7 A 148/2001-33

 

                                                         U S N E S E N Í

 

 Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Petra Příhody a soudců JUDr. Miluše Doškové a JUDr. Michala Mazance v právní věci žalobce L. K., zastoupeného JUDr. Miroslavem Zrůstem, advokátem se sídlem Louny, Jeronýmova 695 proti žalovanému Ministerstvu zemědělství, se sídlem Praha 1, Těšnov 17 v řízení o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 22.2.2001 zn. 1246/00-5010,

 

t a k t o  :

 

 Žaloba se  o d m í t á .

 

 Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

 

 

O d ů v o d n ě n í :

 

  Žalobou doručenou Vrchnímu soudu v Praze dne 27.3.2001 se žalobce domáhal přezkoumání rozhodnutí Ministerstva zemědělství – Ústředního pozemkového úřadu ze dne 22.2.2001 zn. 1246/00-5010, kterým bylo v odvolacím řízení změněno rozhodnutí Okresního úřadu, okresního pozemkového úřadu v  Lounech ze dne 3.8.2000 č.j. 483/2000-R/1216/92/ZH  o určení lhůty k zaplacení nedoplatku přídělové ceny tak, že byl rozšířen výrok o  vymezení dalšího přídělu a odůvodnění doplněno o další částku náhrad vztahujících se ke změně výroku. Rozhodnutí žalovaného žalobce označil za nezákonné, když pozemkový úřad byl pouze oprávněn k určení lhůty k zaplacení nedoplatku přídělové ceny, nikoliv k určení výše nedoplatku, kterou  mohl pouze sdělit, a  to v zákonné lhůtě - ta ovšem byla v daném případě překročena.

 

 Žalovaný v písemném vyjádření k žalobě uvedl, že rozhodnutí bylo vydáno v souladu s ust. § 9 odst.7 zákona č. 229/1991 Sb. ve znění po novele provedené zákonem č. 183/1993 Sb. a takové rozhodnutí muselo být vydáno, neboť žalobce nedoplatek přídělové ceny neuhradil, žádným rozhodnutím mu předtím nebyla sdělena výše nedoplatku a původně stanovená lhůta k úhradě nebyla realizovatelná. Žalovaný v průběhu odvolacího řízení zjistil další neuhrazený nedoplatek, proto prvostupňové rozhodnutí změnil.

 

 V daném případě jde o věc, která na Nejvyšší správní soud přešla podle ust. § 132 zákona č. 150/2002 Sb., o soudním řádu správním (s.ř.s.) z Vrchního soudu v Praze. Nejvyšší správní soud ve věcech neskončených vrchními soudy dokončí řízení zahájená před těmito soudy jako soud prvního stupně. Podle ust. § 130 s.ř.s. se neskončená řízení podle části páté o.s.ř. účinného přede dnem účinnosti tohoto zákona dokončí podle ustanovení části třetí hlavy druhé dílu prvního s.ř.s. To se však netýká věcí, o nichž má od 1. ledna 2003 jednat a rozhodovat soud v občanském soudním řízení; v takových případech postupuje Nejvyšší správní soud podle ust. § 68 písm. b) s.ř.s.

 

 

 

 

V daném případě se věcně jedná o rozhodnutí podle § 9 odst.7 a § 6 odst.3 zákona č. 229/1991 Sb., ve znění po novele provedené zákonem č. 30/1996 Sb. Předmětem řízení bylo stanovení a označení povinností spojených s vydáním nemovitostí v restitučním řízení. Restituční řízení  je třeba považovat za věc spadající do práva soukromého, neboť je zde rozhodováno správními orgány o vlastnickém právu k nemovitostem; součástí tohoto řízení je i rozhodování o povinnostech s vydáním nemovitostí souvisejících. Právo vlastnické je evidentně právem soukromým a soukromé právo vyžaduje vyšší stupeň  soudní ochrany, než jaký mu byl poskytován ve správním soudnictví podle právní úpravy účinné do 31.12.2002. Proto zákonodárce stanovil v soudním řádu správním v ust. § 68 písm.b), že žaloba ve správním soudnictví je nepřípustná, jde-li o rozhodnutí správního orgánu v soukromoprávní věci, vydané v mezích pravomoci správního orgánu. Nově od 1.1.2003 budou v souladu s judikaturou Evropského soudu pro lidská práva takové věci projednávat a rozhodovat obecné soudy podle novelizované části páté občanského soudního řádu. Tato nová právní úprava poskytne soukromým právům větší ochranu, neboť soud nebude pouze provádět přezkum správního rozhodnutí, ale je povolán k tomu, aby případně sám rozhodl o věci; není tedy pouze orgánem oprávněným v případě zjištěné nezákonnosti postupu správního orgánu napadené rozhodnutí zrušit,  jako tak dosud činily soudy ve správním soudnictví.

 

 Nejvyšší správní soud proto podle ust. § 46 odst. 2 s.ř.s. odmítl žalobu žalobce na přezkoumání rozhodnutí správního orgánu, čímž dochází ke skončení řízení ve správním soudnictví, v rámci poučení pak žalobce soud poučuje o následcích tohoto odmítnutí a možnosti domáhat se novou žalobou u obecného soudu rozhodnutí v uvedeném novém řízení poskytujícím soukromým právům větší ochranu.

 

 O nákladech řízení rozhodl soud podle ust. § 60 odst. 3 s.ř.s., kdy žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, které bylo ukončeno odmítnutím žaloby.

 

P o u č e n í : Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné.

 

Žalobce   může   do  jednoho měsíce od právní moci tohoto usnesení podat v této                                          

věci žalobu podle části páté o.s.ř. k příslušnému okresnímu (obvodnímu ) soudu, v tom případě účinky procesních úkonů v původním řízení zůstávají zachovány .

 

 

                                                V Brně dne 4. února 2003

 

                                                                             JUDr. Petr Příhoda

                                                                                předseda senátu