Detail dokumentu 10 Afs 203/2020- 49

OZNAČENÍ
Soud (senát) : tříčlenný senát NSS
Označení věci v celku : 10 Afs 203/2020-49
Označení věci v celku : Ej 282/2020
Stav řízení : Skončeno
ECLI : ECLI:CZ:NSS:2020:10.Afs.203.2020.49
Právní věta : ano
senát rejstřík poř.č. rok č.listu
Ej 282 2020
10 Afs 203 2020 49
OZNAČENÍ -> napadené správní rozhodnutí (kasační agenda)
Název správního orgánu Sp. zn./čj. rozhodnutí správního orgánu Datum napadeného rozhodnutí
Finanční úřad pro Zlínský kraj 436244/19/3301-80542-708486 01.04.2019
OZNAČENÍ -> související řízení (nekasační agenda)
Název soudu / subjektu Sp. zn./čj. řízení/podání Datum zahájení řízení
/-
ČASOVÉ ÚDAJE -> DATUM -> k řízení
Datum zahájení řízení : 18.06.2020
Datum skončení řízení : 21.10.2020
ČASOVÉ ÚDAJE -> DATUM -> k rozhodnutí
Datum vydání rozhodnutí : 21.10.2020
Datum vyhotovení rozhodnutí : 21.10.2020
Datum vypravení rozhodnutí : 21.10.2020
Datum právní moci : 22.10.2020
Datum zpřístupnění : 01.11.2022 05:49:57
PRÁVNÍ PŘEDPISY
Oblast úpravy : Daně - daň z přidané hodnoty
Vyhledávání dle hesel : 181
Aplikováno právo EU : Ne
čl. § odst. písm. předpis číslo rok
190 zákona 280 2009
181 2 f zákona 280 2009
181 2 g zákona 280 2009
PODROBNOSTI O DOKUMENTU A ŘÍZENÍ
Druh dokumentu : Rozsudek
Rozhodnutí ve vztahu k řízení : rozhodnutí, kterým se řízení končí
Výrok rozhodnutí NSS : zamítnuto
Typ řízení : žaloba proti rozhodnutí
OSOBA
Zástupce : Lízal Pavel Mgr. hlavní subjekt: Zlínmarket s.r.o.
Typ zástupce : právní zástupce
Soudce zpravodaj : KÜHN Zdeněk, Doc. JUDr.Ph.D., LL.M., S.J.D.
Účastník řízení Typ účastníka
Zlínmarket s.r.o. stěžovatel
Zlínmarket s.r.o. žalobce/navrhovatel 1.st
Finanční úřad pro Zlínský kraj žalovaný/odpůrce 1.st
Finanční úřad pro Zlínský kraj účastník řízení
ŘÍZENÍ U JINÝCH SOUDŮ -> Napadeno kasační stížností
Krajský soud Označení rozhodnutí KS v celku senát rejstřík poř.č. rok č.listu Datum rozhodnutí krajského soudu Rozhodnuto NSS
Krajský soud v Brně 29 Af 55/2019-48 29 Af 55 2019 48 29.05.2020 zamítnuto
ŘÍZENÍ U JINÝCH SOUDŮ -> Podána předběžná otázka k Soudnímu dvoru EU
Sp. zn./čj. předkládacího rozhodnutí NSS Datum předkládacího rozhodnutí NSS Podána PO
ne
HLEDÁNÍ V TEXTU
Výběr části dokumentu Hledat v části dokumentu
Právní věta Zastavení daňové exekuce podle § 181 odst. 2 zákona č. 280/2009 Sb., daňového řádu, závisí v konkrétní věci na způsobu, kterým se daňová exekuce provádí. Daňovou exekuci prováděnou přikázáním pohledávky z účtu u poskytovatele platebních služeb dle § 190 daňového řádu nelze zastavit z důvodu dle § 181 odst. 2 písm. f) daňového řádu, pokud není vyloučeno, že během šestiměsíčního období dle § 190 odst. 2 daňového řádu dojdou na účet dlužníka peněžní prostředky ve výši dostatečné k pokrytí nákladů daňové exekuce. Stejně tak není namístě zastavit daňovou exekuci prováděnou tímto způsobem z důvodu dle § 181 odst. 2 písm. g) daňového řádu jen proto, že daňovému subjektu byla doměřena vysoká daň.
Vztah k předpisům k § 181 odst. 2 písm. f) a písm. g) a § 190 zákona č. 280/2009 Sb., daňového řádu
Záhlaví pokračování 10 Afs 203/2020 - 50 [OBRÁZEK] ČESKÁ REPUBLIKA R O Z S U D E K J M É N E M R E P U B L I K Y Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy Zdeňka Kühna, soudce Ondřeje Mrákoty a soudkyně Michaely Bejčkové v právní věci žalobkyně: Zlínmarket s.r.o., se sídlem Pekárenská 166, Zlín, zast. Mgr. Pavlem Lízalem, advokátem se sídlem J. A. Bati 5637, Zlín, proti žalovanému: Finanční úřad pro Zlínský kraj, se sídlem tř. Tomáše Bati 21, Zlín, proti rozhodnutí žalovaného ze dne 1. 4. 2019, čj. 436244/19/3301-80542-708486, v řízení o kasační stížnosti žalobkyně proti rozsudku Krajského soudu v Brně ze dne 29. 5. 2020, čj. 29 Af 55/2019-48,
Výrok takto: I. Kasační stížnost se zamítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění Odůvodnění: [1] Žalovaný zamítl návrh žalobkyně na zastavení daňové exekuce (přikázáním pohledávky z účtu u poskytovatele platebních služeb dle § 190 daňového řádu) na daň z přidané hodnoty podle § 181 odst. 2 písm. f), g) a i) daňového řádu za zdaňovací období 4. čtvrtletí roku 2014; žalovaný důvody pro zastavení neshledal a návrh zamítl. Proti rozhodnutí žalovaného podala žalobkyně žalobu ke krajskému soudu, který ji zamítl. [2] Proti rozsudku krajského soudu podala žalobkyně (stěžovatelka) kasační stížnost z důvodů dle § 103 odst. 1 písm. a), b) a d) s. ř. s. Stěžovatelka nejprve tvrdí, že žalovaný porušil zásadu volného hodnocení důkazů tím, že přes jemu známý ekonomický stav stěžovatelky zamítl návrh na zastavení daňové exekuce; krajský soud pak tento postup nesprávně schválil. Dále uvádí, že i daňovou exekuci přikázáním pohledávky z účtu je možné zastavit na základě § 181 odst. 2 písm. f) daňového řádu. V případě stěžovatelky byl tento důvod naplněn už jen proto, že běžící daňová exekuce by zamezila „vygenerování“ jakékoliv pohledávky. Stejně jako v žalobě také argumentuje tím, že daňová exekuce měla být zastavena i podle § 181 odst. 2 písm. g) daňového řádu a tvrdí, že se s jejími argumenty ohledně tohoto důvodu soud nevypořádal. Konečně namítá nepřezkoumatelnost rozsudku krajského soudu. [3] Žalovaný navrhuje kasační stížnost zamítnout. [4] NSS při posuzování přípustné kasační stížnosti (mimo její bod 16, jak NSS vysvětluje níže) dospěl k závěru, že kasační stížnost má požadované náležitosti, byla podána včas a osobou oprávněnou. Důvodnost kasační stížnosti posoudil v mezích jejího rozsahu a uplatněných důvodů (§ 109 odst. 3 a 4 s. ř. s.); neshledal přitom vady, jimiž by se musel zabývat i bez návrhu. [5] Kasační stížnost není důvodná. [6] NSS se v posuzované věci nemohl zabývat námitkou stěžovatelky uplatněnou v bodu 16 kasační stížnosti, ve které stěžovatelka uvádí, že daňová exekuce v její věci vůbec neměla být nařízena. Před krajským soudem stěžovatelka tvrdila, že daňová exekuce měla být v jejím případě zastavena; jejím zahájením se však v žalobě vůbec nezabývala. Tato námitka je tedy ve smyslu § 104 odst. 4 s. ř. s. nepřípustná, neboť ji stěžovatelka neuplatnila v řízení před krajským soudem, přestože jí v tom nic nebránilo. [7] Námitka nepřezkoumatelnosti není důvodná. Ač stěžovatelka formulovala žalobní námitky jen stručně a obecně (čemuž mohl odpovídat i rozsah jejich vypořádání ze strany soudu, jak správně uvedl krajský soud v bodu 14 svého rozsudku), s žalobou se krajský soud i tak vypořádal poměrně obsáhle a žádný žalobní bod neopomněl. Pokud jde o argumentaci stěžovatelky týkající se § 181 odst. 2 písm. g) daňového řádu, krajský soud nemusel nutně volit cestu vypořádání se s každým dílčím žalobním argumentem, ale mohl naopak proti žalobě postavit vlastní právní názor, v jehož konkurenci žalobní body jako celek neobstojí, což učinil v bodu 19 napadeného rozsudku (srov. např. rozsudek ze dne 11. 6. 2015, čj. 10 Afs 18/2015-48, věc MPM Invest, bod 34). Ne každý dílčí nedostatek odůvodnění založí nepřezkoumatelnost rozhodnutí (viz usnesení rozšířeného senátu ze dne 5. 12. 2017, čj. 2 As 196/2016-123, č. 3668/2018 Sb. NSS, věc Zdravé Ktišsko, bod 30). [8] NSS předně nesouhlasí, že žalovaný porušil zásadu volného hodnocení důkazů. Ze správního spisu vyplývá, že žalovaný měl (určitý) přehled o ekonomické situaci stěžovatelky a s jeho zohledněním v její věci rozhodoval mj. i o způsobu provedení exekuce (provedení exekuce způsobem dle § 190 daňového řádu se jevilo jako jediný možný způsob vzhledem k majetku stěžovatelky). To, že nevyhověl jejímu (skutečně jen stručnému) návrhu na zastavení daňové exekuce, neznamená, že se dopustil procesního pochybení. Stěžovatelka koneckonců ani v kasační stížnosti nenamítá nic jiného, než že žalovaný nezastavil daňovou exekuci na vysokou částku. [9] Pokud jde o první z důvodů pro zastavení daňové exekuce, tedy že dle § 181 odst. 2 písm. f) daňového řádu její předpokládaný výtěžek nepostačí ani ke krytí exekučních nákladů, NSS souhlasí s úvahami krajského soudu. Daňová exekuce se nařizuje vydáním exekučního příkazu, v jehož výroku musí být uveden dle § 178 odst. 2 písm. a) daňového řádu též způsob provedení daňové exekuce. Přestože § 181 odst. 2 daňového řádu stanoví obecné důvody pro zastavení daňové exekuce, jejich využití v konkrétní věci záleží právě na způsobu, kterým je daňová exekuce prováděna (k obdobnému závěru dospěla v případě výkonu rozhodnutí v civilním řízení i ustálená civilní judikatura, srov. např. usnesení NS ze dne 21. 7. 2020, sp. zn. 20 Cdo 2020/2020, a judikaturu tam cit.). Stěžovatelka tak nemá pravdu v tom, že by § 181 představoval vůči § 190 daňového řádu jakési zvláštní ustanovení v tom smyslu, že by se důvod pro zastavení daňové exekuce posuzoval zcela bez přihlédnutí k způsobu, jakým je prováděna. [10] V rámci daňové exekuce prováděné způsobem dle § 190 daňového řádu jsou dle jeho odstavce 2 postiženy nejen prostředky nacházející se na účtu u poskytovatele platebních služeb v okamžiku doručení exekučního příkazu tomuto poskytovateli, ale i prostředky, které na tento účet dojdou do 6 měsíců ode dne vyrozumění o právní moci exekučního příkazu. Stěžovatelka nedisponovala v době návrhu na zastavení daňové exekuce (tj. zhruba měsíc po jejím nařízení) na účtech částkou dostačující k úhradě exekučních nákladů. Žalovaný také podotkl, že podnikání stěžovatelky mělo již delší dobu sestupnou tendenci, i tak se ale určité prostředky po nařízení exekuce podařilo vymoci. Krajský soud správně posoudil, že ani za této situace nebylo vyloučeno, že během šestiměsíčního období (resp. jeho zbytku) dle § 190 odst. 2 daňového řádu budou na účty stěžovatelky připsány další finanční prostředky. Řečeno slovy stěžovatelky, nebylo vyloučeno, že „vygeneruje“ další pohledávky u poskytovatele platebních služeb. Byť by tyto pohledávky zcela určitě neodpovídaly její daňové povinnosti, nebylo zcela nereálné, aby pokryly exekuční náklady. [11] Krajský soud též správně nevyhověl námitce stěžovatelky ohledně důvodu zastavení daňové exekuce dle § 181 odst. 2 písm. g) daňového řádu (k dostatečnosti vypořádání stěžovatelčiných námitek viz bod [7]). Pokračování v daňové exekuci jistě může být spojeno s nepoměrnými obtížemi na straně žalovaného např. v případě, že se zjišťování majetku dlužníka ukáže jako zbytečné úsilí (srov. LAVICKÝ, P. Komentář k § 181. In: BAXA, J. a kol. Daňový řád: Komentář. II. díl. Praha: Wolters Kluwer, 2011, s. 1135). Pod tento důvod však nelze „schovat“ to, že daňovému subjektu byla vyměřena či doměřena vysoká daň, která je pro něj nepříjemná nebo která mu dokonce znemožňuje další podnikání. Pro tyto případy daňovým subjektům slouží institut posečkání dle § 156 daňového řádu a v případě povolení posečkání i zastavení daňové exekuce dle § 181 odst. 2 písm. c) daňového řádu. Bylo by nelogické, aby daňový řád pro stejnou situaci připouštěl ještě poněkud uměle zdvojené zastavení daňové exekuce podle písm. g) tohoto odstavce (se kterým by však nebyly spojeny výhody posečkání). [12] NSS proto v souladu s § 110 odst. 1 větou druhou s. ř. s. kasační stížnost zamítl. [13] O náhradě nákladů řízení rozhodl podle § 60 odst. 1 za použití § 120 s. ř. s. Stěžovatelka nemá právo na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti, neboť ve věci neměla úspěch; žalované náklady řízení nad rámec běžné úřední činnosti nevznikly.
Poučení Poučení: Proti tomuto rozsudku nejsou opravné prostředky přípustné. V Brně dne 21. října 2020 Zdeněk Kühn předseda senátu
ZOBRAZOVÁNÍ
Číslo jednací : 10 Afs 203/2020- 49
Spisová značka : 10 Afs 203/2020
Vztah k předpisům : k § 181 odst. 2 písm. f) a písm. g) a § 190 zákona č. 280/2009 Sb., daňového řádu
Právní věta (text) : Zastavení daňové exekuce podle § 181 odst. 2 zákona č. 280/2009 Sb., daňového řádu, závisí v konkrétní věci na způsobu, kterým se daňová exekuce provádí. Daňovou exekuci prováděnou přikázáním pohledávky z účtu u poskytovatele platebních služeb dle § 190 daňového řádu nelze zastavit z důvodu dle § 181 odst. 2 písm. f) daňového řádu, pokud není vyloučeno, že během šestiměsíčního období dle § 190 odst. 2 daňového řádu dojdou na účet dlužníka peněžní prostředky ve výši dostatečné k pokrytí nákladů daňové exekuce. Stejně tak není namístě zastavit daňovou exekuci prováděnou tímto způsobem z důvodu dle § 181 odst. 2 písm. g) daňového řádu jen proto, že daňovému subjektu byla doměřena vysoká daň.
Právní věta : Ano
Datum : 21.10.2020
Účastníci řízení : Finanční úřad pro Zlínský kraj, Zlínmarket s.r.o.