[OBRÁZEK]
ČESKÁ REPUBLIKA
R O Z S U D E K
J M É N E M R E P U B L I K Y
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Miluše Doškové a soudců JUDr. Vojtěcha Šimíčka a JUDr. Karla Šimky v právní věci žalobce Ing. J. K., zastoupeného JUDr. Bedri Tomáškem, advokátem se sídlem Kolín IV., Politických vězňů 27, proti žalovanému Finančnímu ředitelství v Praze, se sídlem Praha 2, Žitná 12, v řízení o kasační stížnosti žalobce proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 21. 1. 2004, č. j. 8 Ca 68/2003 - 33,
t a k t o :
O d ů v o d n ě n í :
Kasační stížností podanou v zákonné lhůtě se žalobce jako stěžovatel domáhá zrušení shora uvedeného usnesení Městského soudu v Praze, jímž byla zamítnuta jeho žádost o osvobození od soudních poplatků a o ustanovení zástupce v řízení o jeho žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 8. 11. 2002, č. j. 9645/02 - 130. Městský soud v Praze dospěl k závěru, že stěžovatel nedoložil nedostatek prostředků potřebných k úhradě soudního poplatku a z jím předložených dokladů tato skutečnost přímo nevyplývá, naopak z daňového přiznání je zřejmá existence prostředků v hotovosti v míře dostatečné. Za situace, kdy nejsou dány důvody pro osvobození od soudních poplatků, nejsou splněny podmínky pro ustanovení zástupce.
Stěžovatel v kasační stížnosti namítá nezákonnost napadeného usnesení. Městský soud podle jeho názoru dostatečně zjistil skutkové okolnosti, ale dovodil z nich nesprávné právní závěry. Stěžovatel měl skutečně při svém podnikání poměrně vysoký obrat, ale jeho majetek
je obstaven v důsledku nařízené soudní exekuce. Za takové situace není částka 2000 Kč za soudní poplatek, při souběžném podání více žalob, pro něho zanedbatelná. Z těchto důvodů žádá o zrušení napadené rozhodnutí a o přiznání odkladného účinku kasační stížnosti.
Důvodnost kasační stížnosti posoudil Nejvyšší správní soud v mezích jejího rozsahu a uplatněných důvodů (§ 109 odst. 2, 3 s. ř. s.).
Podle § 36 odst. 3 s. ř. s. účastník, který doloží, že nemá dostatečné prostředky, může být na vlastní žádost usnesením předsedy senátu osvobozen od soudních poplatků. Dospěje-li však soud k závěru, že návrh zjevně nemůže být úspěšný, takovou žádost zamítne. Přiznané osvobození kdykoliv za řízení odejme, popřípadě i se zpětnou účinností, jestliže se do pravomocného skončení řízení ukáže, že poměry účastníka přiznané osvobození neodůvodňují, popřípadě neodůvodňovaly.
V dané věci stěžovatel podal žalobu prostřednictvím advokáta JUDr. Bedri Tomáška a následně požádal o osvobození od soudního poplatku a o ustanovení JUDr. Tomáška zástupcem pro toto řízení. Se žádostí předložil: prohlášení o osobních, majetkových a výdělkových poměrech, ve kterém mimo jiné uvedl, že má úvěr cca 16 milionů Kč, fotokopii daňového přiznání za rok 2002, v němž je uveden dlouhodobý hmotný majetek ve výši 5 149 694 Kč, peněžní prostředky na hotovosti ve výši 45 565 Kč a peněžní prostředky na bankovních účtech ve výši 125 931 Kč, fotokopii směnečného platebního rozkazu Krajského obchodního soudu v Praze ze dne 12. 4. 2000, č. j. Sm 1056/2000 - 8, o povinnosti zaplatit České finanční s. r. o. částku 9 500 000 Kč s příslušenstvím a fotokopii usnesení Okresního soudu v Kolíně ze dne 18. 12. 2002, č. j. NcE 830/2002 - 6, o nařízení exekuce k uspokojení této pohledávky.
Lze souhlasit s městským soudem v tom, že tyto doklady samy o sobě nejsou dostatečné k závěru, že stěžovatel nemá prostředky dostačující k úhradě soudního poplatku. Nelze přehlédnout, že toto žalobce netvrdí ani v kasační stížnosti, kde pouze uvádí, že částka 2000 Kč, při současném vedení více sporů, pro něho není zanedbatelná. Městský soud v Praze tedy postupoval v souladu se zákonem, když stěžovatelovu žádost o osvobození od soudních poplatků zamítl.
Podle § 35 odst. 7 s. ř. s. může být předsedou senátu ustanoven zástupce navrhovateli, u něhož jsou předpoklady pro osvobození od soudních poplatků a u něhož je to třeba k ochraně jeho práv. Předpoklad osvobození od soudních poplatků nebyl dán a za takové situace nelze zkoumat, zda u stěžovatele byly splněny další podmínky pro ustanovení zástupce. V tomto směru také kasační stížnost ničeho konkrétního nenamítá, nehledě k tomu, že stěžovatel v řízení předložil plnou moc udělenou tomuto jmenovanému advokátovi.
S ohledem na výše uvedené Nejvyšší správní soud dospěl k závěru, že není dán kasační stížností uplatněný důvod pro zrušení napadeného usnesení, a proto kasační stížnost žalobce jako nedůvodnou podle ustanovení § 110 odst. 1 věty druhé s. ř. s. zamítl.
Stěžovatel, který neměl v tomto soudním řízení úspěch, nemá právo na náhradu nákladů řízení a úspěšnému žalovanému náklady řízení nevznikly. Proto soud rozhodl,
že se žalovanému právo na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti nepřiznává (§ 60 odst. 1, § 120 s. ř. s.).
Za situace, kdy je o kasační stížnosti věcně rozhodováno, je nadbytečné rozhodovat o žádosti o přiznání odkladného účinku.
P o u č e n í : Proti tomuto rozsudku n e j s o u opravné prostředky přípustné.
V Brně dne 12. května 2005
JUDr. Miluše Došková
předsedkyně senátu