č. j. 3 Azs 10/2005 – 36
U S N E S E N Í
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu JUDr. Jaroslava Vlašína a soudců JUDr. Milana Kamlacha a JUDr. Marie Součkové v právní věci žalobce: H. S., proti žalovanému: Ministerstvo vnitra, se sídlem Nad Štolou 3, Praha 7, o kasační stížnosti žalobce proti usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 29. 9. 2004, č. j. 36 Az 153/2004 – 21,
t a k t o :
O d ů v o d n ě n í :
Usnesením Krajského soudu v Brně ze dne 29. 9. 2004 byla odmítnuta žaloba proti rozhodnutí Ministerstva vnitra ze dne 25. 5. 2004, č. j. OAM-1154/VL-07-ZA-03-2004. Rozhodnutím správního orgánu nebyl žalobci udělen azyl podle § 12, § 13 odst. 1, 2 a § 14 zákona č. 325/1999 Sb. a zároveň bylo vysloveno, že se na něj nevztahuje překážka vycestování ve smyslu § 91 cit. zákona. Usnesení bylo žalobci doručeno do vlastních rukou dne 2. 11. 2004.
Kasační stížnost proti tomuto usnesení byla žalobcem doručena na podatelnu Krajského soudu v Brně dne 19. 11. 2004. Žalobce v ní dovozoval naplnění důvodů uvedených v ust. § 103 odst. 1 písm. a) až d) s. ř. s. K věci samé nic konkrétního neuvedl, požádal však o ustanovení bezplatného právního zástupce z řad advokátů, o tlumočníka do běloruského jazyka a o přiznání odkladného účinku podané kasační stížnosti.
Podle § 106 odst. 2 s. ř. s. musí být kasační stížnost podána do dvou týdnů po doručení rozhodnutí, přičemž zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout.
Po zvážení výše uvedených skutečností dospěl Nejvyšší správní soud k závěru, že kasační stížnost byla podána opožděně. Žalobci bylo napadené usnesení Krajského soudu v Brně doručeno dne 2. 11. 2004, posledním dnem lhůty k podání kasační stížnostibyl tedy den 16. 11. 2004. Zákonná lhůta uplynula žalobci marně. Nejvyšší správní soud proto jeho kasační stížnost podle ust. § 46 odst. 1 písm. b) s. ř. s. ve spojení s ust. § 120 s. ř. s. jako opožděnou odmítl. Z tohoto důvodu již nebylo rozhodováno o žádosti o ustanovení zástupce ex offo a přiznání odkladného účinku podané kasační stížnosti. Nejvyšší správní soud nerozhodoval ani o žádosti o ustanovení tlumočníka do běloruského jazyka, neboť tato potřeba v řízení o kasační stížnosti nevyšla najevo.
Kasační stížnost byla odmítnuta, Nejvyšší správní soud proto rozhodl tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti (§ 60 odst. 3 s. ř. s. ve spojení s ust. § 120 s. ř. s.).
P o u č e n í : Proti tomuto usnesení n e j s o u opravné prostředky přípustné (§ 53 odst. 3 s. ř. s.).
V Brně dne 13. dubna 2005
JUDr. Jaroslav Vlašín
předseda senátu