č. j. 3 Azs 443/2004 – 61

 

 

 

 

 

U S N E S E N Í

 

 

 Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu JUDr. Jaroslava Vlašína a soudců JUDr. Milana Kamlacha a Mgr. Daniely Zemanové v právní věci žalobce: V. V., zastoupeného Mgr. Lenkou Lobovskou, advokátkou se sídlem Plzeň, Kopeckého sady 15, proti žalovanému: Ministerstvo vnitra, se sídlem Praha 7, Nad Štolou 3, o kasační stížnosti proti rozsudku Krajského soudu v Plzni ze dne 16. 8. 2004, č. j. 59 Az 200/2003 – 31, 

 

 

t a k t o :

 

 I. Řízení   s e   z a s t a v u j e .

 

 II. Žádný z účastníků   n e m á   právo na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti.

 

 

 

O d ů v o d n ě n í :

 

 Včas podanou kasační stížností napadl stěžovatel rozsudek Krajského soudu v Plzni ze dne 26. 8. 2004, kterým byla zamítnuta jeho žaloba proti rozhodnutí Ministerstva vnitra ze dne 26. 2. 2002, č. j. OAM-3153/VL-14-P16-2001. Rozhodnutím správního orgánu bylo zastaveno řízení o udělení azylu stěžovateli podle ust. § 25 písm. d) zákona č. 325/1999 Sb. V kasační stížnosti stěžovatel dovozoval důvody podle ust. § 103 odst. 1 písm. a) s. ř. s., které spatřoval v tom, že soud stejně jako žalovaný nesprávným způsobem posoudili otázku, zda je možné na jeho případ vztáhnout ustanovení § 12, § 13 odst. 1 a 2 a § 14 zákona o azylu. Stěžovatel proto navrhl, aby napadený rozsudek Krajského soudu v Plzni byl zrušen a věc vrácena tomuto soudu k dalšímu řízení. Zároveň požádal o přiznání odkladného účinku podané kasační stížnosti.

 

 Podáním ze dne 22. 4. 2005 vzal stěžovatel kasační stížnost v plném rozsahu zpět a navrhl zastavení řízení.

 

 Podle § 47 písm. a) s. ř. s. soud řízení usnesením zastaví, vzal-li navrhovatel svůj návrh zpět.

 

 Projev vůle stěžovatele obsažený v jeho podání ze dne 22. 4. 2005 považuje Nejvyšší správní soud za svobodný, vážný, určitý a srozumitelný. Řízení o kasační stížnosti proto dle výše citovaného ust. § 47 písm. a) s. ř. s. ve spojení s ust. § 120 s. ř. s. zastavil.

 

 Řízení bylo zastaveno, Nejvyšší správní soud proto rozhodl tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti (§ 60 odst. 3 s. ř. s. ve spojení s ust. § 120 s. ř. s.). Vzhledem k ust. § 78 b) odst. 1 zákona č. 325/1999 Sb. nerozhodoval již Nejvyšší správní soud samostatně o žádosti o přiznání odkladného účinku podané kasační stížnosti.

 

 

P o u č e n í : Proti tomuto usnesení   n e j s o u   opravné prostředky přípustné (§ 53 odst. 3 s. ř. s.).

 

 

V Brně dne 4. května 2005

 

 

                        JUDr. Jaroslav Vlašín

                    předseda senátu