1 As 16/2005-57
U s n e s e n í
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Marie Žiškové a soudců JUDr. Lenky Kaniové a JUDr. Josefa Baxy v právní věci žalobce T. R., zastoupeného JUDr. Jaroslavem Koutským, advokátem se sídlem Most, Moskevská 12, proti žalovanému Ministerstvu dopravy, se sídlem Praha 1, nábřeží Ludvíka Svobody 12, o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 13. 8. 2002, č. j. 216/2002-120-STSP/2, v řízení o kasační stížnosti žalobce proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 2. 9. 2004, č. j. 7 Ca 208/2003–35,
t a k t o :
O d ů v o d n ě n í :
Městský soud v Praze napadeným usnesením odmítl žalobu, kterou se žalobce domáhal přezkoumání rozhodnutí žalovaného ze dne 13. 8. 2002, č. j. 216/2002-120-STSP/2. Současně městský soud žalobce poučil o možnosti podat proti usnesení kasační stížnost k Nejvyššímu správnímu soudu prostřednictvím Městského soudu v Praze, a to ve lhůtě dvou týdnů od doručení tohoto usnesení.
Žalobce podal kasační stížnost, zaslanou Městskému soudu v Praze prostřednictvím držitele poštovní licence dne 22. 10. 2004. V doplnění kasační stížnosti ze dne 10. 11. 2004 uvedl, že v dané věci došlo k pochybení správního orgánu, což tento uznal a neformální sdělení opravil na rozhodnutí veřejnou vyhláškou ze dne 15. 1. 2004. Ve skutečnosti tak žádná lhůta nemohla běžet a žaloba tak nemohla být podána opožděně. Navrhl zrušení napadeného rozsudku.
Nejvyšší správní soud kasační stížnost odmítl pro opožděnost dle § 46 odst. 1 písm. b) s. ř. s.
Podle § 106 odst. 2 věta první s. ř. s. musí být kasační stížnost podána do dvou týdnů po doručení rozhodnutí.
Zmocněnec žalobce převzal písemnost (usnesení Městského soudu v Praze) v souladu s § 64 s. ř. s. a § 46 odst. 2 o. s. ř., ve znění účinném do 31. 12. 2004, dne 5. 10. 2004 (úterý), jak vyplývá z dokladu o doručení.
Lhůta pro podání kasační stížnosti tedy žalobci v souladu s § 40 odst. 2 s. ř. s. uplynula dnem 19. 10. 2004 (úterý). Protože kasační stížnost žalobce zaslal prostřednictvím držitele poštovní licence až dne 22. 10. 2004, je zjevné, že lhůta nebyla dle § 40 odst. 4 s. ř. s. zachována a tedy kasační stížnost byla podána opožděně, s čímž § 46 odst. 1 písm. b) s. ř. s. spojuje důsledek odmítnutí návrhu.
Ze všech shora uvedených důvodů Nejvyšší správní soud dospěl k závěru, že kasační stížnost byla podána opožděně a proto ji odmítl dle § 46 odst. 1 písm. b) s. ř. s.
O nákladech řízení rozhodl soud podle § 60 odst. 3 s. ř. s. za použití § 120 s. ř. s., neboť v případě odmítnutí návrhu – kasační stížnosti, nemá žádný z účastníků právo na náhradu nákladů řízení.
O vrácení zaplaceného soudního poplatku je příslušný rozhodnout Městský soud v Praze, neboť příslušnost v této věci je dána podle § 3 odst. 4 zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, tak, že ve věcech poplatků za řízení o kasační stížnosti rozhoduje krajský soud.
Poučení: Proti tomuto rozhodnutí nejsou opravné prostředky přípustné.
V Brně dne 11. května 2005
JUDr. Marie Žišková
předsedkyně senátu