č. j. 4 Azs 311/2005 - 43

U S N E S E N Í

Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Marie Turkové a soudců JUDr. Dagmar Nygrínové a JUDr. Petra Průchy v právní věci žalobkyně: I. R. H., zast. JUDr. Lenkou Kulhavou, advokátkou, se sídlem v Praze, Slezská 19, proti žalovanému: Ministerstvo vnitra, se sídlem Praha 7, Nad Štolou 3, v řízení o kasační stížnosti žalobkyně podané proti rozsudku Krajského soudu v Ostravě, ze dne 10. 3. 2005, č. j. 60 Az 168/2004 – 18,

t a k t o :

I.  Kasační stížnost   s e   o d m í t á .

II.  Žádný z účastníků   n e m á   právo na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti.

O d ů v o d n ě n í :

Rozhodnutím Krajského soudu v Ostravě ze dne 10. 3. 2005,
č. j. 60 Az 168/2004 – 18, byla zamítnuta žaloba žalobkyně (dále jen „stěžovatelky“) proti rozhodnutí žalovaného správního orgánu ze dne 1. 9. 2004, č. j. OAM-2683/VL-20-04-BZ-2004. Tímto rozhodnutím byla žádost stěžovatelky o udělení azylu zamítnuta jako zjevně nedůvodná podle § 16 odst. 1 písm. e) zákona č. 325/1999 Sb., o azylu a o změně zákona č. 283/1991 Sb., o Policii České republiky, ve znění pozdějších předpisů (zákon o azylu).

Proti tomuto zamítavému rozsudku podala stěžovatelka kasační stížnost, včetně žádosti o odkladný účinek kasační stížnosti.

Ze spisu přitom vyplývá, že napadaný rozsudek Krajského soudu v Ostravě byl stěžovatelce doručen dne 19. 4. 2005 a kasační stížnost podala stěžovatelka osobně dne 25. 4. 2005, tzn. v zákonem stanovené lhůtě.

Z důvodu, že však kasační stížnost neobsahovala veškeré náležitosti, které zákon č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“) pro kasační stížnost vyžaduje, zejména neobsahovala údaj o tom, v jakém rozsahu stěžovatelka rozsudek napadá a stejně tak neobsahovala důvody kasační stížnosti dle § 103 odst. 1 s. ř. s., vyzval Krajský soud v Ostravě stěžovatelku (její zástupkyni) v souladu s ustanovením § 106 s. ř. s. usnesením ze dne 8. 6. 2005, č. j. 60 Az 168/2004 – 35, k doplnění kasační stížnosti a stanovil k odstranění lhůtu jednoho měsíce od dne doručení tohoto usnesení. V usnesení stěžovatelku (právní zástupkyni) současně poučil o tom, že nebude-li kasační stížnost ve stanovené lhůtě doplněna, bude odmítnuta.

 Ze spisu vyplývá, že označené usnesení Krajského soudu v Ostravě bylo stěžovatelce (zástupkyni) řádně doručeno dne 21. 6. 2005, a stejně tak ze spisu vyplývá, že ve stanovené lhůtě, ostatně ani později, vady odstraněny nebyly.

 Podle § 106 odst. 1 s. ř. s. musí kasační stížnost kromě obecných náležitostí podání obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů ji stěžovatel napadá, údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno. Ustanovení § 37 s. ř. s. platí obdobně. Podle § 37 odst. 5 s. ř. s. předseda senátu usnesením vyzve podatele k opravě nebo odstranění vad podání a stanoví mu k tomu lhůtu. Nebude-li podání v této lhůtě doplněno nebo opraveno a v řízení nebude možno pro tento nedostatek pokračovat, soud řízení o takovém podání usnesením odmítne, nestanoví-li zákon jiný procesní důsledek. O tom musí být podatel ve výzvě poučen.

 Nejvyšší správní soud uzavírá, že stěžovatelka (její zástupkyně) byla řádně vyzvána k odstranění vytýkaných vad a byla současně poučena o následcích nerespektování takového požadavku. Přesto však vytýkané vady v zákonné lhůtě neodstranila. Vzhledem k tomu, že nedostatky kasační stížnosti nebyly stěžovatelkou odstraněny, nebyly splněny podmínky ustanovení § 106 odst. 1 s. ř. s.

 Za této situace nezbylo Nejvyššímu správnímu soudu než kasační stížnost podle ustanovení § 37 odst. 5 s. ř. s. odmítnout, neboť tato nebyla ve stanovené lhůtě doplněna a v řízení není možné pro tento nedostatek pokračovat.

Stěžovatelka v kasační stížnosti rovněž navrhovala, aby Nejvyšší správní soud přiznal kasační stížnosti odkladný účinek dle ustanovení § 107 s. ř. s. V situaci, kdy byla kasační stížnost odmítnuta pro neodstranění vad podání, se tímto požadavkem Nejvyšší správní soud zabývat nemohl, a také se jím nezabýval.

O nákladech řízení rozhodl soud podle ustanovení § 60 odst. 3 s. ř. s., ve spojení s § 120 s. ř. s., neboť v případech odmítnutí kasační stížnosti, nemá žádný z účastníků právo na náhradu nákladů řízení.

P o u č e n í : Proti tomuto usnesení  n e j s o u  opravné prostředky přípustné.

V Brně dne 8. prosince 2005

   JUDr. Marie Turková

předsedkyně senátu