U S N E S E N Í

 

 

 

Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z  předsedkyně  JUDr. Dagmar Nygrínové a soudců, JUDr. Petra Průchy, JUDr. Milana Kamlacha, JUDr. Lenky Matyášové a JUDr. Jaroslava Vlašína v právní věci žalobkyně: T. A., zast. JUDr. Zdeňkem Svobodou, advokátem, se sídlem Cheb, Žižkova 4, proti žalovanému: Ministerstvo vnitra, se sídlem Praha 7, Nad Štolou 3, v řízení o kasační stížnosti žalobkyně podané proti rozsudku Krajského soudu v Brně ze dne 28. 2. 2006, č. j. 56 Az 211/2005 - 24,

 

 

t a k t o  :

 

 

I. Řízení   s e   z a s t a v u j e .

 

II. Žádný z účastníků   n e m á   právo na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti.

 

 

O d ů v o d n ě n í :

 

 

Kasační stížností podanou dne 27. 3. 2006 ke Krajskému soudu v Brně poštovní přepravou se žalobkyně (dále též „stěžovatelka“) domáhala zrušení rozsudku uvedeného soudu ze dne 28. 2. 2006, č. j. 56 Az 211/2005 - 24,  jímž byla zamítnuta žaloba stěžovatelky proti rozhodnutí žalovaného ze dne 8. 12. 2005, č. j. OAM-985/VL-10-ZA-03-2005, o neudělení azylu z důvodu nesplnění podmínek uvedených v § 12, § 13 odst. 1, 2 a § 14 zákona č. 325/1999 Sb., o azylu a o změně zákona č. 283/1991 Sb., o Policii České republiky, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o azylu“), a jímž bylo současně vysloveno, že se na cizinku nevztahuje překážka vycestování ve smyslu § 91 zákona o azylu. 

 

Stěžovatelka  současně požádala o přiznání odkladného účinku kasační stížnosti.

 

Krajský soud v Brně předložil dne 3. 5. 2006 kasační stížnost k rozhodnutí Nejvyššímu správnímu soudu. 

 

 V podání ze dne 21. 8. 2006, doručeném Nejvyššímu správnímu soudu dne 25. 8. 2006, stěžovatelka uvedla, že dne 27. 3. 2006 podala kasační stížnost proti rozsudku Krajského soudu v Brně č. j. 56 Az 211/2005 - 24. Z rodinných důvodů  mockrát prosí zastavit řízení o kasační stížnosti, chce rychle odjet domů. Dále uvedla – „tímto vzdávám odkladný účinek tohoto rozhodnutí“.

 

 Podle ustanovení § 47 písm. a) zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů („s. ř. s.“) soud řízení zastaví, vzal-li navrhovatel svůj návrh zpět.

 

 Řízení o kasační stížnosti je plně ovládáno zásadou dispoziční. Stěžovatelka, jejíž procesní úkon vůči soudu spočívající v podání kasační stížností vyvolává řízení o přezkoumání rozhodnutí krajského soudu, tak zpětvzetím kasační stížnosti dává najevo svou  vůli, aby soud v tomto řízení nepokračoval.

 

 Jelikož stěžovatelka vzala svou kasační stížnost zpět, a projev vůle, jímž došlo ke zpětvzetí kasační stížnosti, nevzbuzuje pochybnosti, Nejvyšší správní soud řízení o kasační stížnosti zastavil, jak mu to ukládá ustanovení § 47 písm. a) ve spojení s § 120 s. ř. s.

 

Za této procesní situace, kdy  vzala stěžovatelka svoji kasační stížnost zpět, a současně uvedla - „tímto vzdávám odkladný účinek tohoto rozhodnutí“, se již Nejvyšší správní soud  nemohl zabývat  návrhem na přiznání odkladného účinku kasační stížnosti a také se jím nezabýval.

 

 Vzhledem k tomu, že řízení bylo zastaveno, podle ustanovení § 60 odst. 3 věty prvé s. ř. s., za použití § 120 s. ř. s., nemá žádný z účastníků právo na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti.

 

 

P o u č e n í : Proti tomuto usnesení  n e j s o u  opravné prostředky přípustné.

 

 

V Brně dne 14. září 2006

 

 

JUDr. Dagmar Nygrínová

                                                                                                            předsedkyně senátu