U S N E S E N Í

 

 

Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Elišky Cihlářové a soudců JUDr. Radana Malíka a JUDr. Jiřího Vyvadila v právní věci stěžovatele T.N.D., za účasti Ministerstva vnitra, se sídlem v  Praze 7, Nad Štolou 3, v řízení o kasační stížnosti proti usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 8. 9. 2003, č. j. 36 Az 425/2003  19,

 

t a k t o :

 

I. Kasační stížnost   s e   o d m í t á.

 

II. Žádný z účastníků   n e m á   právo na náhradu nákladů řízení.

 

 

O d ů v o d n ě n í :

 

Podanou kasační stížností se stěžovatel domáhal zrušení usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 8. 9. 2003, č. j. 36 Az 425/2003  19, kterým byl odmítnut jeho návrh, jímž se domáhal přezkoumání rozhodnutí Ministerstva vnitra (dále jen „ministerstvo“) ze dne 25. 10. 2002, č. j. OAM4562/VL-11-05-2002, kterým bylo rozhodnuto o neudělení azylu podle § 12, § 13 odst. 1, 2 a § 14 zákona č. 325/1999 Sb., o azylu a o změně zákona č. 283/1991 Sb., o Policii České republiky, ve znění pozdějších předpisů, a současně bylo rozhodnuto, že se na stěžovatele nevztahuje překážka vycestování ve smyslu § 91 zákona o azylu. Krajský soud v odůvodnění svého rozhodnutí uvedl, že z podání žalobce není zřejmé, jaké jsou důvody nezákonnosti napadeného rozhodnutí, jaké ustanovení obecně závazného právního předpisu jím mělo být porušeno a tento nedostatek podmínky řízení nelze odstranit s ohledem na uplynutí lhůty uvedené v § 72 odst. 1 s. ř. s.

 

Nejvyšší správní soud se kasační stížností zabýval nejprve z hlediska její přípustnosti, neboť pouze přípustná kasační stížnost může být soudem meritorně projednána.
 

Proti předmětnému usnesení krajského soudu podal stěžovatel kasační stížnost již 7. 10. 2003 a Nejvyšší správní soud o ní rozhodl rozsudkem ze dne 12. 3. 2004, č. j. 7 Azs 7/2004 - 37, kterým kasační stížnost zamítl. Rozsudek nabyl právní moci dne 7. 5. 2004.

 

Překážka rei iudicatae, tedy věci pravomocně rozhodnuté, brání tomu, aby věc, o níž bylo pravomocně rozhodnuto, byla znovu projednávána. Náleží mezi tzv. negativní procesní podmínky, ke kterým soud přihlíží kdykoli za řízení, a je neodstranitelným nedostatkem podmínek řízení. V případě jejího zjištění soud v řízení podle s. ř. s. návrh vždy odmítne.

 

Protože ve věci kasační stížnosti proti usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 8. 9. 2003, č. j. 36 Az 425/2003 - 19 bylo již pravomocně rozhodnuto, Nejvyšší správní soud podle ust. § 46 odst. 1 písm. a) ve spojení s ust. § 120 s. ř. s. kasační stížnost odmítl, protože soud o téže věci již rozhodl.

 

Výrok o náhradě nákladů řízení se opírá o ustanovení § 60 odst. 3 ve spojení s § 120 s. ř. s., podle kterého žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, bylali kasační stížnost odmítnuta.

 

 

P o u č e n í :  Proti tomuto usnesení   n e j s o u   opravné prostředky přípustné.

 

 

V Brně dne 20. ledna 2005

 

 

 

JUDr. Eliška Cihlářová

předsedkyně senátu