č. j. 6 Azs 487/2004 - 47

 

 

 

 

USNESENÍ

 

 

 

 Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Milady Tomkové a soudců JUDr. Bohuslava Hnízdila a JUDr. Brigity Chrastilové v právní věci žalob: a) I. B., b) nezl. V. B., zastoupen žalobkyní a), zastoupeni Mgr. Karlem Horákem, advokátem, se sídlem Senovážné nám. 23, 110 00  Praha 1, proti žalovanému: Ministerstvo vnitra, se sídlem Nad Štolou 3, 170 34  Praha 7, o kasační stížnosti žalobců proti rozsudku Krajského soudu v Ostravě č. j. 24 Az 2114/2003 - 20 ze dne 31. 3. 2004, 

 

 

takto:

 

 

  1. Kasační stížnost  se odmítá.

 

  1. Žádný z účastníků řízení  nemá právo na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti.

 

  1. Ustanovenému zástupci žalobců, advokátovi Mgr. Karlu Horákovi, se odměna za zastupování  nepřiznává.

 

 

Odůvodnění:

 

 

Žalobci (dále jen „stěžovatelé“) podali kasační stížnost proti rozsudku Krajského soudu v Ostravě č. j. 24 Az 2114/2003 - 20 ze dne 31. 3. 2004, kterým byla zamítnuta jejich žaloba proti rozhodnutí žalovaného č. j. OAM - 4368/VL - 11 - 08 - TZ - 2003 ze dne 19. 9. 2003, kterým byla zamítnuta jejich žádost o udělení azylu jako zjevně bezdůvodná podle § 16 odst. 1 písm. e) zákona č. 325/1999 Sb., o azylu a o změně zákona č. 283/1991 Sb., o Policii České republiky, ve znění pozdějších předpisů (zákon o azylu).

 

Stěžovatelé v kasační stížnosti toliko obecně uvedli, že rozsudek krajského soudu napadají z důvodů specifikovaných v § 103 odst. 1 písm. a) až d) zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní (dále jen „s. ř. s.“), že krajský soud posoudil uvedenou kauzu v rozporu s platným právním řádem a že shledávají vážná pochybení všech dosavadních orgánů v řízení o udělení azylu. Krajský soud po podání kasační stížnosti v rámci postupu podle § 108 odst. 1 s. ř. s. stěžovatelům na jejich návrh ustanovil zástupcem advokáta a usnesením ze dne 8. 10. 2004, č. j. 24 Az 2114/2003 - 39, je vyzval k doplnění kasační stížnosti o konkrétní kasační důvody. Na tuto výzvu reagoval ustanovený zástupce stěžovatelů tak, že ji nemůže splnit z toho důvodu, neboť se mu opakovaně nepodařilo spojit s klientkou (stěžovatelkou a/); listiny prokazující jeho marné pokusy o kontakt se stěžovatelkou a) ke svému vyjádření přiložil.

 

Nejvyšší správní soud se nejprve zabýval tím, zda lze kasační stížnost meritorně projednat, a posuzoval tedy, zda kasační stížnost splňuje předepsané náležitosti a zda je přípustná.

 

Kasační stížnost lze podat toliko z kasačních důvodů podávaných z § 103 odst. 1 písm. a) až e) s. ř. s. Lze-li tedy kasační stížnost podat toliko z důvodu nezákonnosti spočívající v nesprávném posouzení právní otázky soudem (§ 103 odst. 1 písm. a/), vad řízení podle § 103 odst. 1 písm. b) s. ř. s., zmatečnosti řízení před soudem (§ 103 odst. 1 písm. c/ s. ř. s.), nepřezkoumatelnosti podle § 103 odst. 1 písm. d) s. ř. s. či nezákonnosti v případech, je-li návrh odmítnut nebo řízení zastaveno (§ 103 odst. 1 písm. e/ s. ř. s.), a nebyl-li v kasační stížnosti konkretizován žádný z těchto kasačních důvodů, přitom žádný z těchto kasačních důvodů nebyl doplněn ani k výzvě soudu učiněné podle § 106 odst. 1 a § 37 odst. 5 s. ř. s., nezbylo Nejvyššímu správnímu soudu, než kasační stížnost odmítnout. Nejvyšší správní soud je totiž ve svém přezkumu zásadně vázán rozsahem kasační stížnosti a jejími důvody (§ 109 odst. 2 a 3 s. ř. s.); nejsou-li tedy důvody specifikovány, brání tato skutečnost realizaci přezkumu rozhodnutí krajského soudu, proti kterému kasační stížnost směřuje.   

 

Ze shora uvedených důvodů tedy Nejvyšší správní soud kasační stížnost stěžovatelů podle § 37 odst. 5 s. ř. s. ve spojení s § 120 s. ř. s. odmítl.

 

 Podle § 60 odst. 3 s. ř. s. ve spojení s § 120 s. ř. s. nemá při odmítnutí žádný z účastníků právo na náhradu nákladů řízení.

 

Pokud jde o určení odměny ustanovenému zástupci, ten nemohl uskutečnit žádný úkon právní pomoci, za který by mu náležela odměna podle vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu. První porada s klientem se z důvodů, které soudu ustanovený zástupce sdělil, neuskutečnila, nemohlo být tak následně uskutečněno ani písemné podání soudu týkající se věci samé, v němž by byla kasační stížnost požadovaným způsobem doplněna. Za tohoto stavu Nejvyššímu správnímu soudu nezbylo než odměnu za zastupování nepřiznat.   

 

 

Poučení:  Proti tomuto usnesení  nejsou  opravné prostředky přípustné.

 

 

V Brně dne 1. června 2005

 

 

JUDr. Milada Tomková

                   předsedkyně senátu