U S N E S E N Í

Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Ludmily Valentové a soudců JUDr. Václava Novotného a JUDr. Lenky Matyášové v právní věci žalobců:  a) E. S.,  b) nezl. O. K., c) nezl. K. K.,  d) nezl. A. Š.,  všichni zastoupeni JUDr. Evou Poláčkovou, advokátkou se sídlem Brno, Starobrněnská 13, proti žalovanému  Ministerstvu vnitra, Praha 7, Nad Štolou 3, o udělení azylu, o kasační stížnosti žalobců – stěžovatelů proti rozsudku Krajského soudu v Brně ze dne 6. 12. 2004, č. j. 56 Az 119/2003 – 45,

takto:

 I. Kasační stížnost   s e   o d m í t á .

 II. Žádný z účastníků   n e m á   právo na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti.

O d ů v o d n ě n í :

 Rozsudkem ze dne 6. 12. 2004, č. j. 56 Az 119/2003 – 45 Krajský soud v Brně (dále krajský soud) zamítl žalobu žalobců proti rozhodnutí žalovaného ze dne 17. 10. 2003, č. j. OAM-4809/VL-10-12-2003, kterým žalovaný žalobcům zamítl jako zjevně nedůvodnou podle ust. § 16 odst. 1 písm. g) zák. č. 325/1995 Sb. žádost o udělení azylu. Svůj rozsudek krajský soud doručil účastníkům, když za všechny žalobce jej převzala dne 16. 12. 2004 JUDr. Eva Poláčková, advokátka se sídlem Brno, Starobrněnská 13 a žalovaný dne 17. 12. 2004. Zástupkyni ustanovil žalobcům krajský soud na základě jejich žádosti /obsažené již v žalobě podané žalobkyní a) za sebe i za ostatní žalobce/ usnesením ze dne 12. 2. 2004, č. j. 56 Az 119/2003 – 27. Toto usnesení doručil krajský soud jednak JUDr. Evě Poláčkové, advokátce, jednak žalobkyni a), a to i jako zákonné zástupkyni dalších žalobců. Usnesení nabylo právní moci dne 2. 3. 2004.

 Dne 7. 2. 2005 podala u krajského soudu JUDr. Eva Poláčková, advokátka se sídlem Brno, Starobrněnská 13, jako zástupkyně stěžovatelů kasační stížnost proti rozsudku Krajského soudu v Brně ze dne 6. 12. 2004, č. j. 56 Az 119/2003 – 45.

 Kasační stížnost musí být podána do dvou týdnů po doručení rozhodnutí (§ 106 odst. 2 s. ř. s.).

 Napadený rozsudek krajského soudu byl doručen zástupkyni žalobců – stěžovatelů dne 16. 12. 2004, lhůta k podání kasační stížnosti proti rozsudku krajského soudu počala běžet žalobcům dnem následujícím poté, kdy došlo ke skutečnosti určující její počátek (§ 40 odst. 1 s. ř. s.), t. j. 17. 12. 2004 a protože lhůta k podání kasační stížnosti  je určena podle týdnů, pak končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil její počátek (§ 40 odst. 2 s. ř. s.).

 Jestliže tedy rozsudek byl doručen zástupkyni žalobců 16. 12. 2004, což byl čtvrtek, pak poslední den k podání kasační stížnosti uplynul uplynutím dvou týdnů, tedy ve čtvrtek 30. 12. 2004. Protože žalobci – stěžovatelé podali kasační stížnost až 7. 2. 2005, podali ji po uplynutí zákonné dvoutýdenní lhůty stanovené v § 106 odst. 2 s. ř. s. a Nejvyšší správní soud jejich kasační stížnost odmítl podle ust. § 46 odst. 1 písm. b) s. ř. s. za použití ust. § 120 s. ř. s. Napadený rozsudek krajského soudu přitom obsahuje správné poučení o možnosti podání kasační stížnosti proti němu, její lhůtě i místu podání.

 Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti, protože kasační stížnost byla odmítnuta (§ 60 odst. 3 za použití § 120 s. ř. s.).

P o u č e n í : Proti tomuto usnesení   n e j s o u   opravné prostředky přípustné.

V Brně dne 31. března 2005

    JUDr. Ludmila Valentová

     předsedkyně senátu