U S N E S E N Í
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Radana Malíka
a soudců JUDr. Barbary Pořízkové, Mgr. Daniely Zemanové, JUDr. Jaroslava Hubáčka
a JUDr. Lenky Kaniové v právní věci stěžovatelky N. O., právně zastoupené Mgr. Dagmar Vaverkovou, advokátkou se sídlem v Brně, Divadelní 3, za účasti Ministerstva vnitra, odboru azylové a migrační politiky, se sídlem v Praze 7, Nad Štolou 3, v řízení o kasační stížnosti proti rozsudku Krajského soudu v Brně ze dne 22. 5. 2006, č. j. 56 Az 2/2006 - 34,
t a k t o :
III. Právní zástupkyni stěžovatelky Mgr. Dagmar Vaverkové, advokátce se sídlem v Brně, Divadelní 3, s e odměna za poskytnutou právní službu n e p ř i z n á v á.
O d ů v o d n ě n í :
Kasační stížností podanou u Krajského soudu v Brně se stěžovatelka domáhá zrušení shora označeného rozsudku, kterým byla zamítnuta její žaloba proti rozhodnutí Ministerstva vnitra, odboru azylové a migrační politiky, ze dne 19. 12. 2005,
č. j. OAM-2211/VL-01-ZA05-2005, jímž byla zamítnuta žádost stěžovatelky o udělení azylu dle ust. § 16 odst. 1 písm. g) zákona č. 325/1999 Sb., o azylu a o změně zákona č. 283/1991 Sb., o Policii České republiky, ve znění pozdějších předpisů, jako zjevně nedůvodná.
Z předloženého soudního spisu vyplývá, že napadený rozsudek krajského soudu byl dne 13. 6. 2006 uložen u držitele poštovní licence (na poště). Při pokusu o doručení byla stěžovatelka v souladu s ust. § 42 odst. 5 zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“), v návaznosti na ust. § 50c odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů, vyrozuměna o tom, že si má uloženou písemnost vyzvednout a poučena, že nevyzvedne-li si zásilku do 10 dnů od uložení, považuje se poslední den této lhůty za den doručení, i když se adresát o uložení nedozvěděl. Za den doručení je tedy považován pátek 23. 6. 2006. Nejvyšší správní soud k otázce doručení tohoto rozsudku ještě dodává, že v soudním spise jsou na č. l. 47 a 51 založeny přípisy Správy uprchlických zařízení MV ČR, odboru Pobytového střediska Zastávka u Brna, ze kterých jednoznačně vyplývá, že se v době od 13. 6. do 20. 6. 2006 stěžovatelka v předmětném pobytovém středisku (tedy na adrese, na kterou jí bylo doručováno) zdržovala.
Podle ust. § 106 odst. 2 s. ř. s. kasační stížnost musí být podána do dvou týdnů po doručení rozhodnutí. Dle ust. § 40 odst. 2 s. ř. s. lhůta určená podle týdnů, měsíců nebo roků končí uplynutím toho dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty. Není-li takový den v měsíci, končí lhůta uplynutím posledního dne tohoto měsíce. Dle odst. 3 citovaného ustanovení připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den.
Vzhledem k okolnosti, že dnem, který určil počátek běhu předmětné lhůty, byl pátek
23. 6. 2006 a jednalo se lhůtu dvoutýdenní, posledním dnem pro včasné podání kasační stížnosti byl tedy opět pátek, a to 7. 7. 2006. Kasační stížnost však byla osobně doručena soudu až dne 10. 7. 2006.
Podle § 46 odst. 1 písm. b) s. ř. s. nestanoví-li tento zákon jinak, soud usnesením odmítne návrh, jestliže byl podán opožděně.
Ze všech shora uvedených důvodů Nejvyšší správní soud podle ust. § 46 odst. 1 písm. b) s. ř. s. a ust. § 120 s. ř. s. předmětnou kasační stížnost odmítl, neboť lhůta pro její podání byla zmeškána.
Výrok o náhradě nákladů řízení se opírá o ustanovení § 60 odst. 3, větu první, s. ř. s., dle kterého žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, bylo-li řízení zastaveno nebo žaloba odmítnuta.
Stěžovatelce byla pro řízení o kasační stížnosti ustanovena zástupkyní advokátka; v takovém případě platí hotové výdaje a odměnu za zastupování stát (§ 35 odst. 7, § 120 s. ř. s.). V dané věci však Nejvyšší správní soud zástupkyni stěžovatelky odměnu za zastupování nepřiznal, neboť ustanovená zástupkyně neuvedla, jaké úkony v tomto řízení vykonala, a ani z obsahu soudního spisu nevyplývá, že by tato nějaký úkon právní služby, za který by jí dle ust. § 11 vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 177/1996 Sb., ve znění pozdějších předpisů, náležela odměna, vykonala.
P o u č e n í : Proti tomuto usnesení n e j s o u opravné prostředky přípustné.
V Brně dne 22. února 2007
JUDr. Radan Malík
předseda senátu