<!DOCTYPE html> <html lang="cs"> <head> <title> 10 A 98/2021- 45 - text</title> </head> <body> 8 10A 98/2021<br/>[OBRZEK] ESK REPUBLIKA<br/>ROZSUDEK<br/>JMNEM REPUBLIKY<br/>Mstsk soud v Praze rozhodl v sentu slo~enm z pYedsedkyn JUDr. Ing. Viery Hor icov a soudco JUDr. Vladimra Gabriela Navrtila a JUDr. Jaromra Klepae ve vci <br/>~alobce: A. M. M. S.<br/> zastoupen Organizac pro pomoc uprchlkom, z. s., I O: 457 68 676<br/> sdlem KovYsk 939/4, 190 00 Praha 9<br/>proti <br/>~alovanmu: Ministerstvo vnitra<br/>sdlem Nad `tolou 3, 170 00 Praha 7<br/>o ~alob na ochranu pYed nezkonnm zsahem sprvnho orgnu<br/>takto:<br/>I. Ur uje se, ~e nevydn prokazu ~adatele o pYiznn postaven osoby bez sttn pYsluanosti ~alobci k jeho ~dosti o pYiznn tohoto postaven z 9. 8. 2021 bylo nezkonn.<br/>II. }alovan je povinen vydat ~alobci prokaz ~adatele o pYiznn postaven osoby bez sttn pYsluanosti k jeho ~dosti z 9. 8. 2021, a to do 3 dno od prvn moci tohoto rozsudku.<br/>III. Ur uje se, ~e nepYijet ~alobce jako~to ~adatele o pYiznn postaven osoby bez sttn pYsluanosti do pobytovho stYediska k jeho ~dosti z 6. 9. 2021 bylo nezkonn.<br/>IV. }alovanmu se zakazuje pokra ovat v poruaovn ~alobcova prva na ubytovn v pobytovm stYedisku a sou asn se ~alovanmu pYikazuje, aby ~alobci umo~nil vyu~t ubytovn v pobytovm stYedisku do doby prvn moci rozhodnut o jeho ~dosti o pYiznn postaven osoby bez sttn pYsluanosti z 9. 8. 2021, a to ve lhot do 3 dno od prvn moci tohoto rozsudku.<br/>V. }alobci se nepYiznv nhrada nklado Yzen.<br/>VI. }alovan nem prvo na nhradu nklado Yzen.<br/> Odovodnn:<br/>I. Vymezen vci<br/>1. Spornou otzkou v projednvan vci je, zda m ~adatel o pYiznn postaven osoby bez sttn pYsluanosti podle prvn pravy obsa~en s innost od 2. 8. 2021 v 170d zkona . 326/1999 Sb., o pobytu cizinco na zem esk republiky, (dle jen  zkon o pobytu cizinco ), prvo na vydn prokazu ~adatele o pYiznn postaven osoby bez sttn pYsluanosti a na ubytovn v pobytovm stYedisku po dobu Yzen o ~dosti.<br/>2. }alobce podal ~dost o pYiznn postaven osoby bez sttn pYsluanosti, datovanou 9. 8. 2021, tho~ dne osobn na pracoviati Ministerstva vnitra, Odboru azylov a migra n politiky. Podnm z 1. 9. 2021 ~alobce vslovn po~dal o vystaven prokazu ~adatele o pYiznn statusu osoby bez sttn pYsluanosti. Podnm z 6. 9. 2021 po~dal Sprvu uprchlickch zaYzen Ministerstva vnitra o ubytovn v nkterm z pobytovch stYedisek. Z odpovdi datovan 10. 9. 2021 se ~alobce dozvdl, ~e ubytovn je poskytovno toliko osobm, jejich~ postaven je upraveno zkonem . 325/1999 Sb., o azylu, mezi n~ ~alobce nepatY.<br/>3. }alovan ~alobcovm ~dostem o vydn prokazu ~adatele a o poskytnut ubytovn a~ do podn sprvn ~aloby 17. 9. 2021 nevyhovl.<br/>II. Procesn podn astnko<br/>4. }alobce v ~alob namtl, ~e prvn prava Yzen o ~dosti o pYiznn postaven osoby bez sttn pYsluanosti byla do 1. 8. 2021 obsa~ena v zkon o azylu, a sprvn soudy dovodily, ~e se na toto Yzen analogicky aplikuji tak dala ustanoven zkona o azylu, v etn povinnosti ~alovanho vydat ~adateli prokaz a poskytnout mu ubytovn v nkterm z ubytovacch zaYzen (odkzal na pYklad na rozsudek NSS . j. 10 Azs 347/2020-25 z 10. 3. 2021). }alobce uvedl, ~e sprvn soudy neopYely tento zvr jen o zaYazen pravy v azylovm zkon a pYsluanou dovodovou zprvu, ale tak o mezinrodn zvazky esk republiky, zejmna o zk vztah mezi mluvou o prvnm postaven uprchlko a jej sesterskou mluvou o prvnm postaven osob bez sttn pYsluanosti, kter vy~aduj zsadn shodn standard zachzen se ~adateli. Na nedostate nou pravu postaven ~adatelo a Yzen o ~dosti pak opakovan upozorHuj dala autority jako VeYejn ochrnce prv nebo Rada vldy pro lidsk prva. Svvoln a elov pYenesen prvn pravy z jednoho zkona do druhho tak nemohlo mt vliv na rozsah prv ~adatelo, a zvry vysloven sprvnmi soudy jsou tak pln pou~iteln tak na nynja prvn pravu.<br/>5. }alovan ve vyjdYen k ~alob stru n konstatoval, ~e podle nyn inn prvn pravy ji~ na problematiku souvisejc se ~dostmi o ur en statusu osoby bez sttn pYsluanosti nedopad zkon o azylu, proto nelze aplikovat dYvja judikaturu, kter jeho aplikaci dovodila z toho, ~e jedinou zmnku o Yzen obsahoval prv zkon o azylu. Nynja ~adatel tak jsou v obdobnm postaven jako ~adatel o vzum za elem strpn, kter je osobm, je~ jsou shledny jako osoby bez sttn pYsluanosti, vydvno. Ze zkona o pobytu cizinco nelze dovodit povinnost poskytovat tmto osobm jakoukoli materiln asistenci. mluva o prvnm postaven osob bez sttn pYsluanosti neobsahuje procesn ustanoven a nijak nereguluje fzi  ~adatelstv o status osoby bez sttn pYsluanosti a ani s touto fz nespojuje ~dn prva. Je tedy ponechno na sttech, jakou procesn formu a postup pro implementaci svch zvazko zvol. Pro identifikaci osob je zavedeno v zkon o pobytu cizinco Ydn Yzen a vhody podle mluvy jsou osobm, kter skute n jsou osobami bez sttn pYsluanosti, poskytovny na zklad udlenho vza za elem strpn. Vzhledem k uvedenmu nemohl bt ~alobce postupem ~alovanho nijak zkrcen na svch prvech, proto ~alovan navrhl zamtnut ~aloby.<br/>III. Posouzen vci<br/>6. Soud nejprve shledal, ~e jsou splnny podmnky Yzen, ~aloba podle 82 a nsl. zkona . 150/2002 Sb., soudn Yd sprvn, (dle jen  s. Y. s. ), je pYpustn, byla podna v as a osobou oprvnnou. O tom, ~e nevydn prokazu ~adatele o pYiznn postaven osoby bez sttn pYsluanosti (apatridy) a neposkytnut ubytovn, m-li na n ~adatel podle zkona nrok, mo~e naplnit pojmov znaky nezkonnho zsahu ve smyslu 82 s. Y. s., nen mezi astnky sporu, a tento nzor byl potvrzen tak sprvnmi soudy (srov. rozsudky NSS . j. 4 Azs 365/2018-74 z 12. 3. 2019 nebo . j. 10 Azs 347/2020-25 z 10. 3. 2021).<br/>7. Soud rozhodl podle 51 s. Y. s. bez naYzen jednn, neboe astnci s tmto postupem po pou en poskytnutm soudem nevyjdYili nesouhlas. Dovodem pro naYzen jednn nebyla ani potYeba dokazovn, neboe veaker listiny, z nich~ soud vychzel, jsou jednak astnkom Yzen znmy, neboe se jedn vlu n o jejich vzjemnou korespondenci, jednak jsou obsa~eny ve sprvnm spisu, jm~ se dokazovn neprovd (rozsudek NSS . j. 9 Afs 8/2008-117, . 2383/2011 Sb. NSS z 29. 1. 2009). Skutkov okolnosti, kter jsou pro posouzen vci rozhodn, navc nejsou mezi astnky sporn, a proto k nim ani nen tYeba vst dokazovn.<br/>8. Xzen o pYiznn postaven osoby bez sttn pYsluanosti je s innost od 2. 8. 2021 upraveno vhradn v 170d zkona o pobytu cizinco, jen~ v odstavci 1 vylu uje z pou~it nkter ustanoven sprvnho Ydu (obdobn jako dYve aplikovan 9 zkona o azylu), na pYklad o doru ovn astnku neznmho pobytu, o stnm jednn, o lhotch pro vydn rozhodnut nebo o odvolacm a pYezkumnm Yzen; v odstavci 2 vylu uje obdobn ustanoven zkona o pobytu cizinco; v odstavci 3 upravuje zastaven Yzen v pYpad nedostatku cizincovy sou innosti; v odstavci 4 zakld prvo na tlumo nka pYi nezbytnch konech; v odstavci 5 upravuje lhotu pro vydn rozhodnut a v odstavci 6 konstatuje, ~e rozhodnut ~alovanho nabv prvn moci dnem doru en astnku Yzen a nelze proti nmu podat odvoln.<br/>9. PYed innost tto prvn pravy bylo Yzen upraveno v zkon o azylu, kam bylo vlo~eno zkonem . 314/2015 Sb., podle jeho~ dovodov zprvy  pro ~dosti o ur en statusu osoby bez sttn pYsluanosti nen vhodn z dovodu jejich malho mno~stv vytvYet speciln Yzen a ~e se proto pro rozhodovn o takovchto ~dostech  pou~ije mechanismo Yzen ve vci mezinrodn ochrany . Zkon o azylu v tomto znn toliko v 8 psm. d) konstatoval, ~e ~alovan rozhoduje mimo jin o ~dostech podanch podle mluvy o prvnm postaven osob bez sttn pYsluanosti (dle jen  mluva ), a nsledn v 9 upravil, ~e na toto Yzen se neuplatn vyjmenovan ustanoven sprvnho Ydu.<br/>10. Vkladem tto prvn pravy se opakovan zabvaly sprvn soudy, kter naznaly, ~e za situace, kdy Yzen o pYiznn statusu osoby bez sttn pYsluanosti ani postaven ~adatelo nen zkonem vslovn upraveno, bylo tYeba pYimYen pou~t postupy upraven zkonem o azylu (na pYklad odstavec 9 rozsudku NSS . j. 4 Azs 365/2018-74 nebo odstavce 12 a 29 rozsudku . j. 10 Azs 347/2020-25). NSS zdoraznil, ~e  nebylo namst, aby ~alovan zcela odliail ~dost st~ovatele od ~adatelo o mezinrodn ochranu, a [...] ~e by bylo nespravedliv, aby si ~alovan mohl vybrat pro aplikaci pouze ta ustanoven zkona o azylu, kter mu vyhovuj, tedy vyu~t pravomoci k posouzen ~dosti a pYsluan Yzen provst, ale zroveH nepYihl~et k pravidlom stanovenm zkonem o azylu, jinmi slovy volit si procesn i hmotnprvn pravidla ad hoc a tm pdem netransparentn. Konkrtn pak NSS dovodil povinnost ~alovanho vydat ~adateli o pYiznn statusu apatridy prokaz ~adatele o pYiznn tohoto statusu, upraven pro ~adatele mezinrodn ochranu v 57 zkona o azylu (rozsudek . j. 4 Azs 365/2018-74), ale tak povinnost aplikovat dala ustanoven zkona o azylu, a to v etn ustanoven hmotnprvnch, na pYklad 3d odst. 1, zakotvujcho prvo setrvat na zem, nebo 79 odst. 3, na jeho~ zklad maj ~adatel prvo na bezplatn ubytovn (rozsudek . j. 10 Azs 347/2020-25). <br/>11. }alovan je pYesvd en, ~e po pYesunut prvn pravy Yzen o ur en statusu osoby bez sttn pYsluanosti ji~ ~adatel prva vyjmenovan v pYedchozm odstavci nemaj, neboe zkon o azylu nelze v Yzen nadle pou~t. Tak tomu vaak nen.<br/>12. Sprvn soudy dovodily pou~it procesnch i hmotnprvnch ustanoven zkona o azylu na Yzen o ~dosti o pYiznn statutu apatridy na zklad analogie, kterou se obecn rozum Yeaen prvem neupravench vztaho podle prvn pravy vztaho podobnch. Teorie prva rozliauje jednak analogii legis spo vajc v tom, ~e se na skutkovou podstatu zkonem neYeaenou aplikuje prvn norma, kter je obsa~ena ve stejnm zkon a kter upravuje skutkovou podstatu nejpodobnja. Jednak analogii iuris spo vajc v aplikaci prvnch zsad pYsluanho prvnho odvtv, pYpadn dokonce obecnch prvnch zsad, nen-li mo~n postupovat prostYednictvm analogie legis (rozsudek NSS . j. 9 As 47/2011-105 ze 14. 9. 2011). Analogie iuris vaak mo~e spo vat tak v aplikaci takovho ustanoven, kter se vyskytuje na jinm mst prvnho Ydu a je co do svoj povahy nejbli~a Yeaen skutkov podstat, avaak za respektovn prv onch zsad (srov. Mates, P. Analogie ve sprvnm prvu, kdy ano a kdy ne, Sprvn prvo, . 1-2/2014, s. 37, nebo obdobn rozsudek Krajskho soudu v Brn . j. 29A 15/2018-62 z 5. 11. 2019). <br/>13. Dovodem pro analogickou aplikaci jinch ustanoven zkona o azylu pYitom nebylo pouze zakotven prvn pravy Yzen v tomto zkon  alo spae o podporn argument, jen~ spolu s dovodovou zprvou k zkonu . 314/2015 Sb. dokresloval zkonodrcov zmr  , nbr~ podobnost postaven ~adatelo o pYiznn statusu apatridy s ~adateli o mezinrodn ochranu a nutnost poskytnout jim stejn standard zachzen, vyplvajc nejen z mezinrodnch zvazko esk republiky.<br/>14. NSS v rozsudku . j. 10 Azs 347/2020-25 s poukazem na svou dYvja judikaturu uvedl, ~e ob mezinrodn smlouvy, mluva o prvnm postaven uprchlko z roku 1951 ( . 208/1993 Sb.) a mluva o prvnm postaven osob bez sttn pYsluanosti z roku 1954 ( . 108/2004 Sb. m. s.), jsou svm obsahem v podstat  sestersk smlouvy a jsou formulovny takYka toto~n. Ob mluvy podle nzoru NSS  vychzej ze snahy zajistit uprchlkom, resp. osobm bez sttn pYsluanosti,  co nejvta mo~nost u~vat [& ] zkladnch prv a svobod a za tmto clem jim pYiznvaj ur it standard ochrany. V preambuli mluvy o postaven osob bez sttn pYsluanosti se uvd, ~e  mluva o prvnm postaven uprchlko z 28. ervence 1951 se vztahuje pouze na osoby bez sttn pYsluanosti, kter jsou zroveH uprchlky, a ~e existuje mnoho osob bez sttn pYsluanosti, na kter se tato mluva nevztahuje . Clem mluvy bylo upravit (srovnateln) ochrann mechanismy pro osoby bez sttn pYsluanosti, kter nejsou sou asn uprchlky. Vtaina jejch ustanoven je proto z mluvy o prvnm postaven uprchlko pYevzata a mluva o postaven osob bez sttn pYsluanosti tak v podstat srovnateln rozsah prv pYiznv i osobm bez sttn pYsluanosti (srov. ji~ dYve rozsudky NSS ze dne 10. 1. 2007, j. 6 Azs 80/2006-64, ve vci mezinrodn ochrany, a ze dne 22. 11. 2012, j. 6 Ads 67/2012-37, body 27-29, v dochodov vci). (Podtr~eno mstskm soudem). NSS pYihldl t~ k doporu en Yadu vysokho komisaYe OSN pro uprchlky, aby se ~adatelom, kteY ekaj na ur en statusu osoby bez sttn pYsluanosti, dostalo stejnch standardo zachzen jako ~adatelom o mezinrodn ochranu.<br/>15. NSS na podporu svho nzoru vylo~il, ~e osoby bez sttn pYsluanosti nejsou  b~nmi migranty. Na zem esk republiky se nemus pohybovat na zklad vlastnho pYn i vlastnch plno, ale i v dosledku souhry roznch ~ivotnch okolnost. Dle lnku 1 mluvy jde o osoby, kter  ~dn stt podle svch prvnch pYedpiso nepova~uje za sv ob any . Na rozdl od jinch migranto tak nemaj (resp. nemus mt) zemi, do kter by se mohli vrtit, pokud se jim nepodaY legalizovat svoj pobyt (tm se lia na pYklad od jinch migranto, kteY mohou vyu~t vza za elem strpn  osoby bez sttn pYsluanosti tuto zemi nemaj vobec, u ostatnch migranto pojde spae o do asnou pYek~ku). Na sttu, ve kterm se nachzej, jsou osoby bez sttn pYsluanosti ve velk mYe zvisl (nechtj-li se pYesouvat, a to i nelegln, do jinho sttu): nejenom na tom, zda jim formln poskytne ur it zzem, ale i na tom, jak se s osobami v jejich postaven fakticky vypoYdaj Yady tto zem. Apatrid navc ze stejnho dovodu tak nemusej mt (pYinejmenam platn) doklady toto~nosti a mo~e tak bt prv na danm sttu, jak jim umo~n spolehliv prokzat svou identitu.<br/>16. Povinnost sttu vydat ~adateli o pYiznn statusu apatridy prokaz ~adatele o tento status dovodil NSS pYmo z lnku 25 mluvy, kter tmto ~adatelom zakotvuje prvo na pomoc ze strany sprvnch orgno (odstavec 10 rozsudku . j. 4 Azs 365/2018-74). Z toho vyplv povinnost sttu identifikovat ~adatele takovm zposobem, aby jim mohla bt zajiatna nezbytn ochrana podle mluvy. Bez dokladu toto~nosti toti~ ~adatel nen schopen prokzat svou identitu, nemo~e komunikovat se sttnmi orgny a velmi obt~n mo~e zskat na pYklad zdravotn pojiatn nebo bydlen. Prokaz ~adatele v Yzen o pYiznn statusu apatridy pak pro nj mo~e bt jedinm dokladem, kter umo~n jeho Ydnou identifikaci a prokzn, ~e na zem esk republiky pobv oprvnn.. }alobce ostatn v ~alob argumentuje prv tm, ~e ~dn platn prokaz toto~nosti nem a prv Ye en na nj proto pln dopad, a ~alovan toto tvrzen nijak nezpochybnil. Potvrzen o podn ~dosti, kter ~alovan zmiHuje ve vyjdYen k ~alob, pak popsan nle~itosti prokazu toto~nosti zjevn nesplHuje.<br/>17. Na prv Ye en nem ~dn vliv, ~e esk republika u inila vhradu k lnkom 27 a 28 mluvy upravujcm prokazy toto~nosti a cestovn doklady. Tato ustanoven se tkaj ji~ vcnho posuzovn ~dosti, a nelze tud~ dovozovat, ~e by u inn vhrady brnilo ~alovanmu vydat po~adovan prokaz. Vydn prokazu ~adatele nebrnila ani skute nost, ~e clem celho Yzen bylo vydn prokazu potvrzujcho, ~e je st~ovatel osobou bez sttn pYsluanosti. Zcela zYejm se toti~ jedn o dva zcela rozdln prokazy, jejich~ Ydn dr~itel maj odlian postaven a v dosledku tohoto i rozn prva i povinnosti. (Srov. odstavec 11 rozsudku NSS . j. 4 Azs 365/2018-74).<br/>18. Ohledn ~adatelova prva na ubytovn NSS v rozsudku . j. 10 Azs 347/2020-25 pYipustil, ~e lnek 21 mluvy, kter upravuje otzku bydlen, se na ~adatele o status osoby bez sttn pYsluanosti nevztahuje (odstavec 17 rozsudku). Nepova~oval to vaak za rozhodujc, a to prv s poukazem na podobnost mluvy s mluvou o prvnm postaven uprchlko (odstavec 19). V tto souvislosti pYipomnl, ~e ani naposled jmenovan mluva v roce 1951 tmto zposobem na postaven ~adatelo o mezinrodn ochranu vslovn nepamatovala. PYesto dnes esk republika (mimo jin pod vlivem prva EU, na pYklad v podob smrnice 2013/33/EU upravujc podmnky, za kterch ~adatel o mezinrodn ochranu pobvaj na zem lenskch stto) detailn upravuje postaven ~adatelo o mezinrodn ochranu. Po dobu Yzen jim takto vytvY dostojn podmnky k ~ivotu a umo~Huje, aby mohli skute n a inn vyu~t ochrany, kterou se esk republika zavzala poskytnout. Fakticky tm napomh tak tomu, aby mluva o prvnm postaven uprchlko mohla bt pln uplatHovna a aby mohlo bt dosahovno jejho cle (na tchto zsadch stoj t~ unijn azylov systm, srov. body 3 a 11 preambule smrnice 2013/33/EU).<br/>19. Sou st tchto podmnek je i mo~nost ubytovn v pobytovm stYedisku. Tu zaru uje zkon o azylu v 79 odst. 3 jakmukoli ~adateli o udlen mezinrodn ochrany, bez ohledu na to, jakou m jeho ~dost aanci na spch nebo jakmi prostYedky (k zajiatn ubytovn mimo pobytov zaYzen) disponuje. NSS pYipomnl, ~e absence sttn pYsluanosti s sebou nese riziko pro osoby, kter se v tto situaci nachzej, bye nejde o ohro~en podobn pronsledovn v pYpad mezinrodn ochrany. I v postaven osob bez sttn pYsluanosti se mohou ocitnout lid bez finan nch prostYedko, se zdravotnmi problmy a podobn. Pro tuto skupinu mo~e bt, nadto po dobu Yzen, kdy jeat jejich status nen potvrzen, zruka pYstupu do pobytovho stYediska zcela zsadn pro to, aby se o status mohli inn uchzet. Nen pYitom podstatn, ~e nkteY ~adatel ve skute nosti osobami bez sttn pYsluanosti nejsou, neboe tak je tomu i v pYpad ~adatelo o mezinrodn ochranu, z nich~ vtaina se svou ~dost tak neuspje.<br/>20. Ustanoven 79 odst. 3 zkona o azylu bylo proto tYeba podle nzoru NSS aplikovat rovn~ na ~adatele o ur en statusu apatridy, co~ tak odpovd smyslu a elu mluvy (odstavec 16 rozsudku . j. 10 Azs 347/2020-25).<br/>21. Mstsk soud shrnuje, ~e v projednvan vci neshledal dovody od zvro NSS se odchlit. Analogick aplikace postupo upravench zkonem o azylu na Yzen o ur en statusu osoby bez sttn pYsluanosti se toti~ podle citovan judikatury neodvj primrn od toho, v jakm zkon je Yzen o ~dosti obsa~eno, nbr~ od podobnosti postaven ~adatelo o ur en tohoto statusu s ~adateli o mezinrodn ochranu. <br/>22. Pou~it analogie iuris ve veYejnm prvu je obecn ne~douc (ji~ citovan rozsudek NSS . j. 9 As 47/2011-105). Plat to zejmna v neprospch pachatele pYi sprvnm trestn, a pYesto je i v tomto pYpad vjime n pYpustn, je-li dostate n pYedvdateln (rozsudek Krajskho soudu v Brn . j. 29A 15/2018-62 a v nm citovan rozsudek NSS . j. 1 As 236/2014-22 z 25. 2. 2015). prava Yzen o pYiznn postaven osoby bez sttn pYsluanosti, je~ tvoY v zkon o pobytu cizinco do zna n mry samostatn celek, vslovn neYea problematiku prokazu ~adatele a jeho ubytovn v pobytovm stYedisku, stejn jako ji dYve vslovn neYeaila prava tohoto Yzen v zkon o azylu. Zkon o pobytu cizinco pYitom neupravuje postaven ~dnch osob, kter by byly v obdobnm postaven jako apatrid; postaven osob v takYka shodnm postaven naopak upravuje zkon o azylu, jen~ se v duchu mezinrodnch zvazko esk republiky i logiky vnitrosttn pravy prv z tohoto dovodu na Yzen o pYiznn postaven osoby bez sttn pYsluanosti dYve aplikoval (k tomu soud odkazuje na shora uvedenou argumentaci). Za tto situace jsou dny podmnky pro vjime n pou~it postupo upravench jinm zkonem.<br/>23. Soud proto pYisvd il ~alobn nmitce, ~e v Yzen o pYiznn postaven osoby bez sttn pYsluanosti je tYeba nadle analogicky aplikovat ustanoven 57 a 79 odst. 3 zkona o azylu, neboe tato prvn prava je svou povahou projednvan vci nejbli~a. <br/>24. Samotn pYesunut kus pravy Yzen o tto ~dosti ze zkona o azylu do zkona o pobytu cizinco nemlo na posouzen vci ~dn vliv. Soud k nmu jen pro plnost podotk, ~e dovody tto zmny, proveden spolu s jinmi zkonem . 274/2021 Sb., nejsou v dovodov zprv k zkonu nijak vysvtleny (lpe Ye eno se dovodov zprva o tto zmn vobec nezmiHuje), a to a koli je jinak pojata dosti podrobn a dokladn, a lze o nich proto pouze spekulovat. V ka~dm pYpad je zYejm, ~e ani z pohledu ~alovanho se touto zmnou na povaze Yzen ni eho nezmnilo, neboe  jak vsti~n poukzal ~alobce  o ~dostech o pYiznn postaven osoby bez sttn pYsluanosti nadle rozhoduje Ministerstvo vnitra, odbor azylov a migra n politiky, oddlen mezinrodn ochrany (podtr~en provedl ve Vyrozumn o vyYzen st~nosti . j. MV-134250-2/OAM-2021 sm ~alovan).<br/>IV. Zvr a nklady Yzen<br/>25. }alobce jako ~adatel o pYiznn statusu osoby bez sttn pYsluanosti ve smyslu 170d zkona o pobytu cizinco m prvo, aby mu ~alovan vydal prokaz ~adatele o pYiznn tohoto statusu (analogicky dle 57 odst. 4 zkona o azylu) a poskytl ubytovn v pobytovm stYedisku (analogicky dle 79 odst. 3 zkona o azylu). }alovan tak vaak ani pYes ~alobcovu vslovnou ~dost neu inil, soud proto ~alob v plnm rozsahu vyhovl.<br/>26. }alobce navrhl, aby soud konstatoval nezkonnost postupu ~alovanho, a zroveH aby ~alovanmu zakzal v tomto postupu pokra ovat a naopak mu ulo~il ~alobcovm ~dostem vyhovt. Podle dYvja judikatury sprvnch soudo nebylo mo~n domhat se deklaratornho vroku o nezkonnosti zsahu v tch pYpadech, kdy ~aloba broj proti zsahu, jeho~ dosledky trvaj (rozsudek NSS . j. 1 Afs 60/2014-48 z 28. 5. 2014, bod 22, nebo . j. 4 Ads 244/2018-131 z 27. 2. 2020, bod 84). RozaYen sent NSS vaak v rozsudku . j. 6 As 108/2019-39 z 26. 3. 2021 naznal, ~e  [j]akkoli dogmatismus pYi po~adavcch na formulaci vroku rozsudku, kterm soud vyhovl zsahov ~alob, nen namst. PYi formulaci vroku je kl ov jeho srozumitelnost a vykonatelnost. T~ u vroko reagujcch na trvajc zsah proto mo~e bt pro pYehlednost vhodn ur it, ~e zsah je nezkonn a teprve pak (tYebas i v dalam vroku) zakzat sprvnmu orgnu, aby v poruaovn ~alobcova prva pokra oval (co~ ostatn odpovd tak prostmu jazykovmu vkladu 87 odst. 2 vty prv s. Y. s.). Tyto zvry pak NSS zopakoval v rozsudku . j. 6 Afs 274/2020-41 z 31. 3. 2021 dodvaje:  ZYejmm smyslem vyslovenho zvru rozaYenho sentu je zmrnit pYedchoz  zbyte n kategorick judikaturn zvry [...], podle nich~ krajsk soud nesm v pYpad zpor  zsahov ~aloby vrok o ur en nezkonnosti zsahu vyslovit. Nic se vaak nemn na tom, ~e se ~alobce ur en nezkonnosti zsahu, kter k okam~iku rozhodnut soudu trv, nemo~e domhat. Vzhledem k tomuto judikatornmu posunu soud pro pYehlednost rozhodl zposobem navr~enm ~alobcem.<br/>27. O nhrad nklado Yzen rozhodl soud dle 60 odst. 1 s. Y. s. }alovan neml v Yzen spch, proto nem prvo na nhradu nklado, a ~alobci v Yzen ~dn nklady nevznikly, proto mu soud nemohl pYiznat jejich nhradu.<br/>Pou en:<br/>Proti tomuto rozhodnut lze podat kasa n st~nost ve lhot dvou tdno ode dne jeho doru en. Kasa n st~nost se podv u Nejvyaaho sprvnho soudu, se sdlem Moravsk nmst 6, Brno, a to v tolika vyhotovench (podv-li se v listinn podob), aby jedno zostalo soudu a ka~d astnk dostal jeden stejnopis. O kasa n st~nosti rozhoduje Nejvyaa sprvn soud.<br/>Lhota pro podn kasa n st~nosti kon  uplynutm dne, kter se svm ozna enm shoduje se dnem, kter ur il po tek lhoty (den doru en rozhodnut). PYipadne-li posledn den lhoty na sobotu, nedli nebo svtek, je poslednm dnem lhoty nejbl~e nsledujc pracovn den. Zmeakn lhoty k podn kasa n st~nosti nelze prominout.<br/>Kasa n st~nost lze podat pouze z dovodo uvedench v 103 odst. 1 s. Y. s. a krom obecnch nle~itost podn mus obsahovat ozna en rozhodnut, proti nmu~ smYuje, v jakm rozsahu a z jakch dovodo jej st~ovatel napad, a daj o tom, kdy mu bylo rozhodnut doru eno.<br/>V Yzen o kasa n st~nosti mus bt st~ovatel zastoupen advoktem; to neplat, m-li st~ovatel, jeho zamstnanec nebo len, kter za nj jedn nebo jej zastupuje, vysokoakolsk prvnick vzdln, kter je podle zvlatnch zkono vy~adovno pro vkon advokacie.<br/>Soudn poplatek za kasa n st~nost vybr Nejvyaa sprvn soud. Variabiln symbol pro zaplacen soudnho poplatku na et Nejvyaaho sprvnho soudu lze zskat na jeho internetovch strnkch: www.nssoud.cz.<br/><br/>Praha 26. ledna 2022<br/><br/><br/><br/>JUDr. Ing. Viera Hor icov<br/>pYedsedkyn sentu<br/><br/><br/><br/><br/><br/><br/><br/><br/><br/><br/></body> </html>