout.
5. Zdůraznil, že pokud sčítání hlasů bylo v souladu s právními předpisy a zápis byl podepsán všemi členy okrskové volební komise, případně většinou členů okrskové volební komise a zástupce Českého statistického úřadu pro Ústecký kraj převzal tyto výsledky bez výhrad, pak není dle názoru účastníka 1) důvod oficiální výsledky voleb zpochybňovat. Uvedl, že nemá možnost provést kontrolu sčítání hlasů, protože volební dokumentace je zapečetěná. Ke sčítání hlasů a k úkonům s tím spojeným se tedy nemůže relevantně vyjádřit.
6. Další účastníci řízení se k návrhu nijak nevyjádřili.

Posouzení věci soudem

7. Podle § 90 odst. 1 s. ř. s. se může za podmínek stanovených zvláštními zákony občan, politická strana nebo nezávislý kandidát anebo sdružení nezávislých kandidátů a sdružení politických stran nebo politických hnutí a nezávislých kandidátů návrhem domáhat rozhodnutí soudu o neplatnosti voleb nebo neplatnosti hlasování anebo neplatnosti volby kandidáta. Tímto zvláštním zákonem je volební zákon, podle jehož § 53 odst. 1 se podáním návrhu na neplatnost hlasování, neplatnost voleb nebo neplatnost volby kandidáta může domáhat ochrany soudu každý občan zapsaný do seznamu voličů ve volebním okrsku, kde byl člen zastupitelstva kraje volen, jakož i každá politická strana, politické hnutí nebo koalice, jejíž kandidátní listina byla zaregistrována pro volby do tohoto zastupitelstva. Návrh je třeba podat nejpozději do deseti dnů po vyhlášení výsledků voleb do zastupitelstev krajů Státní volební komisí.
8. Před vlastním meritorním projednáním podaného návrhu se soud nejprve zabýval tím, zda nejsou dány nějaké překážky, které by mu bránily o předmětném návrhu věcně rozhodnout. Dospěl přitom k závěru, že žádné takové překážky nejsou dány, neboť návrh byl podán u věcně a místně příslušného soudu v zákonem stanovené desetidenní lhůtě po vyhlášení výsledků voleb a navrhovatel byl k podání návrhu aktivně legitimován, neboť se jedná o volební stranu řádně registrovanou pro volby do Zastupitelstva Ústeckého kraje.
9. V souladu s § 90 odst. 2 větou první s. ř. s. ve spojení s § 53 odst. 1 volebního zákona jsou v řízení o návrhu na neplatnost hlasování účastníky navrhovatel, příslušný volební orgán a politická strana, sdružení nezávislých kandidátů nebo sdružení politických stran nebo politických hnutí a nezávislých kandidátů, na jejichž kandidátní listině byl uveden kandidát, jehož volba byla napadena. Volebním orgánem v daném případě je v souladu s úpravou obsaženou v hlavě II volebního zákona Krajský úřad Ústeckého kraje. V souladu s aktuální judikaturou Ústavního soudu jsou pak dalšími účastníky řízení všechny volební strany, které v předmětných volbách získaly alespoň jeden mandát (srov. nález Ústavního soudu ze dne 27. 3. 2019, sp. zn. III. ÚS 35/19, dostupný na nalus.usoud.cz).
10. Podle § 53 odst. 2 volebního zákona může návrh na neplatnost hlasování podat navrhovatel, má‑li za to, že byla porušena ustanovení tohoto zákona způsobem, který hrubě ovlivnil výsledky hlasování. Z obsahu citovaného ustanovení vyplývá, že objektem ochrany řízení o neplatnosti hlasování je svoboda projevu vůle voliče při hlasování. Existuje totiž celá řada skutečností, které jeho výsledek mohou ovlivnit. K tomu je sice zaměřena i celá volební kampaň, ovšem zákon spojuje neplatnost hlasování pouze s protizákonným jednáním nebo opomenutím, k němuž dojde ve volební místnosti a v jejím bezprostředním okolí během přesně zákonem vymezeného časového úseku končícího uzavřením volebních místností, a to za situace, kdy porušení zákona dosáhne takové intenzity a rozsahu, že je způsobilé ovlivnit výsledek hlasování hrubým způsobem. Výsledkem hlasování je projev vůle voličů, který je vyjádřen konkrétní úpravou hlasovacích lístků a jejich odevzdáním zákonem stanovenými způsoby.
11. Z § 53 odst. 2 volebního zákona vyplývá, že návrh na neplatnost hlasování je důvodný při splnění třech předpokladů, kterými jsou (1) protizákonnost spočívající v porušení některého ustanovení volebního zákona, (2) souvislost mezi touto protizákonností a celkovým počtem hlasů odevzdaných pro určitou volební stranu nebo její jednotlivé kandidáty, jakož i to, že (3) tato protizákonnost ovlivnila (nikoli pouze mohla ovlivnit) výsledek hlasování jako celek, a to hrubým způsobem. Protizákonnost musí dosahovat takové intenzity, že je možno důvodně předpokládat odlišné výsledky hlasování, tedy jiné složení zastupitelského sboru, pokud by k takovému jednání nedošlo (tzv. „zatemnění“ volebního výsledku). Tyto jednotlivé předpoklady pro vyslovení neplatnosti voleb či hlasování ve volbách, které formuloval Nejvyšší správní soud ve svém usnesení ze dne 2. 7. 2004, č. j. Vol 6/2004-12, publ. pod č. 354/2004 Sb. NSS, dostupném na www.nssoud.cz, musí být splněny kumulativně. To znamená, že pokud kterýkoli z těchto předpokladů nenastal či nebyl prokázán, není možné návrhu vyhovět.
12. Na tomto místě považuje soud za nutné postavit na jisto, jak se nakládá s úředními obálkami v průběhu hlasování. V § 29 odst. 1 volebního zákona je mimo jiné stanoveno, že volební místnost musí být pro každý volební okrsek vybavena dostatečným množstvím úředních obálek. V § 31 odst. 3 volebního zákona je mimo jiné uvedeno, že po učinění záznamu do výpisu ze stálého seznamu obdrží volič od okrskové volební komise úřední obálku. V § 38 odst. 3 volebního zákona je mimo jiné uvedeno, že okrsková volební komise vyjme obálky s hlasovacími lístky z volební schránky, spočítá úřední obálky a porovná jejich počet se záznamy ve výpisech ze stálého seznamu. V § 40 odst. 2 písm. c) volebního zákona je uvedeno, že v zápise okrskové volební komise o průběhu a výsledku hlasování se uvede počet voličů, kterým byly vydány úřední obálky. Z uvedených ustanovení volebního zákona dle soudu jednoznačně vyplývá, že předmětem evidence v rámci průběhu hlasování není počet vydaných úředních obálek, jak se mylně domníval navrhovatel, ale výhradně počet voličů, kterým byly úřední obálky vydány s tím, že každému oprávněnému voliči, který se dostaví k volbám je vydána právě jedna obálka. Počet vydaných úředních obálek tedy odpovídá počtu oprávněných voličů, kteří se dostavili k volbám do příslušné volební místnosti. Proto se do zápisu o průběhu a výsledku hlasování uvádí počet voličů, kterým byly vydány úřední obálky, a nikoli počet vydaných úředních obálek. K nesprávnému závěru, že předmětem evidence v rámci průběhu hlasování je mimo jiné i počet vydaných úředních obálek, zřejmě vedla navrhovatele skutečnost, že na webových stránkách www.volby.cz provozovaných Českým statistickým úřadem je v přehledu o volební účasti uveden údaj „Vydané obálky“. Soud konstatuje, že v tomto případě se jedná o určitou zkratku, která označuje dle zákona evidovaný údaj o počtu voličů, kterým byly vydány úřední obálky.
13. Na základě předmětného návrhu si soud nechal předložit volební dokumentaci volebního okrsku č. 4 v obci Meziboří. Po rozpečetění volební dokumentace soud zjistil, že ve volební dokumentaci bylo uloženo 305 úředních obálek, které byly odevzdány do volební urny, z nichž 3 obsahovaly neplatné hlasy. Ze seznamu oprávněných voličů bylo dále zjištěno, že voleb se zúčastnilo 304 voličů zapsaných v seznamu voličů pro tento okrsek a jeden volič na základě volebního průkazu. Počet hlasovacích lístků, ze kterých okrsková volební komise zjišťovala volební výsledky, odpovídal počtu odevzdaných úředních obálek s platnými hlasovacími lístky. Dle volební dokumentace tedy počet voličů, kteří se zúčastnili v předmětném volebním okrsku voleb, a počet odevzdaných úředních obálek zcela odpovídal. Nesprávně byl tedy v zápise okrskové volební komise o průběhu a výsledku hlasování uveden údaj o počtu voličů, kterým byly vydány úřední obálky.
14. Podstatné pro posouzení návrhu na neplatnost hlasování je posouzení skutečnosti, zda nesprávně uvedený počet voličů, kterým byly vydány úřední obálky, uvedený v zápisu okrskové volební komise mohl mít nějaký vliv na výsledek hlasování (voleb). Z ustanovení § 43 volebního zákona, ve kterém je upraven způsob stanovení počtu mandátů v zastupitelstvu kraje pro jednotlivé volební strany a určení konkrétních kandidátů, kteří mandát získávají, vyplývá, že údaj o počtu voličů, kterým byly vydány úřední obálky, není vstupním podkladem pro zjištění uvedených skutečností. Jedná se pouze o statistický údaj pro určení míry volební účasti oprávněných voličů.
15. Z uvedeného tedy vyplývá, že nesprávně uvedený počet voličů, kterým byly vydány úřední obálky, v zápise předmětné okrskové volební komise o průběhu a výsledku hlasování, ať již k němu došlo v důsledku prosté početní chyby, či v důsledku nepozornosti, nemohl mít žádný vliv na výsledek hlasování, resp. na výsledek předmětných voleb.
16. Soud uzavírá, že navrhovatelův návrh na vyslovení neplatnosti hlasování neshledal důvodným, a proto jej zamítl.
17. Soud neprovedl v souladu s § 52 s. ř. s. dokazování výslechem Jiřího Víška, komisaře předmětné okrskové volební komise, neboť s ohledem na výše uvedené vyhodnotil tento důkaz navrhovaný navrhovatelem jako zcela nadbytečný.
18. O nákladech řízení soud rozhodl v souladu s § 93 odst. 4 s. ř. s, podle kterého v řízení ve věcech volebních nemá žádný z účastníků na náhradu nákladů řízení právo.

Poučení:

Proti tomuto usnesení nejsou přípustné opravné prostředky (§ 104 odst. 1 s. ř. s.).

Usnesení nabývá právní moci dnem jeho vyvěšení na úřední desce soudu (§ 93 odst. 5 s. ř. s.).

Ústí nad Labem 4. listopadu 2020

Mgr. Václav Trajer, v. r .

předseda senátu