Detail dokumentu 10 Afs 48/2022- 50

OZNAČENÍ
Soud (senát) : tříčlenný senát NSS
Označení věci v celku : 10 Afs 48/2022-50
Označení věci v celku : Pej 2215/2022
Stav řízení : Skončeno
ECLI : ECLI:CZ:NSS:2022:10.Afs.48.2022.50
Právní věta : ne
senát rejstřík poř.č. rok č.listu
Pej 2215 2022
10 Afs 48 2022 50
OZNAČENÍ -> napadené správní rozhodnutí (kasační agenda)
Název správního orgánu Sp. zn./čj. rozhodnutí správního orgánu Datum napadeného rozhodnutí
Finanční úřad pro Pardubický kraj 978450/21/2804-50523-609161 07.05.2021
OZNAČENÍ -> související řízení (nekasační agenda)
Název soudu / subjektu Sp. zn./čj. řízení/podání Datum zahájení řízení
/-
ČASOVÉ ÚDAJE -> DATUM -> k řízení
Datum zahájení řízení : 03.02.2022
Datum skončení řízení : 21.10.2022
ČASOVÉ ÚDAJE -> DATUM -> k rozhodnutí
Datum vydání rozhodnutí : 21.10.2022
Datum vyhotovení rozhodnutí : 21.10.2022
Datum vypravení rozhodnutí : 21.10.2022
Datum právní moci : 24.10.2022
Datum zpřístupnění : 02.11.2022 06:01:18
PRÁVNÍ PŘEDPISY
Oblast úpravy : Daně - daň z příjmů
Aplikováno právo EU : Ne
čl. § odst. písm. předpis číslo rok
259b 1 zákona 280 2009
259c 1 zákona 280 2009
PODROBNOSTI O DOKUMENTU A ŘÍZENÍ
Druh dokumentu : Rozsudek
Rozhodnutí ve vztahu k řízení : rozhodnutí, kterým se řízení končí
Výrok rozhodnutí NSS : zamítnuto
Typ řízení : žaloba proti rozhodnutí
OSOBA
Zástupce : Bartoš Daniel Mgr. hlavní subjekt: PHARMAWEX s.r.o.
Typ zástupce : právní zástupce
Soudce zpravodaj : ŠIŠKEOVÁ Sylva, Mgr.
Účastník řízení Typ účastníka
PHARMAWEX s.r.o. stěžovatel
PHARMAWEX s.r.o. žalobce/navrhovatel 1.st
Finanční úřad pro Pardubický kraj žalovaný/odpůrce 1.st
Finanční úřad pro Pardubický kraj účastník řízení
PREJUDIKATURA
Prejudikatura označení věci v celku senát rejstřík poř.č. rok č.listu Identifikace ve sbírkách sešit judikát rok Název orgánu Povaha Druh
7 Afs 45/2007-251 7 Afs 45 2007 251 Sb. NSS 12 1383 2007 Nejvyšší správní soud Inspirativní Souladná
4 Afs 180/2020-30 4 Afs 180 2020 30 Nejvyšší správní soud Inspirativní Souladná
8 Afs 71/2018-38 8 Afs 71 2018 38 Nejvyšší správní soud Inspirativní Souladná
1 Afs 1/2013-47 1 Afs 1 2013 47 Nejvyšší správní soud Inspirativní Souladná
ŘÍZENÍ U JINÝCH SOUDŮ -> Napadeno kasační stížností
Krajský soud Označení rozhodnutí KS v celku senát rejstřík poř.č. rok č.listu Datum rozhodnutí krajského soudu Rozhodnuto NSS
[Krajský soud v Hradci Králové], pobočka Pardubice 52 Af 42/2021-42 52 Af 42 2021 42 22.12.2021 zamítnuto
ŘÍZENÍ U JINÝCH SOUDŮ -> Podána předběžná otázka k Soudnímu dvoru EU
Sp. zn./čj. předkládacího rozhodnutí NSS Datum předkládacího rozhodnutí NSS Podána PO
ne
HLEDÁNÍ V TEXTU
Výběr části dokumentu Hledat v části dokumentu
Záhlaví  10 Afs 48/2022 - 51 pokračování [OBRÁZEK] ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy Zdeňka Kühna, soudkyně Sylvy Šiškeové a soudce Ondřeje Mrákoty v právní věci žalobkyně: PHARMAWEX s. r. o., Novoměstská 960, Chrudim, zastoupené advokátem Mgr. Danielem Bartošem, Bílinská 1147/1, Ústí nad Labem proti žalovanému: Finanční úřad pro Pardubický kraj, Boženy Němcové 2625, Pardubice, proti rozhodnutí žalovaného ze dne 7. 5. 2021, čj. 978450/21/280450523609161, o kasační stížnosti žalobkyně proti rozsudku Krajského soudu v Hradci Králové – pobočky v Pardubicích ze dne 22. 12. 2021, čj. 52 Af 42/202142,
Výrok takto: I. Kasační stížnost se zamítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění Odůvodnění: [1] Žalobkyně požádala o prominutí úroku z prodlení ve výši 1 045 Kč za pozdní úhradu daně z přidané hodnoty za zdaňovací období prosinec 2020. Žalovaný žádost zamítl, neboť žalobkyně v posledních třech letech závažně porušila daňové právní předpisy ve smyslu § 259c odst. 2 zákona č. 280/2009 Sb., daňový řád. Žalobkyně totiž nepodala včas řádné přiznání k dani z příjmů právnických osob za zdaňovací období roku 2018, řádné přiznání k dani z přidané hodnoty za zdaňovací období srpen 2019 ani řádné přiznání k dani z příjmů právnických osob za zdaňovací období roku 2019. [2] Proti rozhodnutí žalovaného se žalobkyně bránila u Krajského soudu v Hradci Králové – pobočky v Pardubicích, který žalobu zamítl. [3] Žalobkyně (stěžovatelka) v kasační stížnosti namítla, že žalovaný posuzoval naplnění podmínky pro odepření možnosti prominout příslušenství daně podle § 259c daňového řádu pouze na základě obsahu pokynu č. GFŘD45. Tento interní pokyn však nezohledňuje okolnosti případu a je spíše návodem či pomůckou než závazným nástrojem. [4] Žalovaný podřadil stěžovatelčina dílčí pochybení pod neurčitý právní pojem závažného porušení daňových nebo účetních předpisů obsažený v pokynu. Stěžovatelka žádost odůvodnila pandemickou situací související s onemocněním covid19, což měl žalovaný zohlednit. Žalovaný však neurčitý právní pojem nevyložil v kontextu těchto zcela nevšedních a dříve nenastalých okolností, ač mu to ukládá daňový řád. Stěžovatelka v důsledku pandemické situace neměla k dispozici dostatečný počet zaměstnanců, popř. externích pracovníků. Daňové přiznání proto nemohla podat včas z objektivních důvodů, které nastaly jako vis maior, popř. v důsledku restriktivních opatření orgánů veřejné moci. [5] Stěžovatelka upozornila i na to, že dne 11. 3. 2021 byl publikován pokyn č. GFŘD47 k promíjení příslušenství daně, podle jehož čl. VII. se pokyn č. GFŘD45 ruší. Žádosti o prominutí příslušenství daně doručené správci daně přede dnem účinnosti pokynu č. GFŘD47, o nichž nebylo rozhodnuto do nabytí účinnosti tohoto pokynu, se měly posoudit podle nového pokynu. Žalovaný tedy stěžovatelčinu žádost posuzoval podle neúčinného pokynu a krajský soud tento postup chybně označil za správný. [6] Žalovaný ve vyjádření ke kasační stížnosti připomněl, že rozhodnutí o prominutí příslušenství daně podléhá správnímu uvážení. Jeho limity stanoví zákon a v praxi je usměrňují zmíněné pokyny. Závažného porušení daňových nebo účetních předpisů se stěžovatelka dopustila tím, že opakovaně včas nepodávala daňová přiznání; ke splnění této povinnosti ji žalovaný vyzýval. Žalovaný připustil, že při posuzování porušení daňových a účetních předpisů správce daně zohlední také jemu známé objektivní důvody hodné zvláštního zřetele, které k porušení vedly. Tímto důvodem mohla být mj. pandemická situace. Stěžovatelka nicméně vůbec nepodala daňové přiznání k dani z příjmů právnických osob za zdaňovací období roku 2019, ač byla lhůta pro jeho podání prodloužena a žalovaný ji následně k jeho podání vyzval. Žalovaný tedy nesouhlasí s námitkou, že se nezabýval stěžovatelčinou situací v návaznosti na pandemickou situaci. Odkázal rovněž na řízení o posečkání s úhradou daně a podotkl, že předmět činnosti stěžovatelky (prodej zdravotních potřeb a pomůcek, zejména masek, respirátorů, roušek atd.) nebyl negativně poznamenán mimořádnými opatřeními, právě naopak. Žalovaný připustil, že postupoval podle neúčinného pokynu, avšak pokyn nedoznal v relevantní části žádných změn. Postup podle nového pokynu by proto pro stěžovatelku nebyl příznivější. [7] Kasační stížnost není důvodná. [8] Podle § 259b odst. 1 daňového řádu platí, že daňový subjekt je oprávněn požádat správce daně o prominutí úroku z prodlení nebo úroku z posečkané částky, pokud byla uhrazena daň, v důsledku jejíhož neuhrazení úrok vznikl. [9] Podle § 259c odst. 1 daňového řádu při posouzení žádosti o prominutí daně nebo příslušenství daně správce daně zohlední četnost porušování povinností při správě daní daňovým subjektem. Podle odst. 2 téhož ustanovení prominutí daně nebo příslušenství daně není možné, pokud daňový subjekt nebo osoba, kteráje členem jeho statutárního orgánu, v posledních 3 letech závažným způsobem porušil daňové nebo účetní právní předpisy. [10] Podle čl. III. 2. A. pokynu č. GFŘD45 za závažné porušení nelze označit každé porušení daných předpisů, ale pouze porušení, které dosáhne takové intenzity, že jej příslušný správce daně shledá za významně ohrožující nebo porušující účel správy daní. Závažným porušením přitom může být i jejich opakované, avšak méně závažné, porušení. Za závažné porušení daňových nebo účetních předpisů bude považována mj. situace, kdy osoba závažně ztěžuje nebo ztěžovala, maří nebo mařila správu daní tím, že opakovaně včas nepodala daňové přiznání, hlášení nebo vyúčtování a ke splnění této své ze zákona plynoucí povinnosti byla proto vyzvána správcem daně. Za naplnění opakovanosti se v tomto případě považuje, pokud tato situace nastala alespoň 2x v období dvanácti po sobě jdoucích kalendářních měsíců (bod 5). [11] Předmětem sporu je prominutí úroku z prodlení za pozdní úhradu daně z přidané hodnoty. Mezi stranami není sporu o tom, že stěžovatelka splnila formální předpoklady pro prominutí úroku z prodlení, tj. zaplatila správní poplatek a uhradila daň, v důsledku jejíhož neuhrazení úrok vznikl (§ 259b odst. 1 daňového řádu). Sporné je naplnění negativní podmínky, tj. zda stěžovatelka nebo osoba, která je členem jejího statutárního orgánu, v posledních třech letech závažným způsobem porušila daňové nebo účetní právní předpisy (§ 259c odst. 2 daňového řádu). [12] Na prominutí úroku z prodlení není právní nárok, a to ani při splnění výše zmíněných formálních předpokladů. Rozhodování o žádosti o prominutí úroků z prodlení je vázáno na správní úvahu správce daně (rozsudky NSS ze dne 27. 3. 2019, čj. 4 Afs 342/201835, nebo ze dne 3. 6. 2021, čj. 4 Afs 180/202030). Při soudním přezkumu rozhodnutí o prominutí daně či jejího příslušenství je třeba posuzovat, zda bylo rozhodnutí vydáno v řádném řízení vedeném v souladu se zákonem a zda nebylo zatíženo svévolí rozhodujícího orgánu (rozsudek NSS ze dne 27. 6. 2013, čj. 1 Afs 1/201347). [13] Pokyny řady „D“ nenaplňují formální znaky požadované pro obecně závazné normativní právní akty. Jedná se o interní normativní akty, které pro správce daně představují pokyn nadřízeného orgánu. Pokyny nemohou měnit právní předpisy, které vykládají (rozsudek NSS ze dne 25. 10. 2006, čj. 8 Afs 3/200559). Ačkoliv pokyny nejsou obecně závaznou právní normou, jsou pro správní orgány závazné s ohledem na zákaz libovůle a zákaz neodůvodněně nerovného zacházení. Jejich použití je vyloučeno pouze v případech, kdy odporují zákonu (rozsudky NSS ze dne 28. 4. 2005, čj. 2 Ans 1/200557, č. 605/2005 Sb. NSS, ze dne 23. 8. 2007, čj. 7 Afs 45/2007251, č. 1383/2007 Sb. NSS, nebo ze dne 30. 10. 2013, čj. 8 Afs 80/201249). [14] Interní normativní akty tedy nejsou právními předpisy a nemohou jít nad rámec zákona. Neodporujíli ale zákonu, platí ve vztazích služební nadřízenosti a podřízenosti povinnost řídit se pokyny nadřízeného orgánu. V takovém případě správní soudy přezkoumávají postup správních orgánů i z hlediska jeho souladnosti s interním normativním aktem. Daňový řád v § 259c odst. 2 užívá neurčitý právní pojem, k jehož výkladu byl vydán pokyn Generálního finančního ředitelství. Smyslem pokynu je stanovit hlediska a kritéria, která má správce daně při rozhodování o prominutí příslušenství daně posuzovat. Pokyny slouží ke sjednocování správní praxe a odchýlení se od nich by mohlo znamenat, že správce daně rozhodl v rozporu se zásadou zákazu libovůle a zásadou rovného zacházení. Soudy proto jednotlivé případy posuzují nejen s ohledem na splnění podmínek pokynů, ale zejména s ohledem na výklad příslušného zákonného ustanovení (ve vztahu k § 106a zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, srov. rozsudek NSS ze dne 3. 10. 2019, čj. 8 Afs 71/201838). [15] NSS nesouhlasí s námitkou stěžovatelky, že žalovaný nevzal při posuzování její žádosti v potaz pandemickou situaci. Jak vyplývá z napadeného rozhodnutí, touto otázkou se žalovaný zabýval. Odkázal přitom na pokyn č. GFŘD45 k promíjení úroku z prodlení, úroku z posečkané částky a pokuty za nepodání kontrolního hlášení. Dospěl však k závěru, že stěžovatelka neprokázala, že prodlení s úhradou daně je důsledkem mimořádných opatření vydaných za účelem prevence vzniku a rozšíření onemocnění covid19. Tvrzení, že stěžovatelka neměla dostatek personálu, a nemohla proto podat daňová přiznání včas, navíc neuplatnila v žalobě, ač tak mohla učinit. Jedná se tedy o nepřípustnou kasační námitku (§ 104 odst. 4 s. ř. s.). [16] Stěžovatelce lze přisvědčit v tom, že žalovaný postupoval podle neúčinného pokynu č. GFŘD45, ač měl správně následovat pokyn č. GFŘD47. Jelikož relevantní ustanovení obou pokynů jsou shodná (srov. čl. III pokynu č. GFŘD47), jde v posuzované věci o formální pochybení bez vlivu na zákonnost napadeného rozhodnutí či rozsudku krajského soudu. [17] NSS s ohledem na výše uvedené zamítl kasační stížnost jako nedůvodnou (§ 110 odst. 1 věta poslední s. ř. s.). [18] O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 60 odst. 1 s. ř. s. za použití § 120 s. ř. s. Stěžovatelka nemá právo na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti, neboť ve věci neměla úspěch; žalovanému náklady řízení nad rámec běžné úřední činnosti nevznikly.
Poučení Poučení: Proti tomuto rozsudku nejsou opravné prostředky přípustné. V Brně dne 21. října 2022 Zdeněk Kühn předseda senátu
ZOBRAZOVÁNÍ
Číslo jednací : 10 Afs 48/2022- 50
Spisová značka : 10 Afs 48/2022
Souladná prejudikatura : 1 Afs 1/2013-47, 1 Afs 1/2013-47, 1 Afs 1/2013-47, 1 Afs 1/2013-47,
Souladná prejudikatura : 4 Afs 180/2020-30, 4 Afs 180/2020-30, 4 Afs 180/2020-30, 4 Afs 180/2020-30,
Souladná prejudikatura : 7 Afs 45/2007-251, 7 Afs 45/2007-251, 7 Afs 45/2007-251, 7 Afs 45/2007-251,
Souladná prejudikatura : 8 Afs 71/2018-38, 8 Afs 71/2018-38, 8 Afs 71/2018-38, 8 Afs 71/2018-38,
Datum : 21.10.2022
Účastníci řízení : Finanční úřad pro Pardubický kraj, PHARMAWEX s.r.o.