USNESENÍ

Krajský soud v Ústí nad Labem rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Petra Černého, Ph.D., a soudců Ing. Mgr. Martina Jakuba Bruse a JUDr. Martiny Vernerové ve věci

žalobkyně: D. Č., narozena X,

  bytem X,

  zastoupena Mgr. M. Š., obecným zmocněncem,

  bytem X,

proti

žalovanému:  Ministerstvo pro místní rozvoj,

  sídlem Staroměstské náměstí 932/6, 110 15  Praha 1,

o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 3. 8. 2020, č. j. MMR-30148/2020-83/1437,

takto:

1. Řízení se zastavuje.

2. Žalobkyni se vrací zaplacený soudní poplatek v částce 3 000 Kč, která bude žalobkyni vyplacena z účtu Krajského soudu v Ústí nad Labem do třiceti dnů od právní moci tohoto usnesení.

3. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

1. Žalobkyně se žalobou podanou prostřednictvím svého obecného zmocněnce k Nejvyššímu správnímu soudu domáhala zrušení rozhodnutí žalovaného ze dne 3. 8. 2020, č. j. MMR-30148/2020-83/1437, jímž bylo zamítnuto její odvolání a potvrzeno rozhodnutí Krajského úřadu Ústeckého kraje, odbor územního plánování a stavebního řádu (dále jen „správní orgán prvního stupně“), ze dne 23. 4. 2020, č. j. KUUK/050386/2020, jímž byla zamítnuta jako opožděná žádost žalobkyně ze dne 27. 11. 2019, doplněná podáním ze dne 27. 1. 2020, o povolení obnovy řízení ve věci staveb na pozemku č. parc. X v k. ú. X označených jako „Zastřešené stání pro 2 OA, sklad nářadí včetně kotce pro psa a skleník“. Nejvyšší správní soud postoupil věc věcně a místně příslušnému zdejšímu soudu usnesením ze dne 8. 9. 2020, č. j. Na 130/2020 - 7.
2. Podle § 2 odst. 2 písm. a) zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o soudních poplatcích“) je poplatníkem soudního poplatku ten, kdo podal žalobu nebo jiný návrh na zahájení řízení ve věci správního soudnictví. Podle § 4 odst. 1 písm. a) zákona o soudních poplatcích vzniká poplatková povinnost podáním žaloby nebo jiného návrhu na zahájení řízení. Protože žalobkyně podala žalobu proti rozhodnutí správního orgánu, vznikla jí povinnost uhradit za předmětnou žalobu soudní poplatek ve výši 3 000 Kč [viz položka č. 18 bod 2 písm. a) sazebníku soudních poplatků]. Podle § 7 odst. 1 věty první zákona o soudních poplatcích je poplatek splatný vznikem poplatkové povinnosti, tj. podáním žaloby nebo jiného návrhu na zahájení řízení.
3. Vzhledem k tomu, že žalobkyně splatnou poplatkovou povinnost při podání žaloby nesplnila, soud ji prostřednictvím Mgr. M. Š., který žalobu podepsal a byl v ní uveden jako obecný zmocněnec žalobkyně, usnesením ze dne 1. 10. 2020, č. j. 15 A 54/2020-14, vyzval, aby ve lhůtě patnácti dnů ode dne doručení tohoto usnesení uhradila soudní poplatek ve výši 3 000 Kč.  Zároveň soud pana Mgr. M. Š. přípisem ze dne 1. 10. 2020, č. j. 15 A 54/2020-13, vyzval k doložení plné moci k zastupování žalobkyně ve lhůtě sedmi dnů od doručení přípisu. Žalobkyně byla ve výzvě poučena, že pokud soudní poplatek nebude ve stanovené lhůtě zaplacen, řízení bude zastaveno. Výzvy k zaplacení soudního poplatku a doložení plné moci byly Mgr. Š. doručeny do datové schránky dne 11. 10. 2020. Poslední den lhůty k zaplacení soudního poplatku tak uplynul dne 26. 10. 2020. Soudní poplatek však byl na účet soudu uhrazen až dne 5. 11. 2020. Plná moc udělená žalobkyní Mgr. Š. datovaná ke dni 29. 10. 2020 byla zdejšímu soudu předložena osobně dne 9. 11. 2020, čímž bylo zhojeno nedoložení plné moci spolu s podanou žalobou a schváleny předcházející úkony, které Mgr. Š. v řízení jakožto obecný zmocněnec žalobkyně učinil. S ohledem na to soud považuje za řádně doručenou výzvu k zaplacení soudního poplatku, který však nebyl uhrazen ve stanovené lhůtě.
4. K výše uvedenému odůvodnění soud poukazuje na závěry nálezu Ústavního soudu ze dne 15. 1. 2015, sp. zn. II. ÚS 3144/14, kde bylo především konstatováno: „Bude-li soudu dodatečně předložena písemná plná moc nebo řádná písemná plná moc, která byla udělena až poté, co zmocněnec již za účastníka provedl některé úkony (například podal žalobu nebo odvolání), je tím nedostatek plné moci zhojen, a byly tak schváleny i ty úkony učiněné v řízení zástupcem účastníka, k nimž došlo před podpisem plné moci. Totéž platí, dojde-li k dodatečnému udělení plné moci ústně do protokolu (Bureš, J., Drápal, L., Krčmář, Z., Mazanec, M. Občanský soudní řád. Komentář. I. díl. 6. vydání, 2003, s. 103 a násl.).
5. Z výše uvedeného tedy vyplývá, že pokud někdo vystupuje jako zástupce účastníka, aniž by předložil plnou moc, jde o nedostatek podmínky řízení, který lze odstranit. Pokud ten, kdo vystupoval jako zástupce, aniž se prokázal plnou mocí, předloží dodatečně ve lhůtě soudem určené procesní plnou moc, je tím nedostatek plné moci zhojen a jsou tím schváleny i ty úkony zástupce, k nimž došlo před podpisem plné moci.“
6. Jelikož žalobkyně i přes doručenou výzvu soudu obsahující řádné poučení uhradila soudní poplatek ve stanovené výši až po uplynutí stanovené lhůty, došlo k marnému uplynutí lhůty pro zaplacení soudního poplatku. Na tomto místě soud žalobkyní upozorňuje, že v souladu s ustanovením § 9 odst. 1 poslední větou zákona o soudních poplatcích se k zaplacení poplatku po marném uplynutí lhůty nepřihlíží. Na základě uvedených zjištění soud podle § 47 písm. c) zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“) ve spojení s § 9 odst. 1 zákona o soudních poplatcích řízení o žalobě po marném uplynutí lhůty k zaplacení soudního poplatku zastavil.
7. Jelikož bylo řízení zastaveno, zdejší soud rozhodl též o vrácení opožděně zaplaceného soudního poplatku žalobkyni. Výší částky, která má být vrácena v případě opožděně zaplaceného soudního poplatku, se Nejvyšší správní soud zabýval např. v usnesení ze dne 21. 3. 2018, č. j. 4 As 9/2018-38, kde konstatoval: „Skutečnost, že k zaplacení soudního poplatku po uplynutí soudem stanovené lhůty již soud nemůže přihlédnout, ve svém důsledku zároveň způsobuje, že uplynutí této lhůty má za následek zánik poplatkové povinnosti účastníka řízení. Jinými slovy, není-li dle novelizovaného znění zákona o soudních poplatcích již stěžovatel oprávněn zaplatit soudní poplatek po uplynutí lhůty stanovené soudem ve výzvě k jeho úhradě, nelze dovozovat, že k tomu měl být stále povinen. V tomto smyslu je třeba vykládat i § 9 odst. 7 zákona o soudních poplatcích, tj. že dopadá na jiné případy zastavení řízení než na zastavení pro nezaplacení soudního poplatku ve lhůtě stanovené soudem dle § 9 odst. 1 zákona o soudních poplatcích. Nejvyšší správní soud proto dospěl k závěru, že stěžovatel (...) splnil již neexistující poplatkovou povinnost a uhradil soudní poplatek, k němuž nebyl povinen. Proto nebylo možné uvažovat o vrácení soudního poplatku sníženého dle § 10 odst. 3 zákona o soudních poplatcích.“ Zdejší soud rozhodl ve smyslu § 10 odst. 1 zákona o soudních poplatcích tak, že žalobkyni se vrací celý opožděně zaplacený soudní poplatek ve výši 3 000 Kč, a to k rukám jejího obecného zmocněnce, ve lhůtě 30 dní od právní moci tohoto usnesení ve smyslu § 10a odst. 1 zákona o soudních poplatcích.
8. Vzhledem k tomu, že řízení bylo zastaveno, soud současně v souladu s § 60 odst. 3 větou první s. ř. s. nepřiznal žádnému z účastníků právo na náhradu nákladů řízení.

Poučení:

Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou (více) vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, sídlem Moravské náměstí 611/6, 657 40  Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud.

Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje
se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty
na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout.

Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s. ř. s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu
a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno.

V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.

Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách: www.nssoud.cz.

Ústí nad Labem 25. listopadu 2020

JUDr. Petr Černý, Ph.D. v.r.

předseda senátu