č. j. 18 A 34/2020 - 12

 

 

 

 

[OBRÁZEK]

 

ČESKÁ REPUBLIKA

 

ROZSUDEK

 

JMÉNEM REPUBLIKY

 

Krajský soud v Ostravě rozhodl samosoudcem JUDr. Petrem Indráčkem v právní věci

 

žalobce:  I. P.,

státní příslušnost Ukrajina

toho času pobytem v Zařízení pro zajištění cizinců Vyšní Lhoty,

Vyšní Lhoty 234, 739 51  Vyšní Lhoty

zastoupeného Mgr. Ladislavem Bártou, advokátem

sídlem Purkyňova 6, 702 00  Ostrava-Moravská Ostrava

proti

žalované:   Policie ČR, Krajské ředitelství policie Moravskoslezského kraje,

odbor cizinecké policie, oddělení pobytové kontroly, pátrání a eskort Frýdek-Místek

                                sídlem Beskydská 2061, 738 19  Frýdek-Místek

 

o žalobě proti rozhodnutí žalované ze dne 11. 11. 2020, č. j. KRPT-180434-53/ČJ-2020-070022, o zajištění

 

takto:

 

  I.  Rozhodnutí žalované ze dne 11. 11. 2020 č. j. KRPT-180434-53/ČJ-2020-070022 se zrušuje a věc se vrací žalované k dalšímu řízení.

 

 II.  Žalovaná je povinna zaplatit žalobci náklady řízení ve výši 6 800 Kč k rukám advokáta Mgr. Ladislava Bárty do 60 dnů od právní moci tohoto rozhodnutí.

 

 

 

 

 

Odůvodnění:

 

  1. Rozhodnutím žalované Policie ČR, Krajské ředitelství policie Moravskoslezského kraje, odbor cizinecké policie, oddělení pobytové kontroly, pátrání a eskort Frýdek-Místek ze dne 11. 11. 2020 č. j. KRPT-180434-53/ČJ-2020-070022 byl žalobce zajištěn podle ust. § 124 odst. 1 písm. b) a § 124 odst. 1 písm. c) zákona č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o pobytu cizinců“) za účelem správního vyhoštění. Doba zajištění žalobce byla podle ust. § 125 odst. 1 zákona o pobytu cizinců stanovena na 120 dnů od okamžiku omezení osobní svobody, tj. od 2. 9. 2020 do 30. 12. 2020.
  2. Žalobce proti uvedenému rozhodnutí podal včasnou žalobu, ve které poukázal na obsah správního spisu, z něhož vyplývá, že 3. 9. 2020 bylo vydáno rozhodnutí o jeho zajištění podle ust. § 124 odst. 1 zákona o pobytu cizinců. Následně bylo vydáno rozhodnutí o jeho zajištění podle ust. § 46a odst. 1 písm. e) zákona č. 325/1999 Sb., zákona o azylu. Dne 26. 10. 2020 mu bylo předáno rozhodnutí, jímž byla žádost o udělení mezinárodní ochrany zamítnuta a dne 10. 11. 2020 pak uplynula 15 denní lhůta pro podání proti rozhodnutí o zastavení řízení o udělení mezinárodní ochrany. Poté dne 13. 11. 2020 bylo žalobci doručeno žalobou napadené rozhodnutí. Zásadní otázkou tedy je, na základě jakého titulu byl žalobce v době od 11. 11. 2020 do 13. 11. 2020 omezen na osobní svobodě. Předmětné rozhodnutí totiž žalovaná vydala patrně včas, avšak nesprávně přistoupila k jeho doručení až s dvoudenním odstupem, což mělo za následek to, že byl žalobce přinejmenším 11. 11. 2020 a 12. 11. 2020 omezen na osobní svobodě bez jakéhokoliv pravomocného rozhodnutí či dokonce bez jakéhokoliv oznámeného úkonu. S odkazem na judikaturu Nejvyššího správního soudu poukázal žalobce na to, že s ohledem na charakter rozhodnutí o omezení osobní svobody je zcela nezbytné rozhodnutí v zákonné lhůtě nejen vydat, ale i doručit. Z uvedených důvodů se žalobce domáhal zrušení žalobou napadeného rozhodnutí a vrácení žalované k dalšímu řízení.
  3. Žalovaná ve svém písemném vyjádření navrhovala zamítnutí žaloby jako nedůvodné. Napadené rozhodnutí bylo vydáno včas dne 11. 11. 2020 a jeho doručení bylo uskutečněno 13. 11. 2020, kdy si žalobce toto rozhodnutí osobně převzal v zařízení pro zajištění cizinců a kdy na základě informace odboru azylové a migrační politiky bylo zcela zřejmé, že žaloba proti rozhodnutí o zamítnutí udělení mezinárodní ochrany nebyla žalobce podána.
  4. Krajský soud vycházel z napadeného rozhodnutí žalovaného ze dne 11. 11. 2020 č. j. KRPT-180434-53/ČJ-2020-070022 a z obsahu připojeného správního spisu žalované téhož čísla jednacího a poté dospěl k závěru, že žaloba je důvodná. Při řízení o žalobě žalobce vycházel krajský soud z ust. § 65 a následujících zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s.ř.s.“) a ze skutkového a právního stavu, který tu byl dán v době vydání napadeného rozhodnutí žalované (ust. § 75 odst. 1, 2 s.ř.s.).
  5. Z obsahu správního spisu žalované krajský soud zjistil následující skutečnosti:

-          z úředního záznamu Policie ČR, Krajské ředitelství policie Moravskoslezského kraje, odbor cizinecké policie, oddělení pobytové kontroly, pátrání a eskort Frýdek-Místek ze dne 2. 9. 2020, že na základě oznámení o nelegálním pobytu cizince ze dne 20. 8. 2020 byla provedena pobytová kontrola na adrese O.-K., V. 24 u D. B., narozené X, kde byl kontrolován žalobce. Žalobce sdělil, že cestovní pas má v bytě č. X u paní B., kde občasně přespává. Žalobce poté předložil cestovní pas Ukrajiny platný do 25. 12. 2008, kdy poslední vstupní razítko je z hraničního přechodu Český Těšín ze dne 1. 6. 1999. Žádný jiný doklad opravňující k pobytu na území ČR nepředložil. V bytě se nacházela i paní B., která uvedla, že se jedná o jejího kamaráda, s nímž není v žádném vztahu, a u které žalobce přespává. Lustrací bylo zjištěno, že žalobci bylo dne 18. 7. 2002 vydáno správní vyhoštění s platností do 18. 7. 2005 a další rozhodnutí o správním vyhoštění bylo vydáno s vykonatelností od 25. 7. 2013 do 25. 7. 2016;

-          součástí správního spisu je rozhodnutí Policie ČR, Krajské ředitelství policie Moravskoslezského kraje, odbor cizinecké policie, oddělení pobytové kontroly, pátrání a eskort Frýdek-Místek ze dne 1. 7. 2013, jímž bylo žalobci uloženo správní vyhoštění a stanovena doba, po kterou mu nelze umožnit vstup na území členských států Evropské unie v délce tří roků;

-          dne 3. 9. 2020 vydala Policie ČR, Krajské ředitelství policie Moravskoslezského kraje, odbor cizinecké policie, oddělení pobytové kontroly, pátrání a eskort Frýdek-Místek oznámení o zahájení správního řízení ve věci správního vyhoštění žalobce;

-          z protokolu o výslechu žalobce ze dne 3. 9. 2020, že na území ČR přicestoval dne 1. 6. 1999 za prací. Na otázku, co zde od doby příjezdu až doposud dělá a kde byl všude ubytován, odmítl odpovědět. Stejně tak odmítl odpovědět na to, od koho dostává výplatu. Je si vědom toho, že mu byla udělena správní vyhoštění v roce 2002 a v roce 2013. Z ČR nevycestoval, protože neměl finanční prostředky. Nový cestovní doklad si nevyřídil, protože na to neměl čas. Na území ČR nemá žádné společenské, kulturní nebo ekonomické vazby, ani blízké příbuzenské či rodinné vztahy. Žádné překážky pro návrat na Ukrajinu nemá a hodlá se tam vrátit;

-          dne 3. 9. 2020 vydala Policie ČR, Krajské ředitelství policie Moravskoslezského kraje, odbor cizinecké policie, oddělení pobytové kontroly, pátrání a eskort Frýdek-Místek rozhodnutí č. j. KRPT-180434-26/ČJ-2020-070022-COV, kterým žalobci uložila správní vyhoštění a stanovila dobu, po kterou mu nelze umožnit vstup na území členských států Evropské unie v délce pět roků;

-          dne 3. 9. 2020 vydala Policie ČR, Krajské ředitelství policie Moravskoslezského kraje, odbor cizinecké policie, oddělení pobytové kontroly, pátrání a eskort Frýdek-Místek rozhodnutí o zajištění žalobce za účelem správního vyhoštění, přičemž doba tohoto zajištění byla stanovena na 30 dnů od okamžiku osobní svobody, tj. od 2. 9. 2020 do 1. 10. 2020;

-          dne 5. 9. 2020 podal žalobce v Zařízení pro zajištění cizinců Vyšní Lhoty žádost o udělení mezinárodní ochrany;

-          dne 7. 9. 2020 vydalo Ministerstvo vnitra ČR, odbor azylové a migrační politiky rozhodnutí o zajištění žalobce ve smyslu ust. § 46a odst. 1 písm. e) zákona o azylu s tím, že doba zajištění byla podle odstavce 5 citovaného ustanovení stanovena do 23. 12. 2020;

-          přípisem ze dne 13. 11. 2020 sdělilo Ministerstvo vnitra ČR, odbor azylové a migrační politiky Policii ČR, Ředitelství služby cizinecké policie, Zařízení pro zajištění cizinců Vyšní Lhoty, že dne 26. 10. 2020 nabylo právní moci rozhodnutí ve věci mezinárodní ochrany a že odbor azylové a migrační polity MV ČR neobdržel žádnou informaci, že by žalobce využil svého práva pro podání žaloby proti tomuto rozhodnutí „třebaže lhůta pro podání žaloby uplynula dnem 10. 11. 2020“;

-          dne 11. 11. 2020 vydala žalovaná žalobou napadené rozhodnutí o zajištění žalobce, k němuž je připojena doručenka dokládající, že toto rozhodnutí žalobce osobně převzal dne 13. 11. 2020.

  1. Krajský soud přezkoumal napadené rozhodnutí žalované v mezích v podstatě jediného a zásadního bodu, tak jak mu to ukládá dispoziční zásada uvedená v ust. § 75 odst. 2 věty první s.ř.s. Tato námitka spočívala v tom, že žalobce byl v době od 11. 11. 2020 do 13. 11. 2020 omezen na osobní svobodě bez existence jakéhokoliv pravomocného či vykonatelného rozhodnutí. Krajský soud především připomíná, že soudní judikatura opakovaně zdůrazňovala, že zajištění cizince, jak podle zákona o pobytu cizinců, tak i podle zákona o azylu představuje krajní prostředek, jehož následkem je omezení či zbavení osobní svobody cizince. Jde tedy o citelný zásah do základního práva jednotlivce na nedotknutelnost jeho osoby a na osobní svobodu, který přípustný jen za podmínek stanovených zákonem a souladných s Ústavním pořádkem (viz usnesení rozšířeného senátu NSS ze dne 23. 11. 2011 č. j. 7 As 79/2010-150 č. 2524/2012 Sb., nález Ústavního soudu ze dne 12. 5. 2009 sp. zn. Pl ÚS 10/08 č. 229/2009 Sb.). Lze tedy souhlasit s žalobou v tom, že zajištění představuje mimořádný institut znamenající omezení nebo dokonce zbavení osobní svobody.
  2. Odkaz na žalobou poukazovaný rozsudek Nejvyššího správního soudu č. j. 5 Azs 233/2019-24 ze dne 28. 2. 2020 považuje na tento projednávaný případ krajský soud za přiléhavý v tom, že zdůrazňuje zásadu, že pokud cizinec nemohl být dále zajištěn podle zákona o azylu, bylo na místě jej propustit, anebo vydat nové rozhodnutí o zajištění podle zákona o pobytu cizinců, pakliže existovaly důvody pro jeho další zajištění. Jestliže tedy v této věci bylo ukončeno správní řízení ve věci žádosti žalobce o udělení mezinárodní ochrany a dne 10. 11. 2020 uplynula lhůta pro podání žaloby proti rozhodnutí o neudělení mezinárodní ochrany a nadále trvaly důvody pro jeho zajištění, měla nejpozději v tento den žalovaná k zajištění přistoupit, tzn. v tento den mu napadené rozhodnutí doručit. K doručení tohoto rozhodnutí prokazatelně došlo až dnem 13. 11. 2020, v důsledku čehož je nutno přisvědčit žalobě v tom, že žalobce byl dne 11. 11. a 12. 11. 2020 omezen na osobní svobodě nezákonně.
  3. Se zřetelem k výše uvedenému krajský soud proto napadené rozhodnutí žalované podle ust. § 78 odst. 1 s.ř.s. zrušil pro nezákonnost a podle odstavce 4 téhož ustanovení věc vrátil žalované k dalšímu řízení. O žalobě žalobce krajský soud rozhodl bez nařízení jednání, a to v souladu s ust. § 172 odst. 5 zákona o pobytu cizinců, neboť žalobce nařízení jednání nenavrhl.
  4. V souladu s ust. § 60 odst. 1 s.ř.s. zavázal soud žalovanou k zaplacení nákladů řízení žalobce ve výši 6 800 Kč, které představují náklady právního zastoupení žalobce advokátem v rozsahu dvou úkonů právní služby po 3 100 Kč a dvou režijních paušálů po 300 Kč v souladu s ustanovením § 7,  § 9 odst. 4 písm. d) a § 13 odst. 4 vyhl. č. 177/1996 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

Poučení:

 

Proti tomuto rozhodnutí je možno podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů od jeho doručení k Nejvyššímu správnímu soudu.

 

Podmínkou řízení o kasační stížnosti je povinné zastoupení stěžovatele advokátem, pokud stěžovatel nebo jeho zástupce nemá vysokoškolské právnické vzdělání.

 

Ostrava 17. 12. 2020

 

JUDr. Petr Indráček

samosoudce

 

Shodu s prvopisem potvrzuje