5 A 120/2001-24

 

U S N E S E N Í

 

     Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Marie Součkové a soudců JUDr. Marie Turkové a JUDr. Antonína Koukala v právní věci žalobců a) J. V.,  b) B. V., a) a c) Z. Š., všech  zastoupených JUDr. Františkem Vavrochem, advokátem se sídlem Nám, Přemysla Otakara II. 6, České Budějovice, proti žalovanému Ministerstvu zemědělství, se sídlem Těšnov 17, Praha 1, v řízení o žalobě proti rozhodnutí žalovaného – Ústředního pozemkového úřadu  ze dne 18.7.2001, č.j. 13884/01-5010,

 

 

                                                              t a k t o :

 

     Žaloba se   o d m í t á .

 

     Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

 

 

                                                        O d ů v o d n ě n í :

 

     Žalobou doručenou Vrchnímu soudu v Praze dne 13.9.2001 se žalobci domáhali přezkoumání rozhodnutí žalovaného označeného v záhlaví tohoto usnesení, kterým byla zamítnuta jako nepřípustná odvolání žalobců proti dvěma rozhodnutím Okresního úřadu v Českém Krumlově o schválení dohod o vydání nemovitostí. Uvedené dohody žalobci napadli jako vlastníci chat na vydávaných pozemcích z toho důvodu, že podle jejich názoru  nemovitosti neměly být vydány osobám označeným jako osoby oprávněné.

 

     Žalovaný v písemném vyjádření k žalobě poukázal na to, že dohody o vydání nemovitostí byly schváleny v roce 1995 a rozhodnutí o schválení dohod nabyla právní moci dne 9.5.1995, v současné době již tato rozhodnutí nelze ani změnit ani zrušit vzhledem k ustanovení § 68 spr.ř. Na této skutečnosti nic nemění to, že žalobci jako vlastníci chat v chatové osadě v době od roku 1995 do roku 2000 nevěděli o změně majitele pozemku.

 

     V daném případě jde o věc, která na Nejvyšší správní soud přešla podle ustanovení § 132 zákona č. 150/2002 Sb., o soudním řádu správním (s.ř.s.) z Vrchního soudu v Praze. Nejvyšší správní soud ve věcech neskončených vrchními soudy dokončí řízení zahájené před těmito soudy jako soud prvního stupně. Podle ustanovení § 130 s.ř.s. se neskončená řízení podle části páté o.s.ř. dokončí podle ustanovení části třetí hlavy druhé dílu prvního s.ř.s. To se však netýká věcí, o nichž má od l. ledna 2003 jednat a rozhodovat soud v občanském soudním řízení, v těch případech postupuje Nejvyšší správní soud podle ustanovení § 68 písm,. b) s.ř.s.

 

     Daná věc je věcí podle § 9 zákona č. 229/1991 Sb. (dále jen „zákon o půdě“).  Podle tohoto zákona se rozhoduje o restitucích nemovitostí, uvedenou věc je proto třeba považovat  za věc spadající do práva soukromého, neboť je zde správními orgány rozhodováno o vlastnickém právu k nemovitostem. Právo vlastnické je evidentně právem soukromým a soukromé  právo  vyžaduje  vyšší   stupeň   soudní   ochrany   než  jaký mu byl poskytován ve

správním soudnictví do 31.prosince 2002. Proto zákonodárce stanovil v soudním řádu správním v ustanovení § 68 písm. b), že žaloba ve správním soudnictví je nepřípustná jde-li o rozhodnutí správního orgánu v soukromoprávní věci, vydané v mezích zákonné pravomoci správního orgánu. Nově od l. ledna 2003 budou v souladu s judikaturou Evropského soudu pro lidská práva takové věci projednávat a rozhodovat obecné soudy podle novelizované části páté občanského soudního řádu. Tato nová právní úprava poskytne soukromým právům větší ochranu, neboť soud nebude pouze provádět přezkum správního rozhodnutí, ale je povolán k tomu, aby případně sám rozhodl o věci, není tedy pouze orgánem oprávněným v případě zjištěné nezákonnosti postupu správního orgánu napadené rozhodnutí zrušit – jako tak dosud činily soudy ve správním soudnictví.

 

     Nejvyšší správní soud proto podle ustanovení § 46 odst. 2 s.ř.s. odmítl žalobu žalobců na přezkoumání rozhodnutí správního orgánu, čímž dochází ke skončení řízení ve správním soudnictví, v rámci poučení pak žalobce soud poučuje o následcích tohoto odmítnutí a možnosti domáhat se novou žalobou u obecného soudu rozhodnutí v uvedeném novém řízení poskytujícím soukromým právům větší ochranu.

 

     O nákladech řízení rozhodl soud podle ustanovení § 60 odst. 3 s.ř.s., neboť podle uvedeného ustanovení nemá žádný z účastníků právo na náhradu nákladů řízení, které bylo ukončeno odmítnutím žaloby.

 

P o u č e n í : Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné. Žalobci mohou do jednoho měsíce od právní moci tohoto usnesení podat v této věci žalobu podle části páté o.s.ř. k příslušnému okresnímu (obvodnímu) soudu, v tom případě účinky procesních úkonů v původním řízení zůstávají zachovány a posoudí se přiměřeně podle s.ř.s.

 

 

V Brně dne 13. února 2003

 

 

 

                                                                                               JUDr. Marie Součková

                                                                                                    předsedkyně senátu